Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

...Soňo, nech to plavat, teď s tebou cloumají hormony..Před mimi jsi to viděla jinak a po narození prcka třeba s úžasem zjistíš, žes úporně visela na něčem, co důležité není..

..a taky si myslím, že příjmení po matce je praktičtější..

to je tezky... nejdriv se domluvite, ze svatba neni dulezita... pak se domluvite, ze si poridite potomka... podle tebe je logicke, ze by si te mel vzit... ale vy jste se prece dohodli, ze svatba nebude Ja bych si na jeho miste asi taky prisla jak v kocourkove... promin, ale kdyz je pro tebe dulezite, ze otec tveho ditete by mel byt i tvuj manzel, melas mu to rict predem... Kdyz se rika, ze svatba kazi vztah, popr. ze to ze se mame radi, na to papir nepotrebujem... vsechno to jsou jen vety, kteryma clovek obhajuje sva stanoviska, tohle nejsou fungujici pravidla... jsou stastne i nestastne manzelske pary, zrovna tak dlouhodobe partnerske vztahy, ktere nemaji ten papir a jsou mezi nima taky stastni i nestastni lide... je to o lidech, ne o papirech

Já si myslím to co Zaffira: Ono je pěkný si říct,že papír ke štěstí není potřeba ,ale s prominutím,když se něco pos***,tak tento pro někoho bezvýznamnej papír pomůže dost....dědictví,sirotčí atd...a to nemluvím o tom,že taky může někdy láska skončit a majetek se taky dělí těžko,že....ted si to nikdo nechce připustit,ale nežijeme v románu s červené knihovny a blbý věci se prostě stávají a rozumnej člověk na to myslí dopředu
Navíc by mě taky svým způsobem urazilo,že každej máme jiný příjmení a dotklo se mě,že si mě vzít nechce....
V tomhle jsem asi staromodní,ale podle mě svatba být má,když chtějí lidi k sobě patřit....hraní na to,že papír ke štěstí nepotřebuju je podle mě pěkná blbost

Tak svatbu jste asi měli probrat před dítětem. Promluvte si, řekni mu, že ti jde o zabezpečení - jakmile má dítě, musí ho živit, a kdyby se někomu z vás něco stalo, ať je dítě zajištěný (dědictví, atd.). A rozhodně mu sděl, že dítě bude mít v případě nesvatby TVOJE příjmení.
Fakt nechápu, že když už chlap chce dítě, že není ochoten přijmout tu zodpovědnost na plno, vyřešit právní, ekonomický a jiný záležitosti.

HelenaPa: Byla jsi rychlejší, chtěla jsem napsat přesně ten samý příklad. Taky to nechápu, proč se dítě jmenuje většinou automaticky po otci. Taky je u nás na škole pár dětí, co se každé jmenuje jinak a maminka se jmenuje jinak. Když chlapec nechce svatbu, tak ať se smíří s tím, že děti se nebudou jmenovat po něm. Halt, nemůže mít všechno, co si v životě usmyslí, byť u maminky to tak bylo.

Mám pocit, že to je typický pro ženy - sice jsme se dohodli, že papír nepotřebujeme, ALE když jsem teď těhotná, tak by si mě snad měl vzít, ne? Chlapům je potřeba říct všechno narovinu, nějaký náznaky fakt nefungujou. Myslím, že byla chyba, že jste se ve chvíli, kdy jste se dohadovali, že se začnete snažit o mimčo, rovnou nedohodli, že kdyby se to podařilo hned, co bude dál... Po kom se dítě bude jmenovat, zda se budete brát atd. Teď to řešit nátlakem asi není dobrý nápad... Vykašli se na to, nedělej dusno, ono všechno nějak dopadne... Teď je nejdůležitější, aby mimčo bylo zdravé, na ničem jiném nezáleží

Ad dvě příjmení - a pak se budou u Dr. ptát - Vy jste paní Nová nebo Krásná? Připadá mi praktičtější jméno po matce. I třeba pro případ, že byste se s přítelem nakonec rozešli, tak s větší pravděpodobností bude dítě svěřeno do péče tobě.

Učím a občas mívám problém se zorientovat, kdo je kdo. Matka Nováková má dvě děti, jednoho s Vomáčkou a druhou s Kopřivou a každý z nich se jmenuje jinak.

a co jméno po vás obou? třeba NOvá- Krásná?

Osobně si myslím, že svatbu ano,ale momentálně vidím kolem sebe, že i svatba ti v ničem nebrání. Kámošku ted opustil manžel, po 18 letech- ani papír mu v tom nezabránil, prej se zamilovalmají dvě děti, ani ty ho nedrželynu ale to je jinýá kapitola, zkusila bych dvě příjmení

zelle:

viz Křeček- a taky by mě to urazilo. Svatba je nejjednodušší způsob jak dát do pořádku majetkové, právní záležitosti a ta nechuť se brát mi připadá nezodpovědná- zvlášť v případě, že jsou děti. Leda by žena byla bohatá a zabezpečená

Na to, po kom by se dítě mělo jmenovat, žádné pravidlo není. Můžete mu dát klidně i příjmení babičky zasvobodna, když budete chtít. Rozhodně bych se ale vyvarovala postoje "buď si mě vezmeš, nebo se dítě bude jmenovat po mně". Svatba je dobrá věc, pokud s ní oba souhlasí. Pokud je to nástroj nátlaku, není opravdu o co stát. Lepší je mít úplnou rodinu se všemi potřebnými členy (i když bez svatby), než bez tatínka.

Mám neteř, která není vdaná, čeká druhé dítě s přítelem, klape jim to a Honzíček se jmenuje po otci. Svatbu nechtějí, papír na vztahu nic neřeší. To si musíte zvážit vy oba, ale do ničeho bych ho nenutila, mohlo by se to obrátit proti tobě. Hlavně, ať máte zdravé miminko a přináší vám jen a jen radost.

přesně jak píše Křeček: že je lepší když se dítě jmenuje stejně jako matka, protože ty s ním všude chodíš a vysvětlovat proč se dítě jmenuje jinak by mě nebavilo, ať si to vysvětluje přítel, on si pak rozmyslí jestli chce nebo ne svatbu

na svatbě jste se předem nedohodli, tak to nijak nehroť, buď ráda, že čekáš miminko a že přítel i ty se na něj moc těšíte
pokud chceš, tak mu dej dvojí příjmení nebo jen svoje, já jsem třeba mému příteli oznámila, že pokud bych byla těhotná a nevzali by jsme, tak se dítě bude jmenovat po mě, moc se mu to nelíbí, ale co hold se s tím musí smířit a hlavně člověk míní, život mění , tak se hlavně netrap zbytečnostmi a radši se těš na prcka

Dítě by se mělo jmenovat po tom, kdo s ním bude chodit do školky, po doktorech a tak - věšinou to bývá matka, tudíž mi připadá paktičtější, aby se jmenovalo po matce.