Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
.jpg)
Připadá mi, že je svět nějak vzhůru nohama. Asi jsem se za posledních několik let dopracovala k pořádnému pesimismu, ale nemůžu si pomoct. Teď mám konkrétně na mysli situaci na trhu práce. Je známo, že je u nás v současné době asi 600 000 nezaměstnaných a práce pro ně prakticky není.
Rozhodla jsem se podělit se s vámi o své osobní zkušenosti v tomto ohledu. I já a můj manžel jsme totiž řady nezaměstnaných rozšířili. Ne vlastní vinou jsme oba téměř současně přišli o práci z důvodu snižování stavů u mě a krachu firmy u manžela. Je to už několik měsíců a ačkoli se oba intenzivně snažíme, práci sehnat nemůžeme. Přivyděláváme si tedy zatím brigádně, já v pokladně jednoho supermarketu, manžel tamtéž jako skladník.
A souběžně s tím intenzivně hledáme nějakou jinou, lépe placenou práci, která bude odpovídat naší kvalifikaci a především zkušenostem. Marně. Otevřeně přiznávám, že už pomalu ale jistě propadáme zoufalství a beznaději. Manželovi je čtyřiapadesát, mně o tři roky méně. Životopisy a motivační dopisy máme vymakané, sledujeme pracovní portály, píšeme i do jednotlivých firem a společností, hledáme, kde se dá. Většinou to však dopadá tak, že buď nikdo ani neodpoví, nebo přijde dopis s obligátním: Děkujeme za váš zájem, ale dali jsme přednost jinému uchazeči.
Kdo něčím takovým prošel, ví, jak je to deprimující. Začínám být dokonce alergická na všechna ta rádoby odborná doporučení, které dneska člověk čte snad všude: Jak správně napsat životopis, motivační dopis, jak se připravit na pohovor, co na kterou otázku odpovědět, jak být flexibilní, stále se vzdělávat, nebát se rekvalifikace… Všechna tahle moudra jsou podle mne jen teorie vycucaná z prstu někoho, kdo vůbec nemá páru, jaká je skutečná praxe.
Zajímal by mne názor a zkušenosti ostatních. Také jste byli v situaci, kdy jste dlouhodobě marně sháněli práci? A co vám nakonec pomohlo, abyste ji našli? Vaše zkušenosti, vymakaný životopis a správné odpovědi při pohovoru (pokud vás na něj někdo vůbec pozval)? Nebo nakonec zapracovala náhoda a štěstí či osobní známosti?
Nejhorší na tom je, že ti, kdo práci aktuálně nehledají a nevědí, jak to ve skutečnosti je, žijí v mylném pocitu, že pracovních nabídek je přece všude dost a není tedy možné práci nenajít. I my se s tím ve svém okolí setkáváme. Jsme z toho oba frustrovaní. Práce, kterou momentálně děláme, není finančně ani na život ani na umření, navíc manžel začíná mít problémy se zády a nevím, jak dlouho vydrží jako skladník pracovat. Já v té pokladně poměrně dost trpím, hlavně tím, že nemám možnost dostatečně pít, protože mám omezené možnosti odchodu na toaletu. V důsledku toho mi začaly silně otékat nohy.
Víte, otevřeně přiznám, že jsem se současné doby hodně zklamaná. Nikdy bych nevěřila, že někdy něco takového řeknu. Ale myslím, že zdaleka nejsem jediná, kdo má podobné pocity. Tohle, co je tu dnes, jsme před více než dvaceti lety asi nikdo nechtěl.
Ale to jsem odbočila, vrátím se zpátky k tomu hledání práce. Prosím, napište mi, jaké zkušenosti máte v tomto ohledu vy. Předem děkuji.
9.5.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 114 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Danima - 
psala jsem také o ÚP
sevenofnine: Tak pokud na to nemá vzdělání, může si udělat zkoušku jako chůva podle tohohle: http://www.narodnikvalifikace.cz/detailKvalifikacnihoStandardu.aspx?s=35&id=568
a pak se nechat zaměstnat třeba v nějaké agentuře pro hlídání dětí nebo to zkusit napřímo s tím, že už se prokáže tímhle certifikátem.
.jpg)
Danima: to je mi líto a zároveň mám strach...mám tak super práci,je to na hraně s kšeftama jestli mě vyhodí tak nevím jak to zvládnu.gif)
evropka: Liberec 
. Zrovna jdu do fabriky do Denza na noční tzv. práce v taktu, přes agenturu .....
sevenofnine - paní na hlídání musí mít, kurz první pomoci, ps. test a výpís z trestního rejstříku. Pak je také dobrá, když se nejdříve setká s děckem jen tak, zda ji prcek přijme a nebude řvát.
no jo, jenže kdo svěří dítě jen tak paní z ulice? Navíc ta paní by měla mít nějaké vzdělání (zdravotní minimum) a uspůsobený byt, pokud hlídá u sebe. Já si nedovedu představit, že bych cizí ženu nechala jen tak hlídat své děti + ji nechala v celém domě. To bych už tu paní musela mooooc znát a musela by mít super doporučení abych to riskla. Ono to není jen si chvíli hrát s dětma, ale je to obrovská zodpovědnost za ně. Všechny víme co děti dokáží během sekundy ... Netuším jak v tomto oboru začít podnikat aby si Tě někdo najal bez doporučení, když tě uvidí poprvé v životě.
Danima: to není možný??????????????,a kde prosímtě?jaký region?se mi teda udělalo zle
Kozoroh18: já vím děs běs
evropka - to je asi všude stejné, jesle se zrušily, školky se rušily také, že je málo dětí a dnes to chybí. Na 50 žádostí je třba jen 5 míst. Na soukromé mají jen někteří.
teď jsem tu měla kamarádku a vypravovala mi jaká je nouze o školku,že nedostala školku a tím pádem nemůže shánět ani práci...tak kdo ten začarovaný kruh vyřeší?a to nemluvím o jeslích....to snad ani nefunguje
Ahoj Petro, nerada jsem poslem špatných zpráv, ale snaž se najít práci ve svém oboru co nejdříve ... Já osobně jsem dostala výpověď v roce 2009 pro nadbytečnost (vedoucí obchodního oddělení ve střední firmě, stupeň vzdělání dálkově Bc kvůli doplnění vzdělání na ono vedoucí místo). Doma tenkrát 4-leté dítě. A dnes? Je rok 2013... o práci ve svém oboru - administrativa, obchod apod. si můžu nechat jen zdát. Od výpovědi jsem prošla snad stovky pohovorů, poslala tisíce životopisů ... Ale zbytečně. V 90% jsem se dostala až do finále, ale dali prý údajně přednost starší a zkušenější uchazečce - mně bylo tenkrát 37 let a malé dítě doma. Já vím, že se na to nesmí ptát, ale sama víte, jak to dnes chodí ... Dnes je mi skoro 41, dělala jsem dělnici u pásu, za kasou, úklidy .... Životopis zasílám dále, ale už mám pouze odmítavé odpovědi. Prostě ty 4 roky, kdy člověk vypadl z oboru a už se tam nevyšplhal, jsou v životopise znát. Pro zaměstnavatele jsem již zřejmě bezcenná, i když mám Vš vzdělání na státní správu. Naštěstí ze samoživitelky se ze mě stala "vdaná paní", manžel vzal mé dítě jako za vlastní a to mě zachránilo. Dál sice dělám pro mě jednoduchou práci, i když mám kvalifikaci mnohem vyšší a nedělám si již naděje. Jen manžel nevěřícně kroutí hlavou, když mu ukáži odeslané životopisy a zamítavé nebo žádné reakce potenciálních zaměstnavatelů. Sama si udržuji jazyky samostudiem (co kdyby náhodou), ale pomalui a jistě mě to přestává bavit. Smiřuji se s tím, že budu dělat uklizečku na směny, u pásu, příležitostně na pokladně ...
A rady na ÚP? Za tyroky jich mám nepočítaně, ale k ničemu. Unás krajském městě už ani rady nedávají. Jen razítka a další termíny na razítko po 6 měsících. Obligátně se zeptají, zda sleduji internet a to je vše.
Verera - 9.5.2013 15:44
to nevím jak jim platí, ale i tu si agentůra účtovala mnovíc než dostala chůva.
sevenofnine -
oni asi nedělají za 30Kč, jen je dostávají. Jsou přes agentůry a nebo mají ty své co jim berou víc jak půlku z platu.
Stanik: ty zas toho víš - tví rodiče se mohli v práci flákat? Moji teda rozhodně ne.
Verera: no na systémáky možná. Ale my jako provoz, hotline a prvni pomoc, musime bytz na miste, delam instalace, IP telefgonii, veskerou evidenci a nakupy.... no vlaste asi tak praci 3-4 lidi.. al eto je dneska normalni. Domu se mi dovolas v dobe pohotovosti mimo pracovni dobu.
Což ovšem Petře nepomůže. Ale zrovna mi kolegyně říkala, že sehnala hlídání dětí přes místní mateřské centrum. Mají ta seznam prověřených paní, které jsou k dispozici, pokud někdo potřebuje pohlídat. Nevím jak moc dobře to je placené, matky to musí být schopny utáhnout, ale zase není to provozováno na výdělek mateřského centra, takže ti si z toho moc nevezmou, možná to nemusí být špatné. A paní jsou vytížené, spíš je problém hlídání sehnat než že by neměly práci. Možná by něco takového Petra sehnat mohla, kdyby ji to připadalo přijatelné.
