Miminko v ložnici? Prý je to špatně.
Každou chvíli čekám narození svého prvního dítěte, už mám všechno připravené a nachystané a moc se těším. Hlavně až budu mít za sebou porod, ze kterého mám trochu obavy. Ale o tom psát nechci.
Byla u nás na návštěvě švagrová, už je to zkušená matka, má dvě děti. Pochlubila jsem se jí výbavičkou a vším, co mám pro naše děťátko připravené, a ona začala kritizovat dětskou postýlku v ložnici. Něco takového je prý u nás zažitá hloupost, na západě děti spí od malička ve vlastních pokojíčcích. Proč to tak prý neuděláme taky, když na to prostor máme.
Říkala, že sama to tak se svými dětmi praktikovala, hned po příchodu z porodnice je dala na noc do vlastního pokoje a oni spali s manželem v ložnici. Prý se vyspala mnohem víc než maminky, které měly děti u sebe, protože ty vzbudilo každé zakníknutí. Ona vstávala až na opravdový pláč.
Držela na toto téma docela dlouhou a argumentačně velmi silnou přednášku, které můj manžel podlehl a od té doby se mě snaží přesvědčit, abychom to udělali stejně jako ona, že je to fakt, v jiných zemích nebývá zvykem, aby děti spaly s rodiči v ložnici.
Mně to připadá špatně. Podle mne má novorozeně být matce co nejvíc nablízku, co vím z vyprávění jiných maminek, mnoho z nich si dokonce bralo nebo bere svá miminka k sobě do postele.
Já si nakonec udělám stejně tak, jak chci já, do toho si nenechám mluvit ani manželem a už vůbec ne švagrovou. Ale docela by mne zajímal názor ostatních. Jaký způsob spaní malinkých miminek jste preferovaly vy? Je tady nějaká, která „odložila“ novorozeně do vlastního pokojíku hned po příchodu z porodnice?
3.8.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 113 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Miminko v ložnici? Prý je to špatně.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Po narození syna jsem s ním spala v pokoji ,do tří let se narodila dcera,s tou jsem spala na jedné posteli asi půl roku,pak spala už sama v postýlce,až do jejích 3 let jsem s nimi spala a za manželem jsem si odskakovala ....Teprve pak,po skoro 6 letech jsem se navrátila do naší ložnice a děti dostaly už "velké" postele a spaly samy.
každá rodina je jedinečná a každá si musí najít to co jim vyhovuje. Neodvážila bych se někoho přesvědčovat o svém modelu jako jediném správném a celosvětovém.
Když to vezmeš do důsledku, člověk je savec, který savec novorozené mládě od sebe odežene a vyhrabe mu vedlejší noru nebo jej přehodí přes vedlejší větev? Andreo musíš spolu s manželem a poté i s miminkem najít to co bude vyhovovat vám. Řiď se vlasní hlavou. Hodně štěstí a zdráví Tobě i celé Tvé rodině :-) a na lidi kašli, až se mimino narodí tak to teprve dostaneš rad na všechno :-)) si to tak neber ... :-)
No jo, pán tvorstva se chce v noci pořádně vyspinkat a řvoucí mimino by ho rušilo.
.jpg)
děti s náma byly asi do dvou let a pak stále přicházely a odcházely podle jejich potřeb,nikdy mně to nevadilo a nikdy bych je nevyháněla....kluka jsem uspávala snad do 6 let
dodnes na to vzpomínáme
.jpg)
Tak 1) NIKDO neni zkusená matka i kdyby mela 10 detí. Kazdé díte je jiné a dríve ci pozdeji prekvapí 
2) kde bude mimco spát zálezí jen a jen na vás dvou a ne na sirokym dalekym pribuzenstvu. Mela jsem deti u sebe asi prvnich 5-6, mozná 7 mesicu. I kdyz jenom knikly, protoze vypadl dudlik nebo jiná pitomost, v polospánku jsem nátahla ruku a díte spalo hned dál. Pokud se revem probere uplne más na hodinku dve o zábavu postaráno. Stejne tak s krmenim. Knikly a já vstávala delat flasku (kojila jsem asi 4-5 tydnu) a nez se uplne probraly a vzbudily barák mela jsem jidlo pripravené.Svagrová to mela opacne, netere spaly odjakziva samy s chuvickou a ona si to nemohla vynachválit. Kdyz mely návstevu a spala v decáku a mimco muselo na noc do loznice, nevyspaly se porádne nikdo
. Zálezi jen a jen na vás, vyzkousejte a uvidis jak vám to bude vyhovovat.
3) jen tak z psychického hlediska. To mimco je 9 mesícu u tebe, slysí te i tlukot srdce a najednou by melo byt uplne samo v celé mistnosti. Nejsem psycholog, ale prijde mi to jako pekny sok. Ono nebude az tak bez vyznamu, ze po porodu pokládaji mimco k mamine v podstate hned jak ho vyplivnes na svet. Stejne tak nic neuklidní rozervance jako prilozit si ho prímo na kuzi na prsa - neco to má do sebe, aspon podle me.
.jpg)
jsem prvorozeného syna "odložila" na noc do vlastního pokojíku až ve dvou letech a asi třech měsících, když už jeho bratr měl skoro půl roku a začal ho v noci budit - občas jsem toho staršího přistihla u postýlky, jak mu rval dudlíka a šeptal mu pšštt, ať mamku nevzbudíš 
.
Oba měli svou postýlku a vlezli jsme se tam všichni, i když ložnice nebyla největší. A bylo to dobře. Pocit bezpečí, který tenkrát vznikl, je v nich dotěď.
Švagrová moc kouká na americké filmy. Naše děti obě nakonec spaly s námi v posteli, prostě to tak nějak dopadlo. Postýlku sice měly v ložnici, ale moc v ní nepobyly. Prostě to bylo pohodlnější, než vstávat na kojení. Dcera je mazlivá dodnes, je jí 8 let, a často mne požádá, abych si k ní lehla do postele, když usíná, a povídáme se. Většinou to dopadne tak, že usnu dřív než ona, a pak se někdy uprostřed noci přemísťuju do své postele. I manžel občas vzpomíná, jak to bylo fajn, když ti potomci byli v noci u nás - prostě to nějak utužilo vztah mezi všemi členy rodiny.
.jpg)
orinka: Přesně tak . Ostatně, já bych nechala manžela, když tak stojí o to, aby dítě bylo vedle v pokoji, aby ti ho nosil během noci na kojení on.. Myslím, že by hodně rychle změnil názor 
nechte je vykecat, až bude miminko doma a bude se muset běhat přes dvě místnosti, kdykoliv kvikne, bude postýlka velice rychle vedle postele maminky Kdo by v noci zbytečně chodil, když muže natáhnout ruku, nakojit, pomazlit a zase klidně spát
Manžela to přejde.
První jsme měli v ložnici do půl roku, u druhého je to teď v plánu podobně. Je to pohodlnější než běhat kojit přes celý byt. A problém s přesunem do vlstního pokojíku pak nebyl.
Žiju na "západě" a prakticky všichni co znám měli malá miminka ve stejné místnosti kde spali rodiče. Tolik k moudrům tvé švagrové
Naše děti spí s náma v posteli, postýlku jsme částečně používali jen na první dítě, další už byly rovnou u nás. Postel máme velikou, takže je nám jedno jak dlouho tam budou, dokud chtějí, tak jsou vítány, když chtějí odejít do své postele, tak můžou. A můžou se vrátit když potřebují.
Syn spal s námi v pokoji do chvíle, než šel do školy. Pak dostal slavnostně svůj pokoj a u nás přespával jen ve chvílích, kdy byl nemocný. První dvě noci dokonce spal na mém břiše. On se totiž narodil velmi nedonošený a trvalo 2 měsíce, než jsem ho dostala domů. Ty 2 měsíce jsem u něj vůbec nebyla a tak jsme si spolu teprve vytvářeli pouto. Ze začátku byla mezi postýlkou a naší postelí mezera, ale byla jsem tak líná neustále vstávat, že jsem nakonec přirazila postýlku k posteli a stáhla postranici. Milovala jsem, když v noci přelézal k nám a já ho mohla přivinout k sobě. Nyní čekáme 2 dítě a rozhodně bude v ložnici. Manžel se už těší, že se přestěhuje do pokojíku a bude mít svůj klid a prvorozený pro změnu na koleje. Takže všichni jsme spokojení.
Já nevím,za sebe si to nedokážu představit.Měla jsme tuleně,co vyloženě potřebovali lidské teplo a ne nějakej svůj pokojík.Bylo mi naprosto jedno co si kdo myslí, miminko se mnou spalo v posteli přitulené a spokojené.Postýlku jsem používala minimálně.Ale každého věc jak si co zařídí,třeba budeš mít mimi co bude ukázkově spinkat a bude mu jedno kde je.
U nás se taky děti pŕemístovali do pokojíku až prostě chtěli.Menší na to nemá doteď,jsme ráda,źe se aspoń přesídlil do své postele a nechal si ji od naší kousek odsunout.
.gif)
Také jsem si na toto téma(už je to 7 let) vyslechla mnoho ,,moudrých,,rad jak by naše mimi mělo spát.....než se nám synek narodil,byla jsem přesvědčená,že bude spát v postýlce,nooo vydrželo mi to po příchodu z porodnice asi tak 2 dny a šupajdil k nám do postele.Bylo to pro mě pohodlné,páč jsem kojila a to hodně často hlavně v noci,takže jsem u toho i spala a malej se napil kdykoliv chtěl
...Když jsem dokojila(2roky)usínal u sebe v pokojíku,ale v noci si přelézal k nám a to trvá v podstatě dodnes,už je to tedy čím dál méňe časté,bohužel....ale v každém případě si to Andreo rozhodněte sama,protože noční vstávání a krmení bude určitě hlavně vaše starost,takže by vám do toho nikdo neměl mluvit,ani manžel.....přeju vám rychlí a pohodový porod a šťastné a zdravé miminko 
Obe dcery byly s nami v loznici asi do 1/2 roku. Pokojik mely vedle, ale nechtelo se mi v polospanku courat po byte. Dcera to praktikuje taky tak. Mala s nimi byla do 6 mesicu v loznici a pak ve svem, stejne to bude i se synkem. Ten nazor, ze se mimco muze poblinkat sdilim taky, clovek nikdy nevi.
Kazde mimco se vyviji jinak takze se clovek zaridi podle potreby a ne podle toho co rekne svagrova, nebo co je zrovna hitem.
Preju vsechno nejlepsi, at je mimi a mami vporadku
