Chtěli by ze mě mít náhradní babičku na plný úvazek
Moje rodina mne postavila do role zlé, nechápavé a neochotné saně. Zajímal by mne, jaký na to budou mít názor čtenářky na tomto magazínu. Protože ať o tom přemýšlím, jak chci, nemám pocit, že bych se měla za své chování a postoj stydět.
Máme s manželem skoro třicetiletého syna, který se před dvěma lety seznámil s mladou ženou, rozvedenou maminkou tehdy dvouletého chlapečka. Přiznávám, že jsem neskákala radostí do stropu, ale brala jsem to tak, že je to synova volba, a když budou všichni šťastní, tak budu nakonec ráda i já.
Dá se říct, že se to splnilo. Před půl rokem se syn oženil a nyní čekají společné dítě. Vypadá to, že jim to klape, což je dobře. Snacha je docela fajn, celkem si rozumíme a žádné spory mezi sebou nemáme. Přesto mne trápí jedna věc.
Zpočátku, když spolu jenom chodili, přišli občas všichni tři i se snašiným synkem na návštěvu, na nedělní oběd apod. Klučík je roztomilý a můj manžel si ho doslova zamiloval. Kdykoli je malý u nás, muž se mu věnuje, chodí s ním na výlety, do ZOO, stavějí spolu stavebnice. Oba dva jsou při tom ve svém živlu a je vidět, jak si to vzájemně užívají.
Když syn se snachou zjistili, že je synek u nás maximálně spokojený a je o něj dobře postaráno, začali postupně zvyšovat nároky a snažili se chlapce k nám „udat“ co nejčastěji. Nejdřív to bylo třeba jen sobotní odpoledne, pak přespání do neděle. Jednou jsme chlapečka vzali s sebou na dovolenou, v létě s námi trávil celý měsíc na chatě.
Momentálně situace vypadá tak, že by si mladí představovali, že u nás jejich chlapeček bude každý víkend, nejlépe už od pátku. Jim by to vyhovovalo, měli by více času na sebe a snacha by si při svém těhotenství mohla odpočinout, můj manžel je z toho rovněž nadšený, protože jak jsem psala – s tím malým tráví čas velice rád. Jen mně už se to začíná docela zajídat.
Chodím do práce, kde jsem od rána do večera, o víkendu chci mít svůj klid. Uklidit, vyrazit někam do přírody, odpočinout si. Což při péči o malého nemůžu. Manžel se mu sice věnuje, hraje si s ním, ale vše ostatní je na mně. Uvařit, poklidit po něm hračky a samozřejmě mu být také k dispozici, odpovídat na otázky, hrát si s ním.
Možná mne za to odsoudíte, ale pro mne je to opravdu docela zátěž. Ten chlapeček za nic nemůže, je malý, takže se mu také věnuji a starám se o všechno, aby to bylo v pořádku, ale čím dál více mé myšlenky padají na to, že bych vlastně chtěla dělat něco úplně jiného. Zalézt si s knížkou, v klidu se podívat na televizi. Místo toho míchám pudingy, peču vdolky a uklízím roztahané hračky.
Vzepřela jsem se a řekla všem, že takhle často to pro mne není únosné, že si malého klidně vezmeme jeden víkend v měsíci, v létě opět na dovolenou a na chatu, ale mít ho téměř každý víkend je pro mne strašně zatěžující.
Kromě snachy se do mě všichni pustili. Syn i manžel. Podle syna bych měla jako žena prokázat více citlivosti a ohledů k jeho těhotné ženě a pomoci jí, muž zase nechápe, co je na tom, že je kluk u nás, pro mě tak zatěžujícího. Snacha mlčela, nepřiklonila se ani na jednu stranu, připadalo mi, že čeká, jak se o jejím dítěti my všichni dohodneme.
Celá debata skončila nepříjemnou hádkou, s manželem máme doma dusno, syn odešel nakvašeně. V podstatě jsme se k ničemu nedobrali, nebo vlastně ano: K tomu, že jsem sobecká, necitlivá a pohodlná.
Teď je celá věc otevřená. Manžel by byl rád, kdyby k nám hošík na víkend přišel, syn volá, že se chlapec pořád ptá, jestli půjde za dědou. Rozhodnutí je na mně, já mám říct, jestli ano, nebo ne. Když řeknu, že ano, budou všichni spokojení, jenom já ne. Když řeknu, že ne, beztak ten svůj vytoužený víkendový klid mít nebudu, protože manžel mi udělá doma dusno.
Jaký názor máte na tuto situaci? Kdo je podle vás v právu a měl by se nad sebou zamyslet? Opravdu jenom já, nebo by ze svých nároků měli slevit i ti ostatní? Mám pocit, jakoby se proti mně spikli a není mi z toho vůbec dobře.
11.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 125 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chtěli by ze mě mít náhradní babičku na plný úvazek
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Popravdě jsem podle nadpisu čekal něco úplně jiného, něco jako ulítanou osamělou paní, která zachraňuje nemilované snaše kariéru za cenu celotýdení služby a stará se o dítě gratis na celý úvazek.
No a vylezla mě z toho paní, která stále nemá práce dost a má manžela, který možná chtěl víc dětí, ale měl jen jednoho synka, na kterého zbyl čas během budovaní kariéry( kariér)? Paní, která má ráda naklizeno a svůj klid.
Nezbývá než říci moji oblíbenou větu :
Jaké si to uděláte takové to máte....
Můžete ovšem myslet jen na sebe a klidně to domácí dusno ustojíte, manžel pravděpodobně ustoupí a vy budete mít svůj klídek, trošků víc času na dobrou knihu někde v budoáru
Co mě vůbec zaráží je míchání pudingů, pečení vdolků a uklízení hraček.
La pardón madame, ale je skutečně třeba napéct vdolků, navařit puding a uklízet průběžně hračky ?
Kdo brání vám koupit pár vdolků, sušenek a pudingů nebo případně pověřit manžela aby toto zajistil vlastní silou, zatímco si vy na divanu pročítáte encyklopedii u sklenky vína ?
Možná se základní chyba stala už před těmi 30 lety. Manžel i syn si zvykli, že se paní Zita stará a opečovává je, jak to mnohé ženy dělají, že je stále k dispozici a její vlastní potřeby a zájmy ustupovaly těm jejich. Protože je to přece milující maminka a manželka, a tak je to samozřejmé a přirozené. A teď to jenom přešlo na další generaci, bez ohledu, jestli je vnuk vlastní nebo ne. Akorát že s věkem klesá výkonnost, a i ta nejvíc milující babička potřebuje chvíli pro sebe a odpočinek. Na to ovšem okolí není zvyklé a tak se hrozně diví, jakpak to, že to, co celé roky zvládala, je najednou zatěžující. Podle mého je jeden víkend v měsíci ažaž, a měsíc dovolené? No to bych už vůbec neobětovala, leda by byla nouze nejvyšší, nebo babička už v důchodu. Maximálně týden, to ještě tak jde.
Připadá mi,jakoby se snacha chtěla synka co nejvíc zbavit,protože jí připomíná bývalé vztahy,což se projeví zřetelně,až se narodí nové dítko,v jakém postavení pak bude...Mně by ani nenapadlo zabývat se jak cizím,tak vlastním vnoučetem.Má rodiče,tak ať se starají.Mě taky nikdo nepomohl,ani bych si nedovolila obtěžovat mámu,jen velice výjimečně.Kdo chce mít děti,ať se taky stará...Opravdu,čím je člověk starší,tím je dříve unavený,už nemá tu energii jako dříve,cítím to už na sobě(po 50...)
půjčuj mladým manžela
kluci si pěkně užijí a ty i snacha si bezva odpočinete
Musím říct, že mě moje maminka pomáhala hodně, ale dávat jí na krk dítě takhle každý týden, to bych si netroufla ani náhodou. Sama mám doma už jen jedno, jinak máme s manželem dospělé, a když se u nás sejdou, ráda je vidím, ale je to den pryč - vařit, sednout si s nimi... Taky mám někdy ráda o víkendu svůj klid.
Je pravda, že žádná babička nemá povinnost se starat, na druhou stranu kdyby dělali mladí drahoty vám vnuka půjčovat, taky by tě to mrzelo a psala bys tu článek zase úplně jiný. Takže bych to viděla na kompromis - manžel i syn to musí pochopit, že si taky někdy chceš odpočinout.
právě jsem dočetla reakce. 
co je každému do toho, proč se nezajímají o vnuka jeho praví prarodiče?
je to pouze jejich věc. mě moje tchýně taky nikdy nepohlídala dceru, přestože je jejich vlastní. spíš mě zaráží mentalita některých lidí. žádní prarodiče nemají povinnost neustále hlídat a podřizovat se vnoučatům. je to pouze jejich dobrá vůle. oni už svoje děti vychovali, teď mají právo na klídek 
a zábavu. a helenaPa má babičku hlídací a vodící do školky. ale snaží se, aby to nepřekročilo únosnou mez. je to vaše dítě, tak se snažte. je to, jak píše Anie. někdo prostě pomoc vůbec nemá - já třeba také ne - a musím to zvládnout. a nestěžuji si
.JPG)
Linda - naprosto souhlasím s tím, že babička nemá povinnost starat se o vnouče. To jestli je, nebo není vlastní ani nezmiňuju, myslím, že jej přijali za vlastní.
Jen mě to tak napadlo - s tím pohledem snachy. 
A taky trochu závidím hlídání byť "jenom" jednou za měsíc - si o tom můžu nechat leda tak zdát.
.jpg)
annie: klidne at snacha napíse pohled ze své strany, ALE Zita je bonus babicka - ona nemá absolutne zádnou povinnost k tomu klukovi, ona babickuje, protoze syn se zaláskoval a pokud je on stastný je stastná i ona a nerejpe do vecí do kterých jí nic není 
. Takze at je to ve skutecnosti jak chce a paní snacha napíse cokoliv, porád zádná babicka nemá povinnost starat se o vnouce, navíc kazdý víkend, at uz je to DNA babicka a nebo bonus!!!
Jestli je paní snacha unavená uz ted "jenom" s brískem a MUSI odpocívat, tak to az se mimco narodí a prorve pár nocí se ten klucík muze rovnou odstehovat k vám. Paní snacha nemá rodice? A je rozvedená tudíz ex nema nejaký styk se synem? A co ex tchánovci pro ne je vnuk vzduch? 
.gif)
Souhlasim se sallie a sonije: kompromis
protoze to asi neni kompromis mezi tim , co chteji mladi a stari. Ale je to kompromis mezi tim, co chce vnoucek a co chce dedecek.
Absolutne nechapu, z ceho je snacha unavena.. Ja byla tehotna s mensim prckem, chtel se jeste nosit, ale unavena na to, abych cpala dite k babickam jsem teda nebyla.
Brali si vzdy vnoucata, kdyz chteli, nebo kdyz sem opravdu potrebovala (5dni v zime na lyze, 3 dny v lete na kanoe) ted uz jezdi s nami.
Nasi si berou kluky kazdy treti vikend z patku na sobotu (v nedeli chodim do prace a vstavam v 5) a dalsi tyden prijedou k nam v sobotu s uvarenym obedem (rano kluky pohlida babi tchyne, ja jsem opet v praci)
Babi tchyne se stara o kluky v tydnu, kazdy treti den je vypravuje a odvadi do skoly a do skolky. Pokud chceme jit nekam vecer, kluky vykoupu a ulozim, pak odchazim - usnou u pohadky a deda tchyn kouka na televizi v obyvaku.
Chci tim napsat, ze vubec neni pravidlo, aby babicky podrizovali veskery cas mladym. Babicky jsou fajn, ale taky umi pekne zasahovat do vychovy rozmazlovanim..
souhlasím s Vámi. Jste pouze "babička" a ne máma. Ta se má o dítě postarat a k babičce ho dávat pouze v nutných případech. Já když jsem měla děti malé, tak děti byli také rádi u mých rodičů, ale nikdy jsem je nazatěžovala tím,že by je měli stále. Jezdili jsme k nim na návštěvy a pokud byli děti nemocné a já už nemohla dostat v práci volno, tak zaskočila babička, jinak jsem se o ně staral já a to ikdyž jsem byla těhotná. Máte nárok na svůj klid a ne každý víkend se starat o dítě.
souhlasím s Vámi. Jste pouze "babička" a ne máma. Ta se má o dítě postarat a k babičce ho dávat pouze v nutných případech. Já když jsem měla děti malé, tak děti byli také rádi u mých rodičů, ale nikdy jsem je nazatěžovala tím,že by je měli stále. Jezdili jsme k nim na návštěvy a pokud byli děti nemocné a já už nemohla dostat v práci volno, tak zaskočila babička, jinak jsem se o ně staral já a to ikdyž jsem byla těhotná. Máte nárok na svůj klid a ne každý víkend se starat o dítě.
Jestli jsem to správně pochopila, vnuk je to tvůj nevlastní, takže má ještě dvě další babičky a dědy. To k nikomu jinému nechodí? Já bych to nechala jednou za 14 dní, myslím, že je to rozumný kompromis a mohli by na to přistoupit všichni. Chápu, že jako těhotná je uavená, ale tak měli s dalším dítětem počkat, to není tvoje věc..
POkud by manžel chtěl vnuka vídat víc, tak vždyť si pro něj může dojet a vzít ho někam ven třeba na půl dne a nemusí tě obtěžovat doma. Snad snacha zvládne nachystat sváču a sblit mu pár svršků navíc, kdyby sew ochladilo ne?
Nám tchyně sama a dobrovolně denně kromě soboty vaří, ale zase nehlídá. Své dceři zase nevaří, ale hlídá každý víkend. Sama to tak chce a ví, že kdykoliv by řekla dost, bez debat se podřídíme. Druhá babička se nestará vůbec a prostě to tolerujeme. Všechno je prostě na rozumné domluvě, kterou by měli všichni respektovat.. Nám se anaopak tchyně vyslovila, že by k vaření chtěla syna mít někdy i přes noc, aby mi pomohla, až porodím, to jsem zase odmítla já, protože bych jí nerada zneužívala, dokud to nepotřebuji. Ale to je na povaze každé ženy..
Vím o čem mluvíš.Sama jsem byla ve stejné situaci,jestli to jen trochu ustojíš nedej se a umluv alespoň větší časový rozestup. Já jsem to nezvládla podlehla jsem a pak zůstala jen velká únava. Byla jsem slaboch a tak jsem podlehla spíše tomu jak na to reagoval manžel a pro klid v domácnosti. Držím palce a věř že pochopím když tak podlehneš jako já.
Rada nechat malého dědovi je moc dobrá ale asi to neuděláš, tak jako já .
Riki: Přesně to mě napadlo taky - nechat malého dědovi na krku se vším všudy a zmizet někam relaxovat.
sallie: náš tříleťák je na péči leckdy náročnější než miminko. Co dokáže vymyslet různých neplech a lotrovin... takže opravdu může být péče o vnouče únavná, byť mu jsou už 4 roky.
U nás máme situaci obráceně. Bydlíme s tchánovci, takže babi s dědou se vidí s malým kdykoliv chtějí nebo chce. Využíváme je jako hlídací a do školky vodicí. Ale snažíme se, aby to nepřekročilo únosnou mez.
K našim obvykle jezdíme jednou týdně. Ti malýho taky zbožňují. Ale jedeme s ním, takže se mu taky (byť míň než doma) věnujeme. Někdy naši řeknou, že mají jiný plány, že nějkam jedou, potřebujou uklidit, odpočívat. Respektuju to, nevadí mi to. Mám své rodiče ráda a rozhodně nechci je uhonit. Ale taky jsou chvíle, kdy jsem ráda, že jim ho můžu "prodat" přes noc.
