Jsem těhotná a on se nechce ženit
Se svým klukem chodím tři roky. Mně je 25 a jemu 29 let. Dva roky spolu žijeme. Před časem jsem vysadila antikoncepci a dohodli jsme se, že případné početí dítěte necháme osudu. Povedlo se, zjistila jsem, že čekám miminko. Jsem moc ráda, i přítel je šťastný. Na dítě se těšíme.
Kazí mi však radost jeho nechuť ke svatbě. Je pravda, že o tomhle jsme nikdy přímo nemluvili. Vzhledem k tomu, že spolu delší dobu žijeme, nám to nepřipadalo důležité. Shodili jsme se na tom, že nepotřebujeme papír na to, abychom spolu byli.
Jenže teď čekáme dítě a tím se – alespoň podle mne – situace změnila. Mám pocit, že bychom měli náš vztah legalizovat, a vytvořit tak dítěti pořádné zázemí. Chtěla bych, abychom byli rodina se vším všudy, to znamená, abychom všichni používali stejné příjmení. Nechci se jmenovat jinak než mé vlastní dítě.
Jenomže on se svatbou nesouhlasí, vlastně ji poměrně důrazně odmítá. Prý mě má rád, miluje i naše budoucí dítě, a to je pro něj důležité. Žádný papír nic zásadního beztak nezajistí.
Já si to nemyslím a také jsme se kvůli tomu dost pohádali. Řekla jsem mu, že jestli na svatbu nepřistoupí, bude mít naše dítě příjmení po mně. Jemu se to nelíbí a prohlašuje, že dítě se má jmenovat po otci.
Nechápu to. Na jednu stranu lpí na příjmení dítěte, ale aby se o to postaral a učinil z nás právoplatnou rodinu, je mu zatěžko.
Nevím, jak se mám zachovat. Prosit ho, aby se mě vzal, se mi nechce, je to ponižující. Na druhou stranu mu to zase nechci nijak ulehčit. Jak byste se s příjmením dítěte rozhodly v podobném případě vy, ostatní čtenářky?
26.3.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 129 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a on se nechce ženit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
jelítko: no dyt ja taky nerikam 
taky si nedovedu predstavit ze bych se ho mela prosit aby si me vzal 
prave jsem se snazila rict ze pan se zasekl na puvodni dohode, tak je asi tezko to zmenit ale nemusi to znamenat ze ji nema rad nebo cosik podobnyho 
r1911: 11:19 tohle sem nikdy nechápala. ženská, která chce chlapa k něčemu nutit tim, že otěhotní je kráva a nic víc
Já jsem ze staré školy a můj názor je ten, že kdo se nechce ženit/vdávat, tak si nechává zadní vrátka, protože není stoprocentně přesvědčen, že se svým partnerem chce zůstat až do smrti. Bohužel je i spousta takových, kteří se berou s tím, že to zkusí a když jim to nevyjde, tak se rozvedou.
Myslím, Soňo, že partnera nemá cenu do svatby nutit. Podle mě nemá smysl se brát, když s tím druhým nechci být celý zbytek života.
hancze: no já myslim, že by ho každopádně nutit neměla. já bych si nikdy nevzala chlapa, kterej by mě nechtěl. ale jestli se maj jinak rádi, tak bych se kvůli tomu nerozcházela. i když si myslim, že když spolu někdo čeká dítě, tak už je to není zas taková tragédie ta svatba
.gif)
Grainne: on každý většinou soudí podle své momentální situace. Co je dobré řešení pro jednoho, je zas nevyhovující pro druhého. Nějaký universální model neexistuje.
Já osobně jsem taky pro uzavření manželství, když přijdou děti. Nemám sice zkušenost s rozvodem, ale s dětma jsem zůstala sama když ještě nechodily ani do školy. A musím říct, že vdovský a sirotčí důchod v takové situaci mít nebo nemít, je dost podstatné.
Prostě si myslím, že když už s edva rozhodnou zplodit dítě nebo děti, měli vidět dál, než jen za idealistické prohlášení - když se máme rádi, papír na to nepotřebujeme. Život to pak totiž kolikrát nalajnuje tak, že jeden sotva stíhá. A všechny osamělé matky vědí, o čem mluvím. Skloubit to časově a finančně...to je pěknej záhul.
.gif)
Meryl: tak si představ toho chlapa, otce dětí, který tohle dopustí. Já jsem odkráčela středem i s těmi dvěma dětmi. Jde to. Se zaťatými zuby, bylo to dost nepohodlné a otravné, to je fakt.
V případě potřeby můžu odkráčet znovu a navíc se ještě neobtěžovat rozvodem.
No ale na rozchod to fakt nevypadá. Tenhle, zdá se, mě miluje.
Meryl: povim ti, ze mamka ac bojovala, nakonec ji zustal vicemene jen ten kartacek, ja, bracha a jeho plysaci mohla si usetrit nervy 
fuj to je ale blbej humor....no nezbytlo ji nez se dokazat zajistit sama
kareta: když nic nemáš, není se o co dělit, to je fakt. My sice tu a tam něco vlastníme, co by se dalo nějakou hodnotou nazývat, ale vcelku to na mém postoji nic nemění.
Jak říkám, tak se k tomu stavím já, ostatní se můžou poučit, nebo si říct, že to není nic pro ně a jít si svojí cestou. Mě názory druhé strany zajímají, někdy si taky nějaké to moudro vypůjčím do života.
Grainne: no jo, jenže ona taková matka se dvěma dětma může dost těžko sbalit kartáček na zuby a dětem plyšáky a odkráčet středem.
Soňo, na jednu stranu jste se dohodli, že se nevezmete, tak bys to měla brát. Na stranu druhou tě chápu, taky bych chtěla být vdaná, a pak teprve porodit dítě. Zkus si se svým partnerem promluvit v klidu, vyjasnit si názory a on třeba ustoupí, když pochopí, že je to pro tebe důležité. Ale hlavně nic nelámat přes koleno.
kareta: nejsem vůbec žádný právník, ale při vší smůle se i jiné profese občas připletou k cizím rozvodům.
Grainne: znam tohle z domova kdyz se nasi rozvadeli
. mam z toho smrtelnou hruzu 
Manza to mel to samy v bledemodrym, toz sme si slibili ,ze kdyz uz jsme do ty svatby sli, ze se pokusime to nezopaknout po rodicich
Grainne: záleží na sociální skupině
Zaffira: ale no samo, sbalím kočku do přepravky a jdu si kam se mi jen zachce.Kočky nenosí a tudíž nešpiní fusekle, ke štěstí jim stačí granule a nezkoumají, jestli umíš vařit knedle, nebo jestli dokážeš vydělat na Purinu, nebo na Snoopiho z marketu. Moje kočka mi i tu myš na hraní půjčí.
Jsem idealista, co bude zítra, neřeším. Řeknu ti upřímně, než se tahat o majeky, sbalím kufřík a jdu. Tady to trvá roky a ztrácet nejlepší roky, za tu dobu se stihnu raději zajistit znovu.
To ovšem nikomu nepodsouvám, jenom když vidím ty lidi a hlavně děti, utýrané několikaletými tahanicemi a půlením psa...je mi z toho blbě. Do toho bych nešla.
