Spor o jméno aneb Ach ty rodinné tradice.
Čekáme narození našeho prvního dítěte a víme, že to bude holčička. S manželem se na ni velice těšíme, radost nám však kazí oboje naše rodiče. Trvají totiž na tom, aby naše dcera pokračovala v zavedené tradici, ve které nesou prvorozené dcery jméno po své matce. A synové zase po otci.
Logicky by se tedy naše dcerka měla jmenovat po mně – Kateřina. Jmenuje se tak moje maminka i babička, a kdyby se tak jmenovala i má holčička, nic bych proti tomu neměla.
Manželovi rodiče však naléhají, aby se naše dcera jmenovala po své babičce – mé tchyni. Ona sama má jen dva syny, dceru nikdy neměla, ačkoli po ní vždycky toužila. Od staršího syna má již tři vnuky a naše miminko tak pro ni bude konečně ta vytoužená holčička. Hned, jak se to dozvěděla, začala naléhat, abychom ji pojmenovali Ludmila podle jejich rodinné tradice.
Když jsem se proti tomu ohradila a řekla, že pokud budeme chtít zachovávat tradici, tak tu v mé linii, bylo jí to velice líto. Neurazila se, to ne, ale vidíme na ní, že ji to hodně mrzí. Občas na toto téma zavede řeč a pokouší se náš názor změnit.
Manžel už začíná polevovat, přimlouvá se, prý by to jeho mamince udělalo radost. Naši o tom nechtějí ani slyšet a trvají na Kateřině.
Mně osobně to celé připadá dost směšné, jsou všichni jako malí. To, jak při každém setkání řeší jméno naší dcery, už mne unavuje a začínám mít chuť se na nějaké rodinné tradice vykašlat a dceru pojmenovat úplně jinak. Beztak si myslím, že tohle opakování jmen v jedné rodině už je dávno překonané a málokde se praktikuje. To, že jsme se sešly dvě rodiny s touto tradicí, je spíš unikát, než pravidlo.
Anebo se pletu? Jak je to u vás? Dědí se jména z otce na syna a z matky na dceru? Dodrželi jste toto pravidlo, nebo jste ho porušili a pojmenovali dítě po svém?
24.9.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 120 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Spor o jméno aneb Ach ty rodinné tradice.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ja bych uvazovala o jmenech po babicce, jedine v pripade dvojcat (samozrejme holek), aby ani jedne babicce nebylo lito... jinak fakt ne... a to same plati u kluka...
lippia: měla jsem učitelku na němčinu, a ta se jmenovala Angelika. Bohužel, to jméno k ní nesedlo ani ani ani ani píďou. Byla to velice malá, velice kulatá a přísná žena s několika logopedickými vadami...
Taky se hlásím do klubu těch, kterým jméno Nikola připadá ohavný
Pro budoucí dobré vztahy v celé rodině miminko pojmenujte úplně jinak. Anebo udělejte oběma babičkám radost a dcerce zajištěte v budoucnu jejich nehynoucí lásku a pojmenujte ji Kateřina Ludmila nebo naopak. Ale to se zase budou babičky dohadovat o pořadí. Vážně, raději ji říkejte Janičko.
Nečetla jsem příspěvky, ale myslím si, že o jménu dítěte mají právo rozhodovat jen rodiče. Některý tradice jsou tedy dost zvláštní.
chytrajakradio: Jmenuji se Monika a jsem uz nejaky ten patek stara a vyprosuju si, aby se moje jmeno objevovalo v kategorii hnusojmen Naopak povazuju si vyber moji maminky, ktera to v tech dobach nemela s prosazenim meho jmena lehke
Jinak co se týká klučičích jmen, tak je českej kalendář čirá tragédie. Kamarádka nedávno čekala chlapečka (porodila v červenci) a měla docela problém vybrat něco normálního. To je samej Hugo, Kvido, Pankrác, Věnceslav, Dobromil, Věroslav.... fakt šílenosti. Se pak nedivim, že rodiče neustále opakujou Jan, David, Lukáš, Ondřej, Jakub, Matěj, Martin. Ženských jmen je na výběr docela dost
Viv :o): lippia: nikola, natálie a monika. to jsou mý favority hnusojmen. tedy když nepočítám vyložený zákeřnosti typu doubravka. jinak z klučičích jmen se mi nejvíc líbí slovenský juraj
pavlina: plichtu? je to náhoda že význam je stejný, jména znějí úplně jinak
Viv :o): chytrájakrádio: musím souhlasit Nikola je děsný, ale i tak moje dcer amá 4kamarádky toho to jména, říká jim nikčo, niki a jsou to moc fajn holky..jen přemnožený, stejně jako natálky
lippia:
ta "jedinečnost" jména mne fakt pobavila - viz příspěvek niže - 3-4 Lucie ve tříde
"tradice je děsná", ale na plichtu klidně pristoupíš?
neznám rodiče, kteří by jmeno svého dítětě vyslovovali s odporem.
Tak u nás se teda nedědíjá já jsem po mamce, sestra poi dědovi a brácha po tátoviale není to žádné pravidlo.Naše děti už žádné s těchto tradičních jmen nemají...a to má sestra tři a já také budu mít brzo třetí.Jen manžel by ted chtěl po tchánovi, ale bohužel už se k naší jménům nehodíi když by se mě Jindřich jinak líbil
chytrájakrádio: jo Nikola mi prijde taky desny, proste se mi hned vybavi ruske Nikolaj a je to...
kočka Šklíba: Jméno KLEOPATRA nosí 10 obyvatel České republiky.
tato tradice je děsná... člověk je jedinec sám o sobě a měl by nést jedinečné jméno, mě osobně by strašně vadilo jmenovat se jako matka, babička, prababička.....mému muži to naštěstí vadilo taky , má jméno po otci, dědovi, pradědovi....těžko říct jak daleko sahá dědičnost jména, no porušili jsme ji jen ne tak docela, naši synové nesou stejné jméno jiného znění takže tcháni nemůžou říct ani půl slova i když pohoršení jsou stejně
Katka i Liduška jsou moc krásná jména, ale opravdu se vám líbí tak moc, že chcete aby vaše dítě neslo jména svých babiček? nevyvolává to v člověku nutkání srovnávání? osobně bych zvolila jméno úplně jiné je to vaše dítě tak proč mu nevyberete jméno,které se vám opravdu líbí a které budete vyslovovat s láskou a bude patřit jen a pouze tomu vašemu človíčkovi