Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
.jpg)
Manžel mi říká, že jsem uklízecí magor a docela dost se kvůli tomu hádáme. Zajímalo by mne, jak to máte ohledně úklidu zorganizované vy. Protože já si nějak přehnaně uklízecí typ nepřipadám. Ale on byl z domova zvyklý na jiný systém a z toho mého docela šílí.
Já jsem totiž zvyklá uklízet průběžně. Nesnáším nepořádek a tak ho eleminuju ještě dřív, než nějaký stačí vzniknout. Z práce chodím domů ve čtyři hodiny, manžel o hodinu později. Hned jak vejde do dveří, je naštvaný, protože mě pokaždé zastihne při nějaké domácí práci.
Jenže já si nemůžu pomoct. Vysávám každý den, vytírám taky, prach utírám obden a koupelnu se záchodem myju nahrubo denně a jednou týdně dělám důkladnou desinfekci. Do toho samozřejmě prádlo, vaření, úkoly s dětmi atd. Okna a dveře myju každých šest týdnů, stejně tak kuchyňskou linku.
Děti máme dvě, syna v první třídě, dceru ve čtvrté. I je se snažím vést k pořádkumilovnosti, takže než jdou spát, musí mít uklizené všechny hračky a přichystané věci do školy.
Mám pocit, že kdybych to nedělala tak, jak to mám zavedeno, shnili bychom ve špíně. Takhle mám vlastně pořád uklizeno a nešílím z nějakého vánočního úklidu. Příští víkend umyju okna a dveře, ten další kuchyňskou linku a mám hotovo.
Manžel je ale hodně podrážděný, podle něj to přeháním a když přijde z práce domů, chce si odpočinout a ne koukat, jak tady kmitám. Pravda je, že se prakticky do večera nezastavím. Ale na druhou stranu po něm ani nechci, aby se zapojoval, maximálně občas udělá s dětmi úkoly do školy. Ale jen někdy, protože na to nemá nervy.
Jeho představa údržby domácnosti je taková, jakou má zavedenou jeho máma. Ta uklízí jen jednou v týdnu, vždycky v pátek, aby bylo na víkend pěkně a v průběhu týdne si ničeho nevšimne. Takže ve čtvrtek je to u nich už pěkně zajeté, upatlaná podlaha, drobky na koberci, ušmudlaná koupelna. Jí to nevadí, klidně si v tom po návratu z práce sedne a kouká na Ulici, k večeři připraví manželovi něco studeného a jinak nic nedělá. Až v pátek a pak o víkendu zase nic, maximálně vyžehlí.
Já bych se z takového přístupu zbláznila, připadá mi to nechutné a nerozumím tomu, že to ona takhle snese. Navíc když už nemají děti a jsou s manželem sami dva. Jí nevadí ani poházené věci, noviny, časopisy, klidně nechá večer nádobí v dřezu a myje ho až druhý den.
Jenže manžel je z domova zvyklý na tenhle model a moje uklízecí šílenství nese čím dál hůř. Dokavaď jsem byla na mateřské, tak to tolik nevnímal. Jenže před rokem jsem nastoupila do práce, syn šel do školky a už jsem nestíhala uklízet v manželově nepřítomnosti. Ten poslední rok se kvůli tomu opravdu dost hádáme.
Zkoušela jsem ten úklid trochu omezit, ale nevydržela jsem. Prostě mi to vadí. Zajímalo by mne, jak to máte vy? Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Anebo jak vlastně uklízíte, jaký máte systém? Třeba se u některé z vás inspiruju. A myslíte, že jsem opravdu blázen?
4.12.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 97 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
Teda doteď jsem měla pocit, že díky dvěma malým dětem uklízím furt, neboli průběžně, ale teď zjišťuji, že jsem spíš hrozný čuně a neuklízím skoro vůbec 
Vytírám tak dvakrát týdně (když to stihnu), při tom rovnou vezmu záchody a koupelnu. Luxuju jednou za týden až dva, prach tak jednou za měsíc.
Verera:12:11 : tak to je teda síla 
, tohle bych asi neztrávila, je to MŮJ hrnek a basta 
Anahir: Tak vidím, že to není jen můj pocit a případ, že nadměrná pořádkumilovnost matky vede k pravému opaku u dětí. Takže vlastní děti musí holt trpět, aby vnoučata vyrůstala v pohodovém prostředí, kde se z kapky vody na podlaze nedělá věda a děti mají možnost hrát několikadenní hry na pokračování s rozkramařenými hračkami.
Tak nevím, jak vlastně vychovávat děti k pořádkumilovnosti? Možná probrat s nimi jejich vlastní představy, sem tam je usměrnit, vysvětlit proč to ano, proč to ne a nechat si vysvětlit totéž od nich. Aby si stanovily vlastní pravidla a ty pak dodržovaly . Ovšem u zvlášť odolných jedinců asi neuspěje ani tohle. Nevadí, vlastní domácnost většinoukaždého přinutí si nějaký systém pořádku stanovit.
nečetla jsem komentáře, ano, jsi ne trochu ale DOST postižená… každých 6 týdnů okna. Já jich mám 11- bych se zbláznila. Jsem ráda když je umyju 2x za rok. Umyvadlo přeběhnu denně, wc průběžně 1x za týden trochu víc. Chudák tvůj muž.
Já si také myslím, že jsi blázen. U vás se každých 6 týdnů umažou okna a dveře? Nechápu čím? Takže je myješ 8 až 9 krát do roka, běžně se myjí tak 3x maximálně 4x, už tady vidíš, že to máš dvojnásobné, denně vytírat a luxovat proč, to děláte takový bordel? Najdi si jinou zábavu třeba ruční práce a uvidíš, jak se tě uleví, takové vyšívání manžela nebude nijak rušit, to je tichá práce a nebo hurá k psychoušovi, ať poradí, jestli nechceš o manžela přijít. Chyba je u tebe ne u manžela.
sharon:perfektní cedulka jsem se od srdce dneska poprvé zasmála
,takovou bych si pořídila z fleku taky.
.jpg)
sharon: 
.gif)
denda04: stále máme na dveřích........
.jpg)
uklizím přůběžně , okna co máme plastová j e to brnkačka ,
myslím ,že každá uklizí podle svých přectav není úklid jako úklid 
marukralova:
Tak já mám ráda rozhodně uklizeno, ale jak se říká všeho s mírou. Nedivím se manželovi, který příjde z práce, chce si odpočinout, případně pokecat s manželkou , dětma a místo toho slyší vysávání, lítaní s kýblem, hadrou. No ono se to špatně odpočívá, když Vám dává druhý najevo, co má práce, i když neřekne ani slovo. Mě by to vadilo moc. Máme známé ke kterým jezdíme občas a přesto, že mají v nové kuchyni myčku , a to velmi kvalitní, u huby se mi bere šálek, který umeje ve dřezu. Neunesla by pocit, že v myčce je špinavé nádobí. Brr..., tak z toho mi jde mráz po zádech.
už je to veľmi dávno, čo som zavrhla nárazové upratovanie, a odkedy bývam sama, ani veľmi nenarozťahujem, tak sa potichu nechávam zapadať prachom
.jpg)
Kassy: plně chápu. Vlastně i já jsem takový bordelář ze stejného důvodu.
Veronika si myslí, jak krásně vede děti k porádku a přitom jim zadělává na to, že jak se vymaní z její uklízecí mánie, tak začnou ,,orgie".
Je pravda že já 7mi denní prach ani nevidím protože ho nechci vidět a přistupuju k tomu vlastně jako Ty.
N amojí mamku ale musím prásknout, že když už zdraví přestalo sloužit tak jak to uklízecí maraton vyžadoval, pochopila, že denní vysátí není to nejdůležitější. Jenže to já i brácha jsme už dávno byli z domova fuč a ,,užíváme si" jak nemusíme být věčně v pozoru a strachy se klepat že jsem někde zapomněla plyšového zajíčka (když jsem byla malá) a moje kapička od čaje způsobí dvoudenní kázání a vydírání (když jsem už byla velká).
To mě vede k zamyšlení nad tím, jak se asi cítí ty malé děti, když je každý večer máma drezůruje k úklidu hraček, jen aby se ONA cítila dobře.
Veronika,občas pohozený jeden plyšák opravdu nikoho nezabil.
Ještě k tomu okamžitému mytí nádobí po jakémkoliv jídle (i na Štědrý den) - proboha!!!! Mně by ani nechutnalo, vědět, že si po jídle nevypiju kafíčko (příp. se zákuskem) nebo vínečko... Tak nevím, deset let jsem žila v cizině, ale tohle jsem tam nikdy nezažila. Zato u nás velmi často, tak si říkám, jestli to není tak trochu náš "zlozvyk". Po jídle má být SIESTA!! 
Milda3: Musím s Mildou3 jen souhlasit!! Podle mě má Veronika docela velký problém sama se sebou. Nechce vytáčet manžela každodenním nepřiměřeným úklidem, ale sama je v tom "jejím" binci šílená. 
