Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, byla jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem. S manželem jsme se už delší dobu o miminko pokoušeli a pořád se nedařilo. Každý měsíc jsem tak pravidelně oplakala, že zase nic.


Po roce a půl se konečně zadařilo a já jsem přišla do jiného stavu. Těšili jsme se moc. Celé těhotenství jsem prožila v pohodě, chystali jsme pokojíček, výbavičku a bylo nám moc dobře.


Pak se narodila Janička. Štěstí, jaké mne zaplavilo, se nedá ani popsat. Nemohla jsem se dočkat, až nás z porodnice pustí domů a my budeme všichni pohromadě. Konečně nastal den, kdy si nás manžel odvážel.


Byla jsem šťastná. Pořád jsem se s malou mazlila, chovala ji, vůbec mi nevadilo k ní v noci vstávat. Všechno jsem zvládala jako po másle. Pravda je, že i manžel se vydatně zapojil, a tak nebylo všechno jen na mně.


Tak uplynulo několik prvních měsíců v naprosté pohodě a já jsem se cítila skutečně šťastná a naplněná. Janička je roztomilá, směje se a brouká. Manžel je z ní celý pryč.


Jenže v posledních třech týdnech zjišťuji, že se u mne něco změnilo. Malé je půl roku, je hodná, manžel je chápavý a starostlivý, nemáme nějaké výrazné existenční problémy, a přesto v těch posledních týdnech nejsem v pohodě..


Najednou už necítím to velké štěstí, ale začínám být nějaká nespokojená. Vadí mi všechno. Hlavně ten sterotyp, do kterého jsem zabředla. Když ráno vstávám, nakrmím malou, obstarám ji a pak vím, že musím vyvětrat, uklidit, uvařit, vyprat... pořád dokola. Každý den to samé. Připadám si najednou jako naprogramovaný stroj. Je to pořád stejné. Nádobí, prádlo, hadr, vysavač, procházka, koupání a ráno zase nanovo. Když si představím, že takhle to bude ještě několik let, sevře se mi žaludek a udělá se mi špatně. Mám pocit, že se zblázním.


Nejhorší je, že se to už projevuje na mém chování k dceři. Nemám na ni tolik trpělivosti, vadí mi, když začne plakat a já musím od nějaké rozdělané práce k ní jít. Pořád jen lítám sem a tam a jsem čím dál víc nervózní. Navíc Janičce rostou zoubky a poslední noci hodně pláče. Skoro vůbec se nevyspím a včera jsem už na ni byla i zlá. Přestala jsem se ovládat, křičela jsem na ni, ať už proboha spí a ona samozřejmě plakala ještě víc. Seděla jsem u postýlky na zemi a brečela jsem s ní.


Cítím se úplně vysílená a vyčerpaná. S manželem jsme o tom mluvili, on se snaží mne chápat, ale nějak to není ono. Párkrát v týdnu malou večer vykoupe, když přijde z práce dřív, vezme ji třeba na procházku, ale to jsou jen malé chvilky, které mi nějak výrazně nepomohou. Nejradši bych se sebrala a třeba na týden někam odjela. Sama, bez nikoho. Jenže to nemůžu. Pořád kojím. Jsem prostě doma uvázaná jako pes u boudy a nemám šanci se z toho dostat.


Obě babičky chodí do práce, ty mi pomoci nemůžou a přiznám se, že bych se jim ani nesvěřila. Ony jsou z té staré školy, kdy ženská neremcala a makala. Jenže to se přece nedá vydržet!


Jsem protivná sama sobě, pořád bez nálady, utrhuji se na manžela a už i na malou. Přitom je mám oba moc ráda. Nevím, co se se mnou děje. Možná jsem zralá na psychiatra. Kdybych měla alespoň nějakou kamarádku, ale já tady nikoho neznám, ani jsem u nás neobjevila žádné mateřské centrum.


Jsem jenom sama a sama. Nemám žádnou kamarádku, se kterou bychom třeba šly společně s dětmi na procházku. Nikoho tu neznám a stydím se navázat třeba v poradně s někým kontakt. Celý den si nemám s kým promluvit a večer, když přijde manžel z práce, dokážu se s ním akorát pohádat. On je pořád ještě trpělivý, ale já si říkám, jak dlouho mu to vydrží?

Prožívaly jste taky něco podobného? Třeba je to jenom nějaké pitomé období a já se z toho zase dostanu. Ale momentálně jsem opravdu na dně.

Lucie


6.5.2014   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 110   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Stereotyp na mateřské. Mám pocit, že se zblázním.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
sevenofnine
sevenofnine - 6.5.2014 9:35

tornado-lou: :-) někdy bylo na práci nejzajimavější, že je nové datum na PC :-) . Být doma je opravdu velká změna, ale prostě hormony klesly a je potřeba se začít snažit sama najít si důvod spokojenosti.

 
sevenofnine
sevenofnine - 6.5.2014 9:31

tornado-lou: holkám gely nezabíraly :-(, žužlání ano, ale jsem si říkala, že těch zubů nemá 100 a prostě je to jen přechodná doba, nevidím důvod se hroutit kvůli 4 zubům ... já se hroutila, když malá měla 42C a k tomu fibrilní křeče a laringitidu ... to mě srazilo na kolena, že se udusí dřív než přijede sanitka, ale vyšilovat kvůli normálnímu zdravému batoleti?

 
orinka
orinka - 6.5.2014 9:29

orinka: vypadlo mi slovo "blbé", ale i tak si to snad domyslítesmajlik - 68

 
tornado-lou
tornado-lou - 6.5.2014 9:28

mmch. to lucii asi nepomůže, ale já dnes vzpomínám na první dítě a říkám si, kolik sem měla času, ani sem o tom nevěděla. opravdu bych chtěla mít zas první dítě - s těma zkušenostma co mám dneska smajlik - 68smajlik - 68

 
tornado-lou
tornado-lou - 6.5.2014 9:27

sevenofnine: chtela sem napsat neco podobného. v práci je to taky stereotyp. většina kancelářské práce se liší jen tím, že každý den telefonuješ někomu jinému nebo účtuješ jeden den 1000kč a druhý den 10000kč. taky žádný velký vzrůšo. život mimo mateřskou je taky stereotypní.
nicméně doma s miminem je to velká změna - je potřeba se s ní naučit žít, udělat si to příjemné. nápadů už je tu dost.

 
orinka
orinka - 6.5.2014 9:26

ono na té dnešní době je podle mě to, že mladí lidé jsou hodně pasivní a čekají, až jim tu zábavu někdo udělá.

 
sevenofnine
sevenofnine - 6.5.2014 9:25

ještě, pokud je malé půl roku tak se pomalu odstavuje, začíná se s příkrmy a mění se rytmus kojení, to rozhodí hormony, prostě PMS jak vyšité ... :-) Dej si meduňkový čaj a čokoládu

 
tornado-lou
tornado-lou - 6.5.2014 9:23

a teď praktická rada místo teoretizování: jestli malé rostou zouky, tak v lékárně prodávají zázrak zvaný Calgel - lehké lokální analgetikum. miminu se namaže na dásně a trochu se mu uleví. dál nachladit kousátka a dát je miminu ozuzlávat. ven na studený vzduch (když nic jiného, tak se tam pláč snáz snáší) no a půlročnímu děcku už můžeš dát i něco do ruky na kousání ať se zoubky mají o co proříznout. kůrku chleba, lehce napařenou tyčinku mrkve, nějakou dětskou sušenku - vyber podle vlastních dietních zásad.

 
sevenofnine
sevenofnine - 6.5.2014 9:22

stereotyp na mateřské? A co jsi prosím Tě dělala tak nestereotypního před malou? Ráno vstala, kolečko koupelna kuchyně, letět do práce, makat, jít na oběd, makat a po práci opět stereotyp, nakoupit, uklidit, jít si zacvičit, spát a ráno opět dokolečka dokola ... Sorry, mám předškolačku a školačku a stereotyp je to pořád, vstát vypravit děti, odvést je, jít do práce, oběd, vyzvednout napsat úkoly jít na kroužek, domácnost ... A o víkendu výlety ... a tak furt a furt :-) :-D Hele aby jsi neměla stereotyp tak bych musela být James Bond, prostě žiješ obyčejný život jako každý, je na Tobě jak se k tomu postavíš. Uvědom si, co nejvíc Ti vadí a to odstraň, jsi uvázaná jako pes doma, fajn 2x týdně večer choď cvičit/do angličtiny/malovat. Máš deficit spánku, fajn spi, když spí malá (k obědu dej malé skleničku a Ty si vem jogurt). Jsi pořád sama? Běž mezi lidi, i když se s nimi nebudeš bavit tak tam jsou (hřiště, zoo, park, korzuj po náměstí, běž nakoupit, na bazén, jezdi MHD), jsi šikovná na pečení tak peč na zakázku, umíš háčkovat, fajn čepičky jdou dobře na odbyt. Jsi dospělá tak můžeš změnit co chceš, jenže pro někoho je jednodušší fňukat. Sorry, ale za pocit štěstí si člověk může sám, to za něj nikdo jiný neudělá.

 
dadka
dadka - 6.5.2014 9:11

Asi tě pálí dobré bydlo. Zkus říct manželovii, ať si najde milenku, nebo ať zařčne chodit do hospody a když přijde, ať tě třeba zbije, místo aby ti pomohl a měl s tebou trpělivost.To bude vrůšo!! Hned se přestaneš nudit a stěžovat si na stereotyp!!

 
Křeček
Křeček - 6.5.2014 8:39

Taky bys mohla po večerech začít chodit nějaké kursy, seznámíš se s lidmi, kteří mají stejné zájmy.

 
Křeček
Křeček - 6.5.2014 8:38

V šesti měsících můžeš začít chodit někam na dětské plavání - i kdybys měla jezdit někam dál, tak alespoň nebudeš pořád doma vařit a utírat prach.
Začni něco studovat místo toho uklízení a vyváření, nebo třeba malovat, hrát na hudební nástroj, cokoli.

Já jsem se tedy vyhýbala i pískovištím v době, kdy tam byly ostatní matky s dětmi, protože jsem nesnášela ty věčné rozhovory o tom, které dítě je dokonalejší a v čem je napřed před ostatními, ale chodila jsem s kočárkem na dlouhé procházky, malovala jsem, četla.... )

Při druhé mateřské jsem po roce taky nevydržela, sehnala jsem chůvu a chodila občas do práce.

 
Nessie
Nessie - 6.5.2014 8:30

Ne, tak to se teda přiznám, že to naprosto nechápu. Rozhodně ne v dnešní době. Jo, když jsem byla na mateřské před 20 lety se starším synem, to bylo horší .- jednak jsem ho měla hodně mladá a všechny mé kamarádky byly bezdětné a žily úplně jinak a jednak neexistovaly dětské kavárničky, herny, mateřská centra, plavání kojenců....nic takového. Taky nebyl internet, nebyly mobily, nic.
Ale dneska? proboha - vždyť je tolik možností co i na mateřské s miminem, natožpak s batoletem dělat!!!! Jaký stereotyp???
S maldším klukem jsem jednak byla pořád venku - za každého počasí, pokud nebyla vánice nebo nelilo jak s konve - vzala jsem kočár, psa a jela jsem do lesa, tam jsme se procházeli nebo do parku, do města, jeli jsme pěšky k babičce, k sestře (obě bydlí cca 3 km ode mě, takže pěkná procházka). Mimoto jsem chodila s malým do plavání, do heren, v létě na koupaliště....
Co se týče seznámení - pokud se doopravdy neumíš seznámit s někým v parku nebo v MC, tak na internetu existuje seznamka maminek na MD - já si tam hned chvíli po porodu našla kamarádku z našeho města, se kterou jsem pak celou MD jezdila ven, vzájemně jsme se navštěvovaly s dětmi a stýkáme se doteď, kdy je děckám 5 let.
Vůbec nechápu o jakém stereotypu kdo mluví - já bych byla na mateřské klidně 5 let. Uznávám, že s půlročním miminem není extra zábava, ale zase většinou ještě dost spí, takže člověk má čas i na jiné věci a mimoto - zachvilku začne chodit, mluvit - a pak to začne být s tím dítětem doopravdy zábava.

 
rychlonožka
rychlonožka - 6.5.2014 8:05

Lucie, tenhle pocit jsem před lety měla taky a myslím, že tím stejným víceméně projde drtivá většina maminek. I když, jak říká s oblibou moje dcera, /mimochodem docela nervní a s jedním dítětem i přes moji pomoc v domácnosti a s dítětem ze všeho velmi nervní a naprosto ve směrech mámy a paní domu nestíhačná/ se dneska ŽIJE JINAK A JÁ TO NEMŮŽU POCHOPIT. Berte to jako přechodné období a zkuste si v tom najít pozitiva. Pleny jsou papírové, příkrmy se dají koupit hotové, za chvíli kojit přestanete a malou si na sobotu budou moci prarodiče vzít. Máte dneska spoustu výhod, i do toho mateřského centra někam se dá dojet. Za pár let, až budete v práci, běhat do družiny pro dceru a po večerech s ní psát úkoly, vařit a prát, ještě si na tohle období vzpomenete. No a vyučená zkusšeností - druhé dítě si prostě radši nepořizujte. Bylo by to opět pár let doma a Vy už víte, že Vám tenhle způsob "dovolené" zrovna moc nesedne.

 
tornado-lou
tornado-lou - 6.5.2014 7:46

mas blbý období, chápu to. mě právě těch 5-6měsícu připadalo vždycky nejtěžší. klukům rostly zuby, nespali, dostali průjem, navíc pulroční dítě už moc nespí, chce se bavit a ty se musíš naučit, co s ním vlastně všechno můžeš dělat. takže pocity pochopitelné, klídek, to přejde.
jinak potřebuješ lidskou společnost. opravdu to chce nějakou kamarádku, nebo mc, cvičení s dětma, půlroční už to bude bavit. jestli nebydlíte na aljašce, tak určitě v okolí něco najdeš. a maminek s kočárkama je všude mraky, je dost možný, že mají stejný pocity jako ty.
domácí úklid neprovozuj. půlroční dítě binec nenadělá, navař na víc dní, vyražte ven, teď bude pěkně a teplo, klidně můžeš na celodenní výlety - dítě do šátku nebo do kočáru, mlíko máš s sebou a je to.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-110
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 399045.
Archiv anket.