Vyřiďte rystupii, že ji pozdravuje Můmila.
Včera byl důležitej den. Včera jsem ve školním rozhlase slyšela krásnou básničku o jednom pánovi. Jmenoval se hrdý Budžes, byl velice statečnej a vytrval, i když měl všelijaký potíže.
Hra o hrdém Budžesovi mě vrátila zpátky do dětských let, kdy jsem spoustu věcí znala jen z poslechu a se psaným textem jsem se seznámila až o mnoho později. Musím přiznat, že jsem se pokaždé tvářila stejně jako Bára Hrzánová, když zjistila, že pan Budžes neexistuje. Začalo to rystupií. Znělo to tak cizokrajně a strašidelně zároveň. Byla jsem přesvědčená, že rystupie je obrovský pták, který za soumraku odnáší děti a je biologicky příbuzný s harpyjí.
Pozdravujte mú milú, frajárečku moju, zpívalo se potom v jedné písni. Můmila, to je ale pěkně blbý jméno, říkala jsem si. A co teprve takoví mikoně! To budou asi divocí koně, když tolik vyvádějí při sedlání. Jiná říkanka začínala slovy Erteple jsou v pekle. To je jasné, běželo mi hlavou, v pekle by to er přece nemohlo být studené. Omyly se děly i v reálném životě. Maminka mi jednou oznámila, že ta holčička je z Loun. Místo, abych si s ní pokojně hrála na písku, nervózně jsem čekala, kdy mě ten zloun praští lopatkou po hlavě. Nebuď labuť, pokřikovali jsme na sebe ze školních lavic. Ale to bylo bez obav, vzbudit labuť by mě opravdu ani nenapadlo. A bylo toho daleko víc. Jen význam těchto mouder mi zůstával utajený. Teprve až čas mě postupně přivedl k poznání.
Zmást se ale nechám i dneska. „S kým budeme hrát na mistrovství světa určil los,“ četl moderátor v rádiu zprávy. Hm, zajímavé ... tak los! A už jsem v duchu viděla zvíře s velkým parožím, jak noří tlamu do losovacího bubnu a vytahuje oslintaný lísteček. Jen jestli to není zneužívání zvířat!
Veselo bývá i na pracovním poli. „Volal mi pan prorektor Sauta, že se mu máte co nejdříve ozvat,“ nechala mi na záznamníku vzkaz jeho sekretářka. Sauta? Toho ale neznám, vrtalo mi hlavou. Že by byl nově jmenovaný? Prohlížela jsem stránky univerzity a nakonec i googlovala jako o život, ale nikoho, kdo by mohl odpovídat zadaným indiciím jsem nenalezla. Vytočila jsem tedy paní sekretářku, abych ze sebe následně udělala blbečka měsíce. Pan prorektor je pořád ten samý. Jenom jí volal z auta.
Nejsem v tom ale sama. Kamarádka se mi přiznala, že teprve nedávno přišla na to, že v písničce, kterou v Noci na Karlštejně zpívají Matuška s Kopeckým je text Kdypak tetřevi hon s lovci prohrají. Celou dobu si myslela, že se tam zpívá Kdypak tetřev i Honzlovci prohrají. No co, když byly Vršovci nebo Ronovci, proč by nebyli i Honzlovci.
Také jste prožili kus života v omylu? A schválně, kdo z vás pamatuje na tehdy úžasný hit s lidovým názvem „Jaminau"?
12.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 149 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyřiďte rystupii, že ji pozdravuje Můmila.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mně zas utkvělo v paměti, jak jsem na základní škole kvůli podobnému komunikačnímu šumu dostala za 4 z diktátu. Učitelka diktovala a já psala:"Od Vltavy klaby" Jsem pravda nevěděla co jsou ti klabi - loktem jsem šťouchala do spolusedící - ta mi to ovšem zopakovala uplně stejně. Tak asi nějaký druh korýše... nebo že by synonymum pro drby?Výsledná známka za mezeru, malé písmeno a chybné i-y mne nepřekvapila tolik jako naprosto jasně opravené "Od Vltavy k Labi"
To jsem se zase jednou nasmála! Připomnělo mi to, jak moje maminka jako dítě nechápala verš v Otčenáši: Jako Šimi odpouštíme našim viníkům... A taky naše úsloví ze studentských dob: Stůj, noho posvátná!
.gif)
V pohádkce "O princezně, která ráčkovala" zpívá Krampol písničku ....a kdo nemá krásné R tak ten si říká o malér... Nechápala jsem, kdo je to ten Omaler 
já taky nevím co je Jaminau
Jinak článek perfektní
pobavila jsem se
Meryl: Můj synovec zase místo rádio říkal Hrádio. No přece když hraje ?
pidam3: jo, přesně, až po letech jsem toho baču pochopila
.gif)
nevím,jestli to bylo v písničce, ale za mlada jsme říkali -nelaj milhuli (nelaj mi, lhu-li). Dlouho jsme řešili, co a kdo je milhule a jak vypadá,tehdá nebyl google,abychom si to vyhledali 
...Honzlovci se taky u nás vyskytovali. A u sousedů malá pěla v koledě - přiletěl k nim anděl,na panděro panděl..
.gif)
Teď jsem si vzpomněla, že jsem coby školkové dítě v písničce Pec nám spadla zpívala: Vezmeme si hoblibilku... Místo hoblík pilku
Tetřev honzlovec je přece druh tetřeva, jako tetřev hlušec. To mi bylo jasné odjakživa 
zajíček Svejamse sedí sám-pořád jsem nechápala co je to za blbé jméno a ono je to:zajíček v své jamce sedí sám
.jpg)
já komolila skoro všechny písničky,když jsem byla mladá
,ale zaboha si na nic nemohu vzpomenout
.JPG){kind=avatar}
Ijka: Myslím, že se nahání, ale my z nerybníkářských oblastí jaksi netušili, co to může znamenat a neuměli jsme si představit, jak někdo honí rybník, když rybníky přece neumějí běhat
Stejné je, když otec jel na měsíc na vojenské cvičení a já se ptala maminky, jak na ten měsíc jel, když na měsíc nevede ani silnice ani koleje. To bylo ještě před Gagarinem
MAJUCHA : bezva článek, moc jsem se pobavila
Martuš: a on se ten talinskej rybník nenahani?!Tak co se tam zpívá?! Jak vidim mám dodnes mezery ve vzdělání...
Ja jsem s ceskejma pisnickama nikdy problem moc nemela, pac co jsem se naucila cist neustale jsem se ucila nove pisnicky s kytarou a ze zpevniku, takze napsane jsem to videla.... Sranda byla ale u anglickych pisnicek.... u zpevu pisnicek Michaela Jacksona jsem na refren pouzivala univerzalni slovo Filééééé, které se hodilo na skoro vsechny refreny... napr. Thriller nebo Beat it :) U mamcine oblibene pisnicky Don´t say good bye girl! jsem nadsene vyrvavala Do sena bágl !!!!!
