Přítel mi nedovolí ve svém bytě na cokoli sáhnout
.jpg)
S přítelem spolu chodíme už rok, v létě jsme se domluvili na společném bydlení. Jelikož on má svůj vlastní byt, nastěhovala jsem se k němu. Po této stránce je to skvělé, nemusíme platit žádný drahý pronájem.
Trochu mne však mrzí, že se v jeho bytě cítím jako na návštěvě. A to z důvodu, že on na tom, jak ho má zařízený, velice lpí a nepřeje si, abych tam cokoli měnila. A já docela trpím. Jsem normální žena, ráda bych byt, ve kterém žijeme, zvelebovala a zařizovala, vložila do něj něco ze svého vkusu. A to nemůžu.
Byt tak, jak je zařízený, je na pohled velice pěkný. Moderní, čistý, jak se dnes říká – trendy. Na základních věcech se s přítelovým vkusem shodnu, preferuji čisté linie, nepotrpím si na nějaké kudrlinky a vystavené sošky. Nic takového zde není.
Co mne však vysloveně deptá, je černá lesklá kuchyňská linka kombinovaná s nerezovými spotřebiči a doplňky a rovněž černé kachlíky v koupelně, doplněné chromovými držáky, poličkami atd. Nejenom, že ta černá je prostě děsná a já si jak v kuchyni, tak v koupelně připadám jako v márnici, i na údržbu, aby to vypadalo čistě, je to doslova zabiják.
Každá kapička je na tom vidět, každý den leštím, čistím, protože když to neudělám, šíleně mne rozčilují ty viditelné stopy.
Navrhla jsem příteli, že bychom mohli tu kuchyň a koupelnu předělat, vybrat něco společně, co by vyhovovalo nám oběma. Nechce o tom ani slyšet, byt si prý zařídil tak, jak se mu to líbí a vyhovuje, je to všechno nové a bourání a výměnu by považoval za zbytečné mrhání penězi.
.jpg)
Moc mne to mrzí, nabídla jsem, že to komplet zafinancuji, mám ze stavebního spoření naspořenou slušnou částku, určitě by náklady pokryla. S tím taky nesouhlasí, argumentuje, že když se náhodou rozejdeme, bude mi muset zařízení zaplatit, a proč by něco takového dělal, když je to jeho byt a vyhovuje mu tak, jak je.
Možná vám to bude připadat jako maličkost, nebo nepodstatná věc, ale já jsem opravdu smutná. Přítelův přístup se mi nelíbí, přece souhlasil, že budeme bydlet společně a tím pádem by mu mělo záležet i na tom, abych v bytě byla spokojená i já. Plánujeme, že se vezmeme, budeme mít děti, to mám kdoví kolik budoucích let prožít v márnici a trpět jen proto, že on s tím odmítá cokoli dělat?
Kdo z nás má pravdu? On, když si brání své a dává mi najevo, že byt není můj, nebo já, která se snaží vytvořit pro nás společné bydlení, kde by bylo dobře nám oběma?
17.12.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 119 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Bývalý přítel mi ze života dělá peklo
- Můj přítel se k matce chová jako hulvát
- Přítel je přehnaně fixovaný na svou rodinu
Diskuse ke článku - Přítel mi nedovolí ve svém bytě na cokoli sáhnout
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak pravdu má dle mého samozřejmě přítel. protože přemýšlí rozumně. A ty si to nárokuješ. něco jiného by bylo kdyby jste se nastěhovali do společného bytu. A mimochodem v márnici nejsou černé dlaždičky ale světlé
.jpg)
Stanik: neměla jsem na mysli oblepit tapetou, je to jen přilnavý materiál na základě elektrostatické elektřiny, sem tam oživit, když nehce černou...
.JPG){kind=avatar}
Lizbet: Pokud mají oba dispoziční právo k účtu, tak se prý smrtí jednoho z účet neuzavře. Teď jsem to někde četla, ale krk za to nedám. Třeba na mBank lze zřídit účet tak, že jeho vlastníky jsou oba manželé.
jelítko: Samozřejmě, že to, co jsem napsala nejde vymáhat soudně a ani to tak nemyslím. Kdyby bylo od začátku jasné, že se můj přítel nehodlá jakkoliv omezovat kvůli nám, tak si ho nechám jako přítele, ale nebudu si ho brát a pokud budu toužit po dětech, poohlédnu se jinde. Můžu obdivovat horolezce, ale domů si ho nenasadím, protože jeho potřeba vylézt na další kus šutru bude větší než potřeba zabývat se stavem našeho účtu s ohledem na financování domácnosti a dětí. O to jde - sepsat si věci, které jsou důležité pro mě a věci důležité pro partnera. Pokud se na začátku neshodneme a nenajdeme kompromis, kdy ani jeden nebude parazotovat na druhém, čas to neurovná.
Jak malé děti... kdo má pravdu? Já já já jen já? Běžný úklid bych dělala 1x týdně a přestala řešit kapky na dlaždicích, bože, to jsou starosti. Jestli se Vám úklid zajídá, ať si tu svoji kuchyň a koupelnu uklízí přítel - může blýskat, co je mu libo.
Stanik: 10.50 Teď už společný účet může být. Nevím, jestli všechny banky, ale např. ČSOB už to má pro případ úmrtí jednoho z manželů ošetřené. Ta. Pouze je nutné u dříve založeného účtu zajít do banky a provést v tomto směru dodatek.
Mitrola: Proč dominantním? On dominantní vůbec být nemusí, jenom přemýšlí mozkem. Třeba mu taky přijde ujeté vyhazovat bůhvíjaké peníze za předělání něčeho, co už předělané je 
A ještě v tom bydlet po dobu rekonstrukce. Po něčem takovém by toužil jenom masochista.
Stejně si myslím, že si autorka bude muset tu rodinu založit s někým jiným. Protože když bude v tomhle chování pokračovat, dalšího roku se ten vztah nemá šanci dožít.
Bych si koupila do koupelny barevný kačenky a oranžový ručníky, kachličky bych do vysokého lesku nepucovala, a užívala bych si jiných stránek společného bydlení, třeba toho, že nemusím platit nájem a můžu si tudíž dávat peníze na to stavebko, abych si jednoho krásného dne mohla pořídit svoji vlastní koupelnu, růžovoučkou jako jahůdku. Například. To je teorie, samozřejmě, osobně by mi to bylo šumák, jaká je koupelna, hlavně že voda teče, a chlap je dobrej v posteli. Ale já už mám ty priority jinde, a tak radit mladým děvčatům moc nemůžu.
Hlavně by ses měla nad situací zamyslet.... snadno si odvodíš co tě bude v budoucnu čekat. Tvůj přítel je a zůstane dominantním, tak zvaž, zda-li máš na to to ustát v životě!!!!
Chodíte spolu teprv rok, ne "už". Opravdu plánujete, že se vezmete a budete mít děti, nebo si to plánuješ jenom ty a samozřejmě předpokládáš u přítele totéž, aniž by to on tušil? On souhlasil, že budete bydlet společně - ty u něj. V tom není zároveň automaticky vyřčen i souhlas s překopáním bytu... ze svého hlediska má naprostou pravdu, nové zařízení zlikvidovat jen proto, že se slečně nelíběj kachličky, je hloupý nápad a vyhazování peněz. Mimochodem, kdopak na to stavebko spořil? Nejspíš rodiče, tipuju. To se to potom snadno říká, jak to komplet zafinancuju, že jo.
všechny komentáře jsem nečetla, ale je pravda. Proč měnit nové zařízení. Snad doplňky nebo maličkosti by ti dovolil vyměnit, ale do velkých věcí bych se nepouštěla. Raději si spoř.
Nečetla jsem reakce, ale můj názor je, že být tvým přítelem, letíš, že se ani nestačíš otočit Tvůj partner má samozřejmě pravdu. Jsem plně na jeho straně. Znáte se teprve rok a ty mu chceš předělávat byt, to snad není možné. Nedivím se, že je tolik mužů, co radši žijí sami. Když tohle vypráví někde u piva, ti o samotě žijící si musí gratulovat, že si domů žádnou takovou slepici nenastěhovali 
Já bych ti poradila. Když nemůžeš jeho zjevně moderní a pěkný byt vydýchat, kup si svůj a zařiď si ho jak chceš. Pak budeš spokojená.
Kdyby byl přítelův byt kůlna, tak je samozřejmé, že je třeba ho předělat. Ale podle popisu se jedná o přesný opak - krásný nový byt. Pisatelka zjevně neví, co s penězi 
No, v prvé řadě, chodit s někým rok je opravdu krátká známost. Za druhé bydlíš v jeho bytě, on si ho zrekonstruoval a ty jsi tam prostě host. Podle mě nemáš právo do toho kecat, snad jedině v případě, že byste se opravdu vzali a založili rodinu. On, zdá se, s tebou ještě napevno do budoucna nepočítá, což se vzhledem ke krátkosti vaší známosti je celkem pochopitelné. Nehledě na to, že bourat něco nového je fakt úplná blbost a vyhazování peněz.
jelítko: jo, ale i na to, ze se shodnete ste museli prijit nejakym dialogem, ne? a ne jen predpokladat, ze se shodujete. to je presne to o cem Belllana pise.
tornado-lou: no tak já mám partnera, se kterým se dost shodnu. máme skoro stejný názor na všechno a jsme oba dost přístupný kompromisům. a nějaký oznámení a talíře nám oboum příjdou dost nepodstatné. takže domluva trvá tak pět minut, spíš dvě. ale uvidíme jak nám to pujde dál (známe se dvanáct let, jsme spolu dva roky)
