Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.

Speciály: Výklady karet Katalog služeb Obchod Soutěže

Téma na diskusi pro každou ženu. Společenské události, partnerské problémy, rozvod, nevěra, tchán, tchyně, rodiče, politika, politici, humor, legrace, trapasy, děti, výchova, škola, domácí násilí, ženské problémy… tématická všehochuť pro každou ženu.

Je mi dvaapadesát, před více než dvěma lety jsem přišla o práci. Nejdřív jsem nijak nepanikařila, říkala jsem si, že však si něco najdu, ale s postupující dobou mi došlo, že to nic jednoduchého nebude. Prakticky celou tu dobu nedělám nic jiného, než odpovídám na inzeráty, prohledávám internet a volná místa v různých firmách, společnostech a podnicích, píšu, volám, chodím i osobně. Výsledek – nula.

Už dávno jsem vzdala myšlenky na to, abych získala práci ve svém oboru (administrativa). Momentálně jsem na tom tak, že chci prostě jakoukoli práci, která mi zajistí příjem, abych zvládla nějak normálně žít a poplatila všechno, co je potřeba. Jsem totiž sama, partnera nemám.

Myslím, že se opravdu snažím, nesedím s rukama v klíně. Když mi došlo, že najít stálé zaměstnání nebude jednoduché, začala jsem brát alespoň brigády a různé přivýdělky, abych si alespoň něco vydělala. Teď jsem na tom tak, že lítám a dělám jako blázen, ale příjem, který mi to v součtu dá, je ve stylu „ani na život, ani na umření“: Vstávám ráno v pět hodin a jedu přes celé město uklízet do jedné firmy. Dvanáct kanceláří, sociální zázemí, kuchyňky, chodby. Zabere mi to tak tři hodiny. Tam odtud jedu do jedné neziskovky, kde se starám o administrativu a tam odtud pak zas na druhý konec města, opět úklid, tentokrát dětské ordinace. Domů chodím kolem osmé hodiny (ty jednotlivé práce jsou od sebe hodně vzdálené a jen cestováním strávím skoro čtyři hodiny) a otvírám internet a pokračuju v hledání práce.

Dohromady vydělám necelých čtrnáct tisíc, jen za nájem mé garsonky zaplatím skoro devět, k tomu telefon, měsíční jízdenka, splátka úvěru (ten už bude naštěstí do půl roku splacený), na jídlo a vše ostatní mi zbudou sotva dva tisíce. Každý druhý víkend proto ještě chodím prodávat do jednoho pouličního stánku pečivo. Všechny tyhle práce jsou velmi málo placené, za jeden úklid beru pět tisíc, v té ordinaci čtyři, neziskovka mi platí kolem pěti tisíc, víc nemůžou. Dělám tam, protože je to administrativa, tak abych nevyšla z praxe.

Jsem uhoněná, od brzkého rána do večera v pořádném zápřahu. Ve finále jsem ráda, že si můžu alespoň takhle něco vydělat, ale úplně nejvíc bych si přála mít nějakou stálou práci s platem nejlépe od patnácti tisíc výš, s tím už bych dokázala nějak slušně vyžít. Zkoušela jsem i práci v různých supermarketech, doplňování zboží, u pokladny, ale nevím, prostě jsem to nezvládala, hlavně tu šílenou buzeraci, na kterou jsem narazila. A peníze tam taky nejsou kdoví jaké.

Pořád to nevzdávám, zkouším, hledám, snažím se. Chtěla bych se vás tady zeptat, jestli se vám někomu podařilo najít ve vyšším věku práci na stálý zaměstnanecký poměr. Já už tomu snad ani nevěřím a pomalu se smiřuju s tím, že abych přežila, nezbude mi nic jiného, než to dělat tak, jak to dělám teď. Prostě brát, co se naskytne a být ráda aspoň za to málo.

Anna

24.1.2014 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 98 | Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5

Diskuse ke článku - Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-105 | 106-116

DavidHanus - 27.1.2014 17:03

v rámci našeho projektu nabízíme podporu maminkám při hledání pracovního uplatnění. Jde o 2 hod konzultace zdarma. Více info na: http://www.tresconsulting.cz/download/koucovani_pracovni_uplatneni.pdf

DavidHanus - 27.1.2014 17:03

DavidHanus - 27.1.2014 17:02

trpajzlik - 27.1.2014 15:02

evropka: evropka - 26.1.2014 10:08 to myslíš vážně? něco jako cigi

Petruša - 27.1.2014 12:55

sharon: starej a hloupej je, ale bohužel na tom něco je smajlik - 65

evropka - 27.1.2014 9:44

sharon: smajlik - 55

sharon - 27.1.2014 9:40

smajlik - 76 .......starej hloupej fóór.....

Almega - 27.1.2014 8:42

krasaka: Po ránu něco ke smutnému pousmání....Doufám,že to takhle daleko nezajde !!!,zrovna jsem četla článek o J.Suchém,furt pracuje (ovšem,dělá co ho baví!) a je mu 82 let...Škoda,že se paní Anna nepřipojila do diskuse,mohlo to být ještě zajímavější....

krasaka - 26.1.2014 22:51

smajlik - 61 Předem se omlouvám, nechci zlehčovat tuto problematiku - myslím,že štastni jsme my,kdož máme "zatím" důchod.
Ale přece jen troška humoru neuškodí - snad to nečeká naše vnoučata smajlik - 26

Jedu z práce. Je mi 75 let.
Musím vlakem,protože jsem o řidičák přišel jako zdravotně nezpůsobilý.
Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s naslouchátkem a silnými
dioptriemi, vystupuji.
Vystupuji velice opatrně. Mám totiž jen jedno oko.
To pravé mně vypíchl 70-letý oční chirurg při odstraňování šedého
zákalu, když se mu třásly ruce, protože měl Parkinsonovu nemoc.
Z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku.
Procházím nádražní halou, kterou hlídá hrbatý policista, který se
pomočil. Opět to nestihl.
Vycházím ven a jdu na tramvaj.
Řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, protože trpí
ztrátou paměti.
Vystupuji a mám hlad.
V restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu, jakmile se podaří
dostat kuchaře z komatu.
Objednávám si pivo, ale číšník kvůli třesu rukou půlku vylije,než
dojde k mému stolu.
Chci zaplatit,ale číšník nerozezná stovku od tisícovky a nemůžeme
přijít na to, kolik má vlastně vrátit peněz.
Jdu domů.
Děti ve věku 48 a 50 let se mě ptají, jestli bych jim nepomohl najít
nějakou práci.
Ne, děti moje,na to jste ještě příliš mladí.
Ještě pracujeme MY.
Večer jdu do Národního divadla na Labutí jezero. Beru si raději
Pampers, abych to vydržel.
Představení je hned v prvním dějství zrušeno, protože 68-letá baletka,
představitelka hlavní role, padá a láme si krček kyčelního kloubu.
Vracím se domů. Odložím obě zubní protézy.
Pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin prezidenta Kalouska, který se k naší radosti v plné síle, zdraví a svěžesti dožívá 120 let

a nabádá vládu aby zvýšila věkovou hranici odchodu do důchodu. smajlik - 36 nebo smajlik - 37