Kdo z nás je sobec? Já, nebo manžel?
.jpg)
Je mi 33 let, manželovi 38, máme dvě malé děti, 4 a 6 let. Brali jsme se před šesti roky a krátce na to jsme se nastěhovali do domku po manželově babičce, která zemřela. Domeček zdědila tchyně, která je jedináček a jelikož měli s tchánem své bydlení i vlastní chalupu, darovala ho svému jedinému synovi, mému manželovi.
Byli jsme rádi, v dnešní době bydlet ve svém bez zatížení hypotékou, je skoro zázrak. Domek je poměrně pěkný, akorát velký a se zahrádkou. Uvnitř je potřeba udělat důkladná rekonstrukce, ale moc jsme to neřešili, upravili jsme v rámci našich finančních možností to nejnutnější, dali všude nové linoleum, vymalovali a zařídili svým nábytkem. Narodily se nám postupně děti a já si užívala mateřskou v ideálním prostředí.
Během mateřské se náš příjem ztenčil, peněz moc nezbývalo, takže další rekonstrukce domku byla odložena až na ni ušetříme. Potřebujeme hlavně novou kuchyň, ta, co tam je, je původní a stará asi šedesát let. A i když jsme ji trošku vylepšili, ten zub času na ní je vidět. Stejně tak koupelna.
A teď k věci. Před nedávnem, bohužel, zemřel manželův otec. Nebyl ještě tak starý, ale skolila ho nemoc. Tchyně se z toho dodnes nevzpamatovala, oni měli moc hezký vztah a samozřejmě jí chybí. No a v rámci tchánova úmrtí došlo i na dědictví po něm, na které má nárok tchyně jako manželka a můj manžel, jako jediný syn. Jejich majetek byl poměrně velký.
Nijak jsem se do tohoto řízení nemíchala, to je hlavně jejich věc. Výsledkem je, že manžel dostal od tchyně částku 350 000 korun s tím, že samozřejmě má nárok na víc, ale nechce to, aby tchyně nemusela rozprodávat majetek. Chápu. Je to jeho maminka a cítil by se špatně, kdyby ji měl oškubávat.
Nicméně tu několikasettisícovou částku dostal a mně tím pádem svitla naděje, že bychom mohli dokončit rekonstrukci domku. Když jsem na to s manželem zavedla řeč, jeho reakce mne šokovala. Prý nic takového, bydlíme ve svém, máme to tu jakž takž ucházející a není nutné do toho momentálně dál investovat. Místo toho se rozhodl koupit nové auto, po kterém už dlouho touží.
Zůstala jsem jako opařená. Auto máme, osm let starou Oktávii a myslím, že by nám mohla ještě několik let sloužit. Takže teď vedeme spor o to, co je více potřeba, zda dům nebo auto. Obojí totiž nepřichází v úvahu, oba dva chceme, aby nám z té částky něco zůstalo jako finanční rezerva.
Snažila jsem se manželovi vysvětlit, že dům a zařízení má větší hodnotu, než auto. On to ale vůbec nechce připustit a dokonce mi řekl, že se chovám jako hladová, že jsem k domku přišla zadarmo bez vlastního přičinění a teď ho chci oškubat o jeho peníze po otci. Normálně jsem se rozbrečela, jak mne to ponížilo. Přece to nechci pro sebe, ale pro celou naši rodinu!
Prosím vás, řekněte mi, kdo z nás je větší sobec? Já, která chci zvelebit náš domov pro naši rodinu, nebo manžel, který touží jako malý kluk po novém autě, v němž jezdí převážně jen on sám? A taky vám připadám jako nějaká hladová zlatokopka?
18.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 132 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kdo z nás je sobec? Já, nebo manžel?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
Naprosto tady ale nechápu úvahy o tom, že děti mají právo na dědictví za každou cenu.
Když zemřela tchýně, manžel se podílu na domu prostě vzdal, protože máme svůj vlastní, navíc 150 km daleko, a v domě tchána bydlí ještě sestra s rodinou.
To samé bych udělala já, kdyby zemřel jeden z mých rodičů - jejich byt má asi dost velkou hodnotu, ale bydlí tam přes třicet let a nevím, proč by měli chodit někam na sídliště do garsonky, aby nám mohli dát peníze 
1. Je to manželovo dědictví a já bych si vůbec nedovolila mu do toho mluvit. 
2. Z praktické stránky máš pravdu, navíc manžel neměl právo říkat ti, že ho chceš připravit o peníze (i když těžko říct, jaká hádka kvůli nim proběhla).
3. Ale taky je pravda, že k domu jsi přišla, ani nevíš jak, tak počkej na opravy po mateřské, až budeš vydělávat, pak se do toho můžeš postupně pustit.
.gif)
tady ty články nečtu ... ale včera a dnes jo ... a po včerejším a dnešním článku si kladu otázku, o čem asi bude zítřejší příspěvek ... v čem bude autorka ukřivděna 
jestli to nevymýšlí stejná osoba 
jitka 19: tak to jste extrémně šikovní 
Těžko říct, u té Vaší debaty jsme přítomny nebyly. Ale - peníze zdědil tvůj manžel, jsou tedy jen jeho a je jen na něm, jak s nimi naloží. Tobě se to sice líbit nemusí, ale to je tak vše, co s tím můžeš dělat. A pokud se nepletu, auto stejně bude sloužit celé rodině, ne?
ax: My pred rokem rekostruovali patro v baraku a stacilo nam na to 100 tisic.4 Okna -30 tisic,kuchynska linka-11 tisic,el.sporak 5500 kc,postel manzelska 10 tisic,vana-5 tisic,umyvadlo se skrinkou 3500 kc,obkladacky,dlazba do koupelny cenu nevim ,ale praci jsme neplatili delali jsme si sami.Obkladacky do kuchyne,Nove zasuvky,vypinace,vymalba celeho patra,koberec do obyvaku-7 tisic-obyvak je velky.Lino do kuchyne.Celkem nas to vyslo na 100 tisic.
.jpg)
Čert ví, jak ten váš dialog vypadal, ale chtělo by to trochu diplomacie.
myslím si, že manžel ti řekl to, co řekl protože, cituji: Snažila jsem se manželovi vysvětlit, že dům a zařízení má větší hodnotu, než auto...
možná jsi prostě trochu přitvrdila v tom vysvětlování a on reagoval takto - to je jedno z možných vysvětlení.
zlatokopka nejsi, myslelas to dobře, ale holt ta komunikace.....
zas tak často člověk přece jen nedědí....tak dopřej svému muži aspoň jednou splnění snu....já myslím, že se z toho nepoložíte, byť samozřejmě souhlasím, že rekonstrukce by asi byla důležitější, ale žijete jen jednou, druhý pokus nemáte
Linda: jako já jsem inovátorka a doma bych pořád něco předělávala a zvelebovala, takže s potřebností kuchyně souhlasím na 100%, 60 let starou kuchyň si nedokážu ani představit.
Ale já to beru tak, že manžel má svůj sen (a je jedno, jestli je to auto nebo cokoliv jiného) a kdy jindy si ho zrealizuje než teď ze zděděných peněz?
Jo a taky je tu faktor přirozené lidské vlastnosti = lenosti. Pořízení auta je bez další práce, ale rekonstruovat znamená hromadu práce a bordelu (a také další dodatečné výdaje) a takový chlap si možná říká, proč by se měl dřít, když už jakž tak bydlí a doteď jim to stačilo. Ono je taky otázka, jak to u nich doma funguje - jestli on by makal na baráku, zatímco ona by se s dětmi odstěhovala k rodičům, aby se na ni neprášilo ... je to spekulace, ale taky možnost.
ax: ja semsi to predstavila tak, ze v a60let starym baraku bude nejspis potreba vic nez jen novy kuchynsky skrinky a spotrebice. Spis to vidim na novy rozvody, topeni, podlahy, okna + ta kuchyn a koupelna. To za 350 fakt neporidi. Byt to jen kuchynsky skrinky, tak ty muzes mit okolo 50 v pohode.
.jpeg)
thePlacheck - 18.7.2013 11:15 
taky znám takový případ
.jpg)
ax: to jo, to je bez diskuze, to by melo stacit i kdyby oba dva byli levy jak savle a delala to firma. Me spis zarazi manzeluv pristup, kdyby byl barak pisatelky tak beru, ze se mu nechce investovat do "ciziho", ale barak je jeho, predpokladam ze napsany na neho, takze investice do vlastniho baraku 
.... musim se priznat ze bych tim argumentovala asi nejvic - hele drahy kdyz vrazis 300 tacu do baraku tak ho zhodnotis minimalne dvojnasobne, kdyz vrazis 300tacu do auta tak 1)to zase bude ojetina a 2) za dalsich 8roku bude jeho hodnota desetinova. Ovsem jak uz jsem psala nize, nikde neni uveden technicky stav Oktavky a jak a moc manzel zivotne potrebuje nove auto. Uprimne za ty prachy si penis moc neprodlouzi
, takze na me to spis dela dojem, ze 8roku stare priblizovadlo je lehce zhuntovane a pekne zere a manzel chce neco novejsiho a ekonomictejsiho. Predpokladam ze barak po babicce v tomto stavu neni v Praze, ale nekde kde lisky davaji dobrou noc a on denne dojizdi buhvi jak daleko .... ale na toto je v clanku opet MOC malo informaci
adelka1: no spis svině svinuté
Minda: 3:18....ti rodiče si byt nebo chalupu budovali pro sebe a to neznamená, že když jeden z nich umřel, že mu to dětičky vezmou. to by musely být pěkné hyeny....
thePlacheck: ad prepisovani nemovitosti od rodicu na partnery/manzele.... souhlas. Pokud dotycky umre, manzelka to zdedi... ale v pripade rozvodu by ho oskubala, to je fakt. Taky bych to neudelala. V tomhle jsem fakt pragmatik.
Linda: no to jo, ale i tak to považuju za částku, za kterou se dá udělat hodně (většina). nevím, jaké příjmy mají zdejší pisatelky, ale většina lidí v mém okolí rekonstruuje tak, že něco si našetří + na zbytek případná půjčka. málokdo má ze dne na den k dispozici 350 tisíc
