Prý čekám postižené dítě. Jak se mám rozhodnout?
Zdravím všechny šťastné ženy. Ačkoliv bych nikdy nevěřila, že bych mohla žádat o názor, tak nyní se tak stalo.
Je mi 35 let a tak nějak nevím, jak se rozhodnout. Jsem bohužel docela dost nemocná – mám cukrovku. Kdysi dávno, před třinácti lety, jsem si vyslechla: „Slečno jste těhotná a rozhodně to dítě musíte dát pryč, protože bude 100% postižené.“ A já poslechla a nechala si vyplnit papíry na interrupci s tím, že si ještě zajedu na dovolenou a teprve po ní se zákroku podrobím.
Na dovolené se mi vše rozleželo v hlavě a já se rozhodla dítě si i přes všechna rizika nechat. Narodil se mi krásný, zdravý syn, kterému je dnes skoro třináct let.
Teď je mi pětatřicet a stojím před stejným rozhodnutím. Jsem těhotná, mám za sebou všechny možné testy a vyšetření a podle lékařů není stoprocentně jisté, že se dítě narodí zdravé. Je velké riziko, že bude mít postižený mozek z důvodu mé cukrovky a častých hypo- a hyperglykemií.
Jsem už ve dvacátém týdnu, rozhodnout se pro ukončení těhotenství je pro mne velice těžké a navíc – pořád se mi vrací mé první těhotenství, které přes důrazná varování lékařů dopadlo skvěle a dítě se narodilo zcela zdravé.
Nevím, jak se mám rozhodnout. Moc ráda bych požádala o radu ženy, které měly dítě i navzdory těžké cukrovce. Zajímaly by mne jejich pocity a zkušenosti. Uvítám i nezávislé pohledy ostatních žen. Není mi vůbec lehko a rozhodnutí, které mám učinit, je velice těžké a bolestné. Všem moc děkuji.
14.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prý čekám postižené dítě. Jak se mám rozhodnout?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Ještě tedy pro Šárku - autorku.
Ptala bych se, co to je "velké riziko", jestli je nějaké "velké riziko" odhalitelné, jestli v tuto chvíli dítě jeví nějaké známky postižení, vyhledala bych další nezávislé odborníky. Předhodit těhotné ženě jakési imaginární riziko je něco jiného, než ji informovat o konkrétních známkách, nebo příznacích postižení.
Při dnešních diagnostických metodách bych asi milé zdravotníky s nějakým "rizikem", nepodloženým konkrétním výsledkem vyšetření, poslala do háje.
Oni ať dělají svou práci - tedy ať zjistí, co zjistit mohou a tvé rozhodnutí padne podle konkrétního výsledku, ne postavené na zdravotnických dojmech.
Taky je třeba si uvědomit, že jesti nějaké dojmy mají v tomto případě výsostnou hodnotu, jsou to ty tvoje, nejlépe podepřené konkrétními výsledky, ale ani to nemusí být.
Je tvým výsostným právem se rozhodnout, ať už tvé rozhodnutí bude jakékoliv.
Grainne: zdravím
.Jak sem normálně nepřispívám,tak mi to nedá.Ne,že by mě nějak moc překvapilo,že na takový s prominutím pitomý názor,který tu prezentuje Renee se prakticky nikdo neohradí,to mě opravdu ani neudivuje,ale právě proto Ti vyjadřuju podporu.
Hlavně nezatěžovat společnost..
Renee: zažila a nejen já. Mj. kromě různých materiálů jsem mluvila a psala si s dalšími ženami, které tím prošly a to s těmi, které potrat podstoupily i s těmi, které se rozhodly dítě porodit, různé osobní příběhy atd.
Možná bys měla zkusit vyhledat něco o tomto tématu i jinde, ne vždycky tě k tomu musí dovést až osobní zkušenost.
Já nečekám, že to dokážeš pochopit až do té hloubky, to bych opravdu chtěla moc a chápu, že ne každý má na to, až tam zajít, ale minimálně trochu pochopení by to chtělo.
Já nemám námitek, rozhodne li se žena pro potrat, ani to neodsuzuju, ale popravdě - co bych dala za to, kdyby mě někdo takhle otevřeně vysvětlil, co bude následovat.
To totiž není jen samotný výkon, ale věci následující se kterými je hrozně těžké se vypořádat, zvlášť chybí li tyhle základní informace.
Grainne: Tys ten údajný nátlak zdravotníků zažila? Ono to tak horký nebude, řekla bych. Vyjmenují rizika a "další prosím". Dneska se s nikým nepářou, takže pochybuju, že by si přidělávali práci ještě s nátlakem.
Chápu ženy, které by si "TO" nenechaly, ale chápu i ty, pro ketré to nění jakési imaginární "TO", pro které je plod už hotovým dítětem a jako své dítě ho v tomto stádiu vnímají.
Právě pro tyto ženy žádám pochopení, obvyklé v civilizovaném a vyspělém světě.
.jpg)
A ještě ... to jste si měli probrat před těhotenstvím, nebo to je úlet ????
Nečetla jsem názory ostatních, jen dadky (12.51) a plně s ní souhlasím. Shodou okolností vyšel článek v Překvapení minulý týden č.36 a tam se o tomto problému píše z pohledu té , pro nás, negativní stránky. Je ti 35, máš cukrovku, zdravotní problémy, tak aby jsi se pak dokázala postarat i o syna, který právě vstupuje do obtížného věku puberty a bude tě hodně potřebovat .........
Renee: tak dobře, tak polopaticky pro méně inteligentní a schopné se orientovat v textu.
Dobrý to nebude, může to být o něco méně špatné, nebo nejhorší. Nastudovala jsem toho dost, abych věděla, jaký způsob myšlení prezentuje v tomto ohledu většina naší zdravotnické veřejnosti - zkus si to znovu přečíst.
Pokud se postižení prokáže - zatím to tak není, nastane volba ze dvou zel a ujišťuju tě, že ani jedna není správným a šťastným řešením.
To nejhorší, co může žena udělat, je jít na potrat na nátlak zdravotníků preventivně, pokud sama s tímto řešením není ztotožněná.
Netuším, ač obvykle bývám celkem chápavá a někdy i dost tolerantní, co je na tom zábavného, ale přeju ti to, protože nikomu nepřeju, aby tuhle volbu musel poznat.
Renee: 
Grainne: Jinak tady víc žen napsalo, že by si to nenechaly, ale tos asi nečetla. Máme ji jen poplácat po ramenou a říkat, že to bude dobrý, když třeba nebude? Ale to samozřejmě musí Šárka probrat s lékaři a nikoliv tady.
Já osobně bych volila potrat. Ono to může vyjít, ale také ne. Máš sílu starat se o postižené dítě?A už nejsi na těhotenství nejmladší, to také hraje roli. A co k tomu manžel, jak se vyjadřuje on? Jedno zdravé dítě máš, nepokoušej osud.V životě na nás číhá tolik nástrah, které nemůžeme ovlivnit a ty narození nebo nenarození détěte ovlivnit můžeš. Moc dlouho se nerozmýšlej,aby nebylo pozdě.
Léta jsem pracovala s dětmi s kombinovanými vadami a věř, že práce je to náročná 24 hodin denně.
Grainne: Ty jsi tak zábavná 
Renee: jsi mi ukradená, protože já to mám už dávno za sebou a takovými, jako jsi ty, se vůbec nezabývám, jen bych tě ráda upozornila, že jsou tu i ženy, kterých by se tvá tupá sociální omezenost mohla nejen dotknout, ale mohla by jim velmi, velmi ublížit.
Doufám, že máš v sobě alespoň kousek základní slušnosti, abys na tohle upozornění zareagovala, jak se ve slušné společnosti očekává.
sharon: mně se to jednak bezprostředně dotklo a taky mě to donutilo se problematikou zabývat dostatečně podrobně, abych věděla, co píšu, včetně srovnání se zahraničím.
Mnozí jenom blbě žvaní, protože mají to štěstí, že je nic takového nepostihlo a blbým žvaněním to nazávám proto, že jedině na vlastní kůži prožitá zkušenost by je donutila změnit názor. Nikdo z nás totiž nemá žádnou záruční lhůtu a ani lékaři nemají patent na 100%.
V tom se určitě shodneme.
omlouvam se za preklepy
