Prý čekám postižené dítě. Jak se mám rozhodnout?
Zdravím všechny šťastné ženy. Ačkoliv bych nikdy nevěřila, že bych mohla žádat o názor, tak nyní se tak stalo.
Je mi 35 let a tak nějak nevím, jak se rozhodnout. Jsem bohužel docela dost nemocná – mám cukrovku. Kdysi dávno, před třinácti lety, jsem si vyslechla: „Slečno jste těhotná a rozhodně to dítě musíte dát pryč, protože bude 100% postižené.“ A já poslechla a nechala si vyplnit papíry na interrupci s tím, že si ještě zajedu na dovolenou a teprve po ní se zákroku podrobím.
Na dovolené se mi vše rozleželo v hlavě a já se rozhodla dítě si i přes všechna rizika nechat. Narodil se mi krásný, zdravý syn, kterému je dnes skoro třináct let.
Teď je mi pětatřicet a stojím před stejným rozhodnutím. Jsem těhotná, mám za sebou všechny možné testy a vyšetření a podle lékařů není stoprocentně jisté, že se dítě narodí zdravé. Je velké riziko, že bude mít postižený mozek z důvodu mé cukrovky a častých hypo- a hyperglykemií.
Jsem už ve dvacátém týdnu, rozhodnout se pro ukončení těhotenství je pro mne velice těžké a navíc – pořád se mi vrací mé první těhotenství, které přes důrazná varování lékařů dopadlo skvěle a dítě se narodilo zcela zdravé.
Nevím, jak se mám rozhodnout. Moc ráda bych požádala o radu ženy, které měly dítě i navzdory těžké cukrovce. Zajímaly by mne jejich pocity a zkušenosti. Uvítám i nezávislé pohledy ostatních žen. Není mi vůbec lehko a rozhodnutí, které mám učinit, je velice těžké a bolestné. Všem moc děkuji.
14.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prý čekám postižené dítě. Jak se mám rozhodnout?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Já bych volila potrat. Vím , že bych nezvládla mít postižené dítě. Sama jsem po těžkém úraze, nezvládla bych to fyzicky (tahat vozíčkáře, pro mne bylo hrozné nosit roční dítě) a nezvládla bych to psychicky.. A mám pocit, že i vůči dalším dětem by u nás tohle nebylo fér.
Ty si nech v první řadě udělat ještě vyšetření jinde a až pak se rozhodni. A pořádně se vyptej doktorů, na konkrétní vady a postižení - s lesčím se dá žít...
jeste bych teda podotkla, ze za 13 let se jiste prenatalni diagnostika zlepsila, takze dnesni prognozy by mely byt presnejsi, ale kdyz nevime, z ceho konkretne doktori usuzuji na postizeni, tak je to tezky. co rika treba genetik?
.gif)
Na základě takhle vágních informací by se nedokázal rozhodnout skoro nikdo.... Co jsi podstoupila za vyšetření a s jakým výsledkem? Každé dítě může být postižené, a i to, co se narodí úplně zdravé, může za tři roky vlítnout pod auto a co pak 
Mít dítě je sázka do loterie vždycky... a nevsadit jen proto, že na není jistá stoprocentní výhra mi přijde škoda. Na druhou stranu - nevsadit, když vím, že nevyhraje nikdo, je někdy to nejmoudřejší, co se dá udělat...
Takže já bych taky znova zjišťovala informace od doktorů - co a jak a o jakou míru postižení by se jednalo. Poškozený mozek, to je od hyperaktivity a dysfunkcí až po ležáka, kterej nikdy neřekne máma ... to je šílený rozptyl...
Sarko,musi to byt hrozne tezky. Ale jak psaly holky - chce to vic informaci. Co konktretne podle doktoru hrozi? Jak moc je to pravdepodobny? jestli ti rekli jenom, ze dite nejspis nebude zdrave, tak je to vazne malo. I kdyz ty vis nejspis vic, nez jsi sem napsala.
jeste by me zajimalo..... co na to otec ditete? urcite si o tom neco mysli. v clanku o nem neni ani zminka....
kazdopadne hodne stesti
Pokud ti říkali totéž už minule, je to opravdu výsledek nějakých podrobných vyšetření a nebo jen vychází z toho, že s cukrovkou se rodí postižené děti? Bylo něco zásadně jinak než minule?
Na druhou stranu je postižené dítě zátěž pro rodinu , kterou nemusí zvládnout a to i pro první dítě.
Jako některé ti tady radí, že by volili potrat, ale vůbec není jisté, že to miminko je postižené. Co když zvolíš potrat a pak se dozvíš, že jsi potratila zdravé dítě? Toto se už taky párkrát stalo.
Takže já ti radím, aby jsi třeba zašla i za jiným doktorem a udělal ti znova třeba ultrazvuk, protože ten tvůj ti očividně neřekl, že dítě bude jasně postižené, ale že je tam šance na postižení a to je podle mě hodně velký rozdíl.
Mě taky řekl, že mám docela velkou šanci na postižené dítě (tím myslel riziko cca 1:180) a pak i nevycházely dobře různné ultrazvuky a mám naprosto zdravé dítě (teď už dvouleté).
Myslím si,že já osobně bych volila potrat,neměla bych sílu na život s postiženým dítětem a na druhou stranu bych nechtěla,aby někde živořilo v ústavu....Vy třeba se rozhodnete jinak...Možná by to chtělo hodit si korunou,když budete zcela nerozhodná....
Víte, já si myslím, že všude číhá tolik nepředvídatelných věcí, se kterými nelze nic dělat, že pokud vím o problému, řeším ho. Proto bych volila potrat. Ale to je samozřejmě jenom můj názor. Přeji hodně štěstí v každém případě.
Rozhodně si musíte ujasnit základní otázku - jsem schopná se starat o případně postižené dítě, zvládnu to psychicky i tělesně, bude mě naplňovat takto změněný a omezený život, jak to vidí manžel atd.
Spousta mužů nezvládne život s postiženým dítětem a opustí rodinu a pak vše bude jen na vás. Pokud toto vše máte v sobě kladně ujasněno s manželem je rozhodnutí snažší. Navíc je tu i šance, že postižení nemusí být závažné či vůbec, ale to je jen šance.
Chtělo by to ještě napsat konkrétní údaje. Co si máme představit pod pojmem postižený mozek? To může být cokoliv.
Jaké riziko ti vyšlo? Byla jsi na plodovce a z toho se to potvrdilo? Prosím napiš víc, protože takhle nejde nijak poradit.
Někdo má třeba riziko 1: 5 000 a už hysterčí, že bude mít postižené dítě a někdo má třeba riziko 1: 50 a je zcela v klidu.
Klidně se tu přihlaš a napiš, jak to je. Bylo něco vidět na ultrazvuku, něco konkrétního, co lékaře vede k tomu, že bude dítě postižené?
Sama píšeš, že lékaři jen řekli, že není 100%, že dítě bude zdravé. Ale to není u žádného těhotenství.
Poradit nedovedu, jen si sama neumím představit být ve vaší situaci a řídit se podle toho, co tady kdo napíše. Jednejte sama, podle toho jak to cítíte. Hodně štěstí.
Šárko,
tohle je rozhodně těžká a bolestivá situace.
Zvlášť pokud informace, které máte jsou vágní ve smyslu "dítě nebude stoprocentně zdravé" (kdo má záruku, že jeho dítě BUDE stoprocentně zdravé???). Jak velké je riziko postižení? Je to jedno procento? Deset procent? Padesát? Osmdesát? Jaké konkrétní postižení by to mělo být? V čem by dítě omezovalo? Co dítěti hrozí? Jaké má prognozy a perspektivy?
Já bych na vašem místě šla znovu k doktorům a hledala odpovědi na tyto otázky. A rozhodovala bych se podle toho, jestli je například téměř stoprocentní jistota, že miminko bude velmi těžce postižené (např. ležák v nemocnici), nebo jeslti jeho postižení jsou zvládnutelná - a jestli se cítíte na to, zvládat konkrétní postižení. Pokud doktoři tyto odpovědi neznají (neznají míru možného postižení), zkusila bych, jestli by nešlo něco vykoumat na ultrazvuku.
