Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Díky internetu jsem poznala spoustu báječných kamarádek. Díky nim jsem navštívila celou řadu krásných míst, protože jsou roztroušeny po celé republice. A díky jedné z nich můžu občas pobývat v srdci Hostýnských vrchů, v malé chaloupce "po stařečkoch". Místo ústředního topení tam sálají v každé místnosti kamna a místo dřezu najdete dva lavory, které se vysunou zpod stolu v takové výšce, že vám vaše záda nemilosrdně připomenou každý centimetr, o který naše generace přerostla tu předchozí.
Nedávno jsem tam se dvěma kamarádkami trávila zimní dovolenou. Obě pocházejí z městečka na pomezí Hané a Valašska, a ač to k nim mám autem pouhou hodinu a chlup, zjistila jsem po chvíli, že si občas nerozumíme. Jejich nářeční obraty jsou skvostné a okouzlily mě natolik, že jsem si je začala zapisovat. A nedá mi to, abych se s vámi o ty poklady nepodělila.
"Tady někde byl cezánek, neviděla jsi ho?" obrátila se na mě jedna. Tupě jsem na ni zírala. Jediné, co mi to evokovalo, byla nějaká miniatura Paula Cézanna, ale to nezapadalo do kontextu toho, že se hbitě pohybovala po kuchyni a vařila. Hledala sítko. "Kde jsou skřidylky?" orientovala se druhá v kredenci. Vložky tam nebyly, zato pokliček na hrnce celý šuplík. "Hele, to musíš líp nakrát!" ozvalo se, když jsme společně připravovaly bramborový guláš. Chvíli jsem je pozorovala a už jsem byla v obraze. Nakrájet. Brambory. "Na krupičnou kaši nemáme moc mlíka, ale stačit bude. Kdyžtak se děcka dodžgají piškotama." Jak trapně tuctově proti tomu zní naše "dojedí, docpou se". "Dala bych si něco za škraň...," ozvalo se zasněně. Bylo jasné, že to musí být nějaká laskomina, třeba pivní psi.
Ale abychom nezůstali jen u kuchyňských obratů: "Kams dala to vaše zastruhovátko?" Jsem bystrá holka: "Myslíš ořezávátko? Nahoru na polici." "Dovez nám špilečky do uší!", navigovala kamarádka svou drahou polovičku po telefonu. " Pak už jsme se vzájemně chápaly. "Z té ledovky jsem byla celá divživá!" Jojo, taky jsem z ní byla celá jurodivá. Některé obraty překlad nepotřebovaly, ale znělo to úderně: "Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni, abys měl proč!" A když jeden večer zaznělo: "Víš, ona byla taková divná, taková bez břaňku," bylo mi to jasné. Jiskra, esprit, šarm, to tyhle báječné lidi vůbec nedokáže vystihnout. Oni prostě mají břaňk.
To se nedá popsat, to se musí slyšet. Ale abych vám aspoň trochu navodila tu hanácko-valašskou atmosféru, nabízím vám v dnešním vydání recept na zeláky, dobrotu, která doprovázela naše hovory.
9.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 126 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ještě jsem si vzpomněla na "mutr","fotra","ómu",kredenc,bachamr(čte se bac-hamr!),chlebu jsme říkali jedině kedr;šňuptychl,cimra,lochna,šlajfky,moje máma říkala zásadně "pnojmatika"....
manka: jo 
talenka: myslíš kšandy?
sharon: skvělé
a kupodivu rozumím! - když jsem se před 25léty přestěhovala z Ostravy na západ Čech až k německým hranicím, nemluvila jsem dialektem /doma spíše šnicl, šlofík,hamr-otec byl Němec/, ale kratky zobak mi zřejmě zůstal doteď,kdežto malý syn brzy začal protahovat slova a skoro zpívat jako Plzeňáci. Moc odlišných výrazů v novém bydlišti nebylo, ale proč se říká místo přijdu pozdě "přijdu dlouho" a neštvi"mi" a bramborákům "cmunda",/ ta je zase jihočeská,ne?/ taky jsme měly se sousedkou zpočátku problémy. U Ostraváků je dobré to, že když nemluví krátce a nepoužívají dialekt, vznikne z toho krásná čistá čeština. Dceři na KU v Praze chválili profesoři, jak správně česky hovoří /oproti Pražanům ap./
jo a znáte šráky? 
Můj muž pocházel z jižní Moravy, když jsem k nim přijela na vesnici, občas jsem čučela jak vrána
. Oni mluví strašně spisovně - obilé, cukrové, slépky, zelené (=zelenina)... a navíc tu mají spoustu specifických místních výrazů: erteple=brambory, turkyňa = kukuřice, šopa=kůlna, pazgřivec....na všechno si ani nevzpomenu. Obzvlášť "stařečci" mluvili tak, že by člověk potřeboval slovník, ale bylo to moc roztomilé. Navíc starší generace používala ještě onikání - stařenka šli, dědeček přišli atd, no jak z předminulého století. Teď už to s odcházející starou generací pomalu mizí, což je škoda, měl by to někdo zdokumentovat. Když jsem vyrazila s malou dcerou v kočárku po vsi, zastavovaly mě tetiny a pořád se ptaly: Jak je jí? když jsem řekla, že fajn, tak na mě koukaly jak na cvoka - ono to totiž znamená, jak se jmenuje
šufánek, kotóč, křidla, srstka, 
a moje babička mi říkávala "te, Maňko"
Eva2: Co je to kerab? Ale jinak to vypada, ze nebydlime daleko :-)
sharon 3.45 faktem je, že ryzí hanáčtině je těžké rozumět - a co ty na toto: szmaczniego - cuzs je ti do tego! a na ZŠ na nás kluci pokřikovali, že nosíme : podpieroki na cicoki /bo, wasserpolština z Hlučínska ap. zasáhla i ostravaky s kratkymi zobaky/ - znáte holky knížky DENIK OSTRAVAKA ? to by se jeden uřechtal, ale zda ostatní porozumí, nevím
talenka: rusava, tam je pěkně.....já jsem z druhé strany hostýna, vidíme tu vrtulu :o))) je to směrem na valmez
Jó,nářečí,s tím mám zkušeností dost.Jak někde promluvím,každý pozná odkud jsem
Jenom pár slůvek:keráb,srstka,kybl.....
Za mého mlada jsme se vysmívali hochům,že nosí manžestráky tak vytahané,že mají prdel u kolen a kolena u kotníků-to byl velký prohřešek,jelikož ti,co měli módní kalhoty do zvonu,tak je měli tak těsné,až se jim rýsoval "onen" a my děvčata jsme se smály,jak" ho" mají vlevo či vpravo a jakého...zatímco ti,co nešli s módou,měli ty vytahaný kalhoty a nic nebylo vidět....
Ještě jsem si vzpomněla, jak mě tahalo za uši strakonické "Pade sníh" a např. "Rozumím tě" 
.gif)
Sofffie: ...zadnice u kalhot....u tepláků, kalhoty by padat neměly...ačkoliv, anorektikům asi padají
choc_ivi: Rusava konkrétně 
a holky byly z Holešova 
tož je strašně nakažlivý
