Asi je mi nevěrný. Jak získat jistotu?
Jsem sedm let vdaná a mám v poslední době podezření, že můj manžel má milenku. Všechno tomu nasvědčuje. Nejsem nějak extra žárlivá a nikdy jsem neměla potřebu ho „hlídat“, ale od jara tuším, že se něco děje.
Nikdy neměl tolik služebních cest, ani nemusel zůstávat v práci do večera nebo o víkendech. Až od května to začalo být téměř pravidlem. Zpočátku občas, teď už je to čím dál více. Kolikrát se přižene z práce domů, dá rychlou sprchu a utíká údajně na nějakou pracovní akci apod.
Nejdřív jsem neměla důvod a ani mne nenapadlo ho jakkoli podezírat. Ale od začátku srpna se to začalo stupňovat a ve mně začal hlodat červíček pochybností. Ani náš manželský sex není, co býval, dříve jsme se milovali tak dvakrát, třikrát týdně, teď jsem ráda, když to zvládneme jednou za čtrnáct dní. Moc toho se mnou nenamluví, je pořád jakoby duchem nepřítomný.
Při jedné vhodné příležitosti jsem se manžela opatrně zeptala, zda je všechno v pořádku, odpověděl, že ano, jen že má prostě moc práce a prý se to snad časem zase rovná do normálu.
Jenže já mu nějak nevěřím. Znám ho dost dobře a vidím, že je něco prostě jinak. Užírá mne to, ten pocit, že nevím, na čem jsem. Kolikrát bych měla chuť zeptat se ho přímo, ale pochybuji, že i kdyby měl nějakou bokovku, tak by mi to přiznal.
Ta nejistota mi vadí. Už nedokážu myslet na nic jiného, chtěla bych znát pravdu, ať je jakákoli. A zároveň se jí bojím. Mám strach, že pokud by se mé podezření potvrdilo, musela bych to nějak řešit. A to opravdu nevím, jak, máme dvě malé děti, s mladším jsem ještě na mateřské.
Užírám se strašně. Kolikrát mám chuť mu projet mobil nebo mail, ale nikdy jsem to neudělala. Takové chování se mi příčí, bylo by mi hanba před mnou samotnou.
Možná vám to, co jsem napsala, připadá zmatené, takové nějaké neopodstatněné podezírání. Ale není to tak, já opravdu cítím, že není něco v pořádku, a nevím, jak s tím naložit. Špehování se mi protiví, k tomu bych se nesnížila a nevím, jakým jiným způsobem bych mohla zjistit, zda je mi manžel věrný, či nikoliv.
20.9.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 108 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Asi je mi nevěrný. Jak získat jistotu?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Teoretik: co treba karieru, postaveni ( aby se mely kam vratit, protoze vim, jak to je s ochotou drzet adekvatni misto 3 roky), nezblbnout a nevypadnout z oboru, bydleni - vetsina z nas ma hypoteku, kterou z jednopho paltu utahne blbe... jsou treba dva prijmy. Pokud chci, aby decka kvalitni vzdelani, zase to stoji penize a mladych fesnych milionaru, je malo.
Jooo.. pokud muz zabezpeci zenu tak, aby do te prace chodit nemusela, prosim.. atr je doma, pokud je jejidnou ambici rodina a deti a muz a domacnout ( na tom neni nic spatneho, pokud to nekdo tak citi)... ale pokud do prace chodit proste musim... tak je to uplne o necem jinem!
Markýza: maka 100% , tata tou dobou moc doma nebyl, to za pozdeji, takze spis prazdniny a vikendy.
Ale to mas sumak... proste "mit deti" neni pro kazdeho a ze uz se zeny nechteji nechat tlacit do pozice vyhradni pecovatelky a poslusne otrokyne u plotny taky chapu. A ano za obet to pokladam... to rozhdonuti je odpovedne a nevratne apokud se nato nekdo citi.. prima.. mam muj obdiv.Ale pokud na to nekdo nema, nebo nechce mit, je to jeho svate pravo.. a urazky si rozhodne nezaslouzi.
Stanik: Naprosto s tebou souhlasím. Nutno říci, že za těch posledních 20 let se názory a požadavky žen v mnohém změnily. Ale jsou to opravdu jejich vlastní myšlenky, nebo jen převzaté z okolí? Kdopak dnes řekne, proč se tak posunula hranice prvního porodu? Nepřejaly to ženy náhodou jen proto, že jim to bylo vtloukáno do hlavy proto, aby mohly být zrušeny jesle a školky. Nebo třeba proto, aby si vybudovaly vlastní karieru? Ale jak. Stejně pracovní proces poruší a jen vyjímečně se vrátí na původní místo. A to nemluvím o tom, že je výhodnější kvůli různým podporám zůstat ve statutu svobodné matky. Tatínkovi se ale mamča pak okouká a klidně naváže roztomilejší poměr s mladší partnerkou, které zase již tikají biologické hodiny, neboť ženicha neulovila? A co pak. Začne se bát o "svého" živitele. No řeknu vám, vy mladší, nemáte to jednoduché. Radila bych všem, aby přemýšlely vlastní hlavou a neřídily se výmysly z okolí. No na rtovinu, která přizná, že nemůže najít ženicha. To raději tvrdí, že ho nechce, dělá kariéru, ještě má čas, a pak je najednou stará panna. Jen pohádky končí svatbou...pak začíná život. a dnes je velmi tvrdý. A nenahradí ho ani cesty za poznáním do zahraničí....
monyk: teda naprosto čestně přiznávám, že jse občas individuum ovládané pudy - a fakt nejsem chlap a kupodivu jsem i svéprávná
Stanik: ale rodiče se vám věnovali ne, po práci, o víkendech?
Stanik: 12:51: naprostý souhlas
monyk: no muhaha... ale pudy je ovdaji naprosto vsechny...zaezi jen na tom, jak vysoko jim damy nastavite latku.
Protoze pokud dostatene vysoko, budete mit doma nekoho, kdo moluvi o sve zene jako sveho casau Paul Newman ( na tema nevera) : " Proc bych se cpal nekde hamburgerem, kdyz mam doma bajecny steak" ... trochu proste, ale srozumitelne, ne?
Riki: souhlasim.. chci taky na Mars.
Markýza: 10:58 v tom nesouhlasim, oba s brachou jsme museli do jesli, protoze tak dlouha materska proste nebyla a rozhdone nemam pocit psdychicke ujmy. A pokud bych ciste hypoteticky uvazovala o detech, neztajime me porodne ale to, jak moc dlouho musim byt doma,resp. dostatek predskolnich zaizeni, abych se co nejdrřiv mohla vratit do prace, jinak by mi doma hrablo .
Verera: Naprosto souhlasim. Taky doufam, ze jsem si vzala dospeleho chlapa a ne nesvepravne individuum ovladane ¨pudy¨.
Verera: no já nevím, ale nějak jsem nevyčetla, že by Radky manžel měl nějaké výhody, něco si užíval, nebo měl nějaké tajnosti. Všechno, co se mu klade za vinu, je, že toho moc nenamluví a je "duchem nepřítomný". Jestli jde o pracovní problémy, a X let předtím se o nich s manželkou nebavil, protože ji to nezajímalo, je pochopitelné, že to nedělá ani teď. Možná by měl. Lidi by spolu měli mluvit, když mají starosti. Zejména když jsou manželé. Ale to tu omíláme skoro pořád, přece. A pořád je to dokola, místo otevřené komunikace nastupují spekulace. Ve většině navíc úplně praštěné, dlužno dodat, a to nemluvím teď jen o Radce.
pokud máš pocit, že je něco blbě, tak asi je. Takže být tebou bych se spíš začla zamýšlet, jak se postavíš k tomu, že tu bokovku má. Chceš se rozvést? Budeš schopná mu odpustit? atd.
A hlavně, bych ho víc zaměstnala doma. Má děti, tak ať se taky stará. A když má teda tolik práce, tak ať sype víc peněz, tím pádem můžete najmout chůvu a ty si můžeš odpočnout, když pan otec na děti nemá čas.
No a pokud on má pocit, že je vše v pořádku, tak ty ne, a měl by ti věnovat pozornost. Může mít i pracovní problémy, ale měl by taky mluvit.
Já asi taky žiju v nějakém jiném vesmíru. Chci mít za manžela dospělého jedince, který nemá zapotřebí dělat něco tajně a užívat si výhody, že to nevím.
Na nevěře mi nejvíc vadí to, že dotyčný dělá jako že nic, a přitom se klidně věnuje aktivitám o kterých ví, že by s nimi manželka zásadně nesouhlasila. (naopak to platí samozřejmě taky) .
Jde o princip. Malé děti schovávají zapatlané tričko nebo obal od čokolády za postel, aby se maminka nedozvěděla. Ty na takové věci mají právo, ale dospělý jedinec by měl umět posoudit pro a proti a vybrat si, ne se chovat jako malý harant , tutlat nevěru a doufat, že se na to nepřijde a on si bude užívat ve všech směrech.
A ta nevěra, to je jen asi ten nejcitlivější příklad, ale ono je to podobné s jinými věcmi ve vztahu, jen z nich nikdo nevyvozuje až tak radikální závěry.
Riki: Tady to ale asi nebude případ obětavého manžela. Leda by se od května finanční situace rodiny natolik změnila, že musí mnohem víc pracovat, ale to by asi Radka věděla.
Můj muž je taky pořád v práci. Vidíme se strašně málo. Ale z nevěry ho nepodezřívám, prostě toho má opravdu moc. A pokud nevěrný bude, co už s tím nadělám Špiclovat ho nebudu a přemlouvat, aby zůstal se mnou, taky ne. Je dospělý, tak ať se rozhodne sám. Stejně tak mu nezačnu dělat posluhovačku a nosit s úsměvem papuče v jedné ruce a teplou večeři v ruce druhé, když se vrátí ve 4 hodiny ráno domů.
Ale je pravda, že on mě neživí. Kdyby mě živil, tak mu tu večeři ve 4 ráno asi ohřeju A kdyby mě živil opravdu štědře , tak i ty papuče a nabídku sexu přidám
Riki: a nedivim se , že jiného neznáš
já taky ne