Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Jsem dva roky vdaná, nyní máme tříměsíční holčičku. Dovolenou plánujeme na chalupě, kterou nám na tři týdny půjčili mí rodiče, sami v té době odjíždějí do zahraničí. Chalupa je nádherná, vybavená, okolí krásné. Lesy, voda…Co víc si člověk může přát? Pro pobyt s malým miminkem ideální na odpočinek.
Jenže já si patrně neodpočinu. Stejně jako loni mají s námi odjet i manželovy děti z předchozího manželství. Je jim teď 11 a 13 let. Jezdí k nám každý druhý víkend, střídavě na svátky a na půlku prázdnin. Letos ta půlka není celá, protože jedou i na tábor, takže jsou z toho „jen“ tři týdny. I to je však na mne moc.
Jsem z nich totiž hodně utahaná, připadám si před nimi úplně bezmocná. Ty děti mne nemají rády (je to kluk a mladší holčička), ačkoli se opravdu snažím si je nějak získat. Dávají mi za vinu rozpad manželství jejich rodičů, ačkoli já jsem jejich otce poznala až skoro rok po rozvodu. To je ale nezajímá.
Když k nám přijedou, je všechno vždycky vzhůru nohama. Neposlouchají, úplně mne ignorují. Co uvařím, to schválně nesnědí, jdou se pak natláskat sušenkami a sladkostmi. Mé výhrady pouštějí jedním uchem tam a druhým hned zas ven, jako bych byla vzduch. Platí na ně jedině jejich otec, který se však s jejich výchovou nijak nezatěžuje, jen když to opravdu hodně přeženou, tak je trochu srovná do latě, což vydrží vždycky jen chvíli.
Na konci července bychom měli všichni odjíždět na chalupu mých rodičů a já se toho už teď děsím. Chtěla bych jim připravit hezkou část prázdnin, kterou s námi prožijí, ale obávám se, že má snaha a energie do toho vložená vyjde úplně vniveč, zbude mi jen pocit bezmoci a hořkosti. Stejně jako loni, kdy byla polovina prázdnin s nimi prožitá absolutně nesnesitelná.
Mluvila jsem o tom s manželem, říkala mu, že na jeho děti prostě nestačím, že se musí do celkové péče o ně víc zapojit, ale on to nijak zásadně nevidí. Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si. On si s nimi ani nijak nehraje, nesportuje, nic. Nechá je bezprizorně lítat nebo sedět u počítačů, to mu vyhovuje nejvíc.
Mé vyhlídky jsou tedy nevábné. Strávím jediné tři týdny, kdy můžu vypadnout z města, u plotny vyvářením pro dva nevděčníky, kteří to stejně neocení. Budu po nich uklízet binec, koukat na jejich otrávené a kyselé obličeje a navíc trnout, aby ze zlomyslnosti v chalupě něco nezničili, to by mi před rodiči bylo hodně trapně. K tomu všemu starost o malou dcerku, kterou ještě kojím, v noci se dost budí, takže se cítím i poměrně unavená.
Nejraději bych nikam nejela, ať si jede manžel se svými dětmi sám, ale to není úplně jednoduché, rodiče chalupu půjčili mně, asi by jim nebylo příjemné, kdybych tam v tu dobu nebyla a nechala tam manžela a jeho děti samotné. Navíc si myslím, že bychom měli být s manželem po dobu jeho dovolené pohromadě i s naší dcerkou.
Nevím, jak z toho ven. Moc bych si přála, abych si s manželovými dětmi porozuměla, aby skončily ty nesmyslné naschvály z jejich strany. Zkoušela jsem snad všechno, promluvit si s nimi, vysvětlit jim, že na rozpadu jejich rodiny nemám sebemenší podíl. Ale k ničemu to nevedlo, tváří se, že vůbec nevnímají, co jim říkám. Ani manželovi se nepodařilo je nijak přesvědčit.
Možná na vás působím jako nějaká hyena, která nesnáší děti. Ale tak to není. Moc bych stála o vzájemný pěkný vztah, jen asi dělám něco špatně. Možná ze mne cítí tu nejistotu, mají pocit, že mne mají v hrsti. A pravda, manželův laxní přístup tomu také moc nepřispívá. On prostě nechce nic řešit, jakmile dojde k nějakému konfliktu nebo vyhrocenější situaci, jeho reakcí je „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“. A nejčastěji se to sveze na mne, že jsem dospělá a snad bych si měla umět se dvěma dětmi poradit.
Trápí mě to. A teď mě i mrzí, že jsem rodiče o půjčení chalupy požádala a manžel s tím počítá. Možná by bylo opravdu nejlepší, aby jel někam se svými dětmi sám.
8.7.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
punh - 8.7.2011 13:16 - teď jsi na to kápla. Je fakt,že se chlap chová doma úplně jinak než na veřejnosti
To by ho každá,která ho nezná, brala všemi deseti
hm, takže- manžela pošli s dětma jinam a na chalupu jeď s kamarádkou s dítětem- to je dovolená, ne se lísat k puberřtákům. Vůbec bych se jima nezabývala. Snídaně, oběd večeře, program si ve svém vvěku zajistí s otcem, TV ani PC bych tam nedávala...resp. bych si JÁ pustila co JÁ chci a opět- dle pravidla- můj dům, můj hrad, moje pravidla. nelíbí? NAZDAR!
punh: Ježiš lidi, koho to doma máte? Tomu nevěřím, že by všichni chlapi byli takoví sobci.
Máme společnou domácnost, společné děti, oba chodíme do práce, tak děláme i to ostatní co je potřeba napůl, kdo zrovna má čas a chuť.
Když přijduz práce v 7, tak považuju za samozřejmé, že manžel, který vyzvedává děti ze školy, jim i udělá večeři a buď s dětmi něco podniká nebo se porozhlídne doma a třeba vysaje nebo umyje nádobí. Prostě ten kdo má víc času, ho věnuje dětem a domácnosti.
Pokud jsme na dovolené na chatě, tak se taky podělíme o nutné práce, přece si nebude jeden užívat na úkor druhého, to by ho hanba fackovala.
Jenže ono to může být taky tak (zkušenost z mého dětství a mé matky perfekcionalistky), že chlap se zapojí, uvaří, uklidí a dostane akorát vynadáno, že u vaření udělal binec a úklid je nedokonalý. Po čase ho přejde chuť něco dělat, zvlášť když žena kmitá po bytě, nic nenamítá a považuje za svoji čest, že všechno zvládá.
Když pak zvládat přestane (s dětma, věkem), je už dost náročné zavádět jiné pořádky.
.jpg)
punh: no, převychovat je dost silné slovo, spíš by se hodilo popostrčit :)) ale asi to tak bude, zajímavé je, že můj muž se na veřejnosti chová hůř, než doma..když s tímhle podivínstvím začal, bylo mi z toho docela mizerně, hraje si na frajera a doma se může přetrhnout, stojí mi pořád za zadkem a nejraději by se mnou chodil snad i na záchod, ovšem venku je z něj pan drsňák..zvykla jsem si a když to i naši známí prokoukli, máme z něj občas docela srandu..jinak je to ale milej chlap.rozhodně mi pomáhá a snaží se stát při mě.děti se nám zatím sice nedaří, ale jestli se to jednou povede, na krku je budeme mít oba. tohle, co má doma Eliška, bych nerozdýchala.
.gif)
sqwela: myslím, že se těžko dá někdo převychovat (ať chlap nebo ženská) a já bych se o to ani nesnažila. Pokud jsi viděla u kamarádek vzorně vychované muže, tak věř, že to je divadýlko pro ostatní a doma se chovají podobně jako tvůj (anebo můj či kohokoliv jiného) muž.
Můj manžel je na veřejnosti taky vzorný a doma to vypadá jinak. Nemůžu si na svého manžela stěžovat, ale ten rozdíl chování mužů před druhými a doma je legrační
.gif)
hm, bohužel je to tak, kdo nechápe, kolik práce děti dají, tak ať na nich raději nepracuje 
, když pak nepřiloží ruku k dílu a sedí si jak paša a dělá mrtvého brouka
Čtu dobře, Eliško...STEJNĚ JAKO LONI?....Tak Tys tam byla už loni za otroka a nyní se tam vypravíš navíc s miminkem? To je dobré. Pokud si neobhájíš svoji situaci a pozici v rodině, budeš celá léta za služku. Protože ty děti k vám budou jezdit ještě dlouho. Ony to mají jako koníčka, víš? A dobře se baví Tvojí snahou se o ně starat, protože jim to je jedno. O tátu přišly, a táta má Tebe. Tvá vina nebo nevina je vedlejší: ony Ti to dají sežrat. Ty jejich matka nejsi a vycházet s nimi nemusíš. Vím, že s miminem to je těžké, ale v pátek bych nechala doma uvařeny dvě večeře a dva obědy pro tři lidi a v neděli po návratu odkudkoli požadovala přiměřeně uklizený byt. Ty děti Ti dělají naschvály, že jsou to děti je neomlouvá, tudíž o co se snažíš...Nemáš taky povinnost brát je na rekreační objekt svých rodičů. Jela bych tam sama a muže s dětmi nechala doma. Jsou jeho, ať se o ně stará. To bys viděla, jak by je hnal k nádobí a úklidu. Kdyby tam byly jen oni tři! Obědy jim může zajistit někde jinde, jsou i levné restaurace s poledním menu. Být Tvými rodiči - nepůjčila bych objekt na tuto příležitost. Pokud bych je tam vzala, jedině, kdybych tam jako Tvá matka byla a taky bych je srovnala, aby se chovaly slušně. Kdyby to byly Tvé děti, jistě bys po nich chtěla nějakou tu povinnost. Chtěj to i od těchto dvou. Muž Ti nepomůže. Chce mít klid. Tři děti...to dá zabrat...! Od čeho má ženu, žejo.
trpajzlik: já ti nevím, mně se zatím nikdy nepovedlo chlapa převychovat, ba ani kousek popostrčit "správným" směrem, ale jak na to tak koukám u svých kamarádek, docela se jim to daří..když ne u prvního manžela, tak u druhého obvykle zabodovaly..ovšem člověk v určitém věku ledacos přehlíží, co dřív řešil, neřeší..to je fakt.ale záleží, jak moc je daný exemplář zabedněn..
Renee: máš pravdu
moje máma vždycky říkala, že pokud hodíte chlapy do jednoho pytle, tak ať šmátráte, jak šmátráte, vždycky si vytáhnete stejného hňupa.já s ní tak trochu souhlasím, jen bych to pozměnila a místo stejného bych použila podobného.ale jinak je na tom kus pravdy a PEGG svatá pravda
punh: no jo, všechno je to o zkušenostech, máš pravdu a řeknu ti, že jsem si myslela, že už mě nic nepřekvapí, ale kdepak - pořád je něco
sqwela: nepřevychová, co si přinesl, to je v něm -vidím to u exzeťáka - žil u nás 18 let,viděl, jak funguje normální rodina, jak si všichni pomáhají, co dělá otec, co matka, co oba dohromady - nic - zabedněno - neřešitelné - jak to funguje v původní rodině, tak si to nese do nové rodiny. Byli 2 kluci, má 2 holčičky a jsou to pro něj rozmazlení fakani, napráskat jim vařechou -nechápu a nepochopím, neumí si pro ně vymyslet hry, zábavu - umí používat jen svůj extra drahý mobil a pc .......... přispět na hračku nebo pobyt na dovolené 
, to je nad jeho síly - raději nekomentuji, u něj mají hodnotu jen peníze na kontě
Možná nemám pravdu,ale mě pořád přijde,že každý chlap je na nic a pokud si to žena vysloveně nevymůže,tak prstem nehne,nepomůže
sqwela: jj, taky mě to už dřív napadlo Příroda to zařídila dobře
sqwela: přesně! Ani by mě nenapadlo si komplikovat život
