Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Cert vem pokojík a na konci tehotenství, zvlást pokud náhodou bude parné léto, nebudes mít chut ani sílu zarizovat cokoliv. Me osobne by spís zarazil fakt, ze behem vasí neprítomnosti neco takového udelala.... co vymyslí príste, co udelá az budes v porodnici, pokazdý kdyz vytáhnete paty tak vám tchýnka neco zarídí????? O tom bych si s ní a manzelem popovídala co nejdríve!!!
PS. na týden na dovolenou a bojís se o kytky? Teda kdyz uz by bez tebe neprezily tak bych dala klíce kámosce, ale tchýni

Ještě k dotazu, jestli máš být mamince vděčná.
NE. Proč bys měla být vděčná za něco, co Ti nepomohlo, nechtěla jsi a bylo učiněno proti Tvojí vůli?

mám dvě vdané dcery, vnoučata zatím ne. Fakt bych jim to neudělala, to je přece výsada rodičů, zařídit pokoj pro miminko podle svého. No, nezbývá nic jiného, než to překousnout... pro klid v rodině...

Při prvním čtení mě napadlo, že bys to měla ocenit, takový dárek, ale potom jsem si uvědomila, že udělat to moje bývalá tchýně mně, asi by mě to taky docela naštvalo. Ale jak píšou holky, už se stalo, a dělat si kvůli tomu zlou krev v rodině nemá cenu. Asi bych to taky tchýni v klidu řekla, že mě to zaskočilo, že děkuju, ale příště že bych si o takových věcech raději rozhodovala sama. Je otázka, jestli to byl jednorázový dobrý úmysl nebo jestli bude mít tchýně tendenci plést se do všeho, ale prozatím bych se snažila vidět to z té lepší stránky

No jo, takové věci se daleko snadněji chápou a "překusují" kdykoliv jindy, než v těhotenství.
Řádění hormonů je to jediné, s čím si v tu chvíli neporadíme.
Manžel zrovna tohle těžko pochopí, chlap si to nevyzkouší.
Ale že to nenapadlo tchýni, to se divím.

no a to jsi všem říkala, že si to chceš zařídit sama? Vyříkala bych si to s tchyní a řekla jí přesně to, co tu píšeš. Měla by to pochopit. Pokud ne, zamyslela bych se, jestli není ten typ, co se do všeho cpe a vše musí být dle ní.... Překvapení jsou fajn věc, ale takový zásadní, navíc zřejmě bez porady s manželem, kterej se moh vyjádřit, jestli by jsi takový překvapení ocenila, je dost riskantní.
Já se na něco takto těšit, a někdo mi to vyfouknout před nosem, tak mě teda hodně naštve a zklame, jedno jak moc "dobře" to myslí.

no ak chcela pomoct mohla vas o svojej pomoci najskor informovat a tak ste sa mohli dohodnut pripadne ist nabytok a ostatne vyberat spolu...nevadi asi by som jej ale dala najavo ze sa mi to nepaci a ze ako by sa jej pacilo keby som sa ja rozhodla ze sa mi ich napr.obyvacka nepaci a prezariadila by som ju pocas ich dovolenky alebo by som jej nabuduce uz ziadny kluc od bytu nenehala

a v druhom rade by som sa tesila ze tu postielku a nebesa a tu babetkovsku izbu budete coskoro zas menit na izbicku inu kde si uz teraz mozes planovat ako vyhodis postielku a kupite velku postel aky kupite stolik drobcovi kde si bude kreslit ako vymenit neviem napr koberec ci zaclony aby ich dieta nezamalovalo farbickami ci nepostrihalo....tesila by som sa ze si coskoro tu vemenu nabytku odovodnim uplne normalne aj pred snazivou svokrou

Já mám tchýýýni už 30let. Kdyby se projevovala jen jako vaše, byla bych vděčná osudu. Jinak mám stejný názor jako Kotě. Přeji krásné zdravé miminko.

Jo, jsi přecitlivělá a reagovala jsi jako malá.

Jenenka: naprostý souhlas
Je potřeba si s tchýní sednout, a v klidu jí vysvětlit svoje stanovisko - těšení se, atd. A s manželem taktéž.

Chápu tvoje pocity. Taky by mě to rozzuřilo a bylo by mi to líto.

Ale zamysli se: chceš kvůli nějakému nábytku způsobit trvalý rozkol s tchýní? Stojí to za to? Stojí to za to, kazit si těhotenství trucováním a negativními emocemi?

S tchýní bych promluvila, bez vzdutých emocí. Upřímně bych jí vysvětlila, že ačkoliv je pokojíček krásný, moc jsem se těšila na zařizování a cítím se o to ošizená. Poděkovala bych jí za krásné zařízení, ale poprosila bych ji, ať už to do budoucna nedělá bez tvého vědomí, že to vede akorát ke konfliktu.

A pak buď vděčná, že je to pěkný, že má tchýně vkus a že do toho nemusíš vrazit ani korunu - dítě tě ještě bude stát tolik, že se ti budou jen protáčet panenky.

Přeju ti klid a zdravé miminko.

micka: Pravda. Některé věci se prostě nedělají. Já bych sice ráda zařizovala, ale omezím to v případě potřeby na finanční pomoc - mladí si vyberou a já zaplatím. Ani maminka ani tchyně by si zařizování mého bytu nedovolily. Stejně jako jiné věci - do cizí ložnice se chodí jen v případě nutnost a po zaklepání a vyzvání, cizí dopisy se neotevírají, do ledničky a do skříní na návštěvě taky nelezeme ..... Prostě se ctí území druhých. Markéto, nezbyde ti nic jiného než to skousnout a "rozchodit", ale fakt si sedni se tchyní a v klidu si to vyříkejte. Ono by se příště třeba mohlo stát že by vám třeba vymalovali, renosovali kuchyň a koupelnu.... Slušně si určete hranice a ono to bude fungovat. Hodně štěstí.

Milá Markétko, vaše tchýně to asi myslela fakt dobře, ale znáte to -cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly.Já vím o čem to je, protože tohle mám za sebou a snášela jsem to 20 let než jsem byla schopná říci a dost.Moc dobře nechápu, jak si tchýně může dovolit vlézt vám do bytu, když nejste doma a cokoliv bez vašeho vědomí tam dělat, přestavovat,přinášet atd.Moje tchýně byla to samé, po malování nám převěšovala obrazy a místo toho, aby dala zpátečku, když jí manžel řekl, co si to dovoluje, tak se ještě urazila a pravila, že až budeme zase něco takového dělat,ať zavoláme, že ona pro to má cit.Chodila k nám s babkou, když jsme nebyli doma,brala si prádlo na vyprání, na žehlení a já, pro klid v rodině vždycky držela ústa.A vždycky to tchýně myslela dobře a pokud jsem neprojevila patřičný vděk, byla jsem já ta špatná, protože ona to přece myslí dobře a chce mi pomoct.Jenže pak to začalo být naprosto neúnosné.Motala se naprosto do všeho,ke všemu se musela vyjádřit a co já na to ji naprosto nezajímalo.
Markétko, mluvím ze své zkušenosti, nevím sice, jaká je Vaše tchýně, ale doporučovala bych to zarazit hned na začátku, pak to půjde těžko.Navíc to tchýně špatně rozdýchá, když to stále budete tolerovat a pak Vám jednou bouchnou saze.Hádejte, kdo bude ten špatný?????
Já osobně bych řekla, že pokojíček je sice hezký, ale pokazila Vám radost připravit si pokoj pro své první dítě podle svého a že si přejete, aby něco podobného bez Vašeho vědomí už nedělala.Hotovo,tečka.Naprosto bych nečekala na její reakci,není důvod o tom dál diskutovat.Totéž bych řekla manželovi, v klidu a přidala bych nějaký příklad, který jemu by se také nelíbil.Např., co kdyby si chtěl koupit motorku, těšil by se na to, jak ji bude vybírat a pak by mu Váš tatínek přivezl motorku, která se líbí tatínkovi a ne manželovi.Nevím, jak by na to reagoval.Asi by si nenechal vysvětlit, že to tatínek myslel dobře (vymyslet si můžete cokoliv, nemusí to být zrovna motorka).Prostě dát mu podobný případ, aby věděl, co asi cítíte.Ono totiž dokud chlap nepocítí to samé, tak pro to nemá pochopení.Také vlastní zkušenost.
Nemám jinou radu, než rázně říci-příště ať se to nestane.

micka: máš pravdu já taky néééé raději dám peníze ,ale každej jsme jinej a určitě to není zařizeno hrozně

Máte pravdu. Pro klid v rodině je lepší to překousnout, zvlášť když to bylo myšleno v dobrém. Ona se na to mimčo nejspíš těší úplně stejně jako ty.
Jen mne na tom zaráží, že se to vůbec stalo.
Osobně bych si i vlastní dceři nedovolila vybavit ani záchod bez jejího vědomí. Prostě to není moje teritorium. Máme každá jiný vkus. Popovídat si, navrhnout, nabídnout, pomoci ... jo to funguje, ale přímo jít a vybavit. To by nefungovalo.
Osobně bych to nechala uležet a po čase u sklenky bych v klidu a míru tchyni vysvětlila, co že mi na tom vadilo.