Prý jsem uklízecí blázen. Co si myslíte vy?
Potřebovala bych slyšet nezaujaté názory. Už dlouhodobě máme s partnerem neshody ohledně mého přístupu k uklízení a k pořádku celkově. On tvrdí, že to přeháním, já myslím, že nikoli. Teď mě ale docela rozhodila i moje máma, která mi řekla, že bych měla zvolnit, protože můj styl péče o domácnost není normální.
Já ale nemám pocit, že bych byla v tomto ohledu nějaká vadná. Mám ráda čisto, uklizeno, věci na svých místech. Postupně jsem si vypracovala systém, který mi vyhovuje, podle partnera se v tom nedá žít. Prý nedělám nic jiného, než že uklízím a jdu mu tím na nervy.
Žijeme spolu rok a půl v jedné domácnosti, máme pronajatý byt. Zatím jsme bezdětní, ale o dítěti mluvíme a já bych si ho už moc přála. Mně je 27 let, partnerovi 31.
Do doby, než jsme se s přítelem sestěhovali, jsem bydlela u rodičů. Strašně jsem se těšila, až budu mít jednou něco svého, kde si budu po svém hospodařit. Teď to konečně mám a užívám si to. Jak jsem psala, mám ráda uklizeno, čisto voňavo. Aby to u nás doma k něčemu vypadalo, uklízím denně. Každý den utírám prach, umývám koupelnu, vytírám, luxuju. Když to někdy náhodou nestihnu, bývám nervózní a druhý den jsem schopná vstát v půl páté ráno, abych to stihla udělat, než odejdu do práce. V sobotu provádím hloubkovější úklid, leštím zrcadla, myju kuchyňské skříňky, dveře, povlékám postele, okna myju každých cca šest týdnů, někdy častěji, stejně tak často vytírám i vnitřky skříněk a skříní.
Baví mě to, uklízení mě v žádném případě neobtěžuje, ani po partnerovi nevyžaduju, aby se zapojoval. Přes ten týden mám ten úklid hotový za necelou hodinku, nemám pocit, že by to bylo něco nepřekonatelného. Prostě přijdu z práce, absolvuju své uklízecí kolečko a když přijde partner domů, je všechno hotovo a můžeme si večer užít hezky v klidu. Možná mu jdu na nervy tím, že po něm pořád všechno rovnám, odnáším prázdné talíře sotva dojí apod., ale když já prostě nedokážu v binci odpočívat.
Horší je to o těch víkendech, pozoruju na něm že na to začíná být alergický, když v sobotu ráno nastoupím, vysvléknu peřiny a dám do pračky povlečení. To se už u snídaně začíná tvářit otráveně a pronáší připomínky, ve stylu, ach jo, zase tu máme sanitární sobotu a nechceš toho pro jednou nechat? Teď k nám v sobotu přišla neplánovaně moje máma a zastihla mě při uklízení a viděla naštvaného a otráveného přítele, který si jí samozřejmě postěžoval. Ona si mě pak vzala stranou a promlouvala mi do duše, že mít uklizeno je hezké, ale není to všechno.
Já nějak nevím, nemám pocit, že bych to přeháněla. Podle mě by přítel měl být rád, že máme čisto a hlavně že po něm nic nechci. Když jsem ještě bydlela u rodičů, vadil mi mámin přístup k pořádku. Ona se s tím moc nemazala, přes týden ošolíchala to nejnutnější, v sobotu uklidila trochu víc, peřiny povlékala jednou za měsíc a okna, dveře, kuchyňskou linku myla sotva dvakrát do roka. Já si po svém udržovala aspoň svůj pokojík.
Teď mám konečně svou domácnost a jsem ráda, že si ji můžu udržovat po svém. Přítele bych ale kvůli tomu ztratit nechtěla, zatím nic takového nehrozí, ale máma mě vystrašila, že jestli nezmírním, může se mi stát, že ve svém nablýskaném bytě zůstanu sama. Což by byla katastrofa, protože nájem bych jen ze svého malého platu neutáhla a musela bych se vrátit zase domů. A hlavně mám přítele ráda.
Asi bych potřebovala slyšet, jak přistupuje k pořádku většina žen, nebo jiné ženy. Možná by to chtělo nějakou zlatou střední cestu, něco mezi máminou laxností a mým perfekcionismem. Jak by podle vás ta zlatá střední cesta měla vypadat? Připadá vám, že to opravdu přeháním?
7.9.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prý jsem uklízecí blázen. Co si myslíte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tak, milé dámy, měly bychom udělat pořadník, aby Jana věděla kam uklízet nejdřív, potom a tak dále. Adresu zveřejníme tady nebo do vzkazu?
Tak ja jsem asi jako Janina mama. Jen luxuju denne kvuli diteti a kocourum. Jana by mela zkusit svoje kolecka delat za jednou tolik casu tj. obden, za 14 dnu a okna za 2x6 tydnu. Pak ji to treba pusti. A taky si najit jiny konicek nez surovani. Skoda, kdyby bydlela pobliz, mohla by uklizet u nas. :-)
krasaka: Ale dělat vánoční úklid je zásadní chyba. Ježíšek se narodil ve chlívě, takže je potřeba mu vytvořit prostředí, kde by se cítil jako doma
Petruša: nechvatej - do vanoc casu dost
prema: - to je vynikajici
kareta: mě by stačila jednou za měsíc. Já uklízela v neděli, ale ještě by to chtělo okna a prach nahoře na skříních a lince a tak, takový ten důkladnější. No holt to ještě počká
evropka: taky dobrý s tou kolegyní
kareta: mě by stačila jednou týdně
ZÁSADY DOBRÉ HOSPODYŇKY:
1. Okna myji málokdy, protože miluji ptáky a rozhodně nechci, aby si zbytečně rozbíjeli hubu.
2. Podlahy nevoskuji, protože myslím na bezpečnost svých hostů.
3. Hmyz mi nevadí. Kažký brouk má své jméno a souhlasí se vším, co řeknu.
4. Jarní a zimní úklid nedělám, mám ráda všechny roční sezóny a nechci, aby ty zbylé žárlily.
5. Nepleju zahradu, protože nechci mařit boží úsilí.
6. Nevařím moc chutná jídla, protože nechci stresovat své hosty, cože mají vařit oni, až přijdu já k nim.
7. Nevyhazuji staré věci. Manžel nemůže nic najít i tak, nač ho plést více.
8. Nežehlím. Rozhodla jsem se věřit cedulkám "nežehlivé".
9. Nestresuji se ničím. Kdo to dělá - umře mladý. A já chci vydržet co nejdéle!
A PAMATUJ!
Uklizený dům je znakem, že se ti po...l "kompjútr"!!!
Já bych chtěla janu na pár dní domů, aby mi uklidila
Petruša: taky napíšu názor za sebe a dočtu ostatní,mám takovou kolegyni která raději nevaří aby si nezašpinila sporák(jinak jí miluju),nadávám ji a je to nesnesitelné,nemohu ani dopít čaj už myje hrnek....myslím že by přiměřeně,přiměřeně neuškodilo
ano, připadá mi, že to opravdu přeháníš
jdu dočíst názory ostatních...
Haninka - 7.9.2016 14:17
A pokud by se vrátila domů, tak ať klidně každý den šúruje celý dům, mamince tím ohromně pomůže a sama uspokojí svoji touhu po pořádku. Já bych se na ni jako matka určitě nezlobila. Teda možná, pokud by to nebylo přes čáru.
Já mám pořádku milovnou ségru a vlastně i matku, obě to postupem času trochu přešlo, když zjistily, že všechno se prostě stihnout nedá. Ale ségra ještě když bydlela doma, tak jednou taťkovi ustlala postel uprostřed noci, když šel na wc, protože si prý myslela, že už vstává do práce
Linda: No ale píše, že svůj pokoj si uklízela po svém, nevíme, jestli to byl jen běžný úklid a teď přitvrdila, což je možné podle údivu matky, nebo jestli tak denně vysávala, utírala prach a každý víkend komplet vytřela skříně.
Kdyby to byla jen nějaká euforie z nového, tak ji to už za rok a půl pustilo.
Ale jestli přítel neuteče a pořídí si děti, tak už vidím, jak za pár let píše, že je sedřená, manžel jí s ničím nepomůže, ona lítá celý den jako hadr na holi kolem domácnosti a je zoufalá.
Nechápu, kde se to v ženách bere, to přesvědčení, že domov dělá nábytek a podlahy vycíděné do vysokého lesku i kdyby měly padnout. A že to musí zvládnout samy.
Jenže domov je místo, kde se všichni cítí dobře, už teď není jejich domácnost domov pro partnera. A on ani nemá šanci se na údržbě podílet, protože nic v jejich bytě se ani vzdáleně nedostane do stavu, kdy to průměrný člověk uzná za vhodné uklidit.
Jano, nemáš právě teď čas? Zrovna uklízím, strašně mě to nebaví, je mi u toho příšerné vedro a nenávidím to. Že bys přijela, já bych ti zaplatila
Mimochodem, až tenhle úklid dodělám, měsíc nechci vidět mop, iron a nic podobného, maximálně prachovkou přejedu nábytek (kuchyň a sociálka se uklízí vždy po použití). Absolutně nechápu, jak to uklízení může někoho bavit. Pro mě jedna z nejotravnějších věcí
Trochu se obávám, že Jana chtěla ubezpečit v tom, že její přístup k úklidu je ten jediný správný. Takže na základě této diskuze usoudí, že jsme cuchty, špindíry a nepořádnice a pojede si dál po svém. Přála bych jí, aby tomu tak nebylo a uvědomila si, že to opravdu není normální.
bobulka: Verera: nechapu pokud ji uklizeni tak silene naplnuje, proc teda neuklizela u rodicu dokud u nich bydlela . To tam bydlela podle svych standartu ve spine 25 roku!. Netvrdte mi, ze ji doma zakazovali vzit si vysavac do ruky. Evidentne nikoliv, jinak by jeji vlastni matka nebyla sokovana, kdyz je prisla navstivit. Tohle je nejaka manie pucovat hnizdecko / stavet hnizdo nez zahnizdi (sama pise, ze uvazuji o rodine). Evidentne tuhle uklizeci manii nemela porad, pokud zacla takhle blbnout posledni rok tak hormony "stavi hnizdo"