Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V souvislosti s výročím Sametové revoluce se více jak tři pětiny veřejnosti domnívá, že je čas opět vyjít do ulic. Důvodem je stále sílící nespokojenost s děním na domácí politické scéně, která je nejsilnější od pádu totality.

Jak totiž ukázal aktuální rozsáhlý průzkum společnosti SANEP, nespokojeno s aktuální politickou situací v naší zemi je téměř devět desetin veřejnosti. Exkluzivní průzkum společnosti SANEP tak poukazuje na skutečnost, že jsou lidé od pádu totality natolik znechuceni politikou, že demokratičtí představitelé politické moci jsou hodnoceni hůře, než ti totalitní, což ostatně vysvětluje i nárůst preferencí KSČM. Názor, že se polistopadoví představitelé vládní a parlamentní politické scény chovali a chovají hůře, než jejich komunističtí předchůdci totiž sdílí téměř dvě třetiny veřejnosti, což rozhodně není dobré vysvědčení pro polistopadovou činnost demokraticky zvolených zákonodárců. Pouze více jak pětina domácí populace je přesvědčena, že ČR se stala po dvaadvaceti letech vyspělou demokracií.

Největší klad - možnost svobodně se rozhodovat

Za největší výdobytky polistopadového demokratického vývoje ČR považuje většina veřejnosti možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě, možnost cestování a svobodu slova. Naopak za největší zápory je považována rozsáhlá korupce a ztráta sociálních jistot. Ovšem i přes sílící kritiku domácí politické úrovně jsou Češi většinově stále hrdi na svoji zemi a považují se za vlastence, což může svědčit o existující naději a přesvědčení, že není vše ztraceno. Rovněž panuje i přesvědčení, že převažují klady vydobyté demokratické společnosti nad érou vlády totalitního režimu a že dnes je lépe, než tomu bylo před listopadem 1989. Je však nutné říci, že u populace nad 40 let a to zejména u důchodců a obyvatel venkova, Moravy a severních Čech převažují názory zcela opačné, tedy že za komunistů bylo lépe a že výhody demokracie nepřevažují nad érou totality. Tento názor pak rovněž sdílí i voliči ČSSD a KSČM.

V souhrnu lze říci, že navzdory masivní nespokojenosti celé domácí populace s úrovní domácí politiky a s jejím polistopadovým vývojem, panuje v části naší společnosti vlastenecký duch, ovšem na druhé straně sílí i nespokojenost nejnižší sociální vrstvy. Oba tyto proudy pak mohou znamenat radikalizaci levicového a pravicového voličského spektra.

Trocha statistického výzkumu

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 26.října - 10. listopadu 2011 na vybrané skupině 27.229 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 52.067 dotázaných.

Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Téměř dvě třetiny respondentů (61,8%) se domnívá, že se dění na politické scéně opětovně dostalo do bodu, kdy je nutné veřejně proklamovat svou nespokojenost, respektive znovu vyjít do ulic. Ovšem v porovnání se 17. listopadem se nejedná o kritiku režimu jako celku, ale spíše o kritiku poměrů, která 22 let po Sametové revoluci v tuzemské politice dosahuje svého vrcholu.

Drtivá většina respondentů (87,7%) je krajně nespokojena se stávající politickou situací v České republice. I toto přesvědčení lze dát do souvislosti s politiky, jejichž kredit a důvěryhodnost je vlivem řady kauz a skandálů kontinuálně srážena ke dnu. Svou roli v této otázce patrně hraje i fakt, že v tomto období jsou přijímána opatření, která budou mít dopad na životní úroveň většiny občanů.

Velmi zajímavé je zjištění, že více jak polovina dotázaných (57,9%) zastává názor, že nynější, potažmo polistopadoví představitelé vládní a parlamentní politické scény, se nechovali a nechovají lépe než jejich komunističtí předchůdci. Tento názor většiny veřejnosti jednoznačně poukazuje na vrcholné znechucení veřejnosti s děním na domácí politické scéně. Ta je stále častěji spojována s korupcí na všech úrovních státní správy a samosprávy, což společně s desítkami kauz vrcholných politiků deklasuje v očích veřejnosti úroveň politického prostředí až na samotné dno.

Výrazná většina respondentů (72,3%) nepovažuje Českou republiku, ani po dvaadvaceti letech od pádu komunistického režimu, za stát s vyspělým plnohodnotným demokratickým režimem.

Většina Čechů jsou vlastenci, hrdí na svou zem

I přes výraznou kritiku stávajících politických poměrů či nedůvěru ve vládu nebo parlament, je však většina respondentů (63,1%) jednoznačně hrdá na svou zem a národnost. Lze tak konstatovat, že většina občanů v rámci svého vztahu ke své mateřské zemi odděluje politiku od ostatních oblastí, například historie či sportu.

Za vlastence, tedy za člověka, kterého charakterizuje kladný a podpůrný postoj ke své vlasti, se považuje 76,2% dotázaných, což poukazuje na stále silný vlastenecký potenciál.

Většina respondentů (34,4%) považuje za největší klad polistopadového demokratického vývoje v ČR možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě. Na druhé příčce je v přínosech demokracie pro 16,1% možnost cestování. Se ziskem 13,8% následuje svoboda projevu.

Možnost volného podnikání je největším kladem polistopadového demokratického vývoje pro 6,2% dotázaných. Možnost demokraticky volit své politické zástupce je největším výdobytkem demokracie pro 4,4% respondentů. Pro 3,6% dotázaných je tím největším plusem demokratické éry ČR větší možnost studia a pro 2,3% tržní hospodářství.

Nejvíce leží lidem v žaludku korupce

Naopak největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR je podle mínění 41,5% jednoznačně rozsáhlá korupce v politice, policii a justici. Se ziskem 11,9% následuje ztráta sociálních jistot. Vznik rozdílných sociálně silných skupin obyvatelstva představuje největší negativum polistopadového vývoje pro 5,5% respondentů. Zhoršující se politická úroveň je největším záporem polistopadového demokratického vývoje pro 5%. Se ziskem 4,1% následují vysoké náklady mladých rodin na bydlení. Zvýšená kriminalita nejvíce trápí 3,6%. Následují nízké důchody, které nejvíce vadí 1,5%. Pro 0,7% je největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR finanční spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Zvyšující náklady spojené se studiem pak nejvíce trápí 0,6% respondentů.

I přes kritiku polistopadové politické elity a politických poměrů je 55,6% dotázaných přesvědčeno, že za předlistopadové komunistické éry bylo hůře než dnes. Opačného názoru jsou však převážně levicoví voliči, důchodci a obyvatelé Moravy a severních Čech.

Nadpoloviční většina respondentů 52,6% zastává názor, že klady vydobytého demokratického režimu převažují nad érou komunistického režimu, který zde trval déle než 40 let. I zde však zejména sociálně nejslabší a nejstarší část domácí populace má opačný názor.

Více na www.sanep.cz

SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).