Stydím se za svou mámu
Vím, že jste tady ženy různých věkových kategorií, možná se z vašich názorů dopátrám, proč se moje maminka chová tak, jak se chová. Já se za ni totiž začínám tak trochu stydět a nechce se mi s ní nikam společně chodit.
Je mi osmadvacet, mámě je jednapadesát. Vždycky jsme spolu měli docela prima vztah, máma byla taková moderní, mladistvá, co ji znám, tak pořád vypadala mladší, než ve skutečnosti. Ona si toho byla vědoma a samozřejmě jí komplimenty na toto téma dělaly dobře.
Jenže teď, co se jí přehoupla padesátka, se snad zbláznila. I když, jak jsem psala, vypadala vždycky na míň a vypadá tak stále, nikdy nebyla nějaký blázen do kosmetiky a tak. Až teď. Je najednou jako posedlá, podle mě to přehání. Jakoby se bála, že už najednou nebude mladá a svěží. Možná k tomu přispělo i narození mého synka, jejího prvního vnuka. Když jsem poprvé použila slovo „babička“, úplně zkameněla, i když se snažila nedat to najevo.
A co tedy vlastně dělá a jak se chová? Podle mne jako blázen. Každé dva týdny lítá na kosmetiku, do kadeřnictví, najednou má gelové nehty, chodí cvičit /mmch, postavu má perfektní, kam se na ni já po porodu hrabu). Pořídila si kompletní šatník ve stejném stylu, co nosím já ve svém věku. Ona však jde ještě dál. Sukýnky do půlky stehen, obepnuté džíny, obtažená trička a „natlakovaná“ prsa deroucí se z výstřihu.
Nevím, jak to napsat. Mám ji samozřejmě ráda, je to moje maminka, ale ona prostě vypadá směšně. Ano, postavu a vizáž má na jedničku, že překročila padesátku, by jí nikdo nehádal, ale taky nevypadá na pětadvacet.
Několikrát jsem jí jemně naznačila, že to, co má na sobě a jak je nalíčená, se k jejímu věku už asi moc nehodí, ale smrtelně se urazila, takže si poznámky na toto téma radši odpustím.
Asi mi řeknete, že mi do toho, jak žije a jak se obléká moje máma, nic není. Částečně je to asi pravda, ale zkuste se nad tím zamyslet i z té druhé stránky. Je mi kolikrát opravdu trapně, když jdeme někam společně a ona veze kočárek, tak třeba potkáme někoho známého a ona okatě žertuje na téma, že je to dítě její, že by z fleku mohla být jeho maminka.
Snažila jsem se nad to povznést, ale nejde mi to. Stačí, aby máma přišla a já viděla tu kraťounkou sukýnku a prsa z výstřihu a je mi trapně. Myslíte, že je takové chování normální? Že jí to přejde a začne se oblékat a chovat přiměřeně svému věku?
15.4.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 107 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stydím se za svou mámu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.maminka je dospělá a svéprávná, proč ji mluvíš do života? ona ti taky říká, co smíš a nesmíš nosit? nebo ji závidíš figuru, jak jsi naznačila...
prostě žít a nechat žít...
sqwela: to musela být kost..... třeba chtěla pobavit společnost.....
Maminka ma problem, ne ze ne. Se starnutim. Ale s tim, Terko, zel, nic nenadelas. To musi ona sama nejak prehodnotit. Na jednu stranu ji chapu - vsichni ji vykladaji, jak vypada mladsi a najednou ji oslovuji babicko...
Ja bych to cele pojeala tak, ze to proste musim prezit. Druha miza (chlapi si kupujou sportovni auta - kdyz na to maj, balej mlady holky, zakladaj druhy rodiny, zensky zacnou blbnout s vizazi... neni se co divit, ze vsech stran se z medii na cloveka vali, ze vlastne byt stary a mit vrasky a sediny je neco nepripustneho, skoro neco jakobys chodila naha nebo verejne soulozila ) Mno, nevim, opravdu myslim, ze ty s tim nic udelat nemuzes. Kdyby o sebe jen pecovala vic (kosmetika, lepsi kremy atd.), ale to co popisujes by i mne bylo proti srsti a necitila bych se vedle sve mamy takhle dobre. Me se libi vrasky a sediny, ty elegantni damy, co to umi nosit, jsou nadherne...
sqwela: presne, at si kazdy nosi co chce... poku nejde o svatbu ci pohreb.. tam je jasne dany dresscode... tak jeto sumak
můj přítel má tetu, je jí 52 a oblíká se vyloženě infantilně, to není na pětadvacet, to je spíš jako šestnáctka Je to sice pecka, občas se jí posmívá celá rodinka, jako např. když v létě, pařák jak blázen, přišla na návštěvu v legínách, bílých gumáčkách s třešničkama, tílku s lebkou a kšiltovkou s lebkou, vše v kombinaci růžové, černé a lebky byly z flitrů..no měla v tom ránu, ale co, když se v tom cítí dobře, její věc..neřešila bych to.
sharon: Terezka trosku cíťa,ni? :)))) bych rekla.. jesne mami, tak si ho vem, ja si dam tyden voraz :D
mmch ...v článku čtu že máma "okatě žertuje že je dítě její".......tak to Terezko tak ber....
sharon: 10:33 - sohlas. Pokud s eji to nelibi, nemusi s matkou nikam chodit.
Linda: já měla první dvě vnoučata ve 45 a ve snu by mě nenapadlo aby mi vadilo oslovení babičko......byla a jsem na to naopak pyšná...
Verera: OK... tak v tom pripade rict: mami , necitim se dobre, kdyz delas tohle a tohle , kdyz jsme spolu. A nebo lip.. matku neotzravovat s kocarem ani babickovanim ( ted myslim oslovovani babicko) kdyz se mi to nelibi... tak to preci reknu. Ale zatim tu vidim tedy jedinou vec, ktera stoji za zminku.. jezdeni s kocarem. To jak se mamam maluje, nebo oblika, to muze byt mlady putna
Verera: bůhví jak to je, třeba vážně mladé vadí ty peníze co za sebe matka vynaloží...a řešení je snadné , ať s mámou nikam nechodí , nutí jí snad někdo ?
Stanik: jj ..žij a nechej žít....
Stanik: No, co si dělá matka ve volném čase může být Tereze vcelku jedno, ať si nosí třeba čepici s rolničkama, ale pokud se tak chová, pokud jdou dohromady na procházku s kočárkem, tak už to tak úplně jedno není. Jestli je matka ochotná chodit s vnoučetem ne procházky jen tehdy, když ji lidi považují za matku mimina a ne babičku, tak to už je úplně na hlavu.
Ono až tak nezáleží na tom, kolik člověku je, někdo je v 50 ve stavu jako jiný v 80, ale taková ta potřeba předstírat něco, co není pravda je na pováženou. To jak někdo působí na okolí je přece u věku ta nejmíň důležitá věc, záleží spíš na zdraví, schopnosti co nejdéle dělat aktivity jako dřív...
Může si aspoň odpustit do toho zatahovat dceru a vnouče když ví, že to dceři není příjemné.
Ale třeba je to fakt jen přechodný stav, šok , když si uvědomila, že ten čas nějak pokročil.
At delam co delam nevidim na tom nic spatneho... kdybych ja tak mela postavu na tento typ obleceni , mam smulu to bych nejdriv musela shodit tak 30kg.
NA kosmetice a kadernici a umelych nehtech atd nevidim nic spatnyho, pokud to maminku bavi a ma na to finance tak proc ne. Nedavno jsem navstivila svagrovku, taky ji tahne na padesatku (pokud ji nahodou uz nemela) a mela nove umele nehty, tak pul centaku pres konecky prstu, pekne udelany, svetle fialkovy lak... no seklo ji to , malem jsem si sedla na svoje ruce s omlacenyma nehtama z prace .
Proste potkat takovouhle pani s kocarkem tak jediny co me zarazi by byli jeji reci o tom, ze by mimco mohlo byt jeji. Ano dneska se rodi mimca pozdeji, ale i tak, zarazila bych se. Mozna byt dcerou sedla bych si s ni v klidu se pozeptala, co se mame honi v hlave.
Moji mame bylo taky lehce pres padesatku (52-53-54???) kdyz se narodila prvni vnucka a prvni co na to rekla bylo, at nas nikoho nenapadne oslovovat ji babicko. JE babicka pro vnucku a az ta zacne mluvit tak je to ok osloveni, ale pro nas ostatni byla, je a vzdycky bude mama/tchyne/ dcera... a nez vnucka zacala mluvit tak mela mati dostatek casu se vnitrne srovnat s "babickou", ale i tak jsme se nikdo neodvazil ji tak znovu oslovit ..
sharon: me opravdu fascinuje, jak ma plno lidi potrebu rikat druhym co maji delat a dokonce i jak se oblikat.