Chtěli by ze mě mít náhradní babičku na plný úvazek
Moje rodina mne postavila do role zlé, nechápavé a neochotné saně. Zajímal by mne, jaký na to budou mít názor čtenářky na tomto magazínu. Protože ať o tom přemýšlím, jak chci, nemám pocit, že bych se měla za své chování a postoj stydět.
Máme s manželem skoro třicetiletého syna, který se před dvěma lety seznámil s mladou ženou, rozvedenou maminkou tehdy dvouletého chlapečka. Přiznávám, že jsem neskákala radostí do stropu, ale brala jsem to tak, že je to synova volba, a když budou všichni šťastní, tak budu nakonec ráda i já.
Dá se říct, že se to splnilo. Před půl rokem se syn oženil a nyní čekají společné dítě. Vypadá to, že jim to klape, což je dobře. Snacha je docela fajn, celkem si rozumíme a žádné spory mezi sebou nemáme. Přesto mne trápí jedna věc.
Zpočátku, když spolu jenom chodili, přišli občas všichni tři i se snašiným synkem na návštěvu, na nedělní oběd apod. Klučík je roztomilý a můj manžel si ho doslova zamiloval. Kdykoli je malý u nás, muž se mu věnuje, chodí s ním na výlety, do ZOO, stavějí spolu stavebnice. Oba dva jsou při tom ve svém živlu a je vidět, jak si to vzájemně užívají.
Když syn se snachou zjistili, že je synek u nás maximálně spokojený a je o něj dobře postaráno, začali postupně zvyšovat nároky a snažili se chlapce k nám „udat“ co nejčastěji. Nejdřív to bylo třeba jen sobotní odpoledne, pak přespání do neděle. Jednou jsme chlapečka vzali s sebou na dovolenou, v létě s námi trávil celý měsíc na chatě.
Momentálně situace vypadá tak, že by si mladí představovali, že u nás jejich chlapeček bude každý víkend, nejlépe už od pátku. Jim by to vyhovovalo, měli by více času na sebe a snacha by si při svém těhotenství mohla odpočinout, můj manžel je z toho rovněž nadšený, protože jak jsem psala – s tím malým tráví čas velice rád. Jen mně už se to začíná docela zajídat.
Chodím do práce, kde jsem od rána do večera, o víkendu chci mít svůj klid. Uklidit, vyrazit někam do přírody, odpočinout si. Což při péči o malého nemůžu. Manžel se mu sice věnuje, hraje si s ním, ale vše ostatní je na mně. Uvařit, poklidit po něm hračky a samozřejmě mu být také k dispozici, odpovídat na otázky, hrát si s ním.
Možná mne za to odsoudíte, ale pro mne je to opravdu docela zátěž. Ten chlapeček za nic nemůže, je malý, takže se mu také věnuji a starám se o všechno, aby to bylo v pořádku, ale čím dál více mé myšlenky padají na to, že bych vlastně chtěla dělat něco úplně jiného. Zalézt si s knížkou, v klidu se podívat na televizi. Místo toho míchám pudingy, peču vdolky a uklízím roztahané hračky.
Vzepřela jsem se a řekla všem, že takhle často to pro mne není únosné, že si malého klidně vezmeme jeden víkend v měsíci, v létě opět na dovolenou a na chatu, ale mít ho téměř každý víkend je pro mne strašně zatěžující.
Kromě snachy se do mě všichni pustili. Syn i manžel. Podle syna bych měla jako žena prokázat více citlivosti a ohledů k jeho těhotné ženě a pomoci jí, muž zase nechápe, co je na tom, že je kluk u nás, pro mě tak zatěžujícího. Snacha mlčela, nepřiklonila se ani na jednu stranu, připadalo mi, že čeká, jak se o jejím dítěti my všichni dohodneme.
Celá debata skončila nepříjemnou hádkou, s manželem máme doma dusno, syn odešel nakvašeně. V podstatě jsme se k ničemu nedobrali, nebo vlastně ano: K tomu, že jsem sobecká, necitlivá a pohodlná.
Teď je celá věc otevřená. Manžel by byl rád, kdyby k nám hošík na víkend přišel, syn volá, že se chlapec pořád ptá, jestli půjde za dědou. Rozhodnutí je na mně, já mám říct, jestli ano, nebo ne. Když řeknu, že ano, budou všichni spokojení, jenom já ne. Když řeknu, že ne, beztak ten svůj vytoužený víkendový klid mít nebudu, protože manžel mi udělá doma dusno.
Jaký názor máte na tuto situaci? Kdo je podle vás v právu a měl by se nad sebou zamyslet? Opravdu jenom já, nebo by ze svých nároků měli slevit i ti ostatní? Mám pocit, jakoby se proti mně spikli a není mi z toho vůbec dobře.
11.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 125 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chtěli by ze mě mít náhradní babičku na plný úvazek
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Anni: 
smekám a gratuluju
Sice vdaná nejsem a nai jsem nebyla, ale tchánovci si holky(ty starší) taky "přisvojili", nikdy nedali najevo, že nejsou jejich pravými prarodiči....nedělí je, nešedí je o nic...MM je taky starostlivej, taky bych jiného nechtěla a ani malé, kdybych viděla, že se nestará jako o "svoje"....
holky mu normálně říkají "táto, tati"....a tak to je,
Mamina6: ja uz jsem starsi maminka
..mam holky 20 let a 6 mesicu od sebe na den a snazim se kazdou chvili, kdy je rodina pohromade ji taky spolecne prozit....koukam na vsechno jinak nez ve dvaceti
a navic......jsem podruhe vdana a ta starsi je z prvniho manzelstvi. Muzu te ujistit, ze mala nema poneti /v lete byla 3 roky/, ze ta starsi je nevlastni.....muj muz a cela jeho rodina ji vzali za vlastni, i kdyz ji vyzenili podstatne velkou.....a jsem za to rada. Pokud bych mela chlapa, ktery by ji porad nekam cpal, ani bych si s nim druhe neporidila. Proste pro nej to neni dcera - me manzelky, pro nej je to nevlastni dcera /pisu to oficialne, jak se to pise/...prevzal se snatkem se mnou veskerou zodpovednost i za tu starsi a ta je proste taky jeho.
Anni: Tak u nás je rodina jen 1x 14 spolu pohromadě.....a to jdeme právě ke tchánovcům.....sama bych nešla, je to o nervy
Pammy: Abych řekla pravdu, s 2letým je větší práce než se 4-5ti letým a než s 8mi letým......
2letý nemá takový režim, nechápe ho....vidím to na mé nejmladší..v pondělí jí byly 2, ale je to celkem záhul ju dát po obíku spát.....už se nedaří, naopak-usne mi pravidelně 5 odpolko, vstane v 7 večer a do 10-11 mám co dělat....přes den se ju snažím utahat natolik, aby mi usnula, ale bohužel, takže vím, o čem paní Zita píše....je to opravdu náročné jak pro mě-jako matku, tak především pro bábí, která už nemá na to věk jako zamlada.....
4-5til eté dítko už tak nějak ten režim chápe, ale zase je ve věku, kdy zkouší nervy a to doslova!!
8mi letý je samostatný, i když taky někdy ještě nejní úplně O.K., ale nedá tolika zbrat, jako 2/4-5 letý dítko, které si samo chleba nenamaže, neuvaří si čaj apod....
Je fakt, že nejmladší si ten chleba namaže, ale vidí to u starších holek, v čem je zase pro nás výhoda
myslim, ze sobecka nejsi...spis me zarazi jedno....jak se muze nekdo ditete zbavit na cely vikend? Vzdyt o vikendu jsou oba rodice doma a meli by se spolecne venovat detem, rodine....me to prijde jak pohodlne odkladani ditete.....bude syn taky takhle odkladat sve dite??? Ma vubec chlapce rad?
Moje mamka ma vnoucata moc rada a chce je kazdy vikend....ona detma zije. Musim ale rict, ze uz taky neni nejmladsi a myslim, ze ji ty nejmensi stoji dost sil....a tak, kdyz se pta, jestli Anny prijde, rada ji tam malou poslu, ale jen v patek po skolce do soboty odpoledne at toho na ni neni moc.....ale pokud mame neco v planu, zustava anny jen od patku vecera do rana a pak ji vyzvedavame a mame proste vikendovy program.....
ja si spis myslim, ze by se syn mel zamyslet nad vstahem k malemu a zacit se chovat jak poradny tata. Ono se mozna malemu u vas libi i z jineho duvodu...nekdo se mu poradne venuje, ale od toho by tu mel byt syn, prece jenom si jeho matku vzal. Takze bych svolila jen s jednim vikendem v mesici nebo 2x v mesici od patka do soboty s vyzvednutim ze skolky
No.....tak po přečtení všech příspěvků(fíha
) musím napsat toto.....
Na první 2 dcery jsem byla úplně sama (když vemu roli i "táty", kterej sice byl, ale vůůůůůůůbec to nebral v potaz, takže jsem dělala jak mámu, tak i tátu), nebyla ani jedna bába a ani jeden dědek. Z jeho strany oba rodiče zemřeli než se narodila první dcera a z mé strany můj otec je také dlouhou dobu po smrti a s matkou se nestýkám....
Ano, chybělo mi občasné hlídání, ale zase díky tomu jsem si začala těch děcek víc vážit...
Nakonec jsem se s ním rozešla, mám nynějšího miláčka, se kterým mám další 2 dcery, jeho rodiče jsou suporvý, nevyužívám často, i přes to, že mě mají rádi a mají rádi i ty "vyženěné" dcery....
Ale co jsem chtěla-NIKDY v životě by mě ani ve snu nenapadlo, že budu po mé "babí"
chět, aby mi hlídala holky jak já potřebuju-čili často, jen proto, abych si odpočala.....co to je za pitomost???
Jednou jsem si "udělala" děti, tak se musím starat i v nemoci....využívám tehdy, když potřebuju k mudr(nejní to tak často, max.1x rok) anebo teď, když jsem si zajistila práci a mm je v práci od rána do večera a nemá je kdo pohlídat....ale tam jdu jen pro smlouvu a pro podklady, ale s sebou si je vzít nemohu...
K nim jdeme 1x14 dní, bábinka u nás je 1-2x za rok...jí to vyhovuje, nám také...je v důchodu, je nemocná na srdíčko, miluje všecky svoje vnoučata(a že jich má na 11
), ale vím, že kdykoli pomůže...a nejen nám, ale taky odmítne a nezlobím se, taky proč, že?? Má právo na soukromí a ten svůj klid, jak tu bylo psáno-ona si svoje děti už vychovala, svoji povinnost splnila....
Takže:
nedejte se, nejní vaše povinnost hlídat vnoučka jak si kdo pískne, snacha je mladá, chtěla děcka, tak ať se stará ona, né vy, i když váš manžel je zamilovaný do "vnoučka".....
Když to zvládám já se 4 dětmi, tak pro ni to bude brnkačkavy si ten klid opravdu zasloužíte
Neviem...ako vnucatu by mi asi bolo nesmierne luto, keby som niekedy v zivote zistila, ze sa o mna takto dohadovali a natahovali... vyzenene, nevyzenene, nie je to jedno? Je to len dieta. Ak maju problem dospeli, nech to ide mimo toho maleho. CHudak. Co on moze za to, do akej rodiny sa narodil? Mna moji stari rodicia miluju a milovali a aj moju sestru a rovnako aj bratrancov. Neviem si predstavit, ze by mame niekedy povedali, ze tam nemozeme ist, lebo si chcu citat knizku a my im zavadziame. Dospeli navyse zabudaju, ze prave tie vnucata sa o nich mozu na stre kolena tiez postarat a pomoct... myslim, ze stoji za to mat pekny vztah. Chapem, ze kazdy vikend moze byt moc, ale co... vasmu muzovi to nevadi, tak nech on robi au-pairku a vy sa nezapajajte. Chodte si von, prec, co ja viem..alebo si ich nevsimajte Myslim, ze rychlo pochopite, ze to asi nepojde... teda, aspon mne by to teda nedalo. A ak ma dieta rezim, tak to s nim nemoze byt take strasne a stresujuce. No... snad to vyriesite k spokojnosti vas vsetkych.
rychlonožka: takovahle babicka bych chtela byt i ja... snad se mi to podari jestli panbu da... a taky me napadlo, co jeji rodice? proc nejezdi syn taky k nem?
aby jsi nakonec neskoncila s obema detma a snacha (i kdyz hodna) holka jen odpocivala... at si taky zazije co to je materstvi... rozhodla se mit deti, tak at si je vychovava a dava jim lasku... holt syn uz ted vycitil, ze nejvice lasky dostava od dedy... ani u sve matky nechce byt
rychlonožka: To je fajn, že si tak dobře všichni rozumíte. Matky s dcerami mají často takhle hezké vztahy. Tady je to ale syn - sobeček, a snacha, co se zřejmě snaží vyhovět manželovi, a tak se dobrovolně vzdává svého dítěte co si přivedla do manželství z předchozího vztahu. Na jednu stranu je ráda, že noví prarodiče jejího synka hezky přijali, na straně druhé to přináší problémy jak prarodičům, tak nejspíš i jí.
Tenhle model "odpočinout si od dítěte" na úkor druhých, nemůže fungovat.
Až se narodí to očekávané miminko, začnou mnohem větší problémy, a je dobře, že se je Zita snaží řešit už teď.
A ještě něco: zajímavé je, že mně jako mamině dvou dětí nepomáhal nikdo. Ani manžel, ani jedni prarodiče. Sama se rozhoduji, zda si dítě vezmu. Mladí mě nenutí. Vítají to. O dítě se starají příkladně. Tak to nepotřebují. Ale užijí si chvíle volna a já si užiju malé. Jsme skutečně všichni spokojení. De facto funguji za tři prarodiče. Dva dědové a jedna babička nejsou. Tak dávám lásku a péči za tři lidi! Malé má, co potřbuje, aniž bych mladým něco vnucovala a za ně v něčem rozhodovala. Vždy se zeptám, zda tohle či ono dát k jídlu. Dcera na mě dá, chodí se i ptát. Leckdy nevím, dřív to bylo trochu jinak. Uvědomuje si, jak moc práce za ní udělám a říká: jedině Tobě dítě svěřím. On už vpodstatě nikdo jiný není. Tak si mě hýčkají a já hýčkám dítě. Nerozmazluju...vím, jak to dopadá. A na co se těším? Že spolu pojedem na dovču, až vyroste, a že se tam vyblbnem!
Ahoj Zito!Nepíšeš,kolik je Ti let,ale ani to nevadí.Když chodíš do práce,musíš si odpočinout.Stůj si za svým rozhodnutím,mít chlapce jednou v měsíci a o dovolené,nebo jak se dohodnete.Jak to budou dělat mladí,až budou mít miminko?To ho budeš mít denně,aby to oni stihli?A jestli nestačí na jedno dítě,proč si dělají další?Jn jsem chtěla říci,aby ses nnenechala zahnat do kouta a stála si na svém.Držím palce.Jitka
Paní Zito, jsem asi tak ve stejném věku. Jen to vnouče mám mladší a vlastní. Jsem velmi časově, pracovně i zájmově vytížená. Dítě si beru často a ráda i v týdnu, i na noc. Ano, bývám unavená. Umím i říct ne. S mladými se maximálně shodnu a dohodnu. Jde o dceru a zetě, který je fajn a přišel o oba rodiče. Jsem si vědoma toho, že co dělám, dělám z vlastní vůle. Dítě je roztomilé a vím, že tenhle čas se už nevrátí. Vy máte obětovat celé víkendy vpodstatě cizímu děcku. Já si dítě beru na půl dne či na noc. Ne na dlouho - jsem téměř denně v práci. Mladí to oceňují: do ničeho nemluvím a umím pomoci tam, kde oni nestíhají, když přijde na oba třeba chřipka. Zato vím, že se postarají kompletně o zahradu a nemají problém mi vymalovat a dovézt těžké nákupy. Na našich vzájemných vztazích všichni vyděláváme a vše děláme dobrovolně. U Vás to je jinak: Jak chtějí mladí zvládat péči o dvě děti, až se to malinké narodí? A jak chtějí jednou pomoci Vám, až to budete potřebovat? A proč se nestarají vlastní prarodiče? Dítě snad má z obou stran, vy jste až třetí v pořadí! Mladým i mnaželovi bych řekla: jeden víkend my, jeden maminčini rodiče, jeden tatínkovi rodiče...nebo se vůbec nestýkají?...a poslední pěkně synáček a budoucí maminka. Nenechte ze sebe dělat otroka. Vím, dítě za to nemůže. Ale Vy nemáte žádnou povinnost. Ovšem...pokud se sama nebojíte, že Vám pak to maličké nedají ani povozit! Spousta prarodičů má opačné potíže: nechtějí jim děti půjčovat. Tak trošinku mě zaráží postoj maminky. jakoby se prvního dítěte chctěla zbavit. Má poslední měsíce jen pro něj! Pak už bude péči a lásku muset dělit. A to je to, co se mi nelíbí vůbec!
naši mi řekli, že si teď budou užívat života když jsou v důchodu a děti vidí párkrát do měsíce když přijdu na hodinovou návštěvu. Je to jejich volba a tak vypadá i vztah dětí k nim.
Capelucita: Jojo, tak bych to taky viděla. Ať si ho děda užije, někde na výletě a pak šup k rodičům. Ty můžeš mít doma kli a čas na sebe. Neděli můžeš trávit s mahnželem. A někdy můžete mít malého na celý víkend. Ale automaticky to od tebe nemůže nikdo čekat. To je nefér a u syna mě to nepřekvapuje, chlapi jsou sobci, kór k vlastním matkám.
Hlavně nepolev, bude tě to pak užíražt a nebudš se na malého těšit.
.jpg)
I kdyby nepracovala a byla doma v důchodu - své dítě si vychovala, odpracováno má a k nikomu jinému nemá žádné povinnosti.
