Chce se ke mně vrátit. Má slepovaný vztah šanci na přežití?
Brzy mi bude 60 let, před deseti lety se se mnou rozvedl manžel. Žili jsme spolu téměř třicet roků, vychovali tři děti, a když se osamostatnily, manželovi se začala zapalovat lýtka. Poté, co jsem zjistila, že je mi nevěrný, jsem měla pocit, jako by se celý svět zbortil. K mé smůle nešlo o takovou tu přechodnou nevěru. Skutečně se zamiloval, a to do ženy o víc než dvacet let mladší, poměrně atraktivní, plné života. Ve svých padesáti jsem jí skutečně nemohla konkurovat.
Rozvedli jsme se. Bylo to hodně bolestivé, hlavně pro mě. Manžel se odstěhoval a začal žít nový život. V té době mu bylo 57 let a se svou třiatřicetiletou přítelkyní se oženil. Já jsem zůstala sama a zařídila si život po svém. S bývalým mužem jsme s téměř nestýkali, jen občas jsme se vídali při větších rodinných sešlostech u našich dětí. I to pro mne bylo vždycky hodně těžké, protože tam s sebou bral svou novou ženu.
Jak žili, jak se měli, zda si rozuměli, nevím. Nestarala jsem se o to. Po osmi letech jsem se od starší dcery dozvěděla, že se otec bude rozvádět. Jeho žena si prý našla jiného. Děti neměli, takže rozvod byl vlastně jen formální záležitost. Měl pech v tom, že ho jeho manželka docela slušně oškubala.
Bývalý muž teď bydlí v pronajatém bytě, je sám. Je mu 67 let, v běžných provozních věcech je pramálo soběstačný – asi jako většina mužských. Hodně mu pomáhají dcery.
Nedávno mi ta starší svěřila, že otec se vyjádřil v tom smyslu, že největší chybu udělal, když ode mě odešel. Prý se nechal zblbnout hormony, je mu to moc líto, a kdyby to šlo, nejraději by to vrátil zpátky. Údajně na něm bylo poznat, že by se se mnou rád začal scházet a neměl by nic proti tomu, kdybychom spolu zase začali žít.
Od té doby na to pořád musím myslet. Nevím, co mám udělat, zda mu dát, nebo nedat šanci. Na jednu stranu mi moc ublížil, dlouho jsem se z toho tehdy dostávala. Teď už ale všechno přebolelo, jsem sama, on je taky sám, vím, že by podruhé takovou chybu neudělal. Prožila jsem s ním třicet let, máme spolu děti, vnoučata, možná by byla šance prožít spolu hezký „podzim života“. Takhle jsme každý sám a oba se tím trápíme.
Na druhou stranu se bojím, jestli to z jeho strany není jenom nějaká vychytralost. Cítí, že už není nejmladší, potřeboval by někoho, kdo by se o něj staral.
Co myslíte? Má náš případný vztah ještě nějakou šanci? Já si myslím, že snad ano, skálopevně o tom však přesvědčená nejsem. Budu ráda, když si přečtu různé názory na svou situaci, třeba mi to pomůže zorientovat se sama v sobě.
19.9.2007 Rubrika: | Komentářů 129 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce se ke mně vrátit. Má slepovaný vztah šanci na přežití?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Chlápek je líné nemehlo a na stáří by chtěl servis. 
Nebrat, nakopat, zakopat. 
Aja: No jakej jinej ? 
.gif)
mam-ča: Myslíš vdovskej, jo?
Ota: je docela možné, že teď bude o to víc doma snaživý, jen aby ho bývalá vzala na milost. Třeba se s ním bude mít líp než předtím, dostal za vyučenou. V jeho věku těžko podobnou záležitost zopakuje
- jestli k němu paní něco cítí a má ho přes všecko i ráda, proč se nepokusit?
Myslím, že k němu máte pořád silnou citovou vazbu, málo naplat, ty společné roky se zapomenout nedají, a vy jste spolu prožili ty nejhezčí, v mládí. Je možné, že se dostatečně poučil natolik, aby se po návratu choval vzorně. Zkuste mu tedy vyjít vstříc - však se hned nemusí stěhovat nazpátek, na zkoušku můžete zůstat každý ve svém a pak podle toho, jak se to vyvine
.jpg)
Nevím proč ale při čtení mě na mysli vzešel výraz " dráteník" .
Jednou za čas přišel do obce a slepil střepy dohromady ve fznovu funkční hrnec.
Třeba to bude fungovat ?
Markýza: Mně připadá, že Zdena není tak úplně proti návratu muže. Je ublížená, ale mají společné děti, vnoučata, vzpomínky...a tak by bylo jednodušší být pohromadě. Bývalý manžel asi dostal pořádně za vyučenou, tak třeba bude sekat latinu.
No, a ten důchod taky není k zahození...
Jeden postřeh- tys ho neoškubala? Píšeš, že odešel z bytu- tipla bych ho na vola, co odchází od manželek s pyžamem a kartáčkem na zuby- ten se nebude chtít vrátit- bude hrdej. To jen dcery by rády...
Nebuď hloupá! Nejsi žádná ošetřovatelka! Představ si, že se ti v bytě bude na kanapi u televize rozvalovat nějakej remcal!
Měj svůj klid a haj si ho. Když už, tak se scházejte, choďte na výlety nebo kam...ale nestěhuj si ho do bytu! A jemu posluhovačku nedělej!
.jpg)
hele Zdeni - jak píšeš, je mu sedmašedesát, je sám, bydlí v pronajatém bytě, není schopný se postrat sám o sebe - opravdu mu chceš posluhovat?
Slepovaný hrnek nedrží!!!!!
Souhlas s Anitech. 
Ale byla bych ostražitá jak četník, aby si ze mě ten zhrzený Cassanova neudělal geriatrickou sestru.
Zdeni, vždy záleží jen na těch dvou, jestli spolu budou ... Pokud ale sama přemýšlíš o tom, jestli ano nebo ne, asi tak plně s jeho návratem nesouhlasíš. Není to spíš soucit, že je on chudák sám? Ty jsi byla sama celých deset let, a kdyby si to ta jeho druhá manželka nerozmyslela a nenašla si někoho jiného, pravděpodobně bys byla sama dál. On by o návrat nestál, kdyby měl tu svoji mladici. Neříkám zabouchnout mu dveře, říkám, jestli Tě chce, tak ať to dokáže. Už jednou s tebou randil, chtěl tě, miloval Tě......a rozvedl se s Tebou. Ukončil to. Takže musí začít znova. Dát Ti najevo, že Tě chce, dokazovat jak moc mu chybíš, zvát na rande, milovat Tě.. abys měla jistotu, že chce opravdu jen Tebe a ne jen Tvůj mama servis...Nespěchej se stěhováním jeho k sobě.... Čas Ti ukáže co vlastně Tvůj bývalý opravdu chce. Ze soucitu bych ho rozhodně nebrala. Pokud Vaše láska má zažít znovuobjevení, poznáš to. Nechej se rozmazlovat, nosit si dárečky, zvát se na večeře nebo na zmrzku.. Zasloužíš si to, po tom, co on si deset let užíval s mladicí a nenapadlo ho, zeptat se, jak jsi na tom Ty. Jsi krásná a úžasná osobnost. nemáš důvod vstupovat znovu do vztahu ze soucitu. Jedině z oboustranné lásky.
souhlas s Anitech
ale nejdřív se on musí vyjádřit, že stojí o návrat, ne si dělat poslíčky z dcer. A pak randit, dát si podmínky, co a jak, žádný plný servis pro něj, ale bude se pěkně na všem podílet. No ale sama Zdena se musí rozhodnout, jestli ho chce zpátky -udělal kravinu, myslel něčím jiným než mozkem, a teď se chce vracet. Sice je rozdíl odejít z manželství po 5 letech a po 30, kdy je víc společných zážitků, vzpomínek atd., ale taky způsobil větší bolest.
Já bych ho zpátky nebrala, ale jsem o dost mladší. Na druhou stranu, 60 už dnes není žádný věk, samozřejmě záleží na daným člověku, jak se udržuje, ale přece jen na stáří je lepší mít někoho, s kým bude člověk sdílet starosti........ takže buď vzít manžela zpátky (pokud bude ochoten přistoupit na podmínky) anebo mladší milenec
kareta: ja si nemyslim, ze by byl jediny.. jen 30 let zivota nezapomenes za rok, v tom to bude
To je opravdu na tom 60tiletá dáma tak špatně, že jediný nápadník je starý bývalý manžel?
