Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Díky internetu jsem poznala spoustu báječných kamarádek. Díky nim jsem navštívila celou řadu krásných míst, protože jsou roztroušeny po celé republice. A díky jedné z nich můžu občas pobývat v srdci Hostýnských vrchů, v malé chaloupce "po stařečkoch". Místo ústředního topení tam sálají v každé místnosti kamna a místo dřezu najdete dva lavory, které se vysunou zpod stolu v takové výšce, že vám vaše záda nemilosrdně připomenou každý centimetr, o který naše generace přerostla tu předchozí.
Nedávno jsem tam se dvěma kamarádkami trávila zimní dovolenou. Obě pocházejí z městečka na pomezí Hané a Valašska, a ač to k nim mám autem pouhou hodinu a chlup, zjistila jsem po chvíli, že si občas nerozumíme. Jejich nářeční obraty jsou skvostné a okouzlily mě natolik, že jsem si je začala zapisovat. A nedá mi to, abych se s vámi o ty poklady nepodělila.
"Tady někde byl cezánek, neviděla jsi ho?" obrátila se na mě jedna. Tupě jsem na ni zírala. Jediné, co mi to evokovalo, byla nějaká miniatura Paula Cézanna, ale to nezapadalo do kontextu toho, že se hbitě pohybovala po kuchyni a vařila. Hledala sítko. "Kde jsou skřidylky?" orientovala se druhá v kredenci. Vložky tam nebyly, zato pokliček na hrnce celý šuplík. "Hele, to musíš líp nakrát!" ozvalo se, když jsme společně připravovaly bramborový guláš. Chvíli jsem je pozorovala a už jsem byla v obraze. Nakrájet. Brambory. "Na krupičnou kaši nemáme moc mlíka, ale stačit bude. Kdyžtak se děcka dodžgají piškotama." Jak trapně tuctově proti tomu zní naše "dojedí, docpou se". "Dala bych si něco za škraň...," ozvalo se zasněně. Bylo jasné, že to musí být nějaká laskomina, třeba pivní psi.
Ale abychom nezůstali jen u kuchyňských obratů: "Kams dala to vaše zastruhovátko?" Jsem bystrá holka: "Myslíš ořezávátko? Nahoru na polici." "Dovez nám špilečky do uší!", navigovala kamarádka svou drahou polovičku po telefonu. " Pak už jsme se vzájemně chápaly. "Z té ledovky jsem byla celá divživá!" Jojo, taky jsem z ní byla celá jurodivá. Některé obraty překlad nepotřebovaly, ale znělo to úderně: "Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni, abys měl proč!" A když jeden večer zaznělo: "Víš, ona byla taková divná, taková bez břaňku," bylo mi to jasné. Jiskra, esprit, šarm, to tyhle báječné lidi vůbec nedokáže vystihnout. Oni prostě mají břaňk.
To se nedá popsat, to se musí slyšet. Ale abych vám aspoň trochu navodila tu hanácko-valašskou atmosféru, nabízím vám v dnešním vydání recept na zeláky, dobrotu, která doprovázela naše hovory.
9.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 126 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: tak záplčí je vlastně rozkrok u kalhot? To by se dalo použít i pro pěknou výhrůžku - když budeš zlobit, kopnu tě do záplčí 
talenka: jééééééééé, tak to jsi byla u nás, na hostýnek se dívám z postele 
, hned jak jsi napsala titulek, věděla jsem, o čem je řeč :o)) moje prateta se vdala do liberce, spoustu výrazů si nechala a používala je tam, a když poručila rožni, všichni se seběhli, že boženka bude papat a už jí házeli maso na pánvičku....měla spoustu příhod
já mám kámošku v jaroměři, kdyžjsme spolu bydlely na intru, tak to byl boj, ona rychle chytla (hodně nerada) ty naše výrazy a pak třeba řekla větu, která začínala tož a končila viď
.gif)
talenka: take tě zaspivám.....
po hanácke sobě dopnem, napřed dobře gatě opnem,
že sme o nás dobři ledi, každé na nás čoči, hledi,
že se o nás dobře máme , každé nám to závidi.
Máme klosty panímáme potajó jich lóbáváme,
že se o nás dobře máme , každé nám to závidi!
talenka: šikula....
a stařa take vařele marholovi blbóne s tvarohem nebo trnčeny s makem...
, nebo cebolovó máčko s klobásó a domácim ozenym....toš to bela bašta,já decky na zabijačce chetala to kriv do lavóra a rokó jo šprdlala abe se nesrazela.......ovařele se krópe a bele jeleta.....( dnes je jelet aji bez krópu) krájelo se sadlo,vařel se v kotlo ovárek s hořčecó a křenem...prdelačková polivka ta bela dobrá, hodně česneko a ož sme valele lžecó do žalódka.......to moje děcka nepoznale a to mě mrzi !
jo a "záplčí o kolen" pro ty co nevíte....to když jsme jako děcka běhali v teplácích a ta vytlačená zadnice nám sjela dolů, toš sme měle záplčí o kolen....
jé, já to našla celý 
http://www.pisnicky-akordy.cz/jan-burian-jiri-dedecek/synek-z-moravy
to moje maminka pracovala v jesličkách a jednou tam mamča přivedla dítě s modřinou na čele a když se jí ptaly tak říkala "že spadl na te nožke"......a sestry jako proč mu dávají na hraní nůžky...a ona, ale néééééééé na te nožke od vane......( měli vanu na nožkách)
sharon: jinak u nás taky lidi chodijó, mluvijó a jijó
A kdysi jsem slyšela písničku, moc mě mrzí, že už si pamatuju jen refrén... Tímto se omlouvám Pražákům, ale bylo tam:
Pražáci snád ani nevijó,
v jakéže to díře bydlijó.
Samá fligna só a šidijó,
blbě mluvijó a burčák nepijó...
kdyby někdo znal, budu ráda za zbytek 
já jsem od šumperka- sudety, u nás se mluvila spisovně, ale občas se tam němčina a polština a ruština vloudila, nářečí našemu rozumím, haná je kousek, tak taky, ale nádherně boooocají prostějováci, berou mne jejich ČIŽMY NA KOVO
sharon: Je to takové milé,jako z pohádky...Mě se vždycky líbilo to kerkonošský nářečí , nebo zase domažlický,jak občas dávali nějakou pohádku v rádiu po drátě v nářečí...Pamatuji si,jak se nám líbilo:žíl,býl,humříl...a to jsme na sebe s bráchou pokřikovali....
sharon: to miluju nezapomenu, jak mě Hanáci vezli do Olomouce a v jedné dědině paní povídá: Tato, tuzmebelenatehude! Znělo to jak zaklínadlo 
Jo a náš učitel dialektologie, přistěhovalec do Olomouce, říkal, jak nechápal, když mu tchyně řekla: Pošlap te petke
.gif)
sharon: 
sice jsem pochopila o čem tady vykládáš, ale slovník by se mi hodil
a to me klidně trfotáme e hanácka...dež nám spadne skředla toš jo zvihnem, šofánek omejem a dež stařa zavelijó dem do hajan,ráno dež se omejem a oblečem , zjistime, že máme záplči o kolen a košolo celó ocóranó...škrpále rozčmajdany a za nehtama špino.....no, nevadi, stařa navařijó erteple,zadělajó ve vajdlino na bochte s trnkama a me si pak nacpem břoch až k prasknoti.......
Kirkland:
