Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
.jpg)
Připadá mi, že je svět nějak vzhůru nohama. Asi jsem se za posledních několik let dopracovala k pořádnému pesimismu, ale nemůžu si pomoct. Teď mám konkrétně na mysli situaci na trhu práce. Je známo, že je u nás v současné době asi 600 000 nezaměstnaných a práce pro ně prakticky není.
Rozhodla jsem se podělit se s vámi o své osobní zkušenosti v tomto ohledu. I já a můj manžel jsme totiž řady nezaměstnaných rozšířili. Ne vlastní vinou jsme oba téměř současně přišli o práci z důvodu snižování stavů u mě a krachu firmy u manžela. Je to už několik měsíců a ačkoli se oba intenzivně snažíme, práci sehnat nemůžeme. Přivyděláváme si tedy zatím brigádně, já v pokladně jednoho supermarketu, manžel tamtéž jako skladník.
A souběžně s tím intenzivně hledáme nějakou jinou, lépe placenou práci, která bude odpovídat naší kvalifikaci a především zkušenostem. Marně. Otevřeně přiznávám, že už pomalu ale jistě propadáme zoufalství a beznaději. Manželovi je čtyřiapadesát, mně o tři roky méně. Životopisy a motivační dopisy máme vymakané, sledujeme pracovní portály, píšeme i do jednotlivých firem a společností, hledáme, kde se dá. Většinou to však dopadá tak, že buď nikdo ani neodpoví, nebo přijde dopis s obligátním: Děkujeme za váš zájem, ale dali jsme přednost jinému uchazeči.
Kdo něčím takovým prošel, ví, jak je to deprimující. Začínám být dokonce alergická na všechna ta rádoby odborná doporučení, které dneska člověk čte snad všude: Jak správně napsat životopis, motivační dopis, jak se připravit na pohovor, co na kterou otázku odpovědět, jak být flexibilní, stále se vzdělávat, nebát se rekvalifikace… Všechna tahle moudra jsou podle mne jen teorie vycucaná z prstu někoho, kdo vůbec nemá páru, jaká je skutečná praxe.
Zajímal by mne názor a zkušenosti ostatních. Také jste byli v situaci, kdy jste dlouhodobě marně sháněli práci? A co vám nakonec pomohlo, abyste ji našli? Vaše zkušenosti, vymakaný životopis a správné odpovědi při pohovoru (pokud vás na něj někdo vůbec pozval)? Nebo nakonec zapracovala náhoda a štěstí či osobní známosti?
Nejhorší na tom je, že ti, kdo práci aktuálně nehledají a nevědí, jak to ve skutečnosti je, žijí v mylném pocitu, že pracovních nabídek je přece všude dost a není tedy možné práci nenajít. I my se s tím ve svém okolí setkáváme. Jsme z toho oba frustrovaní. Práce, kterou momentálně děláme, není finančně ani na život ani na umření, navíc manžel začíná mít problémy se zády a nevím, jak dlouho vydrží jako skladník pracovat. Já v té pokladně poměrně dost trpím, hlavně tím, že nemám možnost dostatečně pít, protože mám omezené možnosti odchodu na toaletu. V důsledku toho mi začaly silně otékat nohy.
Víte, otevřeně přiznám, že jsem se současné doby hodně zklamaná. Nikdy bych nevěřila, že někdy něco takového řeknu. Ale myslím, že zdaleka nejsem jediná, kdo má podobné pocity. Tohle, co je tu dnes, jsme před více než dvaceti lety asi nikdo nechtěl.
Ale to jsem odbočila, vrátím se zpátky k tomu hledání práce. Prosím, napište mi, jaké zkušenosti máte v tomto ohledu vy. Předem děkuji.
9.5.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 114 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pomohly vám někomu odborné rady při hledání práce?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mija: jako baba nemas zadny idelani vek byti zamstnancem, Proste se se znou, co chce pracovat, cely zivot zachazi jako s "neperspektivnim kadrem".
kdyz jsem mela 28let a dve deti, tak me nechteli zamestnat,protoze hrozilo ze s detmi budu porad doma...ted mam deti odrostle, ale zas mi je pres ctyricet,takze jsem stara......to je hrozne
tak mi nekdo reknete ,kdy je ten spravny vek na to abych byla idealni.......lituju dnesni mlade lidi a lituju nas lidi ve strednim veku,pracovat chceme uz mame idealni podminky,zkusenosti ale stejne nas nikde nechteji tak co je spatne?....
.jpg)
a....: orinka: neřekla bych. co mám zkušenost z bývalé práce, tak mého šéfa řídil kluk, že by mohl být jeho syn. A neměl sebenší problém ho drezúrovat.
evropka: no to bude to "pardubické" nářečí asi 
a....: přesně tak, hošánci (většina je tedy mužů) mají strach, aby na ně neprasklo, že toho ještě moc nevědí.
Mně, když jsem pracovala, naopak mladý kolektiv vyhovoval a vůbec mi nevadilo "poslouchat" mladší - protože jsem měla kliku na ty, co uměli, a to je něco docela jiného než poslouchat blbce.
.jpg)
evropka: Verera: podle poslednich zakonu bych i ja mela byti pracovne fukcni do 70 , kdyz vezmu v potaz v jakem stavu jsemse priplazila domu vcera tak pri predstave ze totez budu podnikat v 70 jsem smichy omdlela 
.... a to uz nemluvim o tom, kde sakra v tom veku budu pracovat kdyz dneska jako ctyricatnice jsem neperspektivni 
Verera: Ono to často vyplývá z toho, že takový třicetiletý šéf by se cítil nesvůj, kdyby měl řídit pětapadesátiletého zaměstnance. Tak ho prostě radši nevezme
.jpg)
Stanik: teď jsi mě pobavila "meldujou"...já to tuhle někde řekla a nikdo nevěděl co tím chtěl básník říct...že by jen VCH čechy?
Verera: já nad to 70tkou nemohu ani přemýšlet,vidím kolem sebe lidi jak jsou vyřízení v tomto věku a naše děti mají být produktivní?
a....: Taky to nechápu. Jak máme dělat do 70, když v 55 už nikoho nechtějí.
Asi nejlíp se hledá práce přes známé- doporučení někoho, kdo vás osobně zná a podá kladné reference, má přece jen nějakou váhu. Ale zase známých , co nabízejí práci, není až tak moc.
Ta hospodyně, hlídání dětí apod. by taky nemusela být špatná, zkusit třeba najít brigádu v téhle oblasti u nějaké společnosti, která se tím zabývá, pokud se člověk osvědčí, dá se možná už nějak napřímo s rodinou domluvit.
Manžel taky už dva roky shání práci a to jsme v Praze. Letecký mechanik není zrovna žádaný obor. Udělal si živnosťák, tak trochu Ferda mravenec, práce všeho druhu, žádné závratné sumy to nejsou, ale vyžít se z toho dá (jako druhý plat do rodiny).
a....: presne... proto mi to prijde ujete. Ptala jsem se na to i zname, co dela personalistku. Ale ti jen meldujou, ze sefove to nechteji, tyto lidi. Ale pco , to jsem se fakt nedozvedela. Je to na palici.
Stanik: A právě v ženských 50+ je ohromný potenciál, děti odrostlé, je potřeba si najít novou životní náplň, jsou ještě při síle, pokud je ta rodinka příliš nesemlela.Ty by se s radostí pustily do nových věcí, kdyby dostaly šanci.
evropka: jako baba je clovek v podstate vyrizeny hned.
Bud je prilis mlady a bude mit deti.
Pak deti ma a stara se o ne,hodne casto je treba byt s nimi doma, odchazet driv.
No a kdyz jsou deticky konecne z domu, dama ma praxi, kvalifikaci a cas. Pro vetsinu zabednencu z HR je prilis stara.
Na zbliti.
Tento pristup se praktijue od doby, co personalni oddeleni zmenila na "oddeleni lidskych zdroju"... a lidem se pristupuje jako k posledni onuci.
Jinak kdo hledáte práci a už si nevíte rady, zkuste se kouknout sem:
http://www.stazevefirmach.cz/
sice finančně je to tak, že nula od nuly pojde, ale zas aspoň něco.
Hledání práce jsem si vyzkoušela, je to 2 roky zpět, odborné rady se ukázaly jako naprosto na h...., práci jsem nakonec našla přes inzerát na jobsech a jsem tu spokojená. Je to hlavně o štěstí, prostě být v pravý čas na pravém místě, nic víc proto udělat nelze. A hlavně neztrácet elán a furt hledat
