Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
Manžel mi říká, že jsem uklízecí magor a docela dost se kvůli tomu hádáme. Zajímalo by mne, jak to máte ohledně úklidu zorganizované vy. Protože já si nějak přehnaně uklízecí typ nepřipadám. Ale on byl z domova zvyklý na jiný systém a z toho mého docela šílí.
Já jsem totiž zvyklá uklízet průběžně. Nesnáším nepořádek a tak ho eleminuju ještě dřív, než nějaký stačí vzniknout. Z práce chodím domů ve čtyři hodiny, manžel o hodinu později. Hned jak vejde do dveří, je naštvaný, protože mě pokaždé zastihne při nějaké domácí práci.
Jenže já si nemůžu pomoct. Vysávám každý den, vytírám taky, prach utírám obden a koupelnu se záchodem myju nahrubo denně a jednou týdně dělám důkladnou desinfekci. Do toho samozřejmě prádlo, vaření, úkoly s dětmi atd. Okna a dveře myju každých šest týdnů, stejně tak kuchyňskou linku.
Děti máme dvě, syna v první třídě, dceru ve čtvrté. I je se snažím vést k pořádkumilovnosti, takže než jdou spát, musí mít uklizené všechny hračky a přichystané věci do školy.
Mám pocit, že kdybych to nedělala tak, jak to mám zavedeno, shnili bychom ve špíně. Takhle mám vlastně pořád uklizeno a nešílím z nějakého vánočního úklidu. Příští víkend umyju okna a dveře, ten další kuchyňskou linku a mám hotovo.
Manžel je ale hodně podrážděný, podle něj to přeháním a když přijde z práce domů, chce si odpočinout a ne koukat, jak tady kmitám. Pravda je, že se prakticky do večera nezastavím. Ale na druhou stranu po něm ani nechci, aby se zapojoval, maximálně občas udělá s dětmi úkoly do školy. Ale jen někdy, protože na to nemá nervy.
Jeho představa údržby domácnosti je taková, jakou má zavedenou jeho máma. Ta uklízí jen jednou v týdnu, vždycky v pátek, aby bylo na víkend pěkně a v průběhu týdne si ničeho nevšimne. Takže ve čtvrtek je to u nich už pěkně zajeté, upatlaná podlaha, drobky na koberci, ušmudlaná koupelna. Jí to nevadí, klidně si v tom po návratu z práce sedne a kouká na Ulici, k večeři připraví manželovi něco studeného a jinak nic nedělá. Až v pátek a pak o víkendu zase nic, maximálně vyžehlí.
Já bych se z takového přístupu zbláznila, připadá mi to nechutné a nerozumím tomu, že to ona takhle snese. Navíc když už nemají děti a jsou s manželem sami dva. Jí nevadí ani poházené věci, noviny, časopisy, klidně nechá večer nádobí v dřezu a myje ho až druhý den.
Jenže manžel je z domova zvyklý na tenhle model a moje uklízecí šílenství nese čím dál hůř. Dokavaď jsem byla na mateřské, tak to tolik nevnímal. Jenže před rokem jsem nastoupila do práce, syn šel do školky a už jsem nestíhala uklízet v manželově nepřítomnosti. Ten poslední rok se kvůli tomu opravdu dost hádáme.
Zkoušela jsem ten úklid trochu omezit, ale nevydržela jsem. Prostě mi to vadí. Zajímalo by mne, jak to máte vy? Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Anebo jak vlastně uklízíte, jaký máte systém? Třeba se u některé z vás inspiruju. A myslíte, že jsem opravdu blázen?
4.12.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 97 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uklízíte průběžně, nebo nárazově? Prý jsem magor.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Souhlasím se všemi přede mnou. Děvče, ty máš problém, velký problém a jestli na sobě nezačneš pracovat, vyštveš manžela a následně i děti. Sterilní byty jsou pěkné na výstavách, na bydlení ne.V bytě musí být poznat, že lidé mají nějakého koníčka a že si tam děti hrají. Když byly děti malé, občas jsme s nimi šli na návštěvu ke kamarádkám. Ty, které nebyly posedlé úklidem, neměly pak problém ani s pubertálními dětmi, ty příliš pořádné se brzy rozvedly a děti jim v pubertě vyváděly psí kusy a pak zdrhly. Důležitější je povídat si s dětmi a manželem, hrát si s nimi, chodit na výlety a za kulturou. Všechno ostatní je vedlejší. Nauč se žít. To, co provozuješ je náhražka.
anahir:
šmankote! to je vážně uklízecí mánie, milá Veroniko! Nemyslím si, že je manželova maminka šmudla, já taky uklízím jednou za týden, obvykle ve čtvrtek, v pátky vyrážím na bazén a po něm na pivo (nebo víno, prostě do společnosti) a nádobí taky klidně myju druhý den, těch pár hrnků se nezblázní a já kvůli úklidu taky ne..je pravda, že vysávám i dvakrát týdně kvůli psovi a koupelnu se záchodem tak nějak průběžně zhruba ob den, jak vidím, že je potřeba..ale denně? a okna co 6 týdnů?? já 2x do roka a přijde mi to normální
Být na manželově místě, prskám až tehdy, kdy by mě do tohoto šílenství chtěla Veronika taky naverbovat.jinak ať se realizuje jak chce, mně by to bylo šumák.
Tak u nas je to obracene nez u vas.Me neporadek nerozhodi byla jsem zvykla uklizet,az kdyz opravdu bylo znat,ze je bordel.Zato muj pritel porad kontroluje jestli nekde neni drobek a ihned luxuje.Dokaze ho vytocit,kdyz posvacim u pocitace a na zemi najde drobekMozna je tak veden z detstvi kde na prvnim miste je poradek.Kdyby nebylo umyte nadobi nesel by spat takze nadobi musim mit vzdy umyte.Je pravda,ze ho myje i on.
Pamatuji si na scenu co udelal,kdyz me vystrikla klobasa na zed.Byli tam 2 male tecky.On to ihned zacal drhnout a rozedrel celou zed.Pak to zacal zabarvovat.Samozrejme,ze se barvou netrefil.Takze vzniknul nehezky flek.Nakonec se koupila dekoracni samolepici tapeta .
Jestli je pro Tebe uklízení důležitější než se chvíli věnovat rodině (a věnováním opravdu není uklízení) tak je mi Tě upřímně líto.
Když jsem už byla dospělá,řekl mi táta, že nemohl vydržet s mojí mamkou i proto, že když chtěl plánovat výlet, tak mu to utla tím, že je potřeba umýt okna a věčně jen uklízet do zblbnutí. Místo aby si po práci sedli a trochu se sobě věnovali, tak popadla hadr a vysavač a lítala po bytě jak střelená. Když chtěl pomoct, nebylo to podle ní a věčně u toho brblala.
Jestli si nemůžeš pomoct, tak to aspoň střídej, Jeden den rodina, druhý den uklízení. Na střídačku. A jestli ani tohle nezvládneš aniž bys pomyslela na hadr, tak jsem opravdu nemocná.
Já si nejvíc pamatuju jak moje máma dokázala být nepříčetná kvůli kapičce na lince nebo poházených hračkách. Pamatuju si to víc než něco pěkného. Co nebylo uklizené podle ní a s ní za zadkem, bylo špatně.
Dalas vůbec rodině prostor k diskusi a nebo ke svobodné volbě udělat si něco jinak než VYHOVUJE tobě? Jsi vůbec schopna přijmout kompromis?
No, přeju Ti moc pěkný život ve společnosti flašky desinfekce, vysavače a hadru. Snad tě to uspokojí víc než děti a manžel.
Mě to teda přijde pořádně na hlavu, ale to je vlastně už můj problém.
Ještě k těm dětem - pokud děti přinutíš denně uklízet hračky, nevedeš je nutně k pořádkumilovnosti, pokud sami nechápou, že je to potřeba a nesouhlasí s tím. Což u dětí tohoto věku dost pochybuju.
Pokud to dostanou příkazem, vedeš je naopak k odporu k dennímu úklidu a pokud budou moct, s chutí nechají binec a budou si to užívat (tedy pokud nepodědily tvé sklony k puntičkářství). A takovýmhle pořádkem potlačuješ tvořivost.
Co když třeba syn postaví něco ze stavebnice, může si to nechat pár dní rozložené ? Pracovat na tom, upravovat, měnit? Jestli něco staví 2 hodiny a ty ho přinutíš to rozebrat, příště se na to vykašle bude se raději dívat na televizi.
Maminka učila ve školce a za těch 30 let to bylo vždycky stejné, čím víc práce dalo nějakou hračku uklidit (tam se uklízet musejí, není místo), tím míň oblíbená byla. Byť by to byla sebesenzačnější věc, jestli to musely děti naskládat složitě do krabice, příště si ji už raději nevzaly.
Já znám paní, která se s tím opravdu léčí, ale ta už na tom byla tak, že když přišel manžel z práce, musel se komplet svléknout, osprchovat, ona dala všechno prádlo prát a 2x týdně musel odtahovat všechen nábytek Uklízela prakticky nepřetržitě
Co si taky pamatuju z dětství - nebyl prostor pro diskuzi. Maminka měla určité zajeté představy a cokoli se jim vymykalo, bylo špatně, když jsem protestovala proti podle mě zbytečnému vysávání nebo jsem si chtěla nechat rozložené věci na stole, jediná reakce byla, že jsem bordelář a coby dítě, které má rádo maminku, jsem byla v neřešitelné situaci - udělat něco proti svému přesvědčení a nebo být ta špatná. Taková ta bezmoc, nemožnost cokoli změnit, to je frustrující a možná to, co manželovi nejvíc vadí.
Ale v porovnání s Veronikou u nás byl asi binec, třeba vysávání a prach jednou týdně, okna 4x do roka.
jsi cvok....větší úklid bohatě stačí jednou za týden, mezitím maximálně smetu největší bordel na zemi a utřu jídelní stůl ať nejíme v humusu.....kdy si vlastně užiješ, to že je uklizeno ? asi nikdy....to musí být peklo....pro tebe i pro okolí....jo a dveře meju jednou do roka...zrovna se na to chystám
sallie - 4.12.2012 2:24
DO KAMENE TESAT !
krasaka - 4.12.2012 9:05 2x
píšete "já si nějak přehnaně uklízecí typ nepřipadám" a přitom umýváte okna každých 6 týdnů, koupelnu a WC každý den asi si tak nepřipadáte jenom vy. Není lepší si sednou s manželem ke kafi a pokecat, co jste celý den dělali. Ale já chápu, že byste si to kafe v klidu nevypila, protože byste neustále myslela na to, co ještě není uklizeno - ale to už je opravdu nemoc, zkuste se na to mrknou na internetu nebo konzultovat s odborníky.
jo..jsi magor
pardon ''prý v aplikaci došlo v chybě'' a je to zde dvakrát
pardon ''prý v aplikaci došlo v chybě'' a je to zde dvakrát