Jsem těhotná a on se nechce ženit
Se svým klukem chodím tři roky. Mně je 25 a jemu 29 let. Dva roky spolu žijeme. Před časem jsem vysadila antikoncepci a dohodli jsme se, že případné početí dítěte necháme osudu. Povedlo se, zjistila jsem, že čekám miminko. Jsem moc ráda, i přítel je šťastný. Na dítě se těšíme.
Kazí mi však radost jeho nechuť ke svatbě. Je pravda, že o tomhle jsme nikdy přímo nemluvili. Vzhledem k tomu, že spolu delší dobu žijeme, nám to nepřipadalo důležité. Shodili jsme se na tom, že nepotřebujeme papír na to, abychom spolu byli.
Jenže teď čekáme dítě a tím se – alespoň podle mne – situace změnila. Mám pocit, že bychom měli náš vztah legalizovat, a vytvořit tak dítěti pořádné zázemí. Chtěla bych, abychom byli rodina se vším všudy, to znamená, abychom všichni používali stejné příjmení. Nechci se jmenovat jinak než mé vlastní dítě.
Jenomže on se svatbou nesouhlasí, vlastně ji poměrně důrazně odmítá. Prý mě má rád, miluje i naše budoucí dítě, a to je pro něj důležité. Žádný papír nic zásadního beztak nezajistí.
Já si to nemyslím a také jsme se kvůli tomu dost pohádali. Řekla jsem mu, že jestli na svatbu nepřistoupí, bude mít naše dítě příjmení po mně. Jemu se to nelíbí a prohlašuje, že dítě se má jmenovat po otci.
Nechápu to. Na jednu stranu lpí na příjmení dítěte, ale aby se o to postaral a učinil z nás právoplatnou rodinu, je mu zatěžko.
Nevím, jak se mám zachovat. Prosit ho, aby se mě vzal, se mi nechce, je to ponižující. Na druhou stranu mu to zase nechci nijak ulehčit. Jak byste se s příjmením dítěte rozhodly v podobném případě vy, ostatní čtenářky?
26.3.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 129 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a on se nechce ženit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Abych byla konkrétní: Mám dva sourozence, nejsem zatím vdaná a s partnerem vlastníme napůl byt v centru města. Kdych nedej bože zemřela, mou polovinu bytu by automaticky zdědili moji sourozenci a můj partner by s tím měl pěknou honičku. Takže, protože jsme se ještě nevzali, napsali jsme vzájemně závěť, aby taková nepříjemná situace nemohla nastat, kdyby se s některým z nás něco zlého stalo.
Ja vím, hnusně pragmatické. 
Grainne: vztah je o důvěře- to máš TAK špatné zkušenosti?
Grainne: Jaká pojistka na šťastný život proboha? 
Pleteš si pojmy a dojmy a navíc začínáš poněkud vychylovat. Uklidni se, ano? A pak mi to můžeš napsat znovu a srozumitelně. 
.gif)
Na prodej je dost kočiček, na to musí mít chlapci pořádnou kasičku. Takovýho je lepší si pojistit, to je fakt.
Meander: někoho jsi možná ťala. Na vařený nudli můžou viset i manželky, zvlášť, když jim vlastní manžílek přeřízne brzdový hadičky, to je potom teprve psina. Když ho následně spravedlivě zašijou, nemá nárok na vdovský, ani sirotčí důchod.
Leda až manžílek vyleze, možná vysoudí výživné. Otázka je, kdo na kom. Taky už se stalo.
Každá mince má rub a líc.
Pojistka na šťastný život neexistuje, no. Buď ti to projde, nebo ne.
kareta: Viď... 
Mně přijde, že hlavně nepřemýšlejí hlavou a že se nechají utáhnout na vařené nudli. Já chci předně vědět, že když se něco hnusného stane, nedoplatím na to. A pak se bude plánovat dál 
Grainne: Nedělá mi to dobře. Proč by mělo? Stejně tak nestraším, předkládám fakta. Asi jsem ťala do živého, tak promiň
sally: Pravdu díš.
jak tak pročítám diskuzi, tak mi přijde že se tu míchají hrušky s jablkama. Osobně si taky myslím, že je manželství lepší, pokud se počítá s dětmi - ale Soňa přistoupila na vztah bez svatby, a nakonec i na to otěhotnění bez svatby a teď se diví, že on NECÍTÍ potřebu něco na tomto uspořádání měnit. A on se diví, že najednou, když před tím byla tak nadšená a tvrdila, že papír nepotřebuje, očekává, že všechno bude jinak....
Já tam vidím velikou mezeru v komunikaci.... ona očekává, že otěhotněním se on změní a on se nezměnil. On očekává že otěhotněním se ona nezmění a ona se změnila.....
Meander: já se těm ženským divím, že se prodávají tak lacino....
Meander: mám zákonného dědice. Jinak existují byty k pronajmutí, tak proč hned vyhrožovat dlažbou?
Pro případ opuštění mám zdravý ruce a s člověkem, o kterém mám pochybnosti, bych stejně nežila.
Nevím, proč strašíš? Dělá ti to dobře?
Já nikomu nic nevnucuju a pokud se rozhoduju, vím, že každé rozhodnutí nese určité následky. Svoboda není zadarmo i když to tak možná vypadá.
Grainne: Mno, a kdo teda bude dědit? A kdo půjde na dlažbu? Když je děcko, dědí ono, jinak ostatní příbuzní. Už vidím nějakého sourozence, jak jen tak z fleku daruje příbytek cizímu. 
No, ale ať si to každej udělá, jak umí. Ale pak ať nekňučí, že k němu byl osud krutý.
Meander: no jo, nebudu dědit. Ten druhý ovšem taky ne.
...a zase ten zdvižený prstík, nechováš se podle pravidel, však ono tě to vytrestá. No jo, možná jo. Nebylo by to poprvé, ale stojí to za to.
Grainne: Aha, hm... To je velmi moudré a prozíravé 
Meander: Majetky neřeším a k získání informací o zdravotním stavu stačí ověřený souhlas - cca 30,- Kč.
.jpg)
Nikdy jsem nebyla ani v nejmenším vdaná. Asi ani kvůli děcku bych do toho nešla.
kareta: Souhlas 
Grainne: Na city to vliv nemívá, ale na přístup k informacím o zdravotním stavu, případně na dědické řízení a na spoustu dalších zbytečných starostí pro zamilované ano.
