Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
.jpg)
Je mi dvaapadesát, před více než dvěma lety jsem přišla o práci. Nejdřív jsem nijak nepanikařila, říkala jsem si, že však si něco najdu, ale s postupující dobou mi došlo, že to nic jednoduchého nebude. Prakticky celou tu dobu nedělám nic jiného, než odpovídám na inzeráty, prohledávám internet a volná místa v různých firmách, společnostech a podnicích, píšu, volám, chodím i osobně. Výsledek – nula.
Už dávno jsem vzdala myšlenky na to, abych získala práci ve svém oboru (administrativa). Momentálně jsem na tom tak, že chci prostě jakoukoli práci, která mi zajistí příjem, abych zvládla nějak normálně žít a poplatila všechno, co je potřeba. Jsem totiž sama, partnera nemám.
Myslím, že se opravdu snažím, nesedím s rukama v klíně. Když mi došlo, že najít stálé zaměstnání nebude jednoduché, začala jsem brát alespoň brigády a různé přivýdělky, abych si alespoň něco vydělala. Teď jsem na tom tak, že lítám a dělám jako blázen, ale příjem, který mi to v součtu dá, je ve stylu „ani na život, ani na umření“: Vstávám ráno v pět hodin a jedu přes celé město uklízet do jedné firmy. Dvanáct kanceláří, sociální zázemí, kuchyňky, chodby. Zabere mi to tak tři hodiny. Tam odtud jedu do jedné neziskovky, kde se starám o administrativu a tam odtud pak zas na druhý konec města, opět úklid, tentokrát dětské ordinace. Domů chodím kolem osmé hodiny (ty jednotlivé práce jsou od sebe hodně vzdálené a jen cestováním strávím skoro čtyři hodiny) a otvírám internet a pokračuju v hledání práce.
Dohromady vydělám necelých čtrnáct tisíc, jen za nájem mé garsonky zaplatím skoro devět, k tomu telefon, měsíční jízdenka, splátka úvěru (ten už bude naštěstí do půl roku splacený), na jídlo a vše ostatní mi zbudou sotva dva tisíce. Každý druhý víkend proto ještě chodím prodávat do jednoho pouličního stánku pečivo. Všechny tyhle práce jsou velmi málo placené, za jeden úklid beru pět tisíc, v té ordinaci čtyři, neziskovka mi platí kolem pěti tisíc, víc nemůžou. Dělám tam, protože je to administrativa, tak abych nevyšla z praxe.
Jsem uhoněná, od brzkého rána do večera v pořádném zápřahu. Ve finále jsem ráda, že si můžu alespoň takhle něco vydělat, ale úplně nejvíc bych si přála mít nějakou stálou práci s platem nejlépe od patnácti tisíc výš, s tím už bych dokázala nějak slušně vyžít. Zkoušela jsem i práci v různých supermarketech, doplňování zboží, u pokladny, ale nevím, prostě jsem to nezvládala, hlavně tu šílenou buzeraci, na kterou jsem narazila. A peníze tam taky nejsou kdoví jaké.
Pořád to nevzdávám, zkouším, hledám, snažím se. Chtěla bych se vás tady zeptat, jestli se vám někomu podařilo najít ve vyšším věku práci na stálý zaměstnanecký poměr. Já už tomu snad ani nevěřím a pomalu se smiřuju s tím, že abych přežila, nezbude mi nic jiného, než to dělat tak, jak to dělám teď. Prostě brát, co se naskytne a být ráda aspoň za to málo.
24.1.2014 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 98 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: Tak ono asi všeho s mírou 
Před pár dny jsem četla v nějaké diskuzi o současné rekordní nezaměstnanosti stesky nějaké ženy, která si stěžovala, jak to má strašně těžké a jak je k ní osud nespravedlivý. Prý s přítelem jsou oba dlouhodobě nezaměstnaní (ona už léta), žádná práce na obzoru, bydlí i s dítětem v drahém pronájmu, na který prakticky nemají, a do toho se jim přihodilo to, že znovu otěhotněla. A ten hajzl majitel bytu jim řekl, ať se vystěhují, protože už nějakou dobu nezaplatili nájem. Pisatelka si tam stěžovala, jaký je to nelida a svině 
Tak tohle je zrovna ten případ, kdy by se asi tak úplně množit neměli 
.gif)
bože můj , já se snad picnu.....lidi by děti vůbec neměli mít.....
....a kdo by ty děti měl mít ? ufoni ?...
a to ještě není Cikánka!! Do telefonu se práce přislíbí a jak dojde k osobnímu setkání, najednou je obsazeno.
.jpg)
Renee: adekvátní reakce na kousavý dotaz
Anahir: Netvrdila jsem, že to neexistuje, jsi nějaká nášlapná Historky z pohovorů nepotřebuju, pohovorů mám za sebou možná stovku. Dotazy na děti, věk a rodinnou situaci padaly před lety, v posledních pár letech jsem se s nimi už tak hojně nesetkávala. Asi jsem měla štěstí na personalisty, co dodržovali, že se na to už ptát nesmí. Jak už tady někdo Anně radil, do CV bych datum narození neuváděla.
Almega: jéžiš, na co si stěžuješ??
Vždyť máš majetek! Chalupu prodat a za utržené peníze pořídit byt. Jsou lidi, co mají bytů víc (poštěstilo se jim a třeba restituovali) a chtěli by domeček na venkově. Tak proč to neuděláš? Držet byt a chalupu, když člověk vychází taktak, je stressující a neužije si pořádně ani jednoho. Já bych taky strašně ráda žila na venkově, ale musím stát nohama na zemi. Jsem v kondici, ale lidi kolem mě potřebují doktora, já navíc neřídím auto, to by byla sebevražda. No, a pisatelka příspěvku by se mohla zapojit do diskuse, jinak se to - jak vidím - klasicky háda mezi sebou a od tématu se dost odbočilo. I já jsem o kus ujela
.jpg)
Anahir: 20 57 dobre napsane
Renee: to žes něco takového nezažila, neznamená, že to neexistuje.
Renee: Ty si jako vážně myslíš že je to blbbost? já mám osobní zkušenost.
jo vy nemáte děti? A je vám 32? Sakra, kdyby ste je měla tak vás vezmu, už mi na mateřskou neodejdete, ale takhle....no, já děti mít nebudu (říkám já)...jóóóó paní to říkáte teď. je vám 32 to už je nějakej věk, nějaký si addoptujete a já mám problém na krku. Raději si vás nevezmu. 20ti letá holka mi na pozici techniologa na mateřskou hned tak nepůjde (jak na to přišel netuším dodnes, ale řekl to).
a vůbec, do našeho mladistvého kolektivu jste stará.
A tím celý pohovor skončil.
O tom že se ptal co jsme s manželem udělali pro to, aby jsme děti měli se zmíním teď. Odpověděla jsem mu, že postelové scény s manželem mu vyprávět nebudu.
Další dotaz co se může na pohovorech všechno stát? Mám bohatou zásobu zážitků z pohovorů....
daty: Zaměstnavatelé diskriminují lidi, co nechtějí děti? Propána, kde? A jak? 
daty: Přiznám se, že kdybych byla znovu mladá, děti mít dneska nebudu. Přijde mi, že to ty rodiny mají čímdál těžší a žádná hezká budoucnost ty děti nečeká.
Ale to je odbočení od Annina problému. Snad to do toho důchodu nějak doklepe, aniž by se složila. Anno, držím palce 
Myslím, že děti by lidi neměli mít vůbec. Lidi, co pracujou málo na to nemaj a lidi, co pracují moc, zase nemají čas na výchovu. Ostatně kdyby si lidi laskavě přestali pořizovat děti, tak by zaměstnavatelé přestaly diskriminovat i ty, co děti nechtějí (a brzo se to dotkne i mužů!!!) Vůbec by svět byl pak ideální a bez poskvrnky (IRONIE)
.jpg)
ježiš to je šílené, musíte být strašně vyčerpaná :-( Držím palce aby se něco pořádného podařilo najít
je i rozdíl když je člověk sám anebo jsou na všechno dva....na starosti, finance , nemoci ale i radosti.....
Anahir: přesně , i moje zkušenost ze supermarketu je děsivá a to nejsem žádná puťka domácí a to všechno za pár šupů.....
