Jak se vypořádat s manželovou nevěrou?
Nevím, co mám dělat. Připadám si jako v pasti, zatlačená ke zdi a je mi jasné, že ať udělám cokoli, všechno bude špatně. Jsem na mateřské dovolené s druhým dítětem, kterému jsou čtyři měsíce. Starší syn už chodí do školy, navštěvuje čtvrtou třídu.
Vždycky jsem si myslela, že máme pěkné manželství. Nikdy mi manžel nedal ani tu nejmenší záminku, abych pochybovala o jeho vztahu ke mně a k dětem. Podle toho, jak se chová, bych neměla ten nejmenší stín podezření, v životě by mne nenapadlo byť si jen pomyslet, že by kromě mne mohl udržovat i nějaký vztah s jinou ženou. I teď, kdy s jistotou vím, že bohužel takový vztah má, mi to připadá absurdní.
Ale je to tak. Bohužel. Před dvěma měsíci jsem našla jasné důkazy, které se mi pak několikrát potvrdily. Nejprve jsem si myslela, že se jedná o náhodu, o něco bezvýznamného, ale není to tak. Když mi bývalá kolegyně z práce potajmu sdělila, ať si dávám na manžela pozor, že ho viděla ve společnosti jisté ženy a chovali se k sobě hodně důvěrně, mávla jsem nad tím rukou. Lidi toho napovídají.
Jenže pak mi to nedalo a udělala jsem něco, co jsem dělat neměla. Prohledala jsem manželův mail i mobil a všechno mi bylo okamžitě jasné. Zatočil se se mnou celý svět. Důvěrné a hodně osobní řeči, domlouvání schůzek, jejichž čas se pak kryl s manželovými služebními cestami a přesčasy.
Celou dobu, co o tom vím, to nosím v sobě, nikomu jsem se nesvěřila, ani manželovi jsem nic neřekla. On se ke mně stále chová, jako bych byla ta nejúžasnější žena pod sluncem, naše děti doslova zbožňuje. Je k nám hodný, trpělivý, dobře nás finančně zajišťuje. Kdybych nevěděla, co vím, žila bych v iluzi, že máme krásné manželství, které nám může okolí jen závidět.
Jenže já vím, že to není pravda. A nevím, co si mám počít. Říct mu o tom, nebo mlčet? Co když bude rád, když zjistí, že všechno vím a rozhodne se odejít ke své milence? O ní nic bližšího nevím. Netuším, zda je svobodná, vdaná, rozvedená. Nevím, jak vypadá ani kolik je jí let. Vím pouze tolik, že se spolu stýkají už od doby, kdy jsem byla těhotná s druhým dítětem. Tehdy jejich vztah začal.
Moc se tím trápím. Nechci naše manželství zničit, připravit děti o otce. Zrovna tak ale nechci být v pozici podváděné manželky, kterou muž utáhne na vařené nudli. Cítím se strašně ponížená, oklamaná. Přesto všechno svého muže miluji a nechtěla bych ho ztratit. Vůbec nevím, jak mám tuto situaci řešit.
16.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 128 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak se vypořádat s manželovou nevěrou?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jelítko: to je mi líto 
.jpg)
jelítko: Klídek, tak to prostě neřeš, po ničem nepatrej, a buď ráda, že seš 
Stanik: no jasně, podívám, poflirtuju, nabudim libido a pak si to vybouřím doma s manželem! 
mashanka: jooo tak to je problem. Ale na to mas prece genialni reseni... Tak si to rozdej ale hlavne utajene a drzet o tom usta a mazat dukazy....
Stanik: ten už nikde neskončí. před dvěma lety mi umřel 
takže už je navždycky můj
Sofffie: ale tak to je jiny... clovek se rad podiva... ale nebudu se je preci kvuli tomu tahat do postele... podivam , nesaham, odchazim
Sofffie: tak to si byla v perdéli 
no jak to tady tak čtu, tak se mám v životě na co těšit. ach jo 
jelítko: takhle to nemyslim. Ale chlap kterej tohle tvrdi by mi byl fakt podezrelej... jsme jen lidi.. to ze by se mu postavil preci neznemane, ze by s ni sel do postele.. takze nac tyhle hry...
ale ver mu , je to romanbticke.. a ono to pak bude mit jednodussi... a ty horsi.. protoze kdyz skonci v posteli s nejakou, nebude to ku*va ale laska... tak to je lepsi?
promin, ze jsem tak drsna, ale je to jen logicky rozvedena myslenka
Boubel: mě taky, ale nikdy nevíš určitě, když si sama, masochisticky nepořídíš důkazy.
Pokud bych se o nevěře dozvěděla, máme to jasné - šel by okamžitě a ví o tom - ví, co by riskoval
To, že si to neošéfoval, bych považovala za neúctu ke mně a s člověkem, který nemá ke mně dostatek úcty, bych nežila.
Stanik: no šestnáct mi není a opravdu sem mu to věřila a věřim pořád. myslim, že nejsou všichni chlapy prasata co myslej jenom čurinem. no ale asi sem naivní. tak to pak nechápu, proč vůbec existujou smíšený páry, když je vlastně hned jasný, že chlap stejně bude zahejbat
jelítko: no, mě jednou jeden takovej nadsamec hooodně fyzicky přitahoval... 
mashanka: navic milenka neni uatahna fullservisem a pranim jeho fusekli.. a tim padem ani otravena peci o (jeho) deticky.. utahana z parce.. co ja vim... takze chlap jde proste tam, kde s ek nemu vzhlizi a nic nemusi.. nez tam , kde se po nem taky vyzaduje spouucast na domacih povinnostech ( tedy hodne globalizuju, tohle delaji tupi jedinci premyslejici spodkem.. aby me zas Otik nevynadal)
mashanka: Taky jsem to řekla tak nějak...a můžu upřímně říct, že je mi to fakt jedno, jestli si manžel někde odskočí. Vím, že mě miluje a ještě víc miluje našeho malého synka a NIKDY by nás kvůli takové pitomině jako suprovej sex s nějakou rajdou neopustil (a za to dám ruku do ohně ).
Tak proč by si nedopřál - já mám fakt jiný priority a tohle je mi dost jedno, za pdomínky, že udělá samozřejmě všechno, abych se o tom nedozvěděla. 
lonkue: a co když je ten hlavním problém prostě chuť, rozdat si to pro změnu s někým jiným 
mashanka: no já nevim proč, ale mně tyhle chlapy vždycky odpuzovali. takový ty seladoni co vešli do místnosti, načančaný, neodolatelný a "charismatický" - to sem se hned musela smát. prostě sem jim to nežrala ani sekundu. na mně by museli bejt hodně rafinovaný
