Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

šárko takže dle výsledků je vše ok, to je paráda

Jak tu pár žen psalo, že postižení mozku se různými vyšetřeními nezjistí, tak to ale platí i u zdravých žen, které taky mají výsledky vyšetření ok a to postižení tam být může. Takže není v tomhle připadě důvod mimčo dát pryč jenom proto, že "postižení může být"...to by nikdo neměl děti

alsarka: přeji hodně štěstí

Grainne:
Bellana: asi k tomu máš nějaký důvod, když si myslíš, že nepotřebuješ nikomu lhát. Jenže ono ani někdy nejde o lhaní nebo pravdu, ale spíš o taktnost. Pracovala jsem s postiženými spoustu let, takže vím, že péče o ně je vyčerpávající a nákladná, ale nedovolila bych si pronášet "moudra" - "dvě hluché australské lesby, které chtějí mít hluchou holčičku".

alsarka: hodně štěstí
Celý den sleduju tady tu diskusi, nezapojila jsem, protože se vážně necítím kompetentní cokoli radit, ale nejvíc souhlasím s Grainne. A jsem ráda, že jí to z osobní zkušenosti potvrdila i Saxaaana - i jí a její rodině přeju hodně štěstí a spokojenosti

alsarka: Moc blahopřeji, že při tobě stojí partner a že jsou výsledky amnio v pořádku. Teď už určitě jste oba rozhodnutí. Tak ať to dobře dopadne a ať v něm máš i nadále oporu.

Bellana: ale, ty myslíš, že otevřeně namířená kudla je lepší?
Hlazení a konejšení nikdo nečekal, ale hrubost a necitelnost....no, možná je to velmi moderní, ale nějak mám pořád pocit, že se to nedělá.
Neschovávej to za ne-sentimetalitu.
Kdyby sis odpustila ty dvě rozkošné lesby, bylo by to chladné a věcné, proč ne. Zkrátka trocha taktu se tomu ve slušné společnosti říká.

alsarka: vše vyšlo negativní....co víc je třeba vědět?
Nikdo, ani lékaři nedají záruku 100% ani u zdravé ženy, se všemi předpoklady porodit zdravé dítě.
Cokoliv víc bych napsala, bylo by ovlivňování a to udělat nechci, jen přeju správné rozhodnutí a jen maličkost, tady je třeba se naopak rozhodovat velmi zaujatě, podle sebe a pokud je to ještě s podporou partnera, tak o to víc.
Hodně štěstí přeju.

Grainne: Já nejsem sentimentální. Pokud to znamená, že jsem zlá, tak holt jsem. Co už nadělám. Jsem prostě věcná a nelžu sobě ani jiným do kapsy. Pokud to někoho zraňuje, je mi to líto. Kdo jde na ven se svým problémem, asi chce znát pohled z více stran. Hlazení po hlavičce a konejšení je sice milé, ale k ničemu. Nejhorší zmije jsou sluníčkoví lidé. Do očí med, do zad kudla.

Dobrý večer,děkuji všem za jejich názory a to ať podpory či opačného stanoviska.Článek jsem psala v dost zoufalém rozpoložení a proto ten hrubý nástin situace.Pro upřesnění uvádím,že jsem podstoupila biochemický screening ve 12týdnu,tripple testy v 16 a nyní, již po napsaní článku jsem obdržela i výsledky amniocentézy,která byla asi ta nejpodstatnější a čekalo se především na toto.Vyšlo to vše negativní a snad mě to i dodalo hromadu sil a optimismu v dobrý konec či spíš začátek nového.Partner stojí pevně při mě a proto ten dopis Vám všem,nešlo mi o útěchy,ale o objektivitu nezaujatého člověka což on prostě není a být nemůže.Přese všechno strach zůstává,protože je pravdou,že rizika spojená právě s postižením mozku jsou velká a vyslechla jsem si od odborníků že spoustu věcí odhalit jednoduše nejde.Myslím,že víc se rozepisovat už asi nemá smysl,protože téměř každá z Vás má dítě a tudíž ví co znamená 20týden těhotenství a jak silná je citová vazba na mimísa který už o sobě dává řádně vědět.Proto nám držte palečky a pokud vše dobře dopadne určitě o tom napíšu.Ještě jednou díky Šárka

Bellana: ty jsi.....prostě zlá........jako někteří další tady.
Ty si vůbec nedovedeš představit, jak bolestné v určité chvíli může být něco takového číst.
Jsi schopná mi odpovědět na otázku, co tebe a další pudí neomylně zasahovat bolavé místo?

Saxaaana: takových lidí je poměrně dost, bohudíky a přibývají. Doufám, že tenhle trend se bude šířit dost rychle, aby některé odsuzující postoje byly spíš ostudné a aby jakkoli postižení byli přijímáni jako plnohodnotní lidé, aby se tvoje a další děti nesetkávaly s odsudky.
Ostatně,i z ekonomického hlediska to málo, co v naší poněkud rozežrané společnosti postižení spotřebují je zanedbarelná položka, abychom se nemuseli bát o svůj kus krajíce.
Ve srovnání s tím, co jsem tady četla, mi mnozí lidé s mentálním postižením připadají mnohem "normálnější" a hodnotnější.

Kelud: Tak, tak, je třeba podporovat ty dvě hluché australské lesby, které chtějí mít hluchou holčičku, proti těm homofobním doktorům, kteří jim to nechtějí při IVF zaručit. Ale teď vážně: držím palce těm, kdo se sami (to znamená i včetně širší rodiny) dokáží postarat o postižené dítě. Nevěřím ale tomu, že vědět to včas a vědět, jaké nároky to na ně bude klást, že by se všichni znovu rozhodli stejně. A nikdo z nich nemůže vyčítat jiným, že to nechápou a že by do toho nešli. Za svá rozhodnutí musíme nést zodpovědnost sami.

Renee nedoporučuje lidem s různými nemocemi nebo postiženími plodit děti. V tom případě by Renee neměla mít děti. Já považuji za největší postižení necitlivost a netoleranci vůči ostatním a toto postižení má evidentně Renee. Nezlobte se na mě, ale kdyby nebylo postižených a nemocných lidí, myslíte, že by si někdo vážil zdraví? Pochopili bychom pak hodnotu lidského života? Mám postiženou kamarádku (tělesně) a je to ten nejlepší člověk jakého znám. Díky svému postižení dokáže překonávat různé překážky, soucítí s ostatními, vážím si ji, že je kamarádská a férová a právě takoví lidé by měli mít děti.
Šárce poradit nedokážu, ale za sebe můžu říct, že bych se snažila o více informací a pokud by to jen trochu šlo, dítě bych si nechala. Důležité je i stanovisko partnera Šárky.

Grainne:dekuji, lidi jako Ty je malo a je to skoda, kdyz ctu ostatni nazory, jako napriklad, ze by slepi lide nemeli mit deti, protoze sve postizeni prenesou na sve deti a tudiz i ti budou slepi, tudiz cely zivot neschopni, nestastni a pro spolecnost neprinosni mi prijde hodne zcestne a takovy nazor me po pravde urazi. Jak si nekdo muze myslet, ze kdyz je 100% zdravy, je tudiz nejvetsim prinosem spolecnosti, to vazne nechapu. Sveho syna miluju uplne stejne jako sve dve zdrave deti, je to o hodne pochopeni, prizpusobeni se a toleranci. Ani me zdrave deti nemaji zadny komplex ze sveho postizeneho sourozence, naopak bych rekla, ze i jim byl, je a bude prinosem. To co jemu chybi, tim obohatil zivoty nas vsech.

Saxaaana:
Moc fandím lidem, jako jsi ty a přeju všechno dobré.
Mj. jsem taky pracovala v domově sociální péče a nepochybuji o tom, že všichni, kdo tam žijí, ať už je jejich postižení jakékoliv, mohou být přínosem pro společnost, pracně a bolestně se ale naše společnost musí naučit nevidět skrz peněženku.
Právě po zkušenosti s těmito lidmi bych se klidně rozhodla takové dítě přivést na svět.
Proto je hrozně důležité nevnímat jen "rozumem", který se mnohdy ukáže jako cizí, umělé vštípená moudro, ale i srdcem - tedy tím, co cítím.
Nesměruju nikoho tam, ani tam, jen upozorňuji, že věc není tak jednoznačná, jak se může jevit někomu, kdo před takovou volbou nikdy nestál a to je i ten, kdo tomu v tuto chvíli čelí.
Rozum i cit jsou v takové chvíli naprosto rovnocennými partnery.