Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Milé čtenářky, rád bych vás požádal o vaše názory na jedno ožehavé téma. Teda pro mne až tak ožehavé není, ale pro mou ženu velmi a stále se nemůžeme shodnout. Ona má svou pravdu a já také svou. Proto jsem se rozhodl zeptat se přímo u zdroje a místo, abych svůj problém probral s „chlapama v hospodě“, obracím se na vás.
Je nám se ženou něco přes třicet, manželé jsme čtyři roky, momentálně je manželka na mateřské s tříletou dcerou a půlročním synem. Beru to tak, že je to momentálně vlastně její zaměstnání. Je doma, připadá mi proto logické, že zastane většinu práce kolem dětí a údržby bytu. Dokud chodila do zaměstnání, měli jsme to rozdělené a uklízeli jsme oba dva.
Jenže teď se situace změnila. Abych nás všechny uživil, musel jsem si najít ještě brigádu, takže můj pracovní týden vypadá tak, že odcházím ráno v půl sedmé a vracím se většinou až kolem deváté, půl desáté, pracuji také každý druhý víkend. Nestěžuji si, jen konstatuji, jak to je. Svou ženu i děti miluji.
V poslední době se s manželkou však hodně hádáme, ona mi vyčítá, že na ní leží celá domácnost a péče o děti a já prý nejsem ochoten se zapojit ani v ty víkendy, kdy nejsem v práci. Nechápe, že jsem unavený a těším se, že si konečně odpočinu. Potřebuji se vyspat, takže, což je pravda, v tu volnou sobotu většinou vstávám až k obědu. Jí to hodně vadí, podle ní se zbytečně povaluji, místo abych se aspoň věnoval dětem, které má ona neustále na krku.
Já se jim věnuji, samozřejmě že ano, hlavně starší dcerce, kterou se v ty volné dny snažím vzít ven, nebo do divadélka apod. Ale to 
je podle ženy málo, jednou, dvakrát do měsíce si hrát na vzorného tatínka.
Začíná to být už neúnosné. Když jí řeknu, že já chodím do práce a ona má na starost domácnost, osopí se, že tyhle předpotopní názory mám nechat svému pradědečkovi, že dneska to tak už nefunguje. Já jsem utahaný, mám všeho plné zuby, kolikrát se mi ani nechce domů, když si představím ten její otrávený obličej a výčitky. Ani na ty dva volné víkendy v měsíci se už netěším. Doslova se jimi prohádáme.
Chtěl bych vědět, jestli jsem mimo já anebo ona. Připadá vám normální, aby chlap, který maká dvanáct hodin denně přišel domů, kde je v podstatě žena v domácnosti a začal vytírat podlahu? Já nevím, asi bych si připadal jako blbec.
21.2.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Opravdu se dnes nerozlišují mužské a ženské práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
chytrájakrádio: krásně napsáno.
Z vlastní zkušenosti vím, že péče o děti je únavná, ale dá se zvládnout v pohodě, pokud žádné dítě není problematické (hyperaktivní, postižené). Já jsem ještě po večerech překládala, abych přispěla do rozpočtu alespoň minimální částkou k mateřské.
Zkus navrhnout ženě, že druhou práci pustíš a večer se budeš o děti starat a pomůžeš s domácností, ale žena si bude muset najít nějakou práci, kterou zvládne při mateřské (o víkendech, večer), aby se doplnil rozpočet.
Mily Mirku, tak jste teda utahany a nebo byste si pripadal jako blbec? To je totiz zasadni rozdil a pokud ho Vase zena vnima 
Dalsi otazka: Opravdu, ale opravdu byste to bez Vasi brigady financne nezvladli?
Dalsi vec je, co delate za praci. Zda psychicky, nebo spis fyzicky narocnou.
Co se tyka unavy, chapu Vas, ale i Vasi zenu. Momentalne jsem taky na materske se skoro triletou dcerou a trictvrte rocnim synem. A musim rict, ze se pokazde tesim na vikend jako na smilovani. Nejen kvuli tomu, ze mi manzel pomuze. Ale take ze konecne budu v kontaktu s nekym dospelym. On totiz ten stereotyp kolem deti leze cloveku na mozek, at chce nebo ne.
A me treba vzdy nejvic pomuze, kdyz se muz venuje detem. Protoze clovek od nich muze alespon trosku vypnout. Ani se vsak nebrani domacim pracem.
Ale prave proto, ze z nej citim, ze mu tyhle prace nevadi a sam od sebe se treba chopi nadobi nebo vysavace, tak ho do toho nenutim ani kdyz to neudela a chce jet zrovna s chlapama na vikend na ryby. Protoze on je ten typ, co by se po nejakem donucovani spis sprajcnul a neudelal tuplem nic a navic by, presne jak rikate, nejezdil domu rad. A to me se zas libi, kdyz jezdi domu rad 
Asi by to chtelo zmenit nejak celkove vasi spolecnou situaci, evidentne nejste spokojeni ani jeden a kdyz s tim neco neudelate, koledujete si o to, ze se vam vztah casem rozpadne.
Kdybych byla ve vasi situaci, za Vas bych zmenila Vas postoj, ze byste si pri vytirani podlahy musel pripadat jako blbec a za Vasi zenu bych ubrala na vycitkach a pridala na chvale.
Asi by to chtelo si sednout v klidu a bez vycitek a probrat vzajemne co komu vadi a navrhnout jak by to pripadne slo zlepsit. I kdybyste se meli uskromnit a mel byste ubrat tempo, co se tyka brigady napr.
Grainne: já bych ho stejně utloukla. Preventivně. Už jen tak, z principu, že má C19H28O2 a ptáka.
A hlavně kecy. Ale v jejím případě je už stejně pozdě, páč jí ten život už otrávil. To se musí stihnut včas
je mi pána líto, neb je to jen další z mnoha případů mužů, ze kterých se po narození dítěte stala "chodící peněženka".
tvojí ženě je očividně dost fuk, jak se cejtíš a jestli si nepotřebuješ odpočinout, protože MÁTE DĚTI, tzn. že tvoje vlastní osobnost skončila, ty už jsi tu jen od toho, abys chodil jako s prominutím blbec do práce a ona si pak měla ještě na kom vybít vztek.
jejím úkolem je starat se o dvě vlastní děti a o domácnost? v čem je jako problém, na co si paní stěžuje? až budou děti větší a půjdou do školy, můžete si péči o děti, domácnost a finance zase rozdělit půl na půl. nyní je realita taková, že žijete z jednoho platu (tvýho) a tvoje žena pečuje o děti (který předpokládám dobrovolně chtěla).
pro oba z vás je to mírně řečeno peklo a opravdu nelze říct, že jeden z vás je víc unavenej nebo víc sobeckej. jste na tom oba v zásadě úplně stejně. bylo to vaše rozhodnutí mít dvě děti, asi jste věděli, jaká je vaše finanční situace a že si nebudete žít na růžovém obláčku. tak co ted (oba) brečíte?
.gif)
majucha: při troše organizace v devět na tom gauči už dávno ležím taky.
Půlroční dítě obvykle několik hodin spí v kuse, děti jsou nejpozději v osm večer v posteli.
Jestliže mi dítě dítě denně běžně v v deset večer pobíhá okolo a druhé řve, jak na lesy, zřejmě se zamyslím nad tím, že je něco špatně v organizaci a výchově.
Tenhle stav považuji za vyjímečnou situaci - zoubky, prdíky, chorůbky. Navíc při dnešních možnostech anutikoncepce i to početí můžu naplánovat podle toho, co sama zvládnu.
To je jako naplánovat si studium práv, přičemž jsem sotva prolezla střední hotelovou. Taky se to dá, ale hladce to nepůjde a rozhodně se okolí nezhrotí soucitem.
.jpeg)
Nepročetla jsem všechno, ale oba byste měli ubrat plyn. Ono peníze nejsou všechno a děti tak rychle odrostou. Co jim bude platné, že měly značkové hadříky a vygruntovaný byt, když tatínka znají jen jako občasného strýčka a maminku jako nervózní paní, co na ně jen křičí a s tatínkem se hádá. Doufám,že jsem teď hodně přestřelila, ale vy k tomu úspěšně spějete.
Kde je ta věčná láska co jste si slibovali? Utopili jste ji v hmotných statcích. Opravdu potřebujete všechno to, na co vyděláváte? 
Bellana: taky jsem nebývala skoro bezdětná, tři děti a ani jedno ideální, klidné dítko.
Pravda, dlouhou mateřskou jsem si nedopřávala, ale mateřská přece není povinnost, ne?
Vždyť tady manželka může tu "druhou šichtu" převzít - klidně na odpolední a klidně jako "dohodu" a pak se logicky a pochopitelně prostřídají, nebo má muž dvě šichty a ona musí jistit zázemí.
Nebo tolik peněz nepotřebují a pak se stačí domluvit, že se uskrovní.
Já netvrdím,že mateřská a péče o děti není náročná, nicméně, ani chlap nemá neomezeně sil a na dvou místech taky být nemůže.
.jpg)
jelítko: No, máš to vymyšlený hezky. Ale modli se, abys měla zdravé, normální dítě (děti). Stačí jedno dítě nespavec a už po třech týdnech trvalého nevyspání se budeš skládat na hromádku. Nedejbože, když se jako já nevyspíš rok a půl více než 2 hodiny za noc (a to ještě přerušovaně po 15 minutách..).
.gif)
co vám brání si to vyměnit ? ty jdi na mateřskou a ženu pošli makat.............
jste unaveni z těch vašich hádek, pokud každý zastáváte tu svou pravdu a žádný ústupek pak nenajdete řešení a chudáci děti co vyrůstají v hádkách...............
Bellana: to jsou tvoje domněnky co jsi napsala - ale manžel také nechodil pravidelně domů kolem třetí nebo čtvrté a navíc býval i několik týdnů z domu, jednou za čas musel odjet vždy na dva měsíce a žádné babičky jsme neměli na hlídání - nejbližší rodiče vzdálení 250km, za celé dětství mojich dětí nebyly ani jednou (= ani jednou) u babičky na hlídání - o všechno jsme se museli postarat sami, nevěděli jsme celé roky co je to společná dovolená - museli jsme si ji brát na střídačku z důvodu prázdnin ve školce nebo ve škole... Když byl syn starší a chodil už do školy, naše dovolená ani prázdniny nepokryla ale naštěstí jsem si ho mohla brávat do práce...
nějak ti vadí že jsem zvládala?
.JPG)
majucha:
jelítko: 10:03 tvoje máma je jistě úžasná, ale věřím tomu, že kdyby ve stejné situaci, v jaké byla (sama se starat o děti), jí přišel večer někdo domů, natáhnul se na gauči, nehnul prstem a měl řeči, jak je hrozně unavený a potřebuje se dospat, tak že by ho po nějakým čase taky švihla pánví
Mirku, já to vidím tak, že jste oba totálně vyčerpaní, proto nedokážete pochopit jeden druhého. Žena na MD je sice fyzicky vytížená hodně, ale horší je ta psychická únava. Na pár let se promění ve služku, chůvu, učitelku, kuchařku, psychologa...(doplň další činnosti) a k tomu se očekává, že bude při návratu manžela pořád dobře naložená, vyslechne ho co bylo v práci, humorně povypráví o dětech a večer bude dobrou a spokojenou milenkou. 
Takhle to ale nefunguje. Žena na MD je ten nejzranitelnější tvor pod sluncem. Je uštvaná, vydeptaná, její slovník se ztenčil na "hačat-papat-kakat" a trpí nedoceněním. Všichni předpokládají, že díky vrozeným mateřským pudům je to pro ní nejkrásnější část života. Manžel jí živí a ona si může celé 3 roky (a víc) "hrát s dětmi".
Nepřeceňovala bych mateřský pud. Byly chvíle, kdy bych svoje dětičky (1+2) nejradši zaškrtila, a o "nejkrásnějším období života" můžu bájit až teď po 30ti letech, kdy už jsem na ty hrůzy dávno zapomněla a pamatuju si jen to hezké.
Mirku, sežeň hlídání ! A je jedno, jestli nějakou babičku, tetičku, děvče od sousedů nebo studentku z agentury. Odložte OBA aspoň na chvíli všechny starosti o děti, o práci, vydělávání peněz...a jděte někam za kulturou, plavat...nebo jen sami na procházku - bez výčitek, že jste ty malé drobečky nechali doma.
Odpočinek potřebujete oba, a na nějaké vytírání podlahy se vybodněte.
Pro mne byl nejhorší jeden rok na mateřské se synem,který nespal ani ve dne,ani v noci,stačilo mu spát např. 2 hodiny a bylo....Protože jsem ho měla v 31 letech a do té doby jsem byla zvyklá si dělat,co chci a dlouho spát a užívat si v práci,tak ta změna mě málem zničila...Do tří let jsem pak měla ještě jedno dítko,ale to už jsem byla otrlá,udělala jsem režim dne a snažila se ho přesně dodržet,jinak bych se zbláznila.Podotýkám,že mi manžel nic nepomohl!!! Domnívám se,že v Mirkovo rodině je něco špatně,úklid stačí 1x za týden,jen v koupelně a kuchyni bych to přelízla každý den.Dnes se nemusí nic shánět po různých obchodech,nakoupí se vše najednou,vaření musí zabrat max hodinu,na praní je pračka- jednorázové pleny se kupují a vyhazují ,což my jsme dříve neměli,vše je mnohem jednodušší,než dřív...Druhý rodič se musí do těch tří let dítěte taky zúčastnit všeho,to je nejhorší věk dětí,pak už je to větší legrace a menší práce....Ohánět se tím,že kdo více vydělává,má větší právo i na ten spánek je blbost.Když se manželka zhroutí a půjde do nemocnice,tak jak si poradíte potom?? Pan Mirek by si měl s paní sednout a v klidu probrat všechno v domácnosti,jak to je teď a co by se s tím dalo udělat lepšího.Někdy je už taková provozní slepota,že ta žena nemá od toho odstup a neumí si vše léoe zorganizovat.Co babičky,dědové a jiní z rodiny? Nepomohli by aspoň 1x za měsíc nějak s dětmi???
