Stydí se za to, že je babičkou?
Milé šťastné ženy,
chtěla bych vám napsat, co mě trápí. Třeba některou z vás napadne, co bych s tím mohla udělat. Je mi 25 let, jsem vdaná a máme osmiměsíční dcerku. Bydlíme s mužem u mých rodičů v bývalém výměnku, všichni máme své soukromí a naše vztahy fungují dobře.
Horší je to s manželovými rodiči. Nevím, jak to říct, ale mám pocit, že naše dcerka Adélka je nezajímá. Za těch osm měsíců u nás byli na návštěvě jednou, krátce potom, co se malá narodila. My u nich byli jen párkrát. Častokrát jsme jim nabízeli, že přijedeme, nebo je zvali, aby přijeli k nám, ale vždycky jim do toho něco vlezlo nebo se nějak vymluvili. Snažím se být tolerantní, přizpůsobit čas případné návštěvy tomu, jak by se jim to hodilo – oba ještě pracují. Ale někdy mám pocit, že se opravdu jen vymlouvají.
Když jsem na jedné z našich návštěv u nich dávala pochovat Adélku tchyni, prohlásila, že je vnučka roztomilá, ale ona se ještě necítí jako babička. Prý si vůbec neumí představit, že by někde korzovala s kočárkem a sousedi by se na ni koukali jako na starou bábu.
Byla bych ráda, kdyby dcerka v budoucnu měla s manželovými rodiči dobrý vztah. Jenže opravdu nevím, jak to zařídit, když je prakticky nezná. Je mi z toho smutno a budu vám vděčná za jakoukoli radu.
21.1.2008 Rubrika: | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stydí se za to, že je babičkou?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No to by mě zajímalo, kolik je přesně pisatelčině mamince, poněvadž já udělala mojí mamku babičkou když jí bylo necelých 38 let.Pravda,stále podniká, má svého velkého koníčka psi a tak je furt zapřažená a není to ta hlídací babička,ale na vnoučátka se ptá, když k nim přijedeme, tak si s nimi hraje a naší 4 leté dceři dělá kakao na požádání do flašky s dudlíkem:-)Nikdy neříká ani neřekla, že je ještě maldá na vnoučata apod. O to víc mě překvapil můj táta, který měl vždycky děti rád až když jim bylo tak 15 a dalo se s nima komunikovat.Z naší dcery je od narození tak vyprdlej,jak kdyby to byla jeho vlastní dcera a o našem synovi ani nemluvím- byly jsme doma samé holky.Takže tohle je pro mě opravdový úkaz.No a o tchýni a tchánovi ani nemluvím to je babička s dědou s velkým B a D.Asi mám štěstí:-)Přeji ho i vám všem ostatním.
VlckovaJaroslava: Mno, když se neumíš realizovat jinak... 
Vychovala jsem 5 Dětí. Je mi 45 a mám 4 vnoučátka krásný zdraví kluky. Nemusí se nikdo stydět za to že je prarodič. Dyt je to to nejhesčí co máme. Je to největší radost kterou máme.A proto si je užívám dokud můžu. A jestli se za to někdo stydí je to blbost.
Ota: no a ? prace je s detma fura.. a evidentne ji to nenadchlo, tak se neagazuje ani ted... smir se uz sakra s tim, za kazdej neni z mimin podelanej, jako ty...
Lhasa: nebýt té poslední věty, tak podepisuju!
Já hlavně doufám, že Adéla po (pře)čtení téhle diskuse konečně pochopila, že asociálka je vlastně ona Chudák tchyně se stala babičkou a Adéla by snad po ní chtěla, aby jevila zájem o vnouče! Kam ten svět spěje...
U nás by l problém opačný, já jsem chtěla ,aby snacha se synem a vnučkou jezdili k nám více na návštěvu.Snach si vždy na poslední chvíli vymyslela nějakou výmluvu ,aby nepřijeli.Teď už je vnučka větší a navštěvuje základní školu u nás ve městě tak se vidíme často.Normálně jdeme spolu do města nakoupit a často si dovede i své kamarádky. Děláme spolu různé výtvarné práce a užívam si babičkování.
.jpg)
Hawa: přesně
Jestli já nechci něco být tak nechci být jako můj táta a jeho otec který se někdy za války rozhodl odejít někam pryč realizovat se a nechal babičku s čtyřma dětma .
Táta být fajn chlap ale neměl šanci, soudě z toho jak se chovají a chovali jeho bratři a sestra tak říkám, že babička svou povinost porodit je a nenechat je chcípnout hlady splnila do puntíku.
Jakýpak city.
Ota: soudruh Černěnko...
.....dobré přirovnání, v podstatě chrakterizuje můj vztah k otcovým rodičům.........ale kdo chce kam.....
Stanik: jo mě to přijde že si výchovu vlastních moc neužila ale odpracovala...
Stanik:Hawa: no možná jsem to s tím pudem přepískl ale Hawa asi chápe co chci říci, konečně ve středověku byla rodina jedinou jistotou a záštitou kterou člověk měl, kdepak důchod, kdepak pojištění, kdepak veřejná nemocnice či slušný starobinec .....
Konečně mohu hovořit z vlastní zkušenosti, otcovu maminku jsem viděl ( co pamatuju) ,když započítám pohřby ,asi 10x za život, můj otec následkem její výchovy nebyl zrovna lidumil a matka si s ním krom pár pěkných let ze začátku užila docela peklo.
Táta se probral až mnoho let po rozvodu když už byl hodně nemocný a nakonec z něj byl docela dobrý děda než umřel.
Dneska ho chápu o něco líp, jako puberták jsem ho kvuli mámě nenáviděl jenže ono pocházet z rodiny z velmi studeného odchovu, z rodiny kde se na vánoce nikdo v podstatě nesešel, dárky se nedávaly, a matka chodila v šik kožíšku na tancovačky páč byla přece ještě mladá a nic si neužila .... měla sedm vnuku a vnuček a s žádným z nás neztratila ani minutu "mládí"
Takže když umřela TAK TO PRO MĚ MĚLO STEJNOU INFORMAČNÍ HODNOTU JAKOD KDYŽ UMŘEL SOUDRUH ČERNĚNKO, ZNAL JSEM HO KRÁTCE Z TELEVIZE .........
Křeček: No jo, když já jezdím plzeňskými tramvajemi. 
Je samozřejmě každého věc, jaký si zvolí životnístyl a s kým se bude stýka a s kým ne. Někdy se vztahy v rodině nepovedou, to se stává, a tlačit to přesmoc nemá smysl.....ale každá akce způsobí reakci, a člověk, který léta na někoho kašle, se pak nemůže divit, že někdo zas kašle na něj.
Tím nechci říct, že každý dospěje nebo by měl dospět k onomu "prozření", jak psala Nyotaimori.....jenom si myslím, že takovýchto lidí, kteří si zvolili "svůj styl života" a po nějakých letech zjistili, že to není zas tak úplně ono - pak mi přijde stejně trapná snaha otců, kteří najednou zjistili, že mají potomka, a začnou se k němu vehementně hlásit , když už má po maturitě, stejně jako prarodičů, kteří po 30-ti letech zjistí, že mají někde vnuky a připomínají jim najednou jejich povinnosti vůči starým lidem.....
Dneska vyjímečně souhlasím s Otou, i když bych asi vynechala to "pudové lidství" - kdybysme se řídili více pudy lidem vlastními, asi bysme se vrátili spíš do středověku......
.JPG)
Meander: ale zase když vidím, co jezdí v pražských tramvajích za hrůzy 
Křeček: Ono je to prašť jako uhoď. 
I když ten sex v tramvaji nemusí trvat kdovíjak dlouho a taky se nemusí opakovat.
