"To je smrad, že by jeden pad."
Ahoj Šťastlivky. Jdu sem se zážitkem, který znáte všichni. Puch. Zápach. Odér. Smrad. Pořád a všude. Zas se tyto zapáchající zážitky hromadily a hromadili, až dnes, jeden pán v obchodě, dodal poslední kapku. Stojím za ním (a asi za jeho paní či přítelkyní), kousek dál ať neblokuju uličku a čekám až na krájecím stroji dokrájí chleba a já si nakrájím též. Otočil se udělal pár kroků k odchodu, přistoupím ke stroji a….Kristova noho! Rána do nosu! Ten zápach! ,,Panebože, to je děs“ vylítlo ze mě zároveň s pohybem ruky, co měl ochránit můj čichový orgán.
Tentokrát, přísahám, to bylo fakt bezděčné. A pán mě slyšel. A otočil se. Zírám na něj s rukou na nose, on zírá zlověstně na mě (paní hledí do regálu s houskami) ..…náhle přistupuje můj muž s čokoládou v ruce (ne pro pána, ale pro sebe) a autoritou své postavy zcela beze slov změní situaci. Pán odchází a já vysvětluju co se stalo. ,,Prase“ praví můj čistý muž.
Jenže ono je to všude. Páchnou ženy, páchnou muži. Voňavého člověka potkám zřídka. Nijak už neřeším, zda se cítí nebo to dělají naschvál (mimochodem, takového naschválníčka má manžel za kolegu a to prosím pracují ve službách). Spíš jsem se zamyslela nad tím, jak to, že navoněnému člověku se tak snadno řekne, nejlépe sprostě, že se nasmrděl, že smrdí jak ku*va, zamořuje ovzduší, dokonce ohrožuje svou vůní něčí zdraví (nebavíme se o lidech, co na sebe vylijí litr drogérovky – i když…radši litr drogérovky, než měsíc uleželý pot kombinovaný alkoholem).
S potěšením vidím, že lidé samozřejmě i voní a sama, když cítím, že někdo voní a je to možné, vždycky pochválím (ta radost v očích toho člověka je fakt krásná…) Ale lidem zapáchajícím potem, špínou, případně chlastem a putykou, se ostýcháme říci stejně naplno, že smrdí, zapáchají a obtěžují. Že se nám zvedá žaludek.
Jak je to možné? Čím to je? Řekli jste někdy někomu naplno, že zapáchá a měl by se umýt? A co se dělo pak?
27.8.2014 Rubrika: | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - "To je smrad, že by jeden pad."
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.monyk: Evropská kultura zcela jistě jednou zajde na tu svou toleranci.
sharon: s tím špekem jsi mi připomněla známou. Ona se nevoní (ale nesmrdí, fakt ne) Jediný parfém, který by kdy chtěla, tak s vůní na ohni pečeného buřta takovej teda neznám
Anahir: Tady je to vsechno mozne: i takova vec jako ze spoluobcanovi ci spoluobcance turecke, marokanske ci podobne narodnosti sdelim, ze nelibe voni, mi muze zpusobit problem a muzu byt oznacena za rasistku Protoze vsechno prece souvisi se vsim .
Napriklad: u dvou deti marokanskeho puvodu byly zjisteny ve tride me starsi dcery vsi. Aby nedoslo k rasovemu problemu, tak dopis, ze maji vsi dostaly vsechny deti ze tridy
Anahir: orientaci tu já mám správnou ale nějak drhnu v tom pravopise....
ale hlavně že nesmrdím , ač špekatá - nesmrdím....doufám...kam dosáhnu tam se očuchám...
sharon: tu hlavně
Anahir: a taky "diškrimináciju".....
monyk: šmarjá, takže k seznamu co všechno vůně dělají, včetně již zmíněného ohrožení života, musím přidat rasovou nesnášenlivost.
sharon: jsem ráda, že jsi v tom po tom zmatení rychle zorientovala
sharon: Smradoch jako smradoch . Ono se nic nema prehanet, takze kdyz se nekdo nemyje a neprevleka a smrdi potem je stejne neprijemne, kdyz se nekdo prolije tezkym parfemem od hlavy az k pate . Z posledni doby jsem mela dva neprijemne zazitky s nevonici lidmi. Poprve, kdyz jsem mela tu smulu, ze letadlo muselo pristat na jinem letisti a ja jsem se v parnem lete ocitla v autobusu plnem obeznich americkych turistu, jez se s prominutim potili jako . Nastesti jsem mela cestovni vonavy kapesnicek akdyz jsem si ho dala pred usta a nos, tak se me vedle sedici ¨silna¨americka pani zeptala, co je se mnou. Kdyz jsem ji rekla, ze tu neco smrdi, tak tato pani oznamila na cely autobus: Ten autobus pachne ...A jelikoz jsem tak trochu zbabelec a moje telesna konstituce nebyla tak fortelna, jako tech lidi kolem mne, tak jsem k tomu uz radsi nic nedodavala. Asi pred tydnem jsem byla s detmi v bazenu a nedaleko ode me sedela skupina turek ci marokanek v jejich proslulych syntetickych, rozevlatych kaftanech a kolem nich linouci se oder byl taky docela husty..Tak jsem se prestehovala s dekou o kus dal, protoze upozornit je na tuto skutecnost, tak budu narcena z rasove nesnasenlivosti. Ony jsou toti proslule tim, ze kdyz se jim cokoliv rekne a jim se to nelibi, jde vzdy o rasovou otazku
orinka: Anahir: napsali jsme jí fakt moc přátelsky a hezky, zkrátka bylo to pro její dobro.
Anahir: o to nejde, na ty jsem já expert ...ale mě to mátlo....
sharon: děkuji za upozornění na hrubky
píšeme všechny o smradech jako takových ...ale což takhle madam navoněná tzv.ruskými duchy........to je teprve smrad ...když kolem projde třeba v obchoďáku...nesnáším ty těžké , sladké parfémy to je hnus....to se mi obrací žaludek a taková madam zamoří celou uličku u zboží....
Anahir: na začátku článku máš "hromadily" a "hromadili".....mě mateš !!!
Léthé: jo, jo, chlap má vonět jak předtem tak potem....