Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Po návratu z dovolené jsem dostala od svého zaměstnavatele výpověď, údajně pro porušení pracovní kázně. S takovým postupem nesouhlasím, navíc jsem přesvědčená, že jsem se žádného přestupku nedopustila. Uvažuji o návštěvě právníka, nejdřív bych se ale ráda zeptala, zda nemá některá z vás podobnou zkušenost.

Pokusím se stručně popsat celou situaci.

V lednu loňského roku jsem nastoupila do nového zaměstnání. V tom předešlém došlo k hromadnému propuštění, skončila jsem několik měsíců na pracovní úřadě. Pak se mi konečně podařilo najít nové místo a já byla ráda. Máme dvě děti a žít jen z jednoho platu bylo dost neúnosné.

Nové práce jsem si vážila a vždy se snažila pracovat co nejlépe a nejzodpovědněji. Bez reptání jsem akceptovala i v podstatě nekonečnou pracovní dobu, protože večerní  a víkendové telefonáty pracovního charakteru jsou v této firmě naprosto normální. Brala jsem to tak, jak to je, a nikdy jsem se proti tomu neohradila, ačkoli ve smlouvě nic takového uvedené nemám a nedostala jsem dokonce ani služební mobil.

Poprvé jsem vůči tomuto firemnímu zvyku pocítila nechuť při loňské dovolené. Nic jsem z ní neměla. Neminul den, kdy by mi někdo z firmy nevolal a nechtěl se mnou řešit různé pracovní záležitosti, mejlem jsem byla úkolovaná rovněž a kolikrát jsem večer, místo posezení u grilu s přáteli, seděla nad prací, abych ji zaměstnavateli druhý den ráno odeslala. Vadilo mi to, ale ještě víc nelibě to nesl můj manžel, protože naše dovolená tím byla značně narušená.

Pak probíhalo všechno jako před tím, dovolená byla zapomenuta. Jak to na ní loni probíhalo, jsme si s mužem připomněli až v souvislosti s tou letošní. Jelikož jsme nechtěli prožít to samé, co loni, pořídila jsem si novou simku a číslo na ni dala jen nejbližší rodině a přátelům, z firmy je nedostal vůbec nikdo. V okamžiku, kdy jsme odjeli na dovolenou, jsem původní číslo vypnula a stala se tak nedostupnou.

Užili jsme si báječné tři týdny na Slovensku, na práci jsem ani nevzdechla. Úžasně jsem si odpočinula a načerpala síly. Když jsem však po dovolené přišla do práce, čekala na mne studená sprcha. Šupem jsem byla předvolána na kobereček k šéfovi a dostala jsem nehorázně vynadáno za svou třítýdenní nedostupnost a nakonec i výpověď. (Po zapnutí mobilu jsem měla neuvěřitelné množství nepřijatých hovorů a textových zpráv.)

Zůstala jsem jako opařená, snažila se s šéfem nějak domluvit a vše mu vysvětlit, ale jeho to nezajímalo. Řekl, že od svých zaměstnanců vyžaduje více než stoprocentní nasazení, že za to nás platí. A to, že jsem se tři týdny nezajímala o to, co se ve firmě děje, a nebyla dostupná v situacích, kdy jsem byla potřeba, považuje za hrubé porušení pracovní kázně a rozhodl se se mnou skončit.

Je mi z toho všelijak. Mám pocit, že jsem nic špatného neudělala. Jak jsem uvedla výše, ve smlouvě nemám o stoprocentní dostupnosti v době svého volna a dovolené uvedeno vůbec nic, navíc jsem neměla ani služební mobil. Z práce mi volali na mé soukromé číslo a i já jsem vše pracovní řešila vlastně na své náklady.

Chtěla bych se zeptat, než zajdu za právníkem. Myslíte, že mám nějakou šanci v případném sporu obstát? Jak to chodí u vás v zaměstnání? Jste také bez reptání dostupní a řešíte pracovní záležitosti i v době svého volna?