Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Milé ženy, chtěla bych vás požádat o názor. Jsme s manželem oba v důchodu. Nemáme moc vysoké penze, zkrátka takový průměr, jaký má skoro každý. Máme ale oba ještě po jednom starém rodiči, kteří žijí v jiných městech, a tak několikrát do měsíce projezdíme několik set kilometrů, sem tam jim něčím přispějeme, pomůžeme a podobně. Nepíšu to proto, že bych to považovala za něco výjimečného, jen jsem tím chtěla říct, že nám na účtu moc našetřených peněz do zásoby nezbývá a snažím se šetřit, jak se dá. Udržuji si na účtu nějakou rezervu, abych se v případě nějaké náhlé důležité potřeby nevydala z poslední koruny, nebo si dokonce nemusela jít někam půjčit.

Manžel je dobrý chlap, ale s financemi hospodařit neumí. Od té doby, co jsme v důchodu, ukládáme oba důchody na jeden účet a hospodařím s nimi já. Manžel má svoji kartu, ale používá ji po vzájemné dohodě na konkrétní nákupy. Už jsem si zvykla, že když ho pošlu na nákup základních potravin, dokáže někdy utratit několik stovek za sladkosti, uzeniny nebo jiné potraviny, které většinou moc nekupuji. Miluje také cokoliv, co je v akci nebo ve slevě. Není to ale naštěstí moc často a ten deficit jsem se naučila vyrovnat jinou cestou. Sem tam něco ošidím, nastavím, uvařím menší porce, zná to asi každá.

Před nedávnem mi ale docela vyrazil dech. Šel si vyzvednout svoje léky, a když jsem se na konci měsíce zarazila nad nezvykle nízkým stavem účtu, oznámil mi, že si nechal předepsat viagru. Balíček stojí skoro tři tisíce a jsou v něm čtyři tabletky. Je to asi nejdražší koníček, jaký jsme kdy provozovali. Na jednu stranu to chápu, ale příčí se mi myšlenka, že jsme vyhodili tolik peněz za něco, co bychom mohli oželet. Než ušetřím tři tisíce, stojí mě to hodně sil a odříkání. Já se bez sexu obejdu už dávno, nechci to ale přikazovat i manželovi. Nevím proto, jak se k tomu postavit, jestli se mu mám pokusit vysvětlit, že je to příliš drahý koníček, o který navíc stojí jen jeden z nás, nebo mu dopřát jeho potřeby, které ale bez viagry už nezvládne. V tom případě ale brzy padnou veškeré finanční rezervy a nebudeme mít v případě potřeby ani na běžnou opravu čehokoliv, na případné zdravotní pomůcky nebo třeba na pohřeb našich rodičů nebo i nás.

Setkala jste se některá s podobným problémem? Hodně v tom teď tápu, protože nechci manželovi ublížit, ale ta finanční zátěž je pro mě obrovská. Ráda si přečtu vaše názory a snad mi to pomůže se nějak rozumně rozhodnout a vyřešit to.