Vyřiďte rystupii, že ji pozdravuje Můmila.
Včera byl důležitej den. Včera jsem ve školním rozhlase slyšela krásnou básničku o jednom pánovi. Jmenoval se hrdý Budžes, byl velice statečnej a vytrval, i když měl všelijaký potíže.
Hra o hrdém Budžesovi mě vrátila zpátky do dětských let, kdy jsem spoustu věcí znala jen z poslechu a se psaným textem jsem se seznámila až o mnoho později. Musím přiznat, že jsem se pokaždé tvářila stejně jako Bára Hrzánová, když zjistila, že pan Budžes neexistuje. Začalo to rystupií. Znělo to tak cizokrajně a strašidelně zároveň. Byla jsem přesvědčená, že rystupie je obrovský pták, který za soumraku odnáší děti a je biologicky příbuzný s harpyjí.
Pozdravujte mú milú, frajárečku moju, zpívalo se potom v jedné písni. Můmila, to je ale pěkně blbý jméno, říkala jsem si. A co teprve takoví mikoně! To budou asi divocí koně, když tolik vyvádějí při sedlání. Jiná říkanka začínala slovy Erteple jsou v pekle. To je jasné, běželo mi hlavou, v pekle by to er přece nemohlo být studené. Omyly se děly i v reálném životě. Maminka mi jednou oznámila, že ta holčička je z Loun. Místo, abych si s ní pokojně hrála na písku, nervózně jsem čekala, kdy mě ten zloun praští lopatkou po hlavě. Nebuď labuť, pokřikovali jsme na sebe ze školních lavic. Ale to bylo bez obav, vzbudit labuť by mě opravdu ani nenapadlo. A bylo toho daleko víc. Jen význam těchto mouder mi zůstával utajený. Teprve až čas mě postupně přivedl k poznání.
Zmást se ale nechám i dneska. „S kým budeme hrát na mistrovství světa určil los,“ četl moderátor v rádiu zprávy. Hm, zajímavé ... tak los! A už jsem v duchu viděla zvíře s velkým parožím, jak noří tlamu do losovacího bubnu a vytahuje oslintaný lísteček. Jen jestli to není zneužívání zvířat!
Veselo bývá i na pracovním poli. „Volal mi pan prorektor Sauta, že se mu máte co nejdříve ozvat,“ nechala mi na záznamníku vzkaz jeho sekretářka. Sauta? Toho ale neznám, vrtalo mi hlavou. Že by byl nově jmenovaný? Prohlížela jsem stránky univerzity a nakonec i googlovala jako o život, ale nikoho, kdo by mohl odpovídat zadaným indiciím jsem nenalezla. Vytočila jsem tedy paní sekretářku, abych ze sebe následně udělala blbečka měsíce. Pan prorektor je pořád ten samý. Jenom jí volal z auta.
Nejsem v tom ale sama. Kamarádka se mi přiznala, že teprve nedávno přišla na to, že v písničce, kterou v Noci na Karlštejně zpívají Matuška s Kopeckým je text Kdypak tetřevi hon s lovci prohrají. Celou dobu si myslela, že se tam zpívá Kdypak tetřev i Honzlovci prohrají. No co, když byly Vršovci nebo Ronovci, proč by nebyli i Honzlovci.
Také jste prožili kus života v omylu? A schválně, kdo z vás pamatuje na tehdy úžasný hit s lidovým názvem „Jaminau"?
12.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 149 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyřiďte rystupii, že ji pozdravuje Můmila.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky. Výborný článek a ještě lepší diskuse.
Ani nevíte, jak jste mě potěšily, že jsem nebyla jediná až do svých pětadvaceti přesvědčená, že "honzlovec" je druhové jméno tetřeva A ještě navíc jsem jako dítě nechápala, CO to ti tetřevi kají.
Ten zmíněný oslavný popěvek jsem nikdy neměla ráda, protože mi připadal praštěný a bez významu a navíc jsem nikdy nevěděla, co přesně se tam má zpívat. Znělo mi to většinou jako "Nogalieta". Osvětlily jste mi to až vy
A ještě přidám pár dalších záhadných slov, která mi vrtala hlavou jako dítěti:
Co to znamená, když je někdo oralý? (Ach synku, synku, oralý jsi...)
Co je to zésta? A je to dobře nebo špatně, když cesta není jako zésta? (Na Okoř je cesta jako žádná...)
A poměrně dlouho jsem byla přesvědčená, že existuje sloveso "bronit", které pravděpodobně znamená něco jako tesknit nebo plakat - Snad jenom v podkroví básnící bláhoví broní, slzy roní (Purpura)
holky a jak by se vám líbily ikousky? (doneste si do výtvarky nůžky, špendlíky,látky, i kousky...) "Pani učitelko, a co jsou to ty ikousky?"
Moje maminka se coby malá dožadovala vysvětlení, co je to listuší.(Malení, malení listu širokého...)
Povídala jedna známá synovi: no a jak se jmenuje ten, co hraje na dudy? Odpověď DUDISTA ji sice dostala, ale spokojená nebyla. Dítě přemýšlivě vyhrklo: NO TAK TEDA DUDEK!
Diktovala kdysi dávno jedna češtinářka: K.V. Rais.
Jedna momentálně zaostalá žákyňka si napsala jak slyšela: Kaverajs. A pak se jen divila...zmínka o literátovi nebyla v žádné knížce. A všichni se přitom tvářili...kdovíjak je známej!
moc hezký článeček...
jeden známý vždy říkával... každý má svíňáky známí /sví ňáký známí/
Heather: no soutěž by byla rozhodně zajímavá.. když soutěž dětských fotografií skončila...
Já si pamatuju, jak jsem na gymplu vychytávvala z kazety pro kamarádku slova jedné písničky od Pet Shop Boys. Celkem se mi dařilo, až na jedno slovo. Přehrávala jsem si jí snad 1000x, ale furt jsem tam slyšela the care and see we spend - to je blbost. Až po letech mi došlo, že tam zpívají currency (měna, peníze), ale to opravdu hrozně dlouho. No a co Opus a jejich Live is Life a holky běžte dál? Kamarádi se vsadili, že to tam je, ale zkontrolovali to a je tam come together now. Já tam ale stejně pořád slyším ty holky
Holky, dnes jsem málem spadla pod stůl, bezvadná diskuse, Taky přispěju, ale příspěvku nanosekunda se to ani zdaleka nevyrovná.
Bylo mi asi 13 - 14let a Matuška zpíval píseň "Jó, třešně zrály" a já se ptala taťky co je to "pnejsi". V písničce jsou slova: Ty můj typ nejsi.
to nemá chybu...nanosekunda
Někde jsem slyšela slovo "nanosítko",nějaký užasný vynález,a od té doby přemýšlím,jak to asi vypadá,neb je více možností....
pavluška: O stupně vítězů se dělí A KOZY MA NA ALJAŠKE a DO NÁDOBY SPAD SEM.... To mě tedy opravdu dostalo...
Ani berla BRAZILKA není bez šancí
NANOSEKUNDA vítězí....
a Jaminau
můj nejvetší životní objev byl ze v písničce Abraxasu ".... do jedu namoč oštěp a šíp...." nikdo nedojede na moč (místo benzínu) ale namáčí ten oštěp, který mi tam moc neseděl
švagrová je pověstná svými Ušrudochy ".... nebudu se už rudochů bát..."
a dcera, tehdy tříletá, se pri cvičení na písnicku o Růžence pri slovech " usni Růženko na STO LEt..." sápala na konferenčí stolek - dlouho jsem nevedela proč