Místo babičky maminkou? Pomozte mi v rozhodování, prosím.
.jpg)
Je mi jasné, že za mne žádná z vás tak závažné rozhodnutí neudělá, to musím já sama, respektive my dva s manželem. Přesto bych ráda slyšela vaše názory na problém, či spíše situaci, kterou právě řešíme. Jsem totiž těhotná.
Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby mi nebylo už čtyřiačtyřicet. S manželem jsme se brali v době, kdy jsem byla sotva po maturitě a on byl na vojně. Důvodem bylo těhotenství. Ve dvaceti se mi narodil první syn, za další tři roky druhý a hned po roce ještě holčička. Máme tedy tři děti, kterým je dnes 24, 21 a za pár měsíců 20. Nejstarší syn je již samostatný, mladší právě odjíždí pracovně do Anglie a nejmladší dcera se chystá na vysokou školu.
A teď se stalo, že jsem, samozřejmě neplánovaně, otěhotněla. Stačil na to jeden jediný měsíc, kdy jsem musela vysadit HA. Teď jsem v sedmém týdnu a s manželem zvažujeme všechna pro a proti. Přece jen nám už není dvacet, mně je, jak jsem psala, čtyřiačtyřicet, manželovi o dva roky více. Zkrátka jsme pomalu ve věku, kdy bychom se měli spíše připravovat na vnoučata. Místo toho řešíme moje těhotenství.
Ačkoli to rozhodnutí vypadá poměrně snadno, sama bych, kdyby mi nějaká kamarádka v mém věku řekla, že čeká dítě, byla okamžitě pro potrat. Jenže tohle není dítě žádné kamarádky, tohle je dítě moje. A já zjišťuju, že v tomto ohledu si spolu rozum a cit nějak nerozumějí. Citově bych to malé moc chtěla, dokonce si myslím, že bych si ho i užila, rozumově se bojím. Komplikací, vývojových vad, toho, že mi bude s postupujícím věkem ubývat sil a nebudu mít na postupně rostoucí dítě sílu ani trpělivost. Děsí mne představa, jak mám ve svých šedesáti letech doma puberťáka.
Mluvíme o tom s manželem horem dolem a oba jsme velmi nerozhodní. Máme to tak padesát na padesát. To malé chceme a zároveň nechceme, respektive bojíme se. Zdravotně jsme oba v pořádku, kondici máme dobrou, hodně sportujeme, byť jen rekreačně. Finance by snad taky neměly být problém, synové už žijí ve vlastní režii a dcera chodí už od sedmnácti let na brigády a vydělává si na parádu apod.
Proto jsem se rozhodla zeptat ostatních žen, jak se na mateřství v tak pokročilém věku dívají a zda třeba samy nemají svou vlastní zkušenost. Možná byli to pomohlo vytvořit si alespoň trochu obrázek, co mne případně čeká. Možná vám připadám jako blázen a rovnou mi řeknete, nad čím proboha uvažuju a ať okamžitě mažu k doktorovi. Ale třeba se do mých pocitů dokážete vcítit… Předem vám moc děkuji za vaše příspěvky.
18.6.2013 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Místo babičky maminkou? Pomozte mi v rozhodování, prosím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
moje tchýně otěhotněla ve 42, tchánovi bylo 49
měli zdravou holku a doast ai to užívali, měli totiž už dva syny na vysoké
tchýně tím naopak omládla
jediné co...dítě bylo vychované jako jedináček, nikdy ke klukům nezískala sourozenecký vztah, říkala mi, že toho staršího se dokonce jakoby bála..,
těžko radit,ale zdá se mi, jako bys to dítě podvědomě chtěla...
.jpg)
orinka: souhlas,ani ona věk nezastaví ....koloušek vedle ní ale vypadá čím dál lépe,ale to muselo být jasné od začátku..ne dík,být stále v pozoru abych byla dobrá matka a ještě mladá manželka nechci
evropka: souhlasím. Vedle tak malého dítěte ještě víc razí do očí její vizáž, když je jeho matkou. Babičku by nikdo neřešil. Ale ona je specifický případ, pracuje v branži, kde je stáří pomalu trestné. Možná tím chtěla světu dokázat, že nestárne.
Je to blbý, ale ona opravdu mladě nevypadá.
Stanik: ale Mirka sama to tak vnímá. Říká kamarádce by radila potrat, u sebe váha. Zkrátka teoreticky se snadno řekne, ale když pak jde o tebe, je to jinak.
S tou prací máš pochopitelně pravdu.
když vidím báru basikovou/i když jako zpěvačku jí mám hrozně ráda)..v 50 chodím s hošíkem do školky přijde mi to nepřirozené ať se na mě nikdo nezlobí a v 60 bude řešit jeho pubertu..
Stanik: Vidím to taky tak...Rozhodně je rozdíl si dítě přát,naplánovat a nebo do toho vlítnout z ničehož nic...No a dříve ženy sice plodily děti jako strojky (od 20 do 45),ale zase byly doma,živil je manžel,a nebralo se to tak tragicky,když nějaké z 8-10 náhodou zemřelo...A taky tehdy dívky,co se neprovdaly do 30,tak byly doma jako staré panny a staraly se o ty mladší.Dnes takový model nikdo nechce....Obětovat se jen dětem se zdá dnes málo...
Ještě se neprobralo,že ti starší sourozenci,pokud jsou doma,se budou muset starat o svého mladšího sourozence....Což jsem zažila,mám bráchu o 10 let mladšího,chodila jsem na gympl a pro něj do školky...což mě samozřejmě velmi nebavilo.Když se brácha narodil,bylo 37 mámě a tátovi 46.Máma zemřela v 69 a ani se nedočkala promoce,neb bratr dlouho (!!!) studoval...A vlastně ho dlouho podporovala,pamatuji se,jak táta byl už v důchodu a bratr dostával nějaké peníze jakože příspěvek na studia.
tornado-lou: a hlavne jak uýz tu nekdo psal.. pokud vi, ze do konce zivota uz nemusi chodit do prace, jen at si to dite necha... protoze po materske s maly deckem v 45+ ji nikdo nezamestna. Pokud tedy neni extravyborny klicovy manazer na vrcholne pozici.
tornado-lou: ok... nicmene, to ze "dite uz mate" mi prijde katolicky demagogicke, to se na me nezlob. Maji maximalne shluk bunek.. do 12 tydne.
manžel se svojí mamince narodil když jí bylo 41 let a původně si myslela, že je v přechodu. Bylo to její páté dítě a nakonec taky nejmilejší dítě. Nejstarší sestře bylo 18 let. Dokázala v pohodě vychovat i toho nejmladšího, a nakonec se dožila stáří 97 let a tak si i svého benjamínka dlouho užila...Já sama jsem kdysi byla ze zdravotních důvodů na potratu a dodnes si to vyčítám, třebaže mám 2 dávno dospělé, zdravé děti...
.jpg)
...ono je to hlavně o tom, že by Miroslava ZNOVU naskočila do toho kolotoče péče a výchovy ..první děti má dospělé , v podstatě se ted může věnovat sama sobě, nemusí se na nikoho ohlížet, shánět hlídání, nemusí vychovávat, řešit porblémy se školou... atd .. pokud by ji nové mateřství naplňovalo- není problém,ale pokud by to brala jako břemeno , měla by asi uvažovat o interupci.Ale tohle je věc, kterou si musí rozhodnout jen ona sama - my do jejich nejniternějších pocitů nevidíme .
Stát se to sice může, ale zajímalo by mě, kolik z těchto matek neplánovaných a nechtěných dětí udělá opravdu maximum pro (zde náhradní) ochranu proti početí. Moralizování ale jistě nikomu nepomůže, takže za sebe: já jsem asi sobec a pragmatik a chci mít svůj klid, takže bych do toho už nešla.
Stanik: no, pro matku která to dítě nosí je to dítě daleko dřív.
Stanik: no, pro matku která to dítě nosí je to dítě daleko dřív.
.JPG){kind=avatar}
Nessie: A ještě k těm kloubům - když maminka měla revmatickou horečku, ležela vedle ní paní, která měla ruce a nohy deformované artritidou. Bylo jí 36. Po té revmatické horečce už maminka neprožila bezbolestný den. Zelený zákal může dostat i malé dítě. Tyhle řeči o tom, že lidi nemohou mít zdravotní problémy v mém věku, když je já nemám, jsou opravdu zcestné. Je to stejné, jako kdyby modrooká blondýna říkala, že nechápe, jak někdo může mít oči špinavě zelené a vlasy světle hnědé.
