Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Jsem dva roky vdaná, nyní máme tříměsíční holčičku. Dovolenou plánujeme na chalupě, kterou nám na tři týdny půjčili mí rodiče, sami v té době odjíždějí do zahraničí. Chalupa je nádherná, vybavená, okolí krásné. Lesy, voda…Co víc si člověk může přát? Pro pobyt s malým miminkem ideální na odpočinek.
Jenže já si patrně neodpočinu. Stejně jako loni mají s námi odjet i manželovy děti z předchozího manželství. Je jim teď 11 a 13 let. Jezdí k nám každý druhý víkend, střídavě na svátky a na půlku prázdnin. Letos ta půlka není celá, protože jedou i na tábor, takže jsou z toho „jen“ tři týdny. I to je však na mne moc.
Jsem z nich totiž hodně utahaná, připadám si před nimi úplně bezmocná. Ty děti mne nemají rády (je to kluk a mladší holčička), ačkoli se opravdu snažím si je nějak získat. Dávají mi za vinu rozpad manželství jejich rodičů, ačkoli já jsem jejich otce poznala až skoro rok po rozvodu. To je ale nezajímá.
Když k nám přijedou, je všechno vždycky vzhůru nohama. Neposlouchají, úplně mne ignorují. Co uvařím, to schválně nesnědí, jdou se pak natláskat sušenkami a sladkostmi. Mé výhrady pouštějí jedním uchem tam a druhým hned zas ven, jako bych byla vzduch. Platí na ně jedině jejich otec, který se však s jejich výchovou nijak nezatěžuje, jen když to opravdu hodně přeženou, tak je trochu srovná do latě, což vydrží vždycky jen chvíli.
Na konci července bychom měli všichni odjíždět na chalupu mých rodičů a já se toho už teď děsím. Chtěla bych jim připravit hezkou část prázdnin, kterou s námi prožijí, ale obávám se, že má snaha a energie do toho vložená vyjde úplně vniveč, zbude mi jen pocit bezmoci a hořkosti. Stejně jako loni, kdy byla polovina prázdnin s nimi prožitá absolutně nesnesitelná.
Mluvila jsem o tom s manželem, říkala mu, že na jeho děti prostě nestačím, že se musí do celkové péče o ně víc zapojit, ale on to nijak zásadně nevidí. Pro něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný. Zkoušela jsem se s ním dohodnout na nějakých pravidlech, ale to se na mě obořil, co po něm chci nějaká pitomá pravidla, když má dovolenou a chce si ji užít a odpočinout si. On si s nimi ani nijak nehraje, nesportuje, nic. Nechá je bezprizorně lítat nebo sedět u počítačů, to mu vyhovuje nejvíc.
Mé vyhlídky jsou tedy nevábné. Strávím jediné tři týdny, kdy můžu vypadnout z města, u plotny vyvářením pro dva nevděčníky, kteří to stejně neocení. Budu po nich uklízet binec, koukat na jejich otrávené a kyselé obličeje a navíc trnout, aby ze zlomyslnosti v chalupě něco nezničili, to by mi před rodiči bylo hodně trapně. K tomu všemu starost o malou dcerku, kterou ještě kojím, v noci se dost budí, takže se cítím i poměrně unavená.
Nejraději bych nikam nejela, ať si jede manžel se svými dětmi sám, ale to není úplně jednoduché, rodiče chalupu půjčili mně, asi by jim nebylo příjemné, kdybych tam v tu dobu nebyla a nechala tam manžela a jeho děti samotné. Navíc si myslím, že bychom měli být s manželem po dobu jeho dovolené pohromadě i s naší dcerkou.
Nevím, jak z toho ven. Moc bych si přála, abych si s manželovými dětmi porozuměla, aby skončily ty nesmyslné naschvály z jejich strany. Zkoušela jsem snad všechno, promluvit si s nimi, vysvětlit jim, že na rozpadu jejich rodiny nemám sebemenší podíl. Ale k ničemu to nevedlo, tváří se, že vůbec nevnímají, co jim říkám. Ani manželovi se nepodařilo je nijak přesvědčit.
Možná na vás působím jako nějaká hyena, která nesnáší děti. Ale tak to není. Moc bych stála o vzájemný pěkný vztah, jen asi dělám něco špatně. Možná ze mne cítí tu nejistotu, mají pocit, že mne mají v hrsti. A pravda, manželův laxní přístup tomu také moc nepřispívá. On prostě nechce nic řešit, jakmile dojde k nějakému konfliktu nebo vyhrocenější situaci, jeho reakcí je „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“. A nejčastěji se to sveze na mne, že jsem dospělá a snad bych si měla umět se dvěma dětmi poradit.
Trápí mě to. A teď mě i mrzí, že jsem rodiče o půjčení chalupy požádala a manžel s tím počítá. Možná by bylo opravdu nejlepší, aby jel někam se svými dětmi sám.
8.7.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děsím se dovolené. Důvod? Manželovy děti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Rozhodně to chce okamžitě po příjezdu nastavit a dodržovat režim dne,co se smí a co ne.Žádné sladkosti bych dětem nedávala,ani sladké limonády,to má velký vliv na jejich špatné chování!! Nebude-li cokoliv dodrženo,tak dítka i s manželem z chalupy vyprovodím,nedá se nic dělat,není ani jejich,ani vaše...Já osobně bych si s neposlušnými dětmi poradila,byla bych zlá macecha,ale takový styl bych si zavedla hned od počátku,co bych věděla,že má manžel již nějaké děti.Vždyť píšete,že k vám chodí běžně po celý rok.Asi je chyba i ve vás,buď po nich chcete něco,co nejsou schopné dělat,nebo se jim moc podbízíte! A asi jste měla dlouho růžové brýle,když jste přehlížela takové nedostatky manželovy,jako je pohodlnost,snaha nic neřešit,lenost,neschopnost se postarat o děti-co budete dělat,až budou ještě starší???
.jpg)
S puberťáky na chatě, to je chuťovka - ať jsou vlastní nebo cizí. Nenech se vytočit - když zjistí, že Tě nenaštvou, kdyby se na hlavu postavily, přestane je to bavit.
Viděla bych to tak,že denně uvařím nějaký oběd a konec - nijak zvlášť bych je neřešila, jen bych manželovi řekla, že co se rozbije, bude muset uhradit on nebo matka dětí.
Další možnost je, říct prostě na férovku manželovi, že je tam nechceš - nebo alespoň ne na celou dobu. Ať si s nimi jede někam na dovolenou sám nebo jeď Ty s malou - alespoň na týden někam jinam
Další ožnost,
.gif)
Bellana: Stanik: Křeček: 
taky me napadlo jako prvni, ze Eliska si s timhle chlapem tak zadelala na maler a neni vylouceno, ze i ona za deset nebo patnact let dojde k tomu, ze tenhle liny sobec je jako chlap do zivota na nic 
jedna zenska na to uz prisla 
Nejvíc mě dostalo manželovo - „dejte pokoj pořád, já chci mít klid“.
Jsou to snad jeho děti a tohle vypadá, že si je sice bere, protože to je tak určené, ale o jejich výchovu se nijak nezajímá.
Navíc jsou děti v telecím věku, takže vzdorují a dělají naschvály, ale tohle chování by se jim nemělo tolerovat, otec by měl být důsledný a požadovat, aby se k nové partnerce chovaly slušně. Jinak bych určitě na místě Elišky uvažovala, aby jel tatínek se svými dětmi někam sám. Vždyť s nimi může vyrazit někam po okolí na výlet třeba na půl dne, aby si manželka odpočinula. A s tím jídlem bych trvala na tom, že pokud nesnědí připravené jídlo, tak nebudou žádné sušenky, pamlsky atd. - "Pokud nechceš jíst oběd, nevadí. Ale sušenky, zákusky, bábovka jsou dezert a dostane je jen ten, kdo snědl hlavní jídlo." 
.JPG)
Stanik: tys to vzala diplomatičtěji 
Křeček: nezavisle na sobe jsme naspaly skoro totez 
docela by me zajimalo, proc se pan rozvedl.. jestli treba byvale zene nedosla trpelivost... s nicim nepomohl, hlavne chtel mit klid.. to pak stokrat nic umori osla. "tatinky" nemusim, ale "tatinky, co se nestaraji" jsou na nakopani do kouli, aby s enemnozili dal.
Co sis to vzala za idiota, úplně chápu,proč je rozvedený 
"něj je důležitější jeho pohodlí a je rád, když se o praktické věci postará někdo jiný"
a co to od tebe bylo za nápad, říkat mu o tom, že je chalupa volná na celou dobu?až se mu potomstvo vrátí z tábora, tak ať si s nima jede, kam chce
Milá Eleško, když nemáš koule na to srovnat napřed manžela a potom spratky, protože si k tobě dovolí jen to, co jim TY dovolíš, tak máš ještě únikovou možnost požádat svoje rodiče, aby manželovi oznámili, že dětem chatu nepůjčí z důvodu obavy o zničení zařízení, když jsou tak neposlušné... na takovou "dovolenou" bych já nejela (a páníček si potřebuje odpočinout? Tak ať si smrady nebere nebo srovná do latě, ty nejsi jejich au-pair zdarma)
.JPG){kind=avatar}
Jenika: Děti v tom sice jsou nevinně, ale na druhou stranu - kdybych si vzala rozvedeného se dvěma dětmi, tak od dětí neočekávám, že mě budou milovat, ale že se ke mně budou chovat slušně jako k cizímu člověku. Nic víc, nic míň. A od jejich otce očekávám, že je k tomu donutí a bude nutit tak dlouho, dokud nepochopí, že je to jediný způsob, jak se dá přežít. Tím mi dokáže, že mu na mě záleží a že nejsem jen poskytovatelka jeho pohodlí. Nechápu, proč si Eliška jako otce svého dítěte vybrala muže, který se nechce starat o výchovu svých vlastních dětí. Jsou spolu dva roky, mají tříměsíční dítě, takže přinejmenším rok předtím viděla, že její muž je jako otec na baterky.
No děvčata, já nevím? Moje dcera taky těžce nesla a nese náš rozchod, ale rozhodně se k partnerově přítelkyni takto nechová. To by dostala jak ode mně tak od něj. A zrovna tak to bylo, když před lety přišel přítel k nám, syn se choval taky slušně a klidně jsem ho mohla i partnerovi svěřit na hlídání. A jelikož jsem jedno dítko už odchovala a druhé mám na krku, tak jsem si jistá, že kolem 11 a 13 let se jim už dá ledaco vysvětlit a oni to UMÍ pochopit. Takže chyba je někde úúúúúplně jinde.
Ale rozhodně bych se jimi nenechala ničit. Nejvíce bych se přikláněla k ignoraci nebo ať si jedou s tatínkem do tramtárie. A Eliško vzpamatuj se zavčasu, protože mám takový pocit, že manžel je pěkně líný sobec.
.jpg)
Jeninka: S tvým názorem naprosto souhlasím.
Když už Eliška neprozřetelně zvolila tři týdny společné dovolené na chalupě, měla by zapojit tatínka, aby si trochu odpočinula. Ale chlapovi se program musí naservírovat na zlatém podnose, většinou sám na nic nepříjde. Existuje ale i pár vzácných jedinců. S jídlem bych si starosti nedělala, nechceš jíst, tak buď o hladu. Sušenky nejsou. Ze své získané zkušenosti (dvě děti a nyní čtyři vnoučata) musím podotknout, že i vlastní pubertální potomstvo je občas na zabití. Co se týká úklidu, v zájmu zachování své duševní rovnováhy, situaci nehrotím, když už nemají kam šlápnout tak si to nakonec uklidí.
hm, začínám chápat, proč byl manžel rozveden....
děckám nevyvářej, nekupuj sladkosti, když nechtěj jíst co je, ať jsou hladem, a manžel nedržkuje, nebo ať si je hladem taktéž. Pokud je veme na jídlo do hospody, fajn, budeš mít klid.Přestala bych se snažit být na ně hodná, když budeš lhostejná, zaregistrují změnu.
A na manžela bych se teda taky obořila, že ty máš taky dovolenou, jsou to jeho děcka, tak ať jim laskavě taky věnuje péči a výchovu. A vysvětlí jim, jak se k tobě chovat.
Trochu Elišku chápu. Chce být dokonalá, dělá vše, co může, ale ono to nevychází, žádné ocenění. Kdysi jsem byla stejná. Mám už dvacetiletý výcvik, takže do neumytého ležícího talíře na stole bych klidně dala další jídlo, když někdo nepřijde včas k obědu, má prostě smůlu. Buď si to sám ohřeje, nebo jí studené, či vůbec. Do synova teritoria nelezu a on své věci z něj nevynáší. Jo, a manželovy ponožky už překračuji zcela pravidelně s naprostým klidem. Nakonec vždy zmizí.
