Spím se psem v posteli. Prý to není normální.
Je mi 26 let a od malička jsem vždycky měla psa. Život bez nějakého psího kamaráda si ani neumím představit. Když jsem se odstěhovala od rodičů a osamostatnila se, pořídila jsem si krásnou fenku středního pudlíka. Je moc hodná, přítulná a milá.
Teď jí jsou čtyři roky, vypiplala jsem si ji od štěňátka. Bydlím v paneláku v garsonce a Betynka (tak se moje fenka jmenuje) smí v podstatě všude. Co si pamatuji, měli jsme to tak se všemi pejsky, které jsme měli. Neexistovalo nějaké vykazování nebo vymezování prostoru pro psa. Naši pejsci s námi žili v bytě a mohli chodit do všech pokojů a využívat křesla, sedačku a v noci s námi spali v posteli. Jinak jsem to od dětství neznala a považuji to za zcela přirozené. I Betynka se mnou spí v posteli.
Můj přítel na to však má jiný názor. Dokud jsme spolu chodili a občas zůstal přes noc, žádné výhrady neměl. Před nedávnem se ke mně ale nastěhoval a Betynka v naší posteli mu začíná hodně vadit. Tvrdí, že je to nehygienické, že pes má spát na svém pelechu a do postele nemá mít přístup. Dožaduje se, abych začala Betynku drezůrovat a z našich peřin ji nekompromisně vykazovat.
Jenže pro mne to není tak jednoduché. Betka je zvyklá spát u mne hned od prvního dne, jak jí mám najednou po čtyřech letech naučit na něco úplně jiného? Zkoušela jsem to, ale mohlo mi utrhnout srdce, jak kňučela a dožadovala se zpátky ke mně. Mirek je na ni docela drsný, takže ji doslova „vyřval“ a ona pak teda zůstala na svém pelíšku, kde se celá třásla.
Dost se kvůli tomu hádáme. Je vidět, že Mirek nikdy žádného psa neměl a nemá k nim ten správný vztah. Nechci klást na misky vah vztah s ním a mého pejska. Myslím, že by měl přijmout fakt, že když se mnou chce být, tak musí přistoupit na podmínky, jaké tady byly a nesnažit se mi přeorganizovávat mé zvyklosti. Konec konců, přistěhoval se on ke mně.
Dusno, které kvůli sporu ohledně Betynky v posteli máme, je ale neúnosné. Ona na mne řve, že jsem špindíra nečistá, když dokážu spát se psem v posteli, já zase tvrdím, že on je sobecký necita, který chce, aby se všichni přizpůsobili jeho pohledu, který za správný považuje jen on sám.
Nepřipadám si jako nějaká cuchta, uklizeno mám a Betynka je čistý pejsek, po každém venčení jí sprchuji ťapičky i bříško, pravidelně ji koupu, je bez jakýchkoli parazitů, odčervovaná, navíc je to pudlík, takže nelíná a chlupy z ní žádné nejsou. Nechápu, co Mirkovi tolik vadí. Rozumím, že když psa nikdy neměl, je to pro něj asi nepřirozené spát s ním v posteli, ale já to zase od dětství jinak neznám.
Moc by mne zajímaly názory pejskařek. Spí s vámi váš pes v posteli? Nebo byste něco takového nikdy nepřipustily?
31.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 131 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Spím se psem v posteli. Prý to není normální.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
taky jsem spala se psicí v posteli - pak jsem ji vyměnila za chlapa a je to markantní rozdíl - rozhodně jsem si polepšila 
*
pro ortodoxní milovnice zvířat, současná nejlepší přítelkyně člověka spí obyčejně na gauči v obýváku zamotaná do deky a na hnízdě z polštářků, když ji najdu ráno v pelechu, vím, že něco provedla a hledám - obyčejně najdu v koupelně loužičku
(jednou jsem ji vzala do postele, když jsme byly doma sami a byla hrozná bouřka, protože ona se bouřky šíleně bojí)
ax: Máš zajímavé názory. Lidi si snad partnery vybírají, nejsou jim přidělováni rozkazem, aby si pak museli zvykat navzájem na nekompatibilní vlastnosti, ne? Já zvířata ráda mám a můžu říct s jistotou, že bych nezačala chodit s chlapem, který by je rád neměl. Předpokládám, že ty to máš přesně naopak, ale taky by sis uměla správně vybrat. Jinak ten vztah prostě nemá budoucnost, co ty dva spojuje, když ne společné zájmy?
ax: mě je 65 a kdybych neměla psa velkého ,tak s námi bude taky v posteli ,když měla Pegy štěňátka ,a jedno zůstalo o měsíc déle než ostatní ,tak s námi taky spalo v posteli...a můžu ti říct ,že jsme s mužem byli oba celí poprděný a vzpomínáme na to psí mimi stále,ale to nemůže člověk , který nemá rád zvířáta/ka vůbec pochopit.....
soniczka+matýsek:ty musíš být asi strašně dokonalá 
,když můžeš o někom ,koho neznáš ,napsat ,že je špindíra
Tak proč nejdeš spát k Betynce do pelíšku a příteli nenecháš tu postel? On možná je hulvát, i když těžko to lza takhle posoudit, když podrobnosti neznám, ale Ty mi úplně vpořádku taky nepřipadáš.
.gif)
Elen: Mám své tři..
Renee: Ne proto, že má psa v posteli, ale protože nechápe, že to může někomu vadit a přijde jí normálnější obětovat vztah než učit psa spát na chodbě.
Chápala bych toto spaní se psem, když s nikým nechodí, ale takhle ne. Možná tenhle vztah stejně nevydrží, to tu nikdo neví, ale na druhou stranu - rozejít se je jednodušší než v něčem ustoupit. Akorát by si Julie měla uvědomit, že nikdo není ideál a i tomu dalšímu možnému partnerovi by pejsek v posteli mohl vadit.
Ještě mě tak napadlo, kdyby se jednalo o situaci, kdy s nimi v posteli spí jejich dítě, taky by tu tak velká část ŠŽ psala, že na tom není nic divného, nebo by psaly, že takovýto zlozvyk je nutno dítě co nejdřív odnaučit, že pár má právo na své soukromí apod.?
ax: Proboha proč? Jen proto, že má psa v posteli? 
To by musela k psychologovi velká část národa. Navíc v našich podmínkách bych radši nikoho k psychologovi neposílala, tahle profese je tady pořád ještě v těžkých plenkách a dotyční "odborníci" dovedou lidem víc uškodit než pomoct.... takže s takovými prohlášeními opatrně.
soniczka+matýsek, 18:42: ztotožňuji se s názorem!
1) partnerství je o kompromisech, Julie si tedy bude muset uvědomit, zda je jí milejší partner či pes
2) nikde není napsáno, kdo nadával komu první a co přesně znamená "řve na mne" taky není přesně definováno
3) taky mi víc sobecká přijde Julie - názor "koneckonců přestěhoval se on ke mně" pro mně mluví za vše (bydlíš u mně, tak musíš poslouchat ..., to ho asi brzo přestane bavit)
Nechci být jedovatá, ale Julie má podle mně štěstí, že je jí jen 26 let, protože kdyby jí bylo o deset let víc, tak už bych jí posílala minimálně k psychologovi...
sharon - 31.8.2010 17:08: Jo! 
Tak to je názor dne 
soniczka+matýsek: Souhlasím, každý má mít svoje soukromí. Proto je pravda to, co napsala sharon 
Pegyša: ovšem neviděla jsme tu ani jeden přesvědčivý názor z druhé strany
a mimochodem.. partnerství je o kompromisech.. takže i slečna/paní Julie je sobec .. a s tím nadáváním si si nemají oba co vyčítat. (on je sobec a ona špindíra).. 
sharon: Já děti zatím nemám, takže těžko říct, jestli bych podlehla či ne. Ale asi bych to povolila až ve věku, kdy by se dítě bylo schopno o psa postarat jakž-takž samo.
ax: soniczka+matýsek: to je váš názor ,ale nemyslím ,že přesvědčivý
Psi miluji, ale všechno má své meze.. ani dítě nepatří do manželské postele
každý má mít svoje soukromí..
Takže stojím za přítelem..mít takový protějšek, tak si myslím, že je trošku "úchylný" a rychle beru nohy na ramena..
.gif)
já nemám ve své posteli ani manžela, natož tak psa....oba prdí a chrápou....
