Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Díky internetu jsem poznala spoustu báječných kamarádek. Díky nim jsem navštívila celou řadu krásných míst, protože jsou roztroušeny po celé republice. A díky jedné z nich můžu občas pobývat v srdci Hostýnských vrchů, v malé chaloupce "po stařečkoch". Místo ústředního topení tam sálají v každé místnosti kamna a místo dřezu najdete dva lavory, které se vysunou zpod stolu v takové výšce, že vám vaše záda nemilosrdně připomenou každý centimetr, o který naše generace přerostla tu předchozí.
Nedávno jsem tam se dvěma kamarádkami trávila zimní dovolenou. Obě pocházejí z městečka na pomezí Hané a Valašska, a ač to k nim mám autem pouhou hodinu a chlup, zjistila jsem po chvíli, že si občas nerozumíme. Jejich nářeční obraty jsou skvostné a okouzlily mě natolik, že jsem si je začala zapisovat. A nedá mi to, abych se s vámi o ty poklady nepodělila.
"Tady někde byl cezánek, neviděla jsi ho?" obrátila se na mě jedna. Tupě jsem na ni zírala. Jediné, co mi to evokovalo, byla nějaká miniatura Paula Cézanna, ale to nezapadalo do kontextu toho, že se hbitě pohybovala po kuchyni a vařila. Hledala sítko. "Kde jsou skřidylky?" orientovala se druhá v kredenci. Vložky tam nebyly, zato pokliček na hrnce celý šuplík. "Hele, to musíš líp nakrát!" ozvalo se, když jsme společně připravovaly bramborový guláš. Chvíli jsem je pozorovala a už jsem byla v obraze. Nakrájet. Brambory. "Na krupičnou kaši nemáme moc mlíka, ale stačit bude. Kdyžtak se děcka dodžgají piškotama." Jak trapně tuctově proti tomu zní naše "dojedí, docpou se". "Dala bych si něco za škraň...," ozvalo se zasněně. Bylo jasné, že to musí být nějaká laskomina, třeba pivní psi.
Ale abychom nezůstali jen u kuchyňských obratů: "Kams dala to vaše zastruhovátko?" Jsem bystrá holka: "Myslíš ořezávátko? Nahoru na polici." "Dovez nám špilečky do uší!", navigovala kamarádka svou drahou polovičku po telefonu. " Pak už jsme se vzájemně chápaly. "Z té ledovky jsem byla celá divživá!" Jojo, taky jsem z ní byla celá jurodivá. Některé obraty překlad nepotřebovaly, ale znělo to úderně: "Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni, abys měl proč!" A když jeden večer zaznělo: "Víš, ona byla taková divná, taková bez břaňku," bylo mi to jasné. Jiskra, esprit, šarm, to tyhle báječné lidi vůbec nedokáže vystihnout. Oni prostě mají břaňk.
To se nedá popsat, to se musí slyšet. Ale abych vám aspoň trochu navodila tu hanácko-valašskou atmosféru, nabízím vám v dnešním vydání recept na zeláky, dobrotu, která doprovázela naše hovory.
9.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 126 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
talenka: šufánek byl u nás i hrneček a šoufek naběračka....ale na močůvku, když se vybírala žumpa a to jsem středočeška. Ale protože už i částečně východní Čechy, tak se u nás jedlo "žlícej" 
talenka: to je dobrý
evica: asociace 
přopomnělo mi to tohle, kolovalo to netem před nějakou dobou... 
http://k5.web.klfree.net/content/view/134/25/
talenka: šufánek je u nás normál,nebo skřidla,a taky umyj náčení,
A nedávno jsme byli s manželem v Praze v bance,no měli s nás psinu.Furt se usmívali,jak mluvíme,no,já se ještě trochu snažím,ale můj chlap,to je hrůza.
U nás se tak mluví docela běžně.
Moje dcera je v Praze v mateřské školce jako p.uč.a taky nedávno řekla nějakému dítku,podej zastruhovátko.Tak na ni hledělo chudák,než dceři došlo,že to musí říct pražsky.
A nebo taky v Praze ,když někomu řekneš rožni,taky neví,která bije.
Oni říkají ,rozsviť.
Takže jak se říká,mluví,jak mu zobák narostl.....
orinka: cezánek a šufánek je rozdíl. Cezánek je sítko - s dírama, šufánek je naběračka - bez dír
Majolka: zemskyjabka
ne tak docela, u nás ne cezánek, nýbrž šufánek a ne bez břaňku, ale bez břinku.
tak přesně to je moje řeč, tam jsem se narodila
Ono každý kraj má své, my jsem s manželem jen ze sousedních měst, která o sebe byla cca 30km a některé výrazivo jsem taky navzájem neznali. On třeba ode mne faulenc, já od něj pamihod )i když tohle slovo je spíš moravské kde žila jeho rodina předtím) A takových bylo víc, jen si už ted nevzpomínám, ne je mám zažité jako svoje vlastní. Ale když jsem přijela do Ostravy, tak jsem měla pocit že jsem v cizině..ten kratky zobak, to bylo něco...3x jsem se ptala co že to chtějí
jako bychom ani nebyli češi
.jpg)
super článek zasek vím o něco víc hihi
Srandovní článek, 
pobavila jsem se.
Moje maminka pocházela od Olomoucka. Když přijela sestřenice s děckama na návštěvu, tak naše děti nechápaly, že ji její nadávají a říkají mamo. To byly dost malé, potom pochopily, že se to tam tak říká a není to nadávka. Hrozně se jim líbilo, že je tam říká bramborám - zemský.
svého času tady řádilo "totok" - zůstalo mi
Moc hezké. Můj přítel je od Jeseníků a musím říct, že když jsme občas s mamkou plkaly brněnským hantecem, měl co dělat.
