Vzali jsme si pejska z útulku a on s námi chce spát v posteli
S manželem jsme se na stará kolena rozhodli, že si pořídíme pejska. Už jsme oba v důchodu, času máme dost a aspoň nás to donutí několikrát za den vyjít ven na procházku.
Ani jeden z nás psa nikdy neměl, takže zkušenosti nemáme. Hned zpočátku jsme věděli, že si rozhodně nebudeme pořizovat štěňátko. Shodli jsme se na tom, že poskytneme domov nějakému opuštěnému pejskovi z útulku.
Domluvili jsme si návštěvu a jedno odpoledne se tam dostavili. Psů tam měli poměrně dost, přiznám se, že kdyby to šlo, vzala bych si snad všechny. Rozhodování nebylo jednoduché, nakonec zvítězila pětiletá fenka křížence, takové chundelaté, bílé štěstíčko. Hned, jak jsme ji uviděli, si nás získala. A my ji. Byla to zkrátka láska na první pohled, a dokonce i manžel byl naměkko, když se k němu začala lísat a tulit.
Od zaměstnanců útulku jsme se dozvěděli, že se jmenuje Mirunka a před čtyřmi měsíci jí zemřela panička. A jelikož se o ni neměl kdo postarat, skončila v útulku, kde si velmi stýská. Je prý hodná, bezproblémová, neagresivní, spíš se sklony k apatii.
Když jsme si vyslechli její osud, bylo rozhodnuto definitivně. Hned ten den jsme si ji odváželi domů. Celou cestu v autě mi Mirunka seděla na klíně a vděčně se ke mně tulila. Po příchodu domů si všechno pečlivě očuchala a hned dala najevo, že ví, jak se žije v bytě. Vyskočila na gauč a pohodlně se tam uvelebila.
Všechno probíhalo v pohodě, my jsme si užívali ji a ona nás. Nikdy bych nevěřila, kolik vděčnosti a oddanosti může takové stvoření projevit. Doslova jsme se do ní zamilovali.
Problém však nastal hned první večer, kdy jsme šli spát. Mirunka se velmi neodbytně dožadovala přístupu do naší postele, vyskakovala na ni a lehala si mezi nás. Gauč jsem skousla, ale pustit si psa do postele se mi moc nechtělo. Snažili jsme se navést ji na její pelíšek, který jsme jí pořídili, a zkusili ho dát přímo k naší posteli, aby se necítila opuštěně, ale marně. Naše postel se pro ni stala alfou a omegou a nakonec jsme rezignovali.
Mylně jsme se domnívali, že až si Mirunka zvykne a setřepe ze sebe pocit opuštěnosti z útulku, postupně ji z naší postele vykážeme ven. Bohužel, pravděpodobně jsme to nezvládli, protože už ji máme více než měsíc a místo v našem loži považuje za své výsostné a dělá si na ně nárok. Chyba je asi i v naší nedůslednosti, protože vždycky podlehneme jejímu kňučení a pláči.
Ráda bych se zeptala zkušenějších pejskařů a pejskařek, co bychom měli nejlépe udělat. Přece jenom je to pejsek, který si prošel určitým životním traumatem a patrně byl zvyklý spát se svou paničkou v posteli. Neradi bychom jí nějak ubližovali, ale myslíme si, že spát by měla na svém místě. Jak ji to máme co nejšetrněji naučit? Jinak je moc hodná, opravdové zlatíčko, a jsme šťastni, že ji máme. Tohle je jediná „vada na kráse“.
Všem děkuji za zkušenosti.
2.6.2009 Rubrika: Náš domov | Komentářů 132 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vzali jsme si pejska z útulku a on s námi chce spát v posteli
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Bridgetj: vsak ja vim 
jen to vysvetluju
Pes je zkrátka jen PES,nic víc.nemůžete tvrdit,že psi to a to nedělají:dělají!Měli jsme dlouhosrstého maxijezevčíka,psa,furt se chtěl prát s velkýma psama,vyválel se nejraději ve svinstvu okolo popelnic nebo v hnoji(na venkově),chytal myši a sežral,dřív než jsme mu jí vytrhli z huby.Neustále štěkal,na slepice,lidi,zvonění kostela atd.Já jsem ho pravda nechtěla,ale moji mladší sourozenci ano, a když odešli z domu,pes zbyl na krku mámě,tak jsems s ním chodila já všude.Tehdy nebyly žádné psí konzervy ani sušárny,psů bylo málo,né jako dnes,kdy všude se válejí psí tentononc a potkáte nějakého psa na každém kroku.Když někdo chce psa do postele,ať si ho tam bere,ale je to takové eklhaft.Prostě kočka je lepší.
Stanik: No, já tě přeci zlato podporuji, já za to nemůžu za takový hovádka.
Esme: Benoušek sice neplakalkdyz byl doma , ale musim rict, ze na nich obou vidim, jak je to fajn, kdyz maj jeden druhyho .-) a "hygieny" jim jsou ukradeny
Esme: 
Bridgetj: protoze tohle me vzdycky spolehlive nadzvedne.. kdyz si nekdo poridi psa a pak mu ublizuje.. v tomto pripade sice ne fyzicky, ale i to, ze ho odstrkujou je tyrani
Pes potřebuje být ve smečce, jinak se stresuje. Tudíž jestli vám v posteli vyloženě nevadí (z hygienických důvodů - chlupy, hárání apod., nebo že se s ním nevyspíte) nechejte to tak. Jak jste si ho tam jednou pustili považuje to automaticky za své území a odnaučí se to jen velice težko, navíc ho to bude bolet a bude fňukat, protože nechápe proč tam najednou nesmí. On taky nechce být V POSTELI, ale s vámi - leze tam když vy jste v jiné místnosti, nebo s vámi raději čučí v obýváku na bednu? 
Na druhou stranu - jediná metoda jak docílit aby pesík nebyl smutný když nesmí být pořád s vámi je: Pořídit si ještě jednoho. Je to zaručené. Má to i výhody - když by musel zůstat sám doma, jeden pes většinou brečí, dva se spolu "nebojej". Taky si spolu mohou hrát, což bývá sranda a určitě si to užijete. Mám odzkoušeno dlouholetou praxí. Mluvím samozřejmě o psech socializovaných ve smečce, u nichž nebyla spáchána žádná zásadní chyba ve výchově.
ahoj taky se podělím mívali jsme psa byl ještě malý když jsme si ho přivezli říkala jsme manželovi rovnou že v posteli nebude souhlasil s tím a stejně ho tam bral protože knučel a já ho pak zas vyháněla protože se mi vždy rozvalil na mém místě nakonec to dopadlo tak že jsem ho takle večer zase jednou vyháněla pes začal vrčet tak jsem mu jednu plácla a on se do postele naschvál vychclal psa do postele NIKDY
Stanik: Ty ses nám ale nějak rozjela. 
Stanik: nebo střídavá péče by taky šla
kareta: no tak toho bych v posteli asi fakt mít nemusela, zvlášť né od toho sněhu 
ale je nádhernej 
Stanik: byste si museli počkat na rozsudek od soudu, ještě by druhej musel platit alimenty
kareta: no ono taky kdyby ti tohle tele lehlo do postele, spíš na zemi. Plně chápu tvůj postoj, taky bych nechtěla spát na zemi
Mmch je krásnej 
Ramondia: pro mě je lékem v podstatě na všechno. Nejednou jsem mu miláčkovi bulela do kožichu...
Ramondia: uja zas rikam, ze kdybychom se rozvadeli, tak nejvetsi bitka nebude o majetek, ale o to kdo dostane do pece pesany
Stanik: já říkám pořád těm mým chlapům doma, že je jedinej člen rodiny, kterej mě nesere
