Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Myslim, ze nejdulezitejsi je rozmyslet si co chces ty. Jestli chces jeho. Pokud ano, ceka te ocistec. Knizka od Petra Smolky "Nevera" podtitul - pro podvadene i podvadejici... je tam vsechno - co delat pokud chces zustat, pokud nechces zustat atd.
Ja si jen myslim, ze bys mela myslet na sebe. Zkusit nejak nabrat pudu pod nohama a udelat si jasno sama v sobe. Podle toho dal jednat. Dala bych mu najevo, ze to co se deje se mi nelibi. Ale v klidu a bez scen. To je moc dulezity. Mozna bych se zeptala jak teda vidi nas vztah a nasi budoucnost. A pak uz se s nim o tom nebavila a udrzovala bych si od nej uctivy odstup. Ale cislo jedna je - mysli na sebe!

Nechápu ty příspěvky. To jako znamená, pořád chlapům všechno odpouštět, no a tím víc to budou dělat, protože budou vědět, že jim to stejně projde, že se manželka bez něho neobejde a ještě ho bude prosit aby zůstal ! Fuj tajxl. A ještě se třeba nechat nakazit a pořád ho omlouvat, je to přece chlap, tak má nárok, zvedá se mi žaludek.

jasně bych mu sdělila, co vím, a čekala bych jasnou odpověď, co s tím udělá... cukroví bych koupila, dětem /zatím/ nic neříkala a sledovala, jak se snaží

Můžeš udělat jediné: v zájmu klidných vánoc předstírat, že manželovi stoprocentně věříš. Já bych to zahnala do opačného extrému a ještě se mu omlouvala, že jsem ho tak mrzce podezírala - co jinak?! Nic nevyšetříš, nikdo se nepřizná a rozvádět se snad nechceš.

Je to drsný,ale co dělat?Ze všech logických důvodů vychází odpustit,zapomenout....Muži jsou zkrátka takoví,že využijou příležitosti,když nějaká je a bez velkých výčitek si užijou,nepřikládají svému jednání až zase tak velký význam...Takže jsem se už v dětství zařekla(protože náš otec také měl mnoho bokovek a máma se velmi trápila,ale kvůli nám dětem se rozvedla,až když jsme byli dospělí...),že kvůli nějaké nevěře se trápit nebudu,nebudu ani pátrat,jakoby se nic nestalo....Je -li jinak manžel dobrým otcem rodiny a jeho úlet je naprosto ojedinělý,tak bych se přes to přenesla...Bohužel,není zaručeno nikdy,že se dva nerozejdou i později,sex je zkrátka jen sex....city tam ani nemusí z jeho strany být....

Tobii - 10.12.2009 7:21 - ač se mi to příčí, máš pravdu. Bohužel nastanou v životě daleko vážnější situace, kdy si říkáš, co bych dala za takovou pěkně provalenou nevěru.
Dala bych mu na výběr. Teď s námi na ten víkend pojedeš a bokovku zrušíš jednou pro vždy.Pokud mu na vás záleží udělá to a rád. Vím, že ti je hrozně, ale musíš si ujasnit, jestli je tak dobrý otec a manžel,že ti stojí za to, jednou mu odpustit. Nebude to hned,ale pokud s ním chceš zůstat, jednou to dokážeš. Ale nemělo by to pak být neustále omílané téma, prostě pokud se rozhodneš odpustit, vyříkejte si to jednou pro vždy a pak už konec, prostě zakázané téma.
Ale určitě bych na něm chtěla vysvětlení, jak si to představuje dál, jestli to byl opravdu jen úlet, tak toho okamžitě nechá. A jestli je to něco vážnějšího, tak ho nech, ať o osudu vaší rodiny rozhodne on. On to zkazil, on to musí napravit nebo rozseknout.
Ty nejsi ta, kdo by to měl řešit. Ale rozhodně nemlč, chtěj vysvětlení. Nedělej scény, to bys mu jen nahrála, měl by omluvu sám pro sebe, ty bys byla v jeho očích hysterka, se kterou přece nemůže zůstat. Ale buď nekompromisní, buď ty nebo ona.
Přeji ti hodně sil Co tě nezabije, to tě posílí. A věř, že je to na 100% pravda.

Nejdůležitější jsou děti. Před vánocemi bych to určitě neřešila, jen v soukromí s manželem. Chtěla bych, aby s námi trávit právě tento víkend. Min. aby přijel v sobotu večer. Na tom bych trvala. Každý musí trochu ustoupit. Ovšem při příští jeho "akci" bych byla razantnější. Čili dala bych mu kvůli dětem jednu šanci. Přeji v rámci možností co nejhezčí vánoce.

Bety: nechápu Tvůj příspěvek. Jestliže ji on poslal sms vzápětí po tom co se překlepl tak jediný kdo byl v nevědomosti byla Klára.

vysrala bych se na pečení a odjela bez dětí někam sama, užívat si. Ať peče nevěrník! A stará se o děti! Btw- nevěra, ta mi nevadí, ael to rozdělění povinností jo!

Tady je každá rada drahá, ale já jsem taková, že vše musím řešit hned. Hlavně si ujasni, zda s ním chceš zůstat, dát mu šanci, nebo ho poslat ať si jde za tou druhou. Já kdysi zjistila, že si manžel vesele esemeskuje se ségrou svého kamaráda a že mi vykládá, jak jde s kolegou z práce na pivko a pak ho lidi naprášili, jak si užíval s Ivuškou...no, já to skousla, dětem v té době bylo 5 a 1,5 měsíce. Dost mě to vnitřně posílilo. A dnes nám to společně klape víc jak předtím. Ale taky vím, že druhou šanci by už nedostal. Žít se dá i bez chlapa, a pokud se mu nedá věřit.... Jo, a s těma dětma, to taky není špatný nápad, ať se taky chvilku stará. Přeji ti pevné nervy a

Bety: tak to máš docela silný žaludek, já bych se neuměla chovat "jako že nic", mmch pisatelka píše, že on jí sms poslal a vzápětí omluvnou, tudíž si byl vědomý omylu... A kvůli dětem se toho překousne hodně, to mi věř. Vzít dětem skvělého tátu, "jenom" proto, že si našel bokovku a být potom s něma sama, s minimálním příjmem, žádným hlídáním... kdy děti brečí do polštáře, že chcou tatínka. No nevím. Myslím, že se to dá překousnout. Bety, možná ještě nemáš tu zkušenost, ale dneska je nevěra na každém kroku. Kdyby se kvůli tomu všichni rozváděli, tak jsou prostě všichni rozvedení

caira: super ikonka

já teda myslím, že asi bych to udělala jinak - já bych mu neřekla nic hned, nechala ho v blažené nevědomosti, ale těsně před odjezdem bych mu sms ukázala, děti nechala a odfrčela sama... mně se příčí takové to "kvůli dětem", ono to stejně nefunguje, děti nejsou blbé - dokonce ani malé děti ne...

Vem ho na vikend sebou, dej mu eti na hlidani a Ty se opij vajesnakem nad cukrovim
Je to vul!!!

dadka: já taky, a ještě navíc ta zpropadená hrdost...