Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
.jpg)
Je mi dvaapadesát, před více než dvěma lety jsem přišla o práci. Nejdřív jsem nijak nepanikařila, říkala jsem si, že však si něco najdu, ale s postupující dobou mi došlo, že to nic jednoduchého nebude. Prakticky celou tu dobu nedělám nic jiného, než odpovídám na inzeráty, prohledávám internet a volná místa v různých firmách, společnostech a podnicích, píšu, volám, chodím i osobně. Výsledek – nula.
Už dávno jsem vzdala myšlenky na to, abych získala práci ve svém oboru (administrativa). Momentálně jsem na tom tak, že chci prostě jakoukoli práci, která mi zajistí příjem, abych zvládla nějak normálně žít a poplatila všechno, co je potřeba. Jsem totiž sama, partnera nemám.
Myslím, že se opravdu snažím, nesedím s rukama v klíně. Když mi došlo, že najít stálé zaměstnání nebude jednoduché, začala jsem brát alespoň brigády a různé přivýdělky, abych si alespoň něco vydělala. Teď jsem na tom tak, že lítám a dělám jako blázen, ale příjem, který mi to v součtu dá, je ve stylu „ani na život, ani na umření“: Vstávám ráno v pět hodin a jedu přes celé město uklízet do jedné firmy. Dvanáct kanceláří, sociální zázemí, kuchyňky, chodby. Zabere mi to tak tři hodiny. Tam odtud jedu do jedné neziskovky, kde se starám o administrativu a tam odtud pak zas na druhý konec města, opět úklid, tentokrát dětské ordinace. Domů chodím kolem osmé hodiny (ty jednotlivé práce jsou od sebe hodně vzdálené a jen cestováním strávím skoro čtyři hodiny) a otvírám internet a pokračuju v hledání práce.
Dohromady vydělám necelých čtrnáct tisíc, jen za nájem mé garsonky zaplatím skoro devět, k tomu telefon, měsíční jízdenka, splátka úvěru (ten už bude naštěstí do půl roku splacený), na jídlo a vše ostatní mi zbudou sotva dva tisíce. Každý druhý víkend proto ještě chodím prodávat do jednoho pouličního stánku pečivo. Všechny tyhle práce jsou velmi málo placené, za jeden úklid beru pět tisíc, v té ordinaci čtyři, neziskovka mi platí kolem pěti tisíc, víc nemůžou. Dělám tam, protože je to administrativa, tak abych nevyšla z praxe.
Jsem uhoněná, od brzkého rána do večera v pořádném zápřahu. Ve finále jsem ráda, že si můžu alespoň takhle něco vydělat, ale úplně nejvíc bych si přála mít nějakou stálou práci s platem nejlépe od patnácti tisíc výš, s tím už bych dokázala nějak slušně vyžít. Zkoušela jsem i práci v různých supermarketech, doplňování zboží, u pokladny, ale nevím, prostě jsem to nezvládala, hlavně tu šílenou buzeraci, na kterou jsem narazila. A peníze tam taky nejsou kdoví jaké.
Pořád to nevzdávám, zkouším, hledám, snažím se. Chtěla bych se vás tady zeptat, jestli se vám někomu podařilo najít ve vyšším věku práci na stálý zaměstnanecký poměr. Já už tomu snad ani nevěřím a pomalu se smiřuju s tím, že abych přežila, nezbude mi nic jiného, než to dělat tak, jak to dělám teď. Prostě brát, co se naskytne a být ráda aspoň za to málo.
24.1.2014 Rubrika: Čtenářské příběhy | Komentářů 98 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak dlouho se dnes hledá práce? Už ničemu nevěřím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
daty: Takže evoluční strategie je pořídit si tři haranty a žít z alimentů... no každému jeho nebe
Pardon, už jsem to tady pěkně zamíchala dva životy do sebe. Ale to je jedno, ženská není na pracovním trhu sama o sobě cenná nikdy.
a....: A to platí jen o ženách nebo i mužích? Já jen, že blesksoft si děti zabezpečila a to dokonce tak, jak je to evolučně normální u lidského druhu. Alimenty nejsou žádné dávky, máš v tom bordel. Alimenty = výživné = rovná se částka na výživu dítěte, o které se nestarám.
Píše, že chce stálou práci za 15 tisíc a výš. To chce kde kdo a bohužel většina lidí pracuje za 12-13 tisíc. I na odbornějších pozicích, než je administrativa.
Smutné to je, ale je to realita.
Napsala jsem, že pokud si shání práci za 15 tisíc nástupky, tak to je ten důvod proč už jí už nemá. Ženská s malým dítětem, před padesátkou je na pracovním trhu cenná asi jako mladá holka bez praxe (po maturitě je i dost velká pravděpodobnost, že v nějakej nejbližších 5 letech mít ani dítě nebude, dle statistik). Mladá holka má navíc plus v pěkné tvářičce a pružném těle, díky kterému může lehce získat pozici asistentky apod (a nemusí jít o žádný sex na pracovišti, může jen hezky prezentovat a šéf se má na co podívat a rozjasnit si pracovní den). I tak si většina neřekne o 15 tisíc čistého v nástupu. Realita, nic víc, nic míň.
daty: a kromě toho...každý by měl mít tolik dětí, 
kolik sám uživí
a....: Pokud ti 11500 pro tříčlenou rodinu přijde srovnatelné se 14 tisíci pro samotného člověka, nemám se s tebou o čem bavit. Zřejmě nevíš o čem mluvíš, v této příjmové hladině je důležitá každá tisícovka a ne 3 tisíce sem a 3 tisíce tam, dva hladové krky sem nebo tam.
blesksoft psala alimentů - nevím co ti přijde divného na tom, že otec platí živobytí svým dětem? (dle té částky se mi zdá, že v tom bude možná i výživné na býv. manželku a nebo je na tom opravdu dobře). Myslíš, že matka samoživitelka by měla skočit ze skály, když ztratí práci? A ty děti má vzít za ruku a skočit s nima nebo je má předtím odvést do ústavu?
Nesouhlasím se stylem "život na dávkách", ale pochybuju, že si blesksoft sedí spokojeně doma a hoví si, jak krásně si ten život zařídila (i když jako jo, některý chlapy neplatěj ani korunu a když, tak do 2 tisíc na dítě - což rozhodně není polovina jeho potřeb)
daty: Když někdo nepracuje, tak se musí smířit s tím, že dávky jsou jen na přežívání, smutné je, když někdo pracuje 12-15 hodin denně a stejně to na slušný život není
a....: Pokud ti 11500 pro tříčlenou rodinu přijde srovnatelné se 14 tisíci pro samotného člověka, nemám se s tebou o čem bavit. Zřejmě nevíš o čem mluvíš, v této příjmové hladině je důležitá každá tisícovka a ne 3 tisíce sem a 3 tisíce tam, dva hladové krky sem nebo tam.
blesksoft psala alimentů - nevím co ti přijde divného na tom, že otec platí živobytí svým dětem? (dle té částky se mi zdá, že v tom bude možná i výživné na býv. manželku a nebo je na tom opravdu dobře). Myslíš, že matka samoživitelka by měla skočit ze skály, když ztratí práci? A ty děti má vzít za ruku a skočit s nima nebo je má předtím odvést do ústavu?
Nesouhlasím se stylem "život na dávkách", ale pochybuju, že si blesksoft sedí spokojeně doma a hoví si, jak krásně si ten život zařídila (i když jako jo, některý chlapy neplatěj ani korunu a když, tak do 2 tisíc na dítě - což rozhodně není polovina jeho potřeb)
daty: vždyť ten článek je právě o tom, že nemůže nic sehnat, tak to flikuje brigádama...fakt jak u blbejch na dvorečku
Stanik: dokonce ze čtyř, jestli jsem dobře četla. Proto jsem navrhovala se zamyslet, jestli by nebylo lepší mít jednu blbě placenou práci na 8 hodin a jednu brigádu.
Teď je z domu od 5 do 20 hodin a má za to 14 tisíc. Kdyby si našla administrativu za 12 tisíc a nechala si jednu z těch brigád za 5t., tak má dohromady 17000 a bude pryč 8 (práce) + 4 (brigáda) + 2,5 (cestování) - času sice moc neušetří, ale ušetří dvě cesty, ten čas bude pracovat a bude mít o 3 tisíce víc. Asi by byla pohodlnější varianta mít jen 8 hodin za 15000, ale pokud je nereálná, tak mi toto pořád přijde lepší než současný stav.
Tohle je můj styl myšlení. Ano, bylo by lepší mít partnera, zdědit vlastní byt, vyhrát sportku atd. ...ale reálně je lepší žít v tom co je a počítat, co se mi vyplatí. A následně se pochválit, jak jsem to vyřešil a je to teď lepší než předtím, i když to není to o čem přesně sním.
daty: ale to je právě velmi špatný příklad pro porovnání, blesksoft nedělá vůbec a žije z alimentů či sociálních dávek, paní v článku dělá na tři směny od nevidím do nevidím a má srovnatelný příjem
blesksoft: Pěkný příklad pro porovnání, držím ti palce. Nevím odkud si, ale nepřemýšlela jsi nad hlídáním dětí? Starší ti půjde akorát do školy a jestli jsi doma, tak máš ideální podmínky. Teď má hodně lidí problém umístit dítě do školky, pokud je u Vás taková situace, tak co toho využít.
Vem si, že některé matky jsou zase v situaci, kdy jim zaměstnavatel sice drží místo, ale ony nemohou nastoupit, protože nemají školku a v soukromé by nechaly zase celou výplatu. Není to o extra výdělku, na hodinový plat to ani nepřepočítávej (radši). Ale jestli máš být stejně doma a péče o dítě ti nevadí, tak je to lepší než nic. Tobě by to pomohlo k nějakým penězům a jednu maminu by to vytrhlo s podobného kolotoče, nakonec ještě možná získáš dobrou kamarádku.
a....: me prijde, ze si damy neuvedomily, ze pani ten prijem sklada ze tri praci.. kdezto oni o neco min v jedne praci.. al eosm hodin a klid.A hlavne manzela/partnera, ktery taky vydelava.
Stálo by se nad tím zamyslet, jestli by se při práci za menší peníz + jednou brigádou neměla náhodou pořád líp než teď, i když to není ten vysněný stav (a s vidinou možného polepšení si za půl roku, teď má akorát vidinu, že jí jedna brigáda bouchne a nezaplatí ani nájem). Stejně jako jestli by nešlo zkrouhnout bydlení - při napjatém rozpočtu je rozdíl tisícovku mít a nemít.
Člověk buď může vzdychat, že se má blbě, a nebo se mít dobře. Fakt je to v hlavě. Jinak Anně držím palce a rozhodně jí nepřeju nic špatného. Hlavně jí přeju najít práci, to s psychikou hodně udělá - a po zkušenosti s roční nezaměstnaností i to člověku hodně zlepší vnímání, jestli se má vlastně dobře nebo špatně.
a....: To je těžké, mám pocit, že to je naše národní vlastnost, mít se špatně. Když se kouknu po svých známých, tak ať mají čistého 10 nebo 25, tak mluví úplně stejně. Já nemám, všechno je drahý, všechno je špatně.
Nechápu to - mám na bydlení a na jídlo, mám se dobře. Asi je to tím, že jsem ze skromné rodiny. Když si zajdu na kafe, koupím si něco dobrýho, něco na sebe - cítím to jako nadstandard, to že se mám dobře. Dokud si můžu dovolit kupovat maso, zeleninu, ovoce pořád se cítím dobře, že na to mám. Tím nechci říct, že když jsem byla malá, tak jsem tohle neměla - ale mám v sobě zakořeněno, že tohle je ono není automatika. Myslím, že většina lidí tohle nechápe a vůbec to nevnímá, neváží si toho. Chudoba je v moderní společnosti jen stav mysli.
Je to problém konzumní společnosti, která nám podsouvá, že je nutné mít nadstandard nejlépe všechno, co to dá. Nejde o to, že nám velké firmy (a jejich milionářští akcionáři) tahají peníze z kapes, ale tahají z nás i život - to je horší.
Asi žiju na jiné planetě, když mi 9 tisíc za garsonku připadá hodně (a jde to za míň, stačí se kouknout na inzeráty nemovitostí), na jídlo mi dvojka přijde realitivně akorát (mohlo by být 2,5-3, když vemu v potaz, že vaření v jednom člověku je dražší než ve dvou) a půjčka už mi přijde jako nadstandard (záleží na co byla, ale v 99% si lidi půjčují, aby měli na něco co nemaj, což je blbost). Přístup práci v obchodě jsem nezvládala - dělá to spousta lidí a nejsou žádní superherou - navíc, na nejnižších pozicích se to hodně střídá, ale když člověk chvíli vydrží, tak si taky získá lepší pozici - nemyslím hned vedoucího, ale když už je zaběhlý, tak se potom chovají trochu jinak (k nováčkovi se celkem pochopitelně chovají z pozice "ty už tady za půl roku nebudeš")
Nechtěla jsem si kopnout, spíš nakoupnout. Myslím, že požadavkem 15 tisíc nástupu si Anna zavírá dveře kde může. Dneska je prostě situace taková, že zaměstnavatelé ohodnotí zaměstnance až dle práce (aspoň v těch lepších firmách). Navíc teda administrativa není tak TOP obor, kde by bylo třeba hodně zkušeností, aby je někdo byl ochotný zaplatit. Stálo by se nad tím zamyslet, jestli by se při práci za menší peníz + jednou brigádou neměla náhodou pořád líp než t
