Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
.jpg)
Je mi dvaapadesát, před více než dvěma lety jsem přišla o práci. Nejdřív jsem nijak nepanikařila, říkala jsem si, že však si něco najdu, ale s postupující dobou mi došlo, že to nic jednoduchého nebude. Prakticky celou tu dobu nedělám nic jiného, než odpovídám na inzeráty, prohledávám internet a volná místa v různých firmách, společnostech a podnicích, píšu, volám, chodím i osobně. Výsledek – nula.
Už dávno jsem vzdala myšlenky na to, abych získala práci ve svém oboru (administrativa). Momentálně jsem na tom tak, že chci prostě jakoukoli práci, která mi zajistí příjem, abych zvládla nějak normálně žít a poplatila všechno, co je potřeba. Jsem totiž sama, partnera nemám.
Myslím, že se opravdu snažím, nesedím s rukama v klíně. Když mi došlo, že najít stálé zaměstnání nebude jednoduché, začala jsem brát alespoň brigády a různé přivýdělky, abych si alespoň něco vydělala. Teď jsem na tom tak, že lítám a dělám jako blázen, ale příjem, který mi to v součtu dá, je ve stylu „ani na život, ani na umření“: Vstávám ráno v pět hodin a jedu přes celé město uklízet do jedné firmy. Dvanáct kanceláří, sociální zázemí, kuchyňky, chodby. Zabere mi to tak tři hodiny. Tam odtud jedu do jedné neziskovky, kde se starám o administrativu a tam odtud pak zas na druhý konec města, opět úklid, tentokrát dětské ordinace. Domů chodím kolem osmé hodiny (ty jednotlivé práce jsou od sebe hodně vzdálené a jen cestováním strávím skoro čtyři hodiny) a otvírám internet a pokračuju v hledání práce.
Dohromady vydělám necelých čtrnáct tisíc, jen za nájem mé garsonky zaplatím skoro devět, k tomu telefon, měsíční jízdenka, splátka úvěru (ten už bude naštěstí do půl roku splacený), na jídlo a vše ostatní mi zbudou sotva dva tisíce. Každý druhý víkend proto ještě chodím prodávat do jednoho pouličního stánku pečivo. Všechny tyhle práce jsou velmi málo placené, za jeden úklid beru pět tisíc, v té ordinaci čtyři, neziskovka mi platí kolem pěti tisíc, víc nemůžou. Dělám tam, protože je to administrativa, tak abych nevyšla z praxe.
Jsem uhoněná, od brzkého rána do večera v pořádném zápřahu. Ve finále jsem ráda, že si můžu alespoň takhle něco vydělat, ale úplně nejvíc bych si přála mít nějakou stálou práci s platem nejlépe od patnácti tisíc výš, s tím už bych dokázala nějak slušně vyžít. Zkoušela jsem i práci v různých supermarketech, doplňování zboží, u pokladny, ale nevím, prostě jsem to nezvládala, hlavně tu šílenou buzeraci, na kterou jsem narazila. A peníze tam taky nejsou kdoví jaké.
Pořád to nevzdávám, zkouším, hledám, snažím se. Chtěla bych se vás tady zeptat, jestli se vám někomu podařilo najít ve vyšším věku práci na stálý zaměstnanecký poměr. Já už tomu snad ani nevěřím a pomalu se smiřuju s tím, že abych přežila, nezbude mi nic jiného, než to dělat tak, jak to dělám teď. Prostě brát, co se naskytne a být ráda aspoň za to málo.
24.1.2014 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 98 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Omlouvám se, že je text uveřejněn několikrát, vykazovalo mi to chybu , kterou nelze odstranit.
bertice
Já přišla o práci před 4 lety, také jsem nic nenašla. Po roku nezaměstnanosti jsem nastoupila na VŠ a loni jí opravdu dokončila s červeným diplomem. Nevěřila jsem, že nějakou práci ve svém věku ještě naleznu, obeslala jsem několik firem, byla na 3 konkurzech a před Vánoci jsem dostala zprávu, že od 1.1. mohu nastoupit do zaměstnání. Takže jsem ve svých 58 letech nastoupila do nového zaměstnání a už měsíc si zvykám na nové prostředí i povinnosti. I já radím, nevzdávejte to, zkoušejte dál.
Já si mohla studium dopřát z dostatku volného času a také proto, že manžel byl a je zaměstnaný. Studovala jsem na státní škole a to zcela zdarma. Byl to krásný čas, na spolužáky i celé studium moc ráda vzpomínám a doufám, že i se svou předdůchodovou prací budu spokojena.
.JPG)
Já přišla o práci před 4 lety, také jsem nic nenašla. Po roku nezaměstnanosti jsem nastoupila na VŠ a loni jí opravdu dokončila s červeným diplomem. Nevěřila jsem, že nějakou práci ve svém věku ještě naleznu, obeslala jsem několik firem, byla na 3 konkurzech a před Vánoci jsem dostala zprávu, že od 1.1. mohu nastoupit do zaměstnání. Takže jsem ve svých 58 letech nastoupila do nového zaměstnání a už měsíc si zvykám na nové prostředí i povinnosti. I já radím, nevzdávejte to, zkoušejte dál.
Já si mohla studium dopřát z dostatku volného času a také proto, že manžel byl a je zaměstnaný. Studovala jsem na státní škole a to zcela zdarma. Byl to krásný čas, na spolužáky i celé studium moc ráda vzpomínám a doufám, že i se svou předdůchodovou prací budu spokojena.
Já přišla o práci před 4 lety, také jsem nic nenašla. Po roku nezaměstnanosti jsem nastoupila na VŠ a loni jí opravdu dokončila s červeným diplomem. Nevěřila jsem, že nějakou práci ve svém věku ještě naleznu, obeslala jsem několik firem, byla na 3 konkurzech a před Vánoci jsem dostala zprávu, že od 1.1. mohu nastoupit do zaměstnání. Takže jsem ve svých 58 letech nastoupila do nového zaměstnání a už měsíc si zvykám na nové prostředí i povinnosti. I já radím, nevzdávejte to, zkoušejte dál.
Já si mohla studium dopřát z dostatku volného času a také proto, že manžel byl a je zaměstnaný. Studovala jsem na státní škole a to zcela zdarma. Byl to krásný čas, na spolužáky i celé studium moc ráda vzpomínám a doufám, že i se svou předdůchodovou prací budu spokojena.
Já přišla o práci před 4 lety, také jsem nic nenašla. Po roku nezaměstnanosti jsem nastoupila na VŠ a loni jí opravdu dokončila s červeným diplomem. Nevěřila jsem, že nějakou práci ve svém věku ještě naleznu, obeslala jsem několik firem, byla na 3 konkurzech a před Vánoci jsem dostala zprávu, že od 1.1. mohu nastoupit do zaměstnání. Takže jsem ve svých 58 letech nastoupila do nového zaměstnání a už měsíc si zvykám na nové prostředí i povinnosti. I já radím, nevzdávejte to, zkoušejte dál.
Já si mohla studium dopřát z dostatku volného času a také proto, že manžel byl a je zaměstnaný. Studovala jsem na státní škole a to zcela zdarma. Byl to krásný čas, na spolužáky i celé studium moc ráda vzpomínám a doufám, že i se svou předdůchodovou prací budu spokojena.
.jpg)
Anahir: je z toho smutno
.jpg)
evropka: věř, to je totiž jen zlomek toho co se ve skutečnosti děje...
Nika1: jen ziram a nemohu uverit
Anahir: Jo z pohovorů, to by bylo příběhů na román. Taky jsem se zúčastnila assesment centra, to je teprve divadlo - i s větším publikem.
Minulý rok jsem 2x hledala práci. Jsem mladá, bezdětná, s 10ti letou praxí, jazyky, VŠ, mezinár. certifikací. Trvalo to vždy 2 měsíce a s platem jsem musela jít o 1/3 dolů oproti tomu co jsem původně brala. Nakonec jsem ráda, kde jsem, protože jsou tam fajn lidi a i firma se zatím k lidem chová slušně. Setkala jsem se mnohokrát s tím, že firmy nechtějí kvalifikované lidi, protože ti stojí víc než absolventi a ona se ta práce vždycky nějak spytlíkuje a pak taky s tím, že ačkoliv byla žena (třeba i konkurentka) lepší kandidát, tak vyhrál muž, protože žena měla malé dítě, bude mít přece malé dítě, je stará. Vám těžko poradím, jedině vydržet. 15 tisíc čistého je dnes plat, který jen tak někdo nemá. Sestra, mladá, bezdětná, 10 let praxe, naprosto plynulá AJ, částečně pokročilá NJ a dělá za tyto peníze obchodní manažerku. Držím Vám palce, do práce taky jezdím 3,5-4 hodiny. Nevzdávejte se, zkuste to ve státních službách. Tam je plat dle tabulek. Je to hodně o štěstí. V některých firmách, na některých pozicích berou lidi hromadu peněz za nic a někde se honí jak v pracovním táboře za prd.
Mam sousedku ktera v pohode vyzije s prispevky statu sama s deckem v podnajmu za 8800.uplne jsem byla v soku,k tomu alimenty a male bylo 6 let a jeste nepracovala
Renee: tak to je opravdu úžasné, přivést dítě do takových poměrů. A samozřejmě, všichni okolo zavinili, že otěhotněla a všichni jsou zlí, že se neradují.
.gif)
Renee: je...to souhlasím......já měla asi štěstí když jsem svému invalidnímu muži sehnala práci před rokem....a co je nejdůležitější že ho těší a baví.....je to hrozná doba , já našim mladým říkám buďte a zdrávi a mějte práci , všechno ostatní ať jde bokem...
sharon: Psala tam roky, takže tomu rozumím jako dva roky a dýl. Já to chápu, někde se fakt najít práce nedá, zvlášť bez pořádné kvalifikace a praxe. Je to hrozné 
Renee: ti asi nemají ani na kondom
.....a dlouhodobě bez práce , nevím jak kde , dá se najít , musí se ale chtít....sice to dá práci ale když si člověk nevybírá a vezme co je a dál hledá lepší ....jen nevím co to je dlouhodobě.....
