Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem. S manželem jsme se už delší dobu o miminko pokoušeli a pořád se nedařilo. Každý měsíc jsem tak pravidelně oplakala, že zase nic.


Po roce a půl se konečně zadařilo a já jsem přišla do jiného stavu. Těšili jsme se moc. Celé těhotenství jsem prožila v pohodě, chystali jsme pokojíček, výbavičku a bylo nám moc dobře.


Pak se narodila Janička. Štěstí, jaké mne zaplavilo, se nedá ani popsat. Nemohla jsem se dočkat, až nás z porodnice pustí domů a my budeme všichni pohromadě. Konečně nastal den, kdy si nás manžel odvážel.


Byla jsem šťastná. Pořád jsem se s malou mazlila, chovala ji, vůbec mi nevadilo k ní v noci vstávat. Všechno jsem zvládala jako po másle. Pravda je, že i manžel se vydatně zapojil, a tak nebylo všechno jen na mně.


Tak uplynulo několik prvních měsíců v naprosté pohodě a já jsem se cítila skutečně šťastná a naplněná. Janička je roztomilá, směje se a brouká. Manžel je z ní celý pryč.


Jenže v posledních třech týdnech zjišťuji, že se u mne něco změnilo. Malé je půl roku, je hodná, manžel je chápavý a starostlivý, nemáme nějaké výrazné existenční problémy, a přesto v těch posledních týdnech nejsem v pohodě..


Najednou už necítím to velké štěstí, ale začínám být nějaká nespokojená. Vadí mi všechno. Hlavně ten sterotyp, do kterého jsem zabředla. Když ráno vstávám, nakrmím malou, obstarám ji a pak vím, že musím vyvětrat, uklidit, uvařit, vyprat... pořád dokola. Každý den to samé. Připadám si najednou jako naprogramovaný stroj. Je to pořád stejné. Nádobí, prádlo, hadr, vysavač, procházka, koupání a ráno zase nanovo. Když si představím, že takhle to bude ještě několik let, sevře se mi žaludek a udělá se mi špatně. Mám pocit, že se zblázním.


Nejhorší je, že se to už projevuje na mém chování k dceři. Nemám na ni tolik trpělivosti, vadí mi, když začne plakat a já musím od nějaké rozdělané práce k ní jít. Pořád jen lítám sem a tam a jsem čím dál víc nervózní. Navíc Janičce rostou zoubky a poslední noci hodně pláče. Skoro vůbec se nevyspím a včera jsem už na ni byla i zlá. Přestala jsem se ovládat, křičela jsem na ni, ať už proboha spí a ona samozřejmě plakala ještě víc. Seděla jsem u postýlky na zemi a brečela jsem s ní.


Cítím se úplně vysílená a vyčerpaná. S manželem jsme o tom mluvili, on se snaží mne chápat, ale nějak to není ono. Párkrát v týdnu malou večer vykoupe, když přijde z práce dřív, vezme ji třeba na procházku, ale to jsou jen malé chvilky, které mi nějak výrazně nepomohou. Nejradši bych se sebrala a třeba na týden někam odjela. Sama, bez nikoho. Jenže to nemůžu. Pořád kojím. Jsem prostě doma uvázaná jako pes u boudy a nemám šanci se z toho dostat.


Obě babičky chodí do práce, ty mi pomoci nemůžou a přiznám se, že bych se jim ani nesvěřila. Ony jsou z té staré školy, kdy ženská neremcala a makala. Jenže to se přece nedá vydržet!


Jsem protivná sama sobě, pořád bez nálady, utrhuji se na manžela a už i na malou. Přitom je mám oba moc ráda. Nevím, co se se mnou děje. Možná jsem zralá na psychiatra. Kdybych měla alespoň nějakou kamarádku, ale já tady nikoho neznám, ani jsem u nás neobjevila žádné mateřské centrum.


Jsem jenom sama a sama. Nemám žádnou kamarádku, se kterou bychom třeba šly společně s dětmi na procházku. Nikoho tu neznám a stydím se navázat třeba v poradně s někým kontakt. Celý den si nemám s kým promluvit a večer, když přijde manžel z práce, dokážu se s ním akorát pohádat. On je pořád ještě trpělivý, ale já si říkám, jak dlouho mu to vydrží?

Prožívaly jste taky něco podobného? Třeba je to jenom nějaké pitomé období a já se z toho zase dostanu. Ale momentálně jsem opravdu na dně.

Lucie


6.5.2014   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 110   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Nessie
Nessie - 7.5.2014 15:20

tornado-lou: No máš pravdu, že shazovat pocity ostatních by člověk neměl - a snažím se to většinou taky nedělat.
Jen tady u toho jednoho tématu mi to občas nedá - prostě ať dělám, co dělám, nemůžu pochopit, že mateřská dovolená, pro mě nejkrásnější období života a fakt období největšího klidu a míru a pocitu bezstarostnosti a volnosti, tak že to pro někoho je nuda a pruda a stereotyp.... smajlik - 76 Fakt se poctivě snažím pocity Lucie neshazovat - ale moc mi to nejde. Hned, ale hned bych se na MD vrátila. smajlik - 65

 
sharon
sharon - 7.5.2014 15:17

Nessie: 11:40smajlik - 47

 
sharon
sharon - 7.5.2014 15:15

tornado-lou: 13:19.....věříš nebo ne to je mi celkem jedno....byla jiná doba , klidnější a spokojenější, chlap byl o půl třetí doma z práce a v klidu aniž by se o ni bál , posbíral harantíky a šel s nima na pískoviště nebo kluk chodil od mala do sokola cvičit a já byla s holkou na písku , nebo k našim na zahradu , v létě s dětmi na koupaliště kde jsme si koupili kabinku , větší si hrál v bazénku a na meší se hodila síť na kočár a chrněla ve stínu - ráda na to vzpomínám......nenudila jsem se a na nervy mi nic nešlo a paměť mám docela v pořádku - zatím.....smajlik - 26

 
Leii
Leii - 7.5.2014 15:07

V našem městě funguje třeba bazárek na facebooku - seženeš na dítě, co hledáš, a ještě se můžeš seznámit.

 
Leii
Leii - 7.5.2014 15:06

Lucie, s půlročkou se toho dá podnikat! Základem je nesedět doma a nešůrovat, malá ještě nemůže nic nabordelit a vy dva s manželem taky ne - kor, když doma nebudete. Kup si šátek nebo nosítko a vyraž ven - zkus najít něco, co by Tě bavilo - výlety s klubem turistů, nějakou přednášku atp. Jezdila jsem takto s holkama v pohodě, besedy v knihovně, v ekocentru...když kňouraly, povozila jsem je na chodbě, nakojila, uspala atd....v půl roce jsou zlaté, neutíkají smajlik - 68.Nevím, jestli máš auto, ale kočárkem v pohodě můžeš jet vlakem, nemáš nějaké kamarádky jinde, v jiném městě? Zajeď na nimi na pár dní. Teď v létě se pořádá spoustu vícedenních akcí pro rodiče s dětmi, máte-li na to prostředky, vyjeďte si s dcerkou. To, co popisuješ, je opravdu velký stereotyp. Ať muž pohlídá a zajdi si zaběhat nebo do kina - to mezi kojením akorát stihneš, máte-li tento svatostánek poblíž.

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 14:20

Nessie: ja si taky myslim, že materska je pohoda a dokud sou deti zdravý, tak se zadny drama nekona. ale to vím až dneska. zezačatku mi to taky pripadalo nový a težký. asi jako všechno nový, žejo.
ale když se nědo svěří, že má nějaký pocity, tak je přece pitomé ho přesvědčovat, že na takové pocity nemá nárok, popřípadě že takové pocity vůbec nemá. a poukazování na to, že ostatní to mají těžší taky nijak nepomůže.

 
Nessie
Nessie - 7.5.2014 14:05

tornado-lou: A k těm hovorům matek na pískovištích a v MC - máš naprostou pravdu. Na mateřské jsem se stýkala hodně s jinými maminami a kromě podle mě zcela samozřejmých hovorů o dětech (jd e prostě o výměnu zkušeností a tipů), jsme se úplně normálně bavily o všem možném tak, jako se bavím třeba s kolegyněmi v práci. Prostě o všem možném. A nikdy jsem teda nezažila, že by se nějaká mamina, se kterou jsem se seznámila, bavila jen o "papu" a kaku". To teda fakt ne.
Taky mě fascinuje, že někdo řekne: Do MC bych nikdy nešla, vadí mi hovory těch matek tam o papaání a kakání - ale jak to, dámy, víte?? smajlik - 68

 
Nessie
Nessie - 7.5.2014 14:00

tornado-lou: No, já si teda nic narůžovo nelakuju - v prvním příspěvku jsem psala, že s 1. synem před cca 20 lety to bylo na mateřské skutečně horší - ale zejména proto, že právě neexistovaly ještě téměř žádné možnosti - nebyl internet, nebylo plavání kojenců, cvičení dětí jen omezeně, nebyly kavárničky, MC, herny, nic. Takže ta izolace, pokud člověk neměl kamarádku na MD, skutečně nějaká mohla být.
Ale bavíme se od dnešní době - a dnes to skutečně aspoň já nechápu. Mám 5letého syna. Mateřskou jsem si skutečně užila, doma jsem neseděla ani den, aktivit jsme měli plno, kamarádky jsem si našla a te´d když už chodím do práce, je teda stereotyp mnohem horší - a to mám práci celkem zajímavou. Rozhodně si nic neidealizuju - byly dny, kdy byl syn protivný, to jistě - ale celkově -pohodička. A moje sestra, která je na MD aktuálně s 1,5 letou holčičkou, mi dává zapravdu - MD se zdravým dítětem = pohodička, veget, klídek. Kdepak zpátky do práce - ani slyšet! smajlik - 68

 
PEGG
PEGG - 7.5.2014 13:56

tornado-lou - 7.5.2014 13:19 smajlik - 47
tornado-lou - 7.5.2014 13:25 to máš kliku, já si pamatuju, že jsme mluvily (maminy) právě hlavně o dětech.smajlik - 68

 
Piafka
Piafka - 7.5.2014 13:34

tornado-lou: smajlik - 47

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 13:25

Taky me ohrome bavi, jak presne vite, ze si matky povidaji jen o zoubcich a plinkach. Vcera sem se potkala se znamou v MC a vite cco sme resily????
Resily sme jak ona s manzelem zorganizuji exhibici v sekani dreva, co je potreba udelat, jak mam pomoct a komu potrebnymu dame vytezek ze vstupnyho. O plinkach se nemluvilo.

 
tornado-lou
tornado-lou - 7.5.2014 13:19

Mile damy, myslim ze vas nektere trochu klame pamet. Ted po 10, 20, 30, letech si skutecnost lakujete naruzovo a zapominate ze ste toho taky misty mely plny zuby, nevedely ste co delat a chtely od vseho utict. Kazdej ma nekdy spatej den, spatnej tyden nebo spatny obdobi. A pak se zda kazda blbost neprekonatelna. A jestli tvrdite ze ste to nikdy nezazily tak vam neverim

 
žoržet
žoržet - 7.5.2014 12:58

Nessie: svatá pravda smajlik - 47

 
PEGG
PEGG - 7.5.2014 12:31

No já osobně jsem spíš introvert a nikdy mi samota nevadila a na mateřské jsem byla ráda. Mě by třeba nějaký klub maminek nelákal, spíš by mi to kvokání šlo na nervy, stejně to jsou řeči jen o paku a kakusmajlik - 63
Nojo, většina lidí chce vždycky to co nemá a závidí druhým, jaký mají krásný život a přitom nevidí jejich problémy a že každý nějaké má, někdo větší, někdo menší. Jenže pro každého jsou právě ty jeho ty největší. Ale na to, že jsme vlastně v té určité době byli šťastní, přijdeme pozdě. Co já bych dnes dala za takový stereotypsmajlik - 17
Ale dokud nejde o život, jde o prd a tak každé ráno otvírám oči, usměju se a říkám si: "Hurá, žiju! Jé, nic mě dneska nebolí! Staví se děti nebo moji rodiče, už se na ně těším! Klube se sluníčko, to bude krásný den!!!" smajlik - 61

 
PEGG
PEGG - 7.5.2014 12:19

nasemami - 7.5.2014 10:27 smajlik - 47

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 401192.
Archiv anket.