Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
Připadá mi, že je svět nějak vzhůru nohama. Asi jsem se za posledních několik let dopracovala k pořádnému pesimismu, ale nemůžu si pomoct. Teď mám konkrétně na mysli situaci na trhu práce. Je známo, že je u nás v současné době asi 600 000 nezaměstnaných a práce pro ně prakticky není.
Rozhodla jsem se podělit se s vámi o své osobní zkušenosti v tomto ohledu. I já a můj manžel jsme totiž řady nezaměstnaných rozšířili. Ne vlastní vinou jsme oba téměř současně přišli o práci z důvodu snižování stavů u mě a krachu firmy u manžela. Je to už několik měsíců a ačkoli se oba intenzivně snažíme, práci sehnat nemůžeme. Přivyděláváme si tedy zatím brigádně, já v pokladně jednoho supermarketu, manžel tamtéž jako skladník.
A souběžně s tím intenzivně hledáme nějakou jinou, lépe placenou práci, která bude odpovídat naší kvalifikaci a především zkušenostem. Marně. Otevřeně přiznávám, že už pomalu ale jistě propadáme zoufalství a beznaději. Manželovi je čtyřiapadesát, mně o tři roky méně. Životopisy a motivační dopisy máme vymakané, sledujeme pracovní portály, píšeme i do jednotlivých firem a společností, hledáme, kde se dá. Většinou to však dopadá tak, že buď nikdo ani neodpoví, nebo přijde dopis s obligátním: Děkujeme za váš zájem, ale dali jsme přednost jinému uchazeči.
Kdo něčím takovým prošel, ví, jak je to deprimující. Začínám být dokonce alergická na všechna ta rádoby odborná doporučení, které dneska člověk čte snad všude: Jak správně napsat životopis, motivační dopis, jak se připravit na pohovor, co na kterou otázku odpovědět, jak být flexibilní, stále se vzdělávat, nebát se rekvalifikace… Všechna tahle moudra jsou podle mne jen teorie vycucaná z prstu někoho, kdo vůbec nemá páru, jaká je skutečná praxe.
Zajímal by mne názor a zkušenosti ostatních. Také jste byli v situaci, kdy jste dlouhodobě marně sháněli práci? A co vám nakonec pomohlo, abyste ji našli? Vaše zkušenosti, vymakaný životopis a správné odpovědi při pohovoru (pokud vás na něj někdo vůbec pozval)? Nebo nakonec zapracovala náhoda a štěstí či osobní známosti?
Nejhorší na tom je, že ti, kdo práci aktuálně nehledají a nevědí, jak to ve skutečnosti je, žijí v mylném pocitu, že pracovních nabídek je přece všude dost a není tedy možné práci nenajít. I my se s tím ve svém okolí setkáváme. Jsme z toho oba frustrovaní. Práce, kterou momentálně děláme, není finančně ani na život ani na umření, navíc manžel začíná mít problémy se zády a nevím, jak dlouho vydrží jako skladník pracovat. Já v té pokladně poměrně dost trpím, hlavně tím, že nemám možnost dostatečně pít, protože mám omezené možnosti odchodu na toaletu. V důsledku toho mi začaly silně otékat nohy.
Víte, otevřeně přiznám, že jsem se současné doby hodně zklamaná. Nikdy bych nevěřila, že někdy něco takového řeknu. Ale myslím, že zdaleka nejsem jediná, kdo má podobné pocity. Tohle, co je tu dnes, jsme před více než dvaceti lety asi nikdo nechtěl.
Ale to jsem odbočila, vrátím se zpátky k tomu hledání práce. Prosím, napište mi, jaké zkušenosti máte v tomto ohledu vy. Předem děkuji.
9.5.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 114 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Verera: 14,45: No však se jistý politik vyjádřil, že živnostníci jsou příživníci, tak čemu se v tomto státě divit.
a....: Já neříkám, že je to samospasitelné, ale pokud se zaměstnavatel snaží a má profese , u kterých to jde, tak může omezit dopad nemocnosti dětí a nemusí to být teda takový strašák. Jasně, že tam, kde je nutný přímý kontakt s jinými nebo ve výrobě, to nejde.
Stanik: To může být taky tím, že děláš v oboru, kde jsou dobré platy a manželky mají míň, takže se rodině nevyplatí otec doma i za cenu nějakého neplaceného volna ženy.
Nevím, co přesně máš za práci, ale lidi od nás z IT dělají z domova běžně, zrovna v tomhle obor bych předpokládala, že je vcelku jedno, kde fyzicky sedíš. Když se obrátím na IT helpdesk, velice často se dovolám někomu domů.
když zmiňujete ukrajince atd. tak na jiné diskuzi se probíralo, že dělají za cca 30,- na hod. jako chápu, že když bydlí na ubytovně a stačí mu chleba a litr mlíka na den tak vyžije a ještě pošle domů, jenže za to našinec dělat nemůže a zvlášť s dětma ne. Práce je, ale lidi za ni nechtějí platit. Je to začarovaný kruh, protože lidi nevydělávají tak neutrácí a tak krachují podniky a prý ekonomiku nastartuje, když tam bude ještě míň peněz, když se ušetří ... no tak šetříme a další živnostníci jdou do háje ... já chápu, že to vymysleli chytří pánové, ale nějak se mi to nezdá.
a....: souhlas.
Verera: Já bych s tou prací z domova moc neoperovala, fakt je to jen pro úzký okruh lidí. Taková učitelka, prodavačka, servírky, recepční, úřednice na přepážce, dělnické profese... všechno tohle a mnoho dalších je z práce z domova vyloučeno. A to ještě odhlížím od toho, že domluvená jednání a služební cesty fakt z domova absolvovat nemůžeš, a můžeš si být jistá, že dítě jako na potvoru onemocní tehdy, když nemáš běžný kancelářský den.
sharon: nj, jenze tenkrat se nechodilo do prace, ale do zaměstnání
už i naše matky na nás mívaly ošetřovačku ......
Verera: a kdyz delas proste v "provozu".. coz IT je, tak tezko delas hotline z domove a lidi za Tebou tayk nemuzou chodit domu..takze to odnese ten zbytek. Ale je fakt, ze to je trochu specificke.
Verera: ani v jedne praci, kde jsem zatim byla, jsem nevidela jedineho chlapa, co by byla doma na osetrovacce.... jo za tech 15 let vlastne jednoho.. ale to kdyz spolu se trei detmi dostala 40ky horeck i zena... jinak fakt prisaham, ze ani jednou jedinkrat.
Verera: i můj zeťák bývá s klukem doma.....
U prací , kde to jde, se dá řešit hlídání dětí i prací z domova, nakonec to třeba u nás tak dopadá, že ty s hodně nemocnými dětmi nebo pracující při mateřské mají připojení z domova a nikdo za ně dělat nemusí.
Stanik: To zas jak si kdo zařídí. Děti nemocné jsou, to ano, ale dělám v účtárně, kde má polovička žen malé děti a s manželi se na ošetřovačce střídají, takže nikde není dáno, že když zaměstnavatel vezme raději z tohole důvodu chlapa, nebude na tom stejně, jenže to zaměstnavatelům ještě nedošlo.
Verera: zase na tom " doma s detma" neco malo bude, mela jsem kolegyni s malymi detmi v byvale praci.. a je fakt, ze byla doma dosti... a zbytek za ni musel delat. To je pak taky na prd.
mam-ča: Ona paní pekařka, když sečte veškeré odvody za zaměstnance, asi moc dát nemůže. To je ta podpora podnikání u nás. Místo, aby co nejvíc zjednodušili a zlevnili zaměstnávání lidí, tak tam navalí administrativu a represe.
To uvažování, že žena s dětma je neperspektivní, protože bude pořád doma je poněkud zcestné, protože u chlapů se na tohle nedívají a kdo jim zaručí, že chlap s dětma nebude pořád doma?
Když to tak vidím kolem, tak u delších nemocí se rodiče musejí prostřídat a s našima dětma byl doma převážně manžel,protože se to finančně i pracovně hodilo líp.
To aby teda brali pouze bezdětné.