Manželská krize po patnácti letech. Nejraději bych se rozvedla.
Nevím, jestli se můj problém dá nazvat skutečným problémem. Vlastně žádné závažné starosti neřeším. Jsem patnáct let vdaná, máme dvě děti – 14 a 12 let. Oba s manželem chodíme do práce, odpoledne nebo v podvečer se všichni scházíme doma, společně večeříme, povídáme si…
Nic výjimečného se u nás neděje, manžel je hodný, děti v rámci možností také, finanční starosti nemáme. Přesto se v poslední době necítím úplně dobře a často se přistihnu, že bilancuji svůj dosavadní život. A přes výše popsanou idylku zjišťuji, že se vlastně necítím vůbec spokojená.
Nevím, čím to je. Je mi dvaačtyřicet, manželovi o sedm více. V podstatě máme pěkné manželství, ale je to takové nijaké. Bez náboje, nějakého zpestření. Každý den je stejný, víkendy taktéž. Občas nějaké kino, výlet, v létě dovolená. Nic extra. Normální tuctový život s večerním dřepěním před televizí a s milováním tak dvakrát, třikrát do měsíce.
Mám pocit, že mi roky nějak proplouvají mezi prsty a zaobírám se myšlenkou, jak to bude dál. Představa, že se nic nezmění, že všechno popluje stejně takhle klidně a konzervativně, mne dost děsí. Navíc na manželovi pozoruji výrazné zpohodlnění, které možná patří k věku. K jakékoli aktivitě ho musím nutit, nakonec souhlasí, ale je na něm vidět, že by radši zůstal doma u televize. Sice se mi podaří přemluvit ho občas k návštěvě kina a na nějaký sobotní výlet nakonec taky jde, ale vadí mi, že tou organizátorkou jsem vždycky jenom já, on s žádným nápadem nikdy nepřijde.
Možná si řeknete, že mne pálí dobré bydlo, co by za takový klidný, zajištěný život bez všelijakých karambolů jiná žena dala. I já si vyčítám, že se vlastně rouhám, že bych měla být ráda za to co mám. Ale ty negativní myšlenky nedokážu zaplašit.
Dokonce jsem si už představovala, jaké by to bylo, kdybych se rozvedla. Zní to asi strašně, ale při té myšlence jsem se úplně rozsvítila. Byla bych volná, samostatná, nemusela bych se ohlížet na to, zda se jemu zrovna něco chce, či nechce. Cítila bych se určitě mnohem svobodněji.
Připadám si jako blázen. Kamarádka mi řekla, že procházím krizí středního věku, ať neplaším a nedělám žádná nezvratná rozhodnutí, časem to prý přejde.
A tak bych se chtěla zeptat vás, milé ženy, jestli jste se některá někdy přistihla při podobných kacířských myšlenkách a připadalo vám, že vlastně vůbec nežijete, ale jen tak bruslíte životem a vlastně se cítíte úplně prázdné a bez vidiny něčeho lepšího do budoucna. Je to opravdu krize středního věku, co se mnou momentálně cloumá? A přejde to?
16.2.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 120 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,6/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Opustil mne kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit
- Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
- Výlet na planetu, kde se mluví mužskou řečí
Diskuse ke článku - Manželská krize po patnácti letech. Nejraději bych se rozvedla.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Boubel:
Jadvinka: PS??? Postelový sluha
sharon: taky jsem ráda ,že ten můj starej už nepochtívá.Od doby co mám vlastní PS nemám na blbosti čas
sharon: 9:54 - pchtíval... uzasne slovo
sharon: já jsem vdaná 18 let a taky jsem ráda za klidný večer, protože kolikrát taky nevím, kam dřív skočit. Manžel je často pracovně mimo rodný dům a mám to na starosti všechno já... Nuda- co to je???
Boubel: v tomhle věku jsem byla cca před 17ti lety a víš že si nevzpomínám že bych to takhle tehdy cítila ?...naopak, já nevěděla kam dřív skočit, spíš mi na vše chyběl čas......děti,domácnost, zájmy, koníčky, přátelé, práce...... a soustu věci jsem podnikala sama za sebe....manžel měl už tehdy ryby a sport......
Já teda nevím, ale myslím si, že většina manželství dojde do téhle fáze. Buď ráda, že máš klidný život, co by za to dala manželka alkoholika, gemblera, násilníka apod.
To že se nudíš musíš změnit ty sama. Najdi si koníček, choď na břišní tance, cvičit... Je toho tolik, co můžeš. Vždyť sebou nemusíš všude tahat manželka. Nechce se mu? Tak jdi sama nebo s dětmi. Nemusíte přeci všechno dělat spolu Ovšem pokud manžel nevyžaduje, abys seděla doma s ním... Viz: Byla bych volná, samostatná, nemusela bych se ohlížet na to, zda se jemu zrovna něco chce, či nechce.
Viv :o): 9:52....a víš, že mě to taky napadlo.....
Jadvinka: myslíš Lýdii....taky se může spouštět do Macochy nebo se dát ke kaskadérům...... né, ale měla by si uvědomit že se fakt tak trochu rouhá......manželství není jen o sexu , nevím co by psala kdyby jí naopak často otravoval..tzv.pochtíval
Stanik: 9:15
tornado-lou: 9:28 i tohle me napadlo
a jinak me jeste napadlo, jestli se kolem Lydie nekdo atraktivni nemota. To pak hlavinka hleda proc odejit odtud kde jsem a jit dal... smrdi mi tam ta veta o volnosti...
Tohle neni manzelska krize, ale tvoje krize stredniho veku a taky mi prijde, ze se desne nudis... tak se nejak zamestnej, napadu uz tu bylo mnoho + snaz se ten vas vztah nejak ozivit, co jste delali spolu radi za svobodna? Jdete na rande, ja nevim, ty znas vas vztah a sveho manzela. A zkus se prinutit myslet pozitivne, hledej to hezke, i drobnosti, kazdy den jednu... vim ze to zni nasilne, ale funguje to... pokud ale to vsechno co popisujes neni spis zastupny problem neceho jineho... a ty vlastne jen hledas duvody proc odejit...
Stanik: ono to mluvení někdy fakt nepomůže...a mít několik roků nevyhovující frekvenci, pokud se temperament liší, tak to není moc naděje na zlepšení- pokud si nedají manželé volnost, což mnozí neumí
sharon: no jo,jenže mně z toho článku příjde,že to by nebylo dost akční pro Jůlii.Celkem vše ji přijde jako všední-výlety,kino,dovča.Ona by snad na diskotéku ráda či co?Nebo že by lést po skalách ,aby byl adrenalin?
Jadvinka: 9:21 - ano nekdy mi tu taky v tech debatach prijde, ajko kdyby sex byl jedinym mertikem pro kavlitu vztahu... a prijd emi to ujety, kazdy muze mit preci priority srovane jinak, ne?
Ano, neni v poradku, pokud jednomu frekvence nevyhovuje... ale pak nefnukam na serveru, ale mluvi o tom doma s manzelem/partnere.. nebo jdu do pradny, pokud je to pro me tak zivotne dulezite, ne?