Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

"Záleží nám na tom, aby vystudovala a jednou mohla mít hodnotný život. Oba jsme vysokoškoláci a přejeme si, aby i dcera jednou absolvovala vysokou školu." A co když vystuduje jenom střední, to podle vás nemůže mít plnohodnotný život?

Chápu, že jste vždycky pro vaši dceru chtěli to nejlepší. Nemyslím si ani, že by šlo o nějaký diktát, jak píšou ostatní, naopak určitě je lepší děti podporovat v jejich zájmech a snažit se je nějak vést, než nechat je růst jako dříví v lese. Bohužel ale oni najednou překročí neviditelnou hranici, kdy se z našich poslušných hodných dětiček stanou bytosti, které si připadají náramně chytré a samostatné, a my jsme pro ně s našimi názory sto let za opicema. Je zbytečné vykládat jim, že se učí pro sebe, že jednou budpou chtít mít zajímavé povolání, že určitě nebudou chtít živořit na pracáku - to všechno je pro ně nepředstavitelně daleko. Nepomáhá hučet do nich ani po dobrém, ani po zlém. Mám dvě děti už dospělé a dceru taky čtrnáctiletou, tak si myslím, že vím, o čem mluvím.
Radu mám snad jen jednu - vytvořit dceři doma prostředí, do kterého se bude ráda vracet. Zákazy nic nevyřeší, stejně bude kamarádit s kým bude chtít (sama si to pamatuju), a pokud bude mít pocit, že kamarádi jsou ti jediní, kdo jí rozumí, bude za nimi utíkat čím dál víc. Zkuste začít dceru brát ne jako malé dítě, ale jako parťáka, se kterým se dá domluvit aspoň na základních pravidlech. Zajímat se o to, co ráda dělá, co dělají její kamarádi - ale ne s despektem. A čtrnáctiletá holka určitě každou chvíli něco potřebuje - kapesné, něco na sebe, kredit do telefonu atd., ale něco za něco - hranice se dodržovat musí. Sama přijde na to, že s rodiči je rozumnější vycházet, než válčit. I když to možná bude nějakou chvíli trvat.

Chce se jít učit na kuchařku? - OK, dopřála bych jí lekci , v sobotu ráno jí vzbudila o půl páté a zapřáhla ji v kuchyni (to je totiž standartní čas, kdy kuchařky vstávají do práce, aby bylo na 11h navařeno v jídelnách)
Chce se chovat jako "velká hola" - OK, pak ale bez dotací od rodičů - ne snížit kapesné, ale úplně zrušit.
A pokud si holka bude otevíat hubu, že máte vyživovací povinnost - ano, máte a dáváta jí najíst, a má zdarma nocleh (voda+energie, místo nájmu bych ji zapřáhla při domácích pracech). On jí brzy spadne hřebínek.
Pokud chce víc, musí se snažit.

Jestli jste dceři celou dobu prali do hlavy,že vy jako VŠ jste nadlidi a ona musí být taky,tak se nedivte!! Dnes je úplně fuk,jestli máte/nemáte VŠ a stejně jste na pracáku,pokud nemáte známé,kteří vám místo dohodí....Dcera se byla po skončení VŠ přihlásit na pracáku: má 2 tituly a byla tam na chodbě spolu s bandou cikánů....Myslím si,že jste vyvíjeli na dceru nepřiměřený nátlak,který si ona uvědomila až nyní a tak se tomu brání naprostou negací všeho,co vy jí říkáte! Zbít tak velkou holku je trapné,není to pes,který by měl poslouchat na slovo...Nezbyde vám nic jiného,než ji nechat být.Možná jste tomuto stavu měli předejít a nechat ji přejít včas na 8 leté gymnásium,tím by padla možnost,že by se jako teď,špatně učila a na gympl se nedostala.Se divím,že vás při plánování takovéhle věci nenapadly! Čím více na ni budete zlí a vandrovat do ní,tím víc se bude šprajcovat a je tu možnost,že v 18 bouchne dveřmi a dost dlouho ji neuvidíte! Je jasné,že si po*ere život,ale je to její život! Možná byste měli zajít někam k odborníkům (vy rodiče!!!),abyste zjistili,kde jste udělali chybu.

Sice to nepíšete, ale vypadá to na jedináčka, který musel od útlého věku naplňovat přání rodičů. Orientace na dobré výsledky. Možná cítila, že její hodnotu poměřujete pouze tím, jak vyniká v učivu, nedělá problémy a chová se tak, jak se líbí vám. Teď je v pubertě a uvědomuje si svou osobnost. Je to patrně naivní vzpoura proti autoritám, a jak tu píše Mitrola, proti vašemu diktátu (i když jistě dobře míněnému). Přistupte na její hru - vyjděte jí vstříc a bavte se s ní co nejvíc o tom, co chce skutečně dělat. Vybírejte učební obor Kuchařka, berte její přání vážně a dotahujte až do konce. Umožněte jí nahlédnout do zákulisí nějaké velké kuchyně, kde se jenom kmitá No a ta parta...zakázané ovoce samozřejmě nejlíp chutná. Roky výchovy u ní zaručují, že poznává nevhodnost společnosti, ale ona vás jí vlastně trestá, upozorňuje na sebe - měli byste reagovat, ale ne příkazy a drilem, hrejte s ní hru na dospělého, který ovšem musí nést následky svých rozhodnutí.

podle mě se vaše dcera brání "krátkému řetězu". Je v 9.třídě, má být za 4roky dospělá a z vašeho psaní mám pocit, že ji vedete celkem přísně po předem upravených cestičkách. Je jasné, že chce žít ... a všichni víme co to pro puberťáky je. Mám pocit, že jste na dceru tak tlačili, že vás teď už neposlouchá ať říkáte cokoliv.
Nastavila bych jiná pravidla, ano chceš být dospělá, dobře, dospělí mají privilegia a povinnosti. Zkusila bych si s ní sednout a říct něco ve smyslu, že se budete snažit víc ji respektovat i když není po vašem, je potřeba s ní víc mluvit (ne domlouvat, ale ať alespoň vím kde je a s kým). Bít 14letou slečnu je zcela mimo a zničí to zbytek komunikace a důvěry mezi vámi. Na vašem místě bych se snažila vytěžit maximum z toho, že se vůbec vrací domů. Chce to naprosto změnit chování k ní aby si vás vůbec všimla. Očekává, že ji budete rozkazovat, zakazovat a tlačit na ni, vymyslete něco jiného. Pokud to nepůjde, tak ještě zbývá poradce nebo psycholog.
A mimochodem, vaše dcera nemá vyhrocené chování, spousta dětí v tomto věku si zhorší prospěch a šklebí se na rodiče, zkusí kouřit a opít se, prostě puberťák, ale váš despekt ji možná dožene do extrému nebo se v 18 odstěhuje.

Možná takto vyjadřuje svůj postoj k Vámi nalikovanému životu....Vy berete jak samozřejmost, že musí mít VŠ jako vy a jí by třeba více vyhovovalo něco jiného, třeba ta kuchařka....asi dosti potupné pro vás.

Vaše dcera,stejně jako ostatní dospívající,má svoji představu o svém trávení volného času a svých životních cílech. Taky bych na Vašem místě zrovna nejásala. Ovšem pokud si sama sebe umím představit na místě Vaší dcery,asi bych byla dost nešťastná z toho, jak mi rodiče linkují život a jak mi nedají žádný prostor. Opravdu záleží na Vaší dceři, kam to v životě dotáhne,ne na Vás! Být bita v patnácti za to, že jsem si zvolila kamarády podle svého - to není reakce rodičů, kteří jsou svému dítěti partnerem do života.Na tom asi nezmění fakt výše Vašeho vzdělání. Tohle by třeba neudělal ani vyučený rodič.Zákazy jen přimějí Vaši dceru, aby se dostala ještě níž. A nakonec dodám, že není důleřité, zda VŠ rodič má VŠ dítě, ale jak si to dítě povede v životě a v práci, kterou si zvolilo. Obávám se, že na pracáku si vzdělaní i vyučení dneska v některých lokalitách vesměs svorně podávají ruce.

Změňte přístup. Nezakazujte.
A "pochvalte" její rozhodnost, originalitu a vyhlídky do budoucna... drogy, krádeže, basa, práce pro nevystudované ... A že "paní svého budoucna".
Že to tedy budete respektovat, ale ... doma nechť zachová standart, který vyhovoval Vám všem. Respekt za respekt.
A doufejte, že se jí rozbřeskne v hlavě včas.