Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Kotě: pojď založíme klub, mám to stejně u tchyně mi pes nevadí, doma to nechci. Ne kvůli sterilní domácnosti, tu jsem neměla ani před třemi dětmi, natož teď.
Kamarádka řeší problém, protože si našla pana Božského, který se na ni ale utrhuje, protože ona si odmítá nechat olíznout od jeho psa tvář a těžce snáší, že se jí pes válí v peřinách, když jsou u ní v bytě. On jí proto vyčítá nedostatek empatie všeobecně.

Já ten nedostatek empatie cítím u některých zdejších přispěvovatelek, zejména názor lištička - 28.1.2012 8:20 mi připadá odporně přes míru. Holt jako jsou Matky, jsou i Pejskařky - militantní a netolerantní. No rozdíl od mnoha matek a pejskařek zcela příčetných.

Bože, naznačovat, že paní Marie je vadná osobnost, protože nechce psa. Jste vy pejskařky vůbec normální?

Mně by pes do bytu nesměl, protože psy nemám ráda. Asi budu psychopat.

bookcase: tak když nechce radu - názor .. tak proč sem tedy píše, to si mohla ušetřit čas ...

bookcase: Paní se pouze ptá, co bychom na jejím místě dělaly my. Spousta lidí by si na jejím místě psa pořídila nebo by aspoň uvažovala za jakých podmínek by psa mít mohla, tak to píšou, to není podsouvání vlastního názoru (neříkám, že se tu sem tam nějaký extrém taky nevyskytne, ale nezdá se mi, že by měly převahu).

Milá Marie, až do 55 let mi vůbec nenapadlo, že bychom si mohli pořídit pejska. Náš podnik v té době snižoval stavy THP pracovníků a tak jsem odcházela do předč.důchodu . Navštívila jsem naši zubní lékařku a tam v čekárně pro pacienty šmejdil jorkšírský teriér. Úžasně tam zpříjemňoval atmosféru a úplně mě okouzlil. K paní doktorce už chodím téměř 40 let a tak jsme spolu za toto téma zavedly řeč. A hned po příchodu domů jsem začala pročítat inzeráty. Internet jsem v té době ještě neměla. A dnes jsem toho názoru, že kdo nemá pejska, neví o co přichází . Bylo to moc dobré rozhodnutí a jorkširka Nikinka nám už skoro 13 let obohacuje život. Není pravda, pejsek vůbec nepáchne, aspoň malá bytová plemena ne. Dají se krásně udržovat, sem tam nějaký chloupek určitě objevíme, ale jorkšír nelíná ,je to to chytrý a temperamentní pejsek . Je to náš plnohodnotný člen rodiny a hrozím se chvíle, až nebude. Díky tomu, že chodím ven za každého počasí, jsem i po 12 letech v důchodu naprosto zdravá a fit. Píšeš, že nemáte děti, a tak si myslím, že manželovi přece jen chybí někdo, o koho by se staral. Já jsem na všechno sama, protože manžel je po velkém chirurgickém zákroku odsouzen k pobytu doma a tak nepřichází v úvahu, aby pejska venčil, ale to není tvůj případ. Jestli manželovi pejska schválíš /a do bytu bych ti doporučovala některé malé plemeno/, určitě nebudeš litovat. V příručce o chovu jorkšíra jsem četla, že je to antistresový pejsek a za tím názorem plně stojím.Zdravím a přeju kladné rozhodnutí.

Žít a nechat žít...to tady asi nikomu nic neříká, že? Prostě paní psa nechce, necítí se na to, aby se o něj starala a pečovala. Vy ji hned musíte kamenovat, že je divná. Co kdybychom ji upálili, to bude nejlepší. Vy paní neradíte, vy jí podsouváte svoje názory. A když to vyhovuje vám, neznamená to, že to bude vyhovovat Marii.

Milá Marie - kokršpaněl je plemeno loveckého psa. Táta je myslivec a měli jsme kokra.
Pokud namáte zahradu, aby mohl být v boudě, zvolila bych nějakeho spíše bytovkového psa, popř plemeno hladkosrsté, ať tolik nelíná.
Něco jiného je, mít doma cizího psa na dva týdny (to bych nedala) a mít svého vychovaného psa (to bych brala všema deseti)

Santé: Kassy: jj, určitě používám v rozhodování převážně rozum Jinak jsme ho měli už doma .
Nějaké zkušenosti se psy mám, i když jsme ho doma nikdy neměli, ale u babičky byl vždycky.
Pokud bude z útulku, tak určitě malý a musí být hodný- neagresivní a ne moc ustrašený, který ze strachu chňapne. No, zatím máme poněkud rozkopaný byt, tak je čas to promyslet.

Milá Marie.Je mi 62 let,máme psa i kočku.Dokonce k ná vloni přivanrovala další.Ujali jsme se jí.Mám to štěstí,že můj muž by taky zvíře neposlal o dům dál.Žijeme v paneláku,na víkend jezdíme na chalupu.Děti jsem měla jen já,v prvním manželství.Už si žijí po svém.Ty budeš asi zvláštní případ.On asi ten nahoře věděl,proč vám děti nedopřál.Už vidím ty chudinky,jak sedí u stolu a bojí se,aby neupadl drobeček.Všeho moc škodí,i čistoty...

Milá Marie, jsem o dva roky starší než vy a nikdy jsme doma psa neměli, když jsem byla malá. Absolutně jsem si nedovedla psa doma představit ani když jsem byla dospělá. Pak starší syn bydlel se slečnou, pořídili si psa z útulku a pak se rozešli. Syn se i se psem vrátil domů.... Co Vám budu povídat, luxovala jsem 3x denně . Pak se syn znovu zamiloval do slečny s psí slečnou a nakonec to vyplynulo tak, že nám pejsek zůstal - to mi bylo 41 let. Do toho jsem zažila přepadení s pistolí namířenou proti mě. Na neschopence jsem byla 5 měsíců a můžu Vám říci - ten pejsek mě zachránil. Nebýt jeho, vůbec jsem nevycházela ven. Manžel byl také proti, když nám ho syn nechal. A dneska? Náš Daneček nás má oba omotané kolem packy a nikdy, opravdu nikdy bych ho nedala. Držím palce, ať se rozhodnete jakkoli.Možná by pejsek z útulku byla ta správná volba. Štěně je přeci jen trochu divoch .

Bud rada, ze chce psa, lepsi nez aby si nasel milenku.
Mame psi slecnu z utulku a neni lepsiho spolecnika. Tak vdecnou holku jsem jeste nevidela. Mame krome ni 2 mini spice a jsou moc mili, malo pelichaji proste bezva spolecnost. Nedala bych ani jednoho ani zanic.

teď jsem dočetla...Santé a Kassy mají pravdu, rozhodně to jsou výborné rady od nich

Verera: kamarád měl psa z útulku a oddanějšího psa snad nebylo, vyloženě na něm bylo vidět jak si toho váží (jestli to jde o psovi říct) a jak je vděčnej

Milá Marie, především bych se snažila udělat něco sama se sebou.

Verera: Tak, teď doufám, že to nezní, jakobych tě chtěla odrazovat. To v žádném případě. Je super, jestli chcete pomoct opuštěné psí dušičce.
Ale ze zkušenosti vím, že si to spousta lidí představuje trochu jako Hurvínek válku a pak spláčou nad výdělkem, s pejskem si nevědí rady a často se ani nesnaží s ním nic dělat, protože "on je přece z útulku, tak je jasné, že má problémy, to nejde vyřešit".
Před pořízením jakéhokoliv pejska doporučuju projít odbornou literaturu a ujasnit si, jaký přístup chcete k pejskovi zaujmout a jak ho vychovávat, protože metod a přístupů existuje celá řada a každý si z nich musí vybrat ten svůj. Taky se hodí si říct, co byste s pejskem chtěli podnikat, jakým aktivitám se věnovat, jaké máta na psa požadavky, aby mohl být plnohodnotným členem rodiny a v ničem vás příliš neomezoval - to vám pomůže rozlousknout otázku věku i plemene. Pokud by se třeba tvoje děti zhlédly v agility, asi nebude starší pejsek dobrá volba, naopak jestli čekáte, že půjde na dvě krátké procházky za den a jinak bude většinu dne spát, tak je to ideální řešení.