Manžel si chce pořídit psa
Ahoj, jmenuji se Marie a je mi 46 let. Jsem už 21 let vdaná za báječného muže a bydlíme spolu v menším panelákovém bytě 2+1, který jsme si před dvěma lety velice pěkně zrekonstruovali a zařídili. Žijeme velmi spokojeně, už jsme se dávno smířili s tím, že nám bohužel nebyly dopřány děti. Máme pár dobrých přátel a de facto nám vůbec nic nechybí. Nebo jsem si to aspoň až donedávna myslela.
Před dvěma měsíci jsme „hlídali“ kamarádovu roční fenku kokršpaněla. Pro mě to byly dva týdny utrpení. Nejsem zvyklá na takový rušivý element ve svém soukromí, mám ráda svůj klid, své tiché večery nad knížkou a posezení 
s manželem nad sklenkou vína, svůj pořádek v bytě, věci na svém místě. Nejsem žádná fanatická uklízečka, ale pořádek je mi velice příjemný.
Nyní bylo všechno vzhůru nohama. Naštěstí se fenky ujal manžel, trávil s ní spoustu času a chodil s ní na dlouhé procházky ven. Občas jsem se k nim přidala a celkem se mi to líbilo, ale každý den bych to opravdu nechtěla. Fenka byla moc roztomilá a byla s ní legrace, ale také spousta starostí a škod na bytovém zařízení. Přesto se manžel s fenkou velice sžili a on pak těžce nesl, když ji musel vrátit.
Bohužel se stalo to, čeho jsem se obávala – před pár dny mě manžel seznámil s přáním pořídit si vlastní štěně. Ač ho mám opravdu moc ráda a chápu jeho touhu, v tomhle případě jsem v pasti. Jedná se o tak zásadní zásah do mého soukromí, že opravdu nevím, jak se k tomu postavit. Co byste dělaly na mém místě vy? Děkuji za radu.
27.1.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 119 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel si chce pořídit psa
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já si nedovedu představit život bez psa... 
Pes nikdy. To prohlašoval můj manžel stále. Dnes máme jorkšírku Betty již 7 let. No a kdo ji bezmezně miluje??????????? No přece manžel. Srdíčko pejska je tak veliké, nikdy vás nezklame a vždy vám dá víc, než si dovedete představit.
Kotě: Pokud je manžel takový typ, tak není nic snazšího než když Marie řekně, že se o psa skutečně starat nebude a důsledně to dodrží. Ale myslím, že pokud by to tak bylo, zmínila by to jako svoji největší obavu.
Tady stejně není jiné řešení než si promluvit s manželem o konkrétních představách a o tom, co jí na psovi vadí (všechno asi ne, když přiznává, že se psem byla legrace a ani procházky nebyly špatné.)
A možná, že jen manželo právě ten klid nevyhovuje, že hledá nějakou změnu stereotypních večerů.
Je fakt, že pokud by měli děti, byla by paní už tak nějak psychicky připravená na to, že v domácnosti může vzít za své cokoli a není vhodné na ničem příliš lpět a pamatovala by si období, kdy si nestihla ani sednout ke kafi a přesto mělo ledacos do sebe. Mohla by trochu srovnávat. Takhle musel být pes pořádný šok, navíc takové torpédo plné energie jako roční kokršpaněl, které se tam objevilo bez přípravy.
Stanik: 18:59 Je potřeba stanovit co znamená vyjít s něčím psem. Nechat si od něj cíleně olizovat obličej a pouštět ho do své postele, to si myslím není důkaz lásky ke zvířeti a pokud to majitel vyžaduje, je to značně přehnané. Pokud ještě dotyčné vynadá, je to silně na pováženou. I on by se měl pokusit najít hranici přijatelného soužití pro všechny, pokud nehledá, nemá ten vztah žádnou perspektivu, aspoň pro tu slečnu.
pardon o stene. Dotykovy mobil.
To mam za to,ze mam rada vsechna zvirata a nejen kocky. Krasn vecer vsem;
Kotě: no o muzi jsme se nedozvedeli nic.Hen ze bajecny. tak snad ani nemuzwe mit tak mrzske vlastnosti jako skolni ditko zadonici o sten,no ne?
Mánička: meli.A dovolena se psem (ci dvema) fakt neni problem).To neni duvod.Pokud nema psy rada,prosim.Je to jeji svate pravo. Ale at mu to rekne na rovinu.
Spekulací ohledně vadného charakteru paní Marie se tu objevila přehršel, ale je zajímavé, že na opačné straně barikády to nikoho nenapadlo.
Zrovna tak může být možné, že manžel paní Marie je typ, který se do všeho nadchne, ale u ničeho dlouho nevydrží, a mohlo by to tedy dopadnout tak, že se dva měsíce bude o psa nadšeně starat a pak to najednou bude Marie, kdo ho bude venčit a cvičit a manžel si s ním občas pohraje. Nebyl by to nijak neobvyklý scénář.
Tuto verzi lze z článku extrpolovat asi tak snadno, jako že paní Marie je zoofobní pedantická psychopatka s nenávistí ke zvířatům, která by se měla léčit.
Mánička: no porad jsme se navic nedozvedeli,co ma raz. Treba chce zaplnit urcitou prazdnotu. Hlidabni by evodentne vice versa u pratel mi. A dovolena na horach opravdu v dnesni dobe problem neni.Kdo chce hleda zpusob..kdo nechce,jako pani...hleda duvod.Jen by to mela ririct muzi.Proste nechci. Ale nevymlouvat se na blbosti.
Stanik: no to já tu její otázku tedy chápu úplně jinak. Manžel chce psa, já ne - co mám dělat?
Mánička: ano.Ale ja odpovidala na neco jineho.Docitat az do konce to chce.Chapu,ze to pani rozhodilo.Ptala se jestli muze se psem mit klid a soukromi.Ale to lze i se psem,vyberu-li si plemeno,ktere se hodi k memu zivotnimu stylu.To je,na co se ptala ,ne?
Stanik: "nevidim nic militantniho,chtit nekohi,kdo to ma se zviraty stejne jako ja" - přesně tak! Pokud bych byla s někým 21 let a on pak zničehonic zatoužil po něčem, co já nechci (a podle toho příběhu v záhlaví pes v domácnosti asi nikdy nebyl), tak by mě to asi taky rozhodilo.
Pes je především velký závazek. Je to sice vzdáleně, ale v podstatě celkem srovnatelné s dítětem - nemůžeš ho nechat doma delší dobu, musíš mít hlídání, kdykoliv se chceš pohnout někam, kam to se psem nejde (např. lyžování na horách). Není to jen ta radost, jak je to loztomilý a srandovní, jsou to taky chlupy všude, rozťapkaná voda kam oko dohlédne a třeba taky poškrábaná podlaha a rozkousané kožené boty.
A stejně jako s dítětem, i u psa by mělo být právo veta. Nechce jeden, tak to doma prostě nebude.
PS: Máme doma jednoho psa a tři kočky. To jen aby nebyla mejlka, že jsem nějaká militantní zoofobka.
Kotě: pravda.I zde se daji vytrhavat vety z kontextu
Stanik: já to klidně napíšu tady. 
Almega: Chudáka kočku jsem nechala u svých rodičů, kde se mnou předtím sedm let spokojeně žila, a u nich spokojeně žila ještě dalších šest let.